Příspěvky označené drone
A za chvíli nás nebudou potřebovat
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 22. 8. 2011
Už mnohokrát jsem zde psal o velké budoucnosti bezpilotních prostředků. Zdá se, že škrty v rozpočtech na obranu mohou jejich rozvoj ještě urychlit bez ohledu na to, zda bude někde probíhat nějaká reálná válka či nikoli. Stačí se podívat třeba na zprávy za poslední dva měsíce. Všechny jsou ze Spojených států, ale asi by bylo iluzí se domnívat, že by minimálně Čína nebyla v oblasti bezpilotních prostředků podobně aktivní, byť je stále mnohem zaostalejší. Napravení její zaostalosti v této oblasti je však jen otázkou času.
Je možné, že zanedlouho bude existovat první zvláštní koridor pro bezpilotní letouny. Zažádala o něj Federální úřad pro civilní letectví Oklahomská státní univerzita. Chce získat povolení na neomezené lety v prostoru mezi Fort Sill a starou Clinton-Shermanovou leteckou základnou, která je vzdálena necelých sto kilometrů. Šlo by o další krok v „emancipaci“ bezpilotních letounů, které jsou obvykle v normálním přeplněném vzdušném prostoru vnímány jako něco rušivého, či dokonce ohrožujícího.
O tom se ostatně mohli nedávno přesvědčit piloti stroje C-130. Kdesi nad Afghánistánem se měl tento transportní letoun srazit s bezpilotním prostředkem. Doporučuji fotografie na DefenseTech. A konečně, podle tohoto serveru, mohlo jít i o letoun MC-130 patřící velitelství sil pro zvláštní operace.
The collision apparently ruptured the wing fuel tank and may have done damage to the spar and wing box. Still, this could have been much worse. Good job to the pilots for bringing the Herk home safely. It will be interesting to see how this changes protocols for operating UAVs in congested airspace. Maybe this was a fluke incident that no amount of UAV sense and avoid technology could have stopped or maybe the collision is a prime example of why this technology must be implemented ASAP.
Je možné, že už nebude trvat dlouho a k podobným situacím nebude docházet. Nikoli proto, že by se vytvářely zvláštní koridory pro pilotované a bezpilotní stroje. Spíše proto, že bezpilotní budou postupně vytlačovat pilotované a zároveň se budou stále zdokonalovat systémy komunikace mezi letouny – stroj se strojem se holt vždy domluví lépe. Tedy pokud mu nikdo nepřeruší spojení.
Důkazem, že náhrada pilotovaných letounů, především kvůli finančním prostředkům je myšlena vážně může být rozhodnutí amerického námořnictva nahradit do roku 2020 průzkumné stroje EP-3 flotilou bezpilotních prostředků. Námořnictvo chce v příštích pěti letech investovat osm miliard dolarů do rodiny zpravodajských, sledovacích a průzkumných letounů.
A co se vylepšované komunikace, respektive schopnosti bezpilotních strojů autonomně „myslet a rozhodovat se“ týče, pak na počátku července došlo k velice zajímavému a významnému pokusu (oznámenému až nyní). Dva malé bezpilotní letouny ScanEagle vyráběné dceřinou společností Boeingu Insitu dokázaly nad Oregonem autonomně komunikovat s třetím bezpilotním letounem Procerus Unicorn, který patří Laboratoři aplikované fyziky při Johns Hopkinsově univerzitě. Nešlo ovšem jen o komunikaci, letouny byly schopné autonomně spolupracovat a operovat.
Pro komunikaci posloužilo ad hoc mobilní spojení a takzvaná „technologie roje“ (swarm technology), která je inspirována hmyzem. Jde o program, který umožňuje, aby se stroje spojily do větší a inteligentnější skupiny a snáze tak splnily zadané úkoly. V tomto případě tři bezpilotní letouny byly schopny samostatně si určit nejvhodnější orientační body ve vytyčené oblasti, společně ji prohledat, zmapovat terén a data posílat týmům na zemi.
