Ukázka výcviku psa na letecké základně Offutt; Foto Josh Plueger, U.S. Air Force

To, že je pes dobrý přítel člověka, se ví odnepaměti. To, že psi jsou velice užitečným pomocníkem v konfliktech, není taktéž velkým překvapením. Pro ty, kteří alespoň občas čtou OWOP, nebude překvapením ani to, že i čtyřnozí miláčci mohou trpět posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD). Takže není nikterak šokující, že psí příběhy jsou vyprávěny podobně, jako příběhy vojáků, kteří v konfliktech slouží. A tento týden byl na ně poměrně bohatý.

Dlouhodobě sleduje psí osudy na blogu Toma Rickse s názvem „The Best Defense“ Rebeka Frankelová, označovaná jako „Best Defense Chief Canine Correspondent“. V textu Jeremy and Imi reunited at last popsala, kterak se desátník námořní pěchoty Jeremy Vanhoose konečně shledal s fenkou Imi, se kterou sloužil v Afghánistánu. Minulý rok v srpnu, během jedné patroly narazila Vanhoosova jednotka hned na tři nastražené výbušné systémy. Ani varování Imi nezabránilo zranění jejího pána. Ten přišel při explozi o nohu, ale v žádném případě psa z toho, že jej varoval pozdě nevinní. Vanhoose by se s Imi asi neshledal nebýt jeho matky, která se od loňska snažila získat podporu pro to, aby se fenka dostala k jejímu synovi.

It is indeed a happy reunion for the family with perhaps even deeper meaning. When Jeremy joined the Marines after graduating from high school, he was following in the footsteps of his older brother, Joseph, who had also enlisted in the Marine Corps but was diagnosed with cancer just before he received deployment orders to Iraq. He succumbed to his illness and passed away in 2007. Adopting Imi may have been a long and fraught-filled journey for the Vanhooses, but now there are two Marines in their household once again.

Podobný pocit jako Jeremy Vanhoose měla tento týden i bývalá desátnice námořní pěchoty Megan Leavey. Ta strávila léta bojem o to, aby dostala do péče německého ovčáka Rexe, se kterým strávila dvě rotace v Iráku, během kterých byli oba zraněni. Při ceremonii na základně Pendleton si Rexe v pátek, po pěti letech žádání, převzala.

Rex’s first handler, Cpl. Mike Dowling has written a book about Rex and their experience on his first tour to Iraq. Throughout his 10-year career the canine provided more than 11,575 hours of military support. He was involved in the searching of at least 6,220 vehicles during random anti-terrorism searches in Iraq. Dowling described Leavey and Rex as a perfect fit because of everything they’ve been through together.  The pair served two tours in Iraq together and were both were injured by a roadside bomb in 2006. Leavey retired after being injured but Rex remained in service.

Není divu, když člověk čte o osudech psů, kteří dokázali zachránit řadu životů, chápe rozhořčení vyvolané textem o jejich zbavování se poté, co skončili službu v armádě. Jak se na základě zveřejněných dokumentů ukázalo, na osm set jich bylo v posledních deseti letech britskou armádou utraceno, protože byla obava, že se nebudou po skončení služby schopni proměnit v „domácí mazlíčky“.

A spokeswoman said the military animals are given retraining in the hope of finding them a new home, but that it does not always work. She said: ‚Military working dogs play an invaluable role in Afghanistan and are much loved by troops. ‚The increased number being put down reflects the greater numbers of dogs helping to protect our troops on the front line.‘ She added that serious illness and injury often made it necessary to have them put down.
The animal welfare charity the Dogs Trust has come out against the ‚premature euthanasia‘ of working dogs when retired or no longer able to perform their duties. It said that rehoming and retirement programmes should be encouraged, but admitted that rehoming is not always an option.

Je na čase kodifikovat práva psích vojenských vysloužilců a zvážit nějakou formu výsluhy, kterou by mohli pobírat do smrti psa jeho noví majitelé. Samozřejmě za předpokladu, že se budou o psy dobře.