V posledních letech se uvolňují pravidla pro službu žen v jednotlivých složkách ozbrojených sil, byť to mnozí muži kritizují. Naposledy přišla Británie s tím, že umožní ženám, aby sloužily na ponorkách. V armádách také slouží žen mnohem více, než dříve. To však neznamená, že mají stejné názory, či se chovají ze sociologického hlediska stejně.

Pew Research Center nyní zveřejnil průzkum o ženách v amerických ozbrojených silách. Mimo jiné z něj vyplývá, že od roku 1973 do roku 2010 vzrostl jejich počet ze 42 tisíc na 167 tisíc. Vzrostl i počet důstojnic z 12 750 v roce 1973 na 35 341 v roce 2010. Přitom celkové počty příslušníků ozbrojených sil se ve stejném období snížily z přibližně 1,9 milionu na 1,2 milionu.

The majority of female veterans (53%) served sometime during the quarter century between Vietnam and Sept. 11, 2001. Of these women, 27% served between the end of the Vietnam conflict and July 1990, and 26% served between August 1990 and 9/11. Some 23% of women veterans have served in the post-9/11 era.

Ve srovnání s muži slouží například více žen černé pleti. V amerických ozbrojených silách je 71 procent mužů bílé pleti. U žen je to 53 procent, což nekopíruje ani jejich podíl v civilní populaci ve věku 18-44. Oproti tomu je v ozbrojených silách 31 procent černošek, což je téměř jednou tolik, co vojáků černé pleti (16 procent).

Podobně zajímavé je srovnání z pohledu manželského svazku. Pouze 46 procent žen v uniformě je vdaných ve srovnání s 58 procenty vojáků. Ostatně procento ženatých vojáků je vyšší, než je tomu u civilní populace ve věku 18-44.

Among those active-duty women who are married, a striking difference arises between military women and men. Almost half of all married military women (48%) have wed a fellow service member, while the share of men in dual-military marriages is only 7%.
Not only are active-duty women more likely to be unmarried, but they are also more likely than active-duty men to be single parents. While 12% of military women are single mothers, only 4% of military men are single dads.

Nejvíce vojákyň slouží v administrativě (30 procent), ve zdravotnictví (15 procent) a v zabezpečení (14 procent). Naopak přímo u zbraní jich slouží tři procenta ve srovnání s devatenácti procenty mužů. Pew Research Center zkoumal i vzorek 1853 veteránů, z nichž 712 vstoupilo do armády po 11. září 2001.

Ukázalo se, že důvody pro vstup do ozbrojených sil jsou téměř stejné u žen jako u mužů. Na prvním místě chtějí sloužit své zemi, či dosáhnout na benefity, které jim umožní vystudovat. Jediným rozdílem mezi muži a ženami je to, že 42 procent vojákyň vstoupilo do ozbrojených sil kvůli těžkostem s hledáním práce (tento důvod uvedlo jen 25 procent mužů).

Many of the experiences of female veterans from the post-9/11 military differ from those of men – they are less likely to have served in combat (30% vs. 57% of men)7, more likely to have never been deployed away from their permanent duty station (30% vs. 12% of men) and less likely to have served with someone who was killed while performing their duties in the military (35% vs. 50% of men).

A konečně, veteránky jsou mnohem kritičtější k válkám, ve kterých sloužily než muži. Na dotaz jak hodnotí války v Iráku a v Afghánistánu 63 procent žen odpovědělo, že ta irácká nedávala smysl a 54 procent totéž řeklo o afghánské. U vojáků to bylo 47, respektive 39 procent.