„This is a milestone in UAV flight,“ said Gabriel Santander, Boeing Advanced Autonomous Networks program director and team leader. „The test team proved that these unmanned aircraft can collect and use data while communicating with each other to support a unified mission. This swarm technology may one day be used for search-and-rescue missions or identifying enemy threats ahead of ground patrols.“
„The decentralized autonomous vehicles we demonstrated show the potential for improved response time and reduced manning requirements when compared with current systems,“ said Dave Scheidt, JHU/APL principal investigator. „We’re excited we were able to demonstrate this capability on deployed vehicles such as the Boeing ScanEagles.“
Další testy této technologie mají proběhnout do konce září. Je to hodně zajímavé a připomnělo mi to jednu věc. Před dvěma lety jsem psal pro Lidové noviny článek o úspěších profesora Vladimíra Maříka, respektive katedry kybernetiky na ČVUT (jde o poslední článek na stránce), kterou vede a ten mi vyprávěl o velice zajímavých projektech, na kterých na katedře dělají, mimo jiné pro americké ozbrojené síly. A byly docela podobné výše popsanému experimentu v Oregonu.
Jde například o podmořské roboty, kteří jsou schopni v případě nalezení podezřelého předmětu se sami pospojovat a vytvořit tak dostatečný přenosový videokanál. Dalším projektem je AgentFly pro americké letectvo, díky kterému může být koordinovaný provoz stovek bezpilotních prostředků. Každý letoun je autonomní jednotka, která komunikuje s ostatními tak, aby nedošlo třeba ke kolizi. Katedra si tento systém patentovala v USA a zároveň byl testován Americkým úřadem pro civilní letectví (FAA). Nemusí jej totiž využívat pouze bezpilotní letouny, ale i ty pilotované, nebo třeba automobily.
Podobných projektů se objevuje stále více, stejně jako možností jejich využití. A nejde zdaleka jenom o vojenství. Robotické prostředky, nejenom ty letecké, budou, i kvůli nižším nákladům a vyšší efektivitě zcela určitě v příštích letech sehrávat stále důležitější roli. Na jednu stranu jsem tímto vývojem fascinován, na stranu druhou se mi vždy okamžitě vybaví kultovní film Terminátor.
Online videopůjčovna pro radikály
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 29. 10. 2010
Zde je území Hizballáhu; Foto Wikimedia Commons
Izraelské ozbrojené síly začaly lépe šifrovat komunikaci se svými bezpilotními letouny. Jde o reakci na zjištění, že se Hizballáhu v roce 1997 s největší pravděpodobností podařilo získat nekódovaný záznam průzkumného stroje zkoumajícího terén před operací v Libanonu. Díky tomu mohli radikálové nastražit léčku, při které zahynulo jedenáct příslušníků izraelského komanda.
Video ukázal až letos v srpnu šéf Hizballáhu šejk Hasan Nasraláh s tím, že stroj létal nad oblastí, kde měli být v září 1997 vysazeni příslušníci komanda. Když izraelská jednotka vstoupila do sadu, který byl plný bomb, past sklapla. V léčce zahynul i velitel akce podplukovník Josi Korakin. Po tehdejším fiasku izraelské síly vytvořily vyšetřovací komisi, která ovšem došla k závěru, že šlo o náhodný úspěch Hizballáhu. O třináct let později se zdá, že tomu tak nebylo a že Izraelci radikály podcenili.
The use of an unencrypted UAV in 1997 was likely due to a miscalculation by Israeli intelligence regarding Hizbullah’s technological capabilities. During the Second Lebanon War in 2006, the IDF was surprised to discover advanced intelligence-gathering capabilities – supplied by Iran – in Hizbullah command centers scattered throughout southern Lebanon. The IDF relies heavily on its UAVs and the footage they provide ahead of operations in Lebanon and the Gaza Strip. While it is unclear if Hamas has similar intelligence capabilities, officials said the IDF would not take any risks and planned to only use encrypted drones in future operations.
Podle posledních informací také Hizballáh dostává masivní pomoc ze Sýrie, aby doplnil své zásoby po válce s Izraelem v roce 2006. Podle francouzského listu Le Figaro radikálové takto získali 40 tisíc kusů raket. Noviny s odvoláním na americké zdroje zároveň popisují strukturu vojenského křídla Hizballáhu. Práce se zbraněmi je rozdělena mezi tři jednotky – 108. je zodpovědná za dovoz zbraní na hranice Sýrie, či na místo ne příliš vzdálené od letiště v Damašku; 112. je zodpovědná za dovoz zbraní do Libanonu a 100. má na starosti rozmístění a výcvik.
