Rusko má jednu výhodu, která je zároveň velkou nevýhodou – jeho geografická rozloha od Evropy až po Asii. Jistě, to je to, co jej, spolu s obrovskými zásobami nerostných surovin, předurčuje k tomu, aby bylo velmocí. Nicméně zároveň je velice zranitelné. Kdykoli se může ocitnout pod velkým tlakem jak ze Západu, tak z Východu. Ona rozkročenost zároveň nevyhnutelně podmiňuje jeho zahraniční politiku.
Zajištění bezpečnosti země je proto velice složité. Zatímco z Evropy příliš velké nebezpečí v současnosti nehrozí, přesto jsou jakékoli náznaky o vytlačení Ruska z jeho tradiční zóny vlivu vnímány velice citlivě, až přecitlivěle. Větší problém ovšem třímá na jihu (islámští extremisté), na jihovýchodě (Čína) a na východě (Japonsko).
Vzhledem k růstu moci Číny a americké změně zahraniční politiky, která spočívá ve větším důrazu na oblast Tichomoří, Rusku nezbývá než reagovat. Ať chce, nebo nechce, musí se zapojit do asijských závodů ve zbrojení. Příští rok tak Rusko vydá na nákup zbraní a zbrojního materiálu 30 miliard dolarů, což je o 17 procent více, než loni. Oznámil to před pár dny vicepremiér Sergej Ivanov.
A total of 4 trillion rubles will be earmarked for these purposes over the next three years, Ivanov said. Some 60% of the funding under government defense contracts will be spent on the procurement of advanced weaponry. Such funding levels are quite significant, Ivanov said, adding that “it is inappropriate” to suggest that funding for defense and security programs is “insufficient.”
Rusko je řazeno spolu s Brazílií, Čínou a Indií do jedné skupiny označované jako BRIC. Obranné rozpočty všech těchto zemí v posledních letech rostou (na rozdíl od těch evropských). Nejde samozřejmě o konsolidovaný blok, ale v rámci této skupiny mohou být uzavírány dočasné aliance, které mohou omezovat prosazování zájmů především Spojených států. V současnosti však pro Rusko nejsou hlavním problémem USA, nebo Evropa, ale Čína. I proto zbrojí. Jenom těžko však dokáže samo udržet s Čínou krok. Vhodným vyvažovatelem je Indie, popřípadě Spojené státy.
6 comments
6 Comments
Michal Uher
30. 11. 2011, 1:19Velice zajímavý na zamyšlení. Pravdou je, že kolotoč zbrojení se roztočil a točí se v Asii. Mnoho nového se vyvíjí a nakupuje. Je jen otázkou, zda to dopadne jako se Studenou válkou, tj. vyprchá to do ztracena nebo bude tento nashromážděný arsenál použit v akci. Nabízí se pak myšlenka, jak to dopadne s Evropou a USA, které drtí ekonomické problémy. Zejména v Evropě podléhají politikové i lidé představě, že nám nic nehrozí a tak je zbytečné do armády investovat. Jednotlivé národní armády tak řízeně ztrácejí nebo omezují schopnosti a začínají zastarávat. Co bude jednou, až si některé Asijské země uvědomí, že mají drtivou vojenskou převahu nad celou Evropou? Budeme jim hrozit mezinárodním soudem? Dovolávat se morálky? Ani jedno, ani druhé vojáky nezastaví. Jenže současná Evropská dogmatika tvrdí, že soudně a diplomaticky se vyřeší vše. Už to tak proběhlo v roce 1938 a za chvíli byla jediná nedobytá země Anglie, ale bylo o příslovečný chlup. Bude to ještě zajímavé. Tehdy si také politikové mysleli, že společnost další válku nedopustí. Adolf se jich však na jejich názor neptal.
REPLY121BAT
30. 11. 2011, 15:23Obecně s vámi souhlasím. Jenom mi není jasné, jak by mohly asijské země (Indie, Čína?) zaútočit na Evropu? Nemají to trochu daleko? A hlavně proč? Války pokud budou, tak potom o zdroje. A v Evropě žádné nejsou, možná tak uhlí. Evropa by se měla bát spíše Afriky, protože má vodu, potraviny a relativně slušný životní standard. Ovšem to nebude vojenský útok, ale nekontrolovatelný příliv migrantů. Asijské země jsou problémem Ruska, to je ohroženo přímo a USA, které se snaží v regionu Asie držet své pozice, které ale pomalu ztrácí.
REPLYcivil
2. 12. 2011, 15:25Útok Číny a Indie už v Evropě probíhá a je to útok hospodářský,kterým docílíte mnohem více než obyčejným útokem vojenským.Skupování dluhopisů,strategických firem atd.jak to dělá Čína a Indie je stokrát horší ohrožení Evropy než nějací uprchlíci z Afriky.
REPLYZdroje v Evropě samozřejmě jsou a tím nejpodstatnějším zdrojem je 500 milionů evropanů zvyklích na velmi dobrý životní standart za který jsou ochotni platit ve formě daní a služeb a hádejte kdo dostane tyto peníze samozřejmě majitel dluhopisů a majitel firmy tedy potažmo Čína a Indie.
insider
6. 12. 2011, 11:52otázka pro všechny: ve starých strategických dokumentech se uvádí (parafrázuji), že ČR je v bezpečí a že případné riziko ozbrojeného konfliktu půjde v rámci nějakých plus mínus pěti let předvídat.
REPLYNejsme náhodou už v rámci těch „plus mínus pěti let“? Když se podívám na severní afriku, blízký a střední východ i nejbližší evropu?
Dušan Rovenský
7. 12. 2011, 10:11Pro insider: To tvrdili i Izraelci před Jomkippurskou válkou v roce 1973, že v případě hrozícího útoku ze strany Sýrie a Egypta jim zpravodajské služby v čas zajistí varování a oni budou mít až 48 hodin na mobilizaci záloh. Dnes to zní jako nehorázný vtip. Spoléhat se na jakékoli včasné rozpoznání hrozby (či její „předvídání“) je cesta do pekla…
REPLY