O vojenských robotech všeho druhu a o jejich nasazení ve válkách posledního desetiletí se píše často. „Plecháči“ mají zajisté velkou budoucnost ve všech prostorech – na zemi, ve vzduchu, na moři i pod hladinou a samozřejmě i ve vesmíru – před sebou. Jejich tvary se řídí především praktičností, nikoli krásou. Už spisovatelé sci-fi si ovšem všimli, že pokud roboti nebudou připomínat člověka, nebudou mít tvář (byť strnulou), vlídné oči a ústa, nebudou lidmi nikdy přijímáni a s ochotou využíváni. Holt, lidé jsou konzervativní především ve všem, co se týká vzhledu.

Proto by se dalo říct, že nejnovějším trendem v robotické oblasti je beztvaré, funkcionalistické až industriální stroje přetvořit v člověku přijatelnější humanoidy. Nedosahují sice zatím forem těch robotů z budoucnosti ztvárněných ve sci-fi filmech, ale jako začátek postačují. Ale konkrétně. Americká Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA) by chtěla roboty, kteří mají dvě nohy, dvě ruce a především tvář.

A U.S. military agency once focused on self-driving robot cars has turned its attention to humanoid robots that could roam tomorrow’s battlefields. An upcoming announcement suggests the military wants robots that can steer a vehicle from the driver’s seat, use a key to open a locked door, climb a ladder and perform handyman repairs. The robots must also have the brains to carry out their jobs with only loose supervision from humans, based on the unofficial leak of a new Grand Challenge for humanoid robots…

Také námořnictvo pracuje na robotech, kteří budou schopni komunikovat s námořníky podobně jako lidé. To znamená, že námořník přijde třeba k robotovi hasičovi a řekne mu: „Tam a tam hoří, has“. A robot s tváří panenky z onoho hororu, na jehož název si teď nemohu vzpomenout, odvětí: „Ano pane/paní“.

Na druhou stranu, výzkum možná ještě dravěji probíhá v dalších oblastech, aby se zvýšily schopnosti robotů. Zatím sice nemají pěknou tvář, ale dokážou divy. Tvář se totiž může přidat později. Příkladem mohou být produkty společnosti Boston Dynamics. Například její robot nazvaný SandFlea dokáže na jedno nabití baterií vyskočit pětadvacetkrát deset metrů do vzduchu a překonat tak překážky. Kamera dohlíží na hladké přistání.

Upřímně, raději mám jiného robota od stejné firmy. Neskáče, ale zato je dobrým nosičem v jakémkoli terénu. Jmenuje se BigDog, váží přes sto kilogramů a je schopen nejenom hospodárně využívat energii, ale má i stabilitu. Může běžet rychlostí 6,5 km/h, ujde na jedno dobití 20,5 km, zvládne svah 35 stupňů a unese necelých sto deset kilogramů nákladu.

A „canisoidní“ mi nepřijde vůbec. Spíše je „asinusoidní“, což připomene i nekompromisní kopanec v 36 sekundě videa.