Quoi qu’il en soit, ces unités confirment bien l’importance stratégique de la Syrie dans le dispositif logistique du Hezbollah. Même si, depuis, la tension est retombée, «une action ciblée d’Israël contre les sites sous la responsabilité de l’unité 108 en Syrie apparaît toujours possible», dit-on au ministère de la Défense à Paris. À l’instar du raid réalisé en septembre 2007 à al-Kihar contre un site nucléaire syrien, qui n’avait pas entraîné de riposte par Damas. En irait-il encore ainsi en cas de nouvelles frappes israéliennes?
Radikály není radno podceňovat, o čemž se přesvědčili Američané, když loni vyplulo na povrch, že povstalci v Iráku byli schopni sledovat video z bezpilotního Predátora. Neprokázalo se, že by byli schopni převzít nad bezpilotním strojem kontrolu, ale i získání videa může „sledovaným“ velice napomoci.
Shiite fighters in Iraq used off-the-shelf software programs such as SkyGrabber – available for as little as $25.95 on the Internet – to regularly capture drone video feeds, the Wall Street Journal reported Thursday. The interception, first done there at least a year ago, was possible because the remotely flown planes had unprotected communications links. Within the last several months, the military has found evidence of at least one instance where insurgents in Afghanistan also monitored U.S. drone video, a second defense official said. He had no details on how many times it was done in Afghanistan or by which group.
Na bezpilotních strojích jsou stále více závislí nejenom Izraelci a Američané, ale většina západních armád. Nebezpečí, že bezpilotní letouny poslouží jako bezplatná půjčovna filmů, není přitom zanedbatelné. V posledních letech tyto stroje kralovaly bojišti, možná nyní přichází jejich první vážnější protivník – hacker.
Nejslabší a nejdražší článek – člověk
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 14. 7. 2010
V posledních dnech byly představeny tři zajímavé projekty létajících strojů, respektive v jednom případě hybridního letounu. První dva návrhy jsou realističtější, třetí je jenom představa, která má ještě daleko k realizaci.
Britské ministerstvo obrany, které šetří, kde může, představilo prototyp bezpilotního letounu Taranis, který pochází z dílny BAE Systems. Stroj by měl projít testováním příští rok. Výroba tohoto prototypu zabrala tři miliony „člověko-hodin“. Jmenuje se po keltském bohu hromu a má být schopen zasahovat bez problémů třeba v Afghánistánu, zatímco „piloti“ budou, jak je obvyklé, sedět v bezpečné vzdálenosti třeba v Británii.
Defence Minister Gerald Howarth said it was a „truly trailblazing project“ and featured „the best of our nation’s advanced design and technology“.
Jde prý o první bezpilotní stroj vybavený technologií „stealth“, díky které je těžko zachytitelný radarem. Britové doufají, že tento stroj může napomoci oživit ostrovní letecký průmysl a popřípadě do budoucna nahradit „nejslabší článek“, tedy pilota. Taranis by mohl v budoucnu (dle odhadů v letech 2018-2020) sloužit například namísto Tornád.
The trial aircraft, unveiled at BAE’s Warton site in Lancashire on Monday, was developed by an industry team made up of BAE, Rolls-Royce, Qinetiq and GE Aviation, in partnership with the Ministry of Defence. It cost £142.5m to develop – of which industry invested some 25 per cent – and will start flight tests next year. BAE, which alone has already invested more than £100m in developing unmanned systems technology, hopes the programme will convince the MoD to back a new generation of unmanned aircraft and help retain key capabilities in the UK. Any future requirements, however, still need to be determined by the ongoing Strategic Defence and Security Review that will report in October.
Druhým zajímavým projektem je průzkumný letoun Phantom Eye od Boeingu, který má létat ve výšce až 20 kilometrů a vydržet plnit úkoly nepřetržitě až čtyři dny. Poměrně unikátní je pohon tohoto demonstrátoru – vodíkový.
„Phantom Eye is the first of its kind and could open up a whole new market in collecting data and communications,“ Darryl Davis, president of Boeing Phantom Works, said today at the unveiling ceremony in St. Louis. „It is a perfect example of turning an idea into a reality. It defines our rapid prototyping efforts and will demonstrate the art-of-the-possible when it comes to persistent intelligence, surveillance and reconnaissance. The capabilities inherent in Phantom Eye’s design will offer game-changing opportunities for our military, civil and commercial customers.“
Letoun má rozpětí necelých 50 metrů a dosahuje rychlosti necelých 300 kilometrů za hodinu. Letos v létě by měl být Phantom Eye převezen do výzkumného střediska NASA na Edwardsově letecké základně v Kalifornii, kde by měl být testován. Nejprve proběhne pojíždění a začátkem příštího roku by se stroj mohl vznést.
A konečně, americká DARPA by chtěla zahájit průzkum letounu, který může sloužit i jako „ponorka“. Letoun by měl letět nad hladinou a ve chvíli, kdy se přiblíží k cíli, by se měl ponořit, aby se vyhnul zjištění, a pak zaútočit. Po splnění úkolu, pravděpodobně po útoku na pobřežní cíle, by se měl otočit a odletět zpět na základnu.
While the principles of hydrodynamic and aerodynamic flight are similar, the technological challenges are profound. Aircraft need to be as light as possible, so that they can use a minimum of power to get airborne, while submarines need to be dense and strong to withstand water pressure. Heavier-than-air aircraft get their lift from airflow over their wings – submarines simply pump water in and out to change their buoyancy.
Na rozdíl od předchozích dvou projektů je s tímto letadlem/ponorkou celá řada zásadních problémů, takže se jej jen tak nedočkáme. Nicméně, první dva stroje jsou potvrzením směru, který se nebude týkat pouze letectva. Výpadky v rozpočtech a počtech lidí, které budou mít v naší oblasti dlouhodobější charakter, budou do budoucna zaplňovány právě vyšším využíváním hi-tech strojů, které budou schopné zajistit jak moment překvapení, tak převahu. Nicméně, zdaleka ne každý bude mít peníze na podobné „hračky“, ani na dostatečně kvalitní personál, takže kalašnikov zůstane ještě dlouho nepřekonaným „zabijákem“. Naše nahlížení na válčiště a vedení války však bude stále více ovlivňováno roboty.
Bezpilotní letadla a problémy s mezinárodním právem
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 6. 6. 2010
Není pochyb, že bezpilotní letoun se stává jednou z nejoblíbenějších zbraní vyspělého světa současnosti. Je zkrátka vítězem pomyslného klání na bitevním poli. Především ozbrojené bezpilotní stroje jsou hojně využívány k útokům na představitele teroristických a povstaleckých sítí. Počty provedených operací, jak ukazují statistiky, rostou. Zatímco loni provedly v Pákistánu 53 akcí, letos jich bylo už 39. Od roku 2004 do současnosti při nich zahynulo mezi 967 až 1467 lidmi. Z nich bylo 665 až 994 označeno jako „militanti“, což znamená, že bylo zabito přibližně 33 procent civilistů.
Před pár dny zveřejnilo OSN zprávu Philipa Alstona „Study on targeted killings“, která se mimo jiné problematikou bezpilotních prostředků, respektive jejich používáním k cílenému odstraňování osob na území cizích států, zabývá z právního hlediska. Jde o velice zajímavou studii. To nejvíce zmiňované byl závěr, že používání dronů nemá v zásadě oporu v mezinárodním právu. Tento závěr se dá považovat za logický, protože právo obvykle reaguje například na technologie. Jen těžko je může předcházet. Za zmínku stojí třeba problematika jaderných zbraní a jejich užití, či hrozba, že budou použity.
V případě válečného konfliktu mezinárodní právo humanitární i lidské právo povoluje „cílené zabíjení“ (targeted killing), ale cíl musí být bojovník. Civilista může být cílem pouze v případě, pokud se přímo účastní válečných operací. Navíc:
…killing must be militarily necessary, the use of force must be proportionate so that any anticipated military advantage is considered in light of the expected harm to civilians in the vicinity, and everything feasible must be done to prevent mistakes and minimize harm to civilians. These standards apply regardless of whether the armed conflict is between States (an international armed conflict) or between a State and a non-state armed group (non-international armád conflict), including alleged terrorists. Reprisal or punitive attacks on civilians are prohibited.
Pokud daná situace není válečným konfliktem, je celá věc relativně komplikovanější. Z hlediska lidských práv „cílené zabíjení“ není legální, protože samo zabití nesmí být cílem operace. To však neznamená, že není možné bojovat proti teroristům. Zabití, například teroristy, musí být však jakýmsi „vedlejším produktem“ snahy ochránit lidský život. Není tedy možné si říct: odstraníme toho a toho, protože patří k teroristům. Je nutné, aby dotyčný přímo ohrožoval něčí životy, tzn. přímo prováděl, nebo bezprostředně připravoval nějakou akci.
Další otázkou je suverenita jednotlivých států, na jejichž území k zásahům proti teroristům může docházet. Podle článku 2(4) Charty OSN, která je jedním ze základních dokumentů mezinárodního práva, je zakázáno používání síly na území jiného státu. Samozřejmě i zde platí výjimky:
(a) the second State consents, or (b) the first, targeting, State has a right under international law to use force in self-defence under Article 51 of the UN Charter, because (i) the second State is responsible for an armed attack against the first State, or (ii) the second State is unwilling or unable to stop armed attacks against the first State launched from its territory. International law permits the use of lethal force in self-defence in response to an “armád attack” as long as that force is necessary and proportionate.
Do jisté míry by se podle Alstona dalo ospravedlnit používání útoků bezpilotními letouny v Pákistánu, protože ten se chápe jako součást boje proti Al Kajdě a jejím spojencům na svém území. Nicméně ani to neplatí úplně. Mnohem problematičtější je „cílené zabíjení“ v jiných zemích.
Spojené státy oficiálně nepřiznávají, že by teroristy likvidovali důstojníci Ústřední zpravodajské služby (CIA) prostřednictvím bezpilotních letounů. Nicméně neoficiálně je CIA odpovědná za velkou část provedených operací na území jiných států. V tom je ovšem další problém, protože její příslušníci nejsou členové ozbrojených sil, takže se na ně nevztahuje ochrana jako na vojáky. Mohou být tedy legitimním cílem a měli by být stíháni za vraždu jak v zemích, kde k útokům došlo, tak podle příslušných zákonů Spojených států. Totéž se samozřejmě týká i kontraktorů, kteří se přímo na programu CIA na likvidaci teroristů podílejí.
Philip Alston přichází s řadou doporučení, které by státy (v tomto případě především USA) měly zavést, aby používání bezpilotních prostředků vybavených zbraněmi odpovídalo mezinárodnímu právu. Součástí je například včasné varování civilní populace v místě útoku, stát, na jehož území k útoku dochází, by měl veřejně vyjádřit souhlas s operací, USA (a další země používající tyto technologie) by měly být otevřené a poskytovat detaily o útocích, aby se dalo provést ověření a vyšetření atp.
Samozřejmě, jeden si může postesknout, pokud by to bylo aplikované, výhoda bezpilotních prostředků by prakticky zmizela. Dá se tedy předpokládat, že připomínky se vesměs v praxi neprojeví až na ty nejméně „bolestivé“. Ale, to že je porušena nějaká norma mezinárodního práva ještě neznamená, že neplatí. Tak zní obvyklá útěcha. A Alstonovu zprávu doporučuji ještě z jednoho důvodu – je tam pěkně shrnuté využívání „cíleného zabíjení“ nejenom Spojenými státy, ale i Izraelem a Ruskem.
Vítěz? Drone
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 22. 8. 2009
Jestli se něco v posledních osmi letech výrazně prosadilo při vedení konfliktů v Iráku, Afghánistánu, ale i na dalších místech, pak jsou to bezpilotní letouny. Zvláště ty ozbrojené dokáží likvidovat cíle, zatímco operátor sedí i tisíce kilometrů daleko. Jeho cena je přitom ve srovnání s normálním letadlem velice nízká.
Včera například Bill Regio na The Long War Journal psal o dalším útoku Predátora proti teroristům v Severním Waziristánu. Údajně při něm bylo zabito dvanáct Talibanců z Afghánistánu.
The strike in Danda Darpa Khel is the third in the town since September 2008. The Haqqani Network has a strong presence in the town. The Haqqanis’ madrassa, known as the Manba Ulom, is in the town of Danda Darpa Khel. In the two strikes last year, the Manba Ulom compound was struck both times.
Šlo o třetí americký útok bezpilotním letounem od 17. července. Během prvních 17 dnů prázdnin provedli Američanů v Pákistánu sedm útoků. Ozbrojené i neozbrojené UAV prokazují své výhody, takže je chtějí všichni. Rusové v loňské válce s Gruzií zjistili, že mají problémy s průzkumem a tak se letos na jaře rozhodli nakoupit „nespecifikované“ množství bezpilotních strojů v Izraeli. Ukázalo se prý, že letoun ruské provinience měl značné problémy:
According to the reports, Deputy Defense Minister Vladimir Popovkin said Russia has no plans to use the Israeli drones in combat. It wants to study the technology in an effort to improve its own flawed fledgling drones, he said. Popovkin said Russia had used a drone called the Tipchak toward the end of the conflict over Georgia’s separatist South Ossetia region, but it had very many problems, RIA-Novosti reported. „You could hear it flying from 100 kilometers away,“ RIA-Novosti quoted Popovkin as saying. And because of flaws in the system that is supposed to identify it to Russian forces as friendly, it was hit by both Georgian and Russian fire, he said. „It returned all shot up,“ Popovkin was quoted as saying.
Podle Haaretzu ruský náměstek vtipkoval, že se Rusové zachovají k izraleskému stroji jako Číňané – okopírují jej a vylepší si jím vlastní kapacity. Mimochodem, neodpustím si v této souvislosti zmínit, že se zdá (nejenom kvůli bezpilotním strojům) jakoby Rusové v poslední době zlepšovali své vztahy s Izraelem. Těžko se dá jinak chápat tři dny staré prohlášení izraleského prezidenta, že Moskva znovu zváží dodávku protiletadlového systému S-300 Íránu (samozřejmě, nejde o slib).
Před deseti dny, poté co Polsko oznámilo, že zvýší počet vojáků v Afhánistánu, řekl polský ministr obrany, že jeho země uvažuje o nákupu bezpilotních letounů taktéž v Izraeli:
Defence Minister Bogdan Klich told reporters he had recently traveled to Israel to visit arms manufacturers. „Three companies there produce top-quality pilotless aircraft,“ he said. „Without predicting which of the three – or even another, non-Israeli firm – will win the tender, I can’t imagine that we’ll buy them one by one. We’re going to buy a whole range of drones, from short- to medium-range,“ he added.
Poláci doposud používají americké RQ-7 Shadow, které získali v rámci Foreign Military Sales (FMS) před třemi lety od Spojených států. Není to tak dlouho, co Pákistán požadoval, aby mu bezpilotní letouny prodaly Spojené státy. Těm se do toho příliš nechtělo a tak se Pákistánci pustili spolu s italským Selex Galileo do vývoje vlastního, prý nevyzbrojeného, stroje nazvaného Falco.
Unlike the US-produced drones armed with advanced missiles and used to attack suspected militant sites in the Pakistan-Afghanistan region, the air force will produce the Falco unmanned aerial vehicle with Italian company Selex Galileo, mainly for reconnaissance and gathering intelligence. Western defence officials in Islamabad said any initiative to produce such aircraft would eventually allow Pakistan to develop more sophisticated drones including those armed with weapons.
A nakonec jedna skutečně pěkná věc týkající se bezpilotních prostředků. Na Military.com a na DefenseTech.org se objevilo video z kontrolní místnosti, ze které se řídí Predátory, či zlepšená varianta Reaper. Skutečně doporučuji, byť se podle všeho jedná o simulaci útoku. Přesto to vypadá hodně realisticky.
Taliban, Al Kajda, Taliban, Al Kajda… Taliban!
Autor: František Šulc Kategorie: Afghánistán Datum: 3. 8. 2009
Příslušníci amerického letectva provádějí předletovou kontrolu bezpilotního letounu MQ-9 Reaper (původně Predator B; je mimo jiné lépe vyzbrojený) na základně kdesi v Afghánistánu; Foto U.S. Marine Corps
Od nástupu prezidenta Baracka Obamy do funkce dochází k posunům v řadě věcí. A nutno dodat, že k posunům veskrze pragmatickým. Kdo by ještě před pár lety řekl, že teroristé hlásící se nějakým způsobem k Al Kajdě nebudou hlavním cílem úsilí v Afghánistánu? Alespoň rétoricky nebylo většího ďábla a tak osm let pátraly bezpilotní letouny a tisíce vojáků po teroristech a hlavně po strůjci 11. září Usámovi bin Ládinovi.
A zatímco se „náhaněli teroristé“ a Saddám Husajn, naplno se rozjel v Afghánistánu velký problém. Není tedy divu, když nyní američtí vojenští představitelé dospívají k názoru, že bezpilotní prostředky, kterých stále není zdaleka tolik, kolik by bylo zapotřebí, budou lépe využity při boji s Talibanci a dalšími povstalci než při hledání fanatiků z Al Kajdy. Jak píší Los Angeles Times v textu U.S. shifting drones’ focus to Taliban:
Senior government officials say that defeating Al Qaeda remains the overriding U.S. objective. However, they have determined that the best way to do that is by strengthening and stabilizing Afghanistan and neighboring Pakistan, rather than endlessly looking for important Al Qaeda figures… To try to meet the demand, the military has shifted about eight Predator drones assigned to special operations forces in Afghanistan to conventional forces. It is refocusing them on major insurgent strongholds rather than on scouring remote mountain ranges for suspected terrorists… The sweeping redeployment means that insurgent groups that have carried out ambushes and roadside bombings will for the first time be tracked by dozens of drones capable of remaining over a target for hours undetected, identifying key individuals, and firing missiles within a matter of seconds. A focus on hunting Al Qaeda reflected priorities set early in the aftermath of the Sept. 11 attacks. A move away from that strategy could invite protest from U.S. politicians and experts who believe that it could allow the organization to rebuild strength.
Americké a spojenecké síly pod velením generála Stanleyho McChrystala prožívají nejkrvavější období od roku 2001. Nejde pouze o to, jak se s oblibou říká, že by se zvýšila aktivita a úspěšnost Talibanu a dalších bojůvek. Spojenecké síly jsou nasazovány poněkud jinak než v minulosti, roste počet pěších patrol a vyrůstají nové menší tábory, ze kterých má být snažší ochránit lokální populaci. Zároveň vzrostl i počet spojeneckých vojáků v zemi, už dva týdny probíhají větší operace v Hílmandu a taktéž se blíží volby. Zkrátka těžko říct, který aspekt přispívá větší měrou ke zhoršení situace.
Ale zpátky k bezpilotním prostředkům. Generál McChrystal je údajně chce nechat nasazovat peněkud odlišně než v minulosti. Podle studie vypracované vojáky v Afghánistánu by tamní síly mohly bez problémů využít více bezpilotních prostředků, než kolik jich americké ozbrojené síly vůbec mají. Pomoci má tedy přesměrování bezpilotních letadel „nahánějící“ teroristy, přesun strojů z Iráku, přesun Global Hawků patřících letectvu do Afghánistánu, zvýšení počtu přeletů letounů U2 a konečně využívání stávajících kapacit ve větší koncentraci, nikoli tedy roztříštěně. McChrystal prý požaduje, aby letoun/letouny sledovaly jeden cíl dny či dokonce týdny.
Nejméně šťastní jsou z naprostého přesunu pozornosti na Afghánistán v Iráku. A je fakt, že se stahováním kapacit z Iráku by bylo dobré zacházet opatrně. Aby se to nevymstilo, podobně jako odvedení pozornosti od Afghanistánu na Irák.
The shift of assets from Iraq is sensitive. Military officials said that U.S. generals in Iraq resisted, arguing that intelligence assets will be needed even after the U.S. drawdown speeds up next year. But the Obama administration’s primary military effort is now clearly Afghanistan. And a senior Defense official said Central Command, which has operational control over both wars, made its moves to shift Predator drones in consultation with McChrystal and the commander in Iraq, Army Gen. Ray Odierno.
Statistika útoků v Pákistánu
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 21. 7. 2009
Ti, které ještě neunudily neustálé útoky bezpilotních letadel na extremisty v Pákistánu se mohou potěšit na The Long War Journal skvělou analýzou a statistikou týkající se této záležitosti. Vytvořený graf je potvrzením, že od loňského roku došlo k nárůstu útoků. Zatímco za celý loňský rok jich proběhlo 36, do letošního 18. července jich bylo už 31. Jak poznamenávají Bill Roggio a Alexander Mayer:
Beginning in August 2008, the US began stepping up strikes against Taliban and al Qaeda elements in the tribal agencies. There were 28 airstrikes in the tribal agencies between August and December 2008 – nearly double the total number of airstrikes in the previous four years combined (the first recorded Predator strike in the tribal agencies took place in June 2004). There was one recorded strike in 2004, one in 2005, three in 2006, and five in 2007. In 2009, the frequency of Predator strikes in Pakistan has continued to trend upwards. There have already been 31 Predator strikes in Pakistan this year (as of July 18) – nearly matching the total of 36 strikes for all of 2008. If airstrikes continue at the current rate, the number of strikes in 2009 could more than double the dramatic increase in Predator activity seen in 2008.
A ještě jednu věc lze v textu doporučit. Seznamn nejdůležitějších cílů z řad extremistů, kteří při akcích bezpilotních strojů zemřeli. „Pěkná“ přehlídka. Jsou mezi nimi i lidé, kteří pomáhali s teroristickými útoky v Keni a v Tanzánii (pamatujete ještě?). Zde je seznam za letošní rok:
- Kifayatullah Anikhel, A Taliban commander under Baitullah Mehsud. Date killed: July 7, 2009
- Mufti Noor Wali, Suicide bomber trainer for the Taliban and al Qaeda. Date killed: July 3, 2009
- Khwaz Ali Mehsud, A senior deputy to Baitullah Mehsud. Date killed: June 23, 2009
- Abdullah Hamas al Filistini, A senior al Qaeda trainer. Date killed: April 1, 2009
- Osama al Kini (aka Fahid Mohammed Ally Msalam), Al Qaeda’s external operations chief who was wanted for the 1998 bombings against the US embassies in Kenya and Tanzania. Date killed: January 1, 2009
- Sheikh Ahmed Salim Swedan, A senior aide to Osama al Kini who was wanted for the 1998 bombings against the US embassies in Kenya and Tanzania. Date killed: January 1, 2009.
Nový Global Hawk
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 30. 6. 2009
RQ-4 Block 40 Global Hawk, foto Northrop Grumman
Říká se, že v bezpilotních strojích je budoucnost. Jejich využívání stále roste, jak ve vzduchu, tak i pod mořskou hladinou. Využívají se k obranným, ale i útočným akcím. Jedním z nejdokonalejších bezpilotních prostředků je Global Hawk od Northrop Grummanu. Nyní byla v Kalifornii představena jeho nová generace RQ-4 Block 40.
Poprvé, v případě bezpilotního prostředku určeného pro operace ve velkých výškách, byla na palubu umístěna technologie active electronic scanned array (AESA), která umožňuje mapovat terén ve dne v noci a také může indikovat a sledovat po zemi se pohybující se cíle. Právě dodaný stroj je dvacátýmsedmým Global Hawkem postaveným od roku 1995, kdy byl program zahájen. Požívá se nejenom pro vojenské účely, ale i pro environmentální výzkum či pro ochranu hranic. V letech 2007 a 2008 byl použit při požárech v Kalifornii. Global Hawk není mezi pezpilotními stroji nováček, jak upozorňuje ředitel programu Steve Amburgey:
The Global Hawk system is in high demand by joint warfighters overseas, having successfully flown more than 31,000 hours since 2001.
Letoun se pohybuje ve výšce až 60 tisíc stop (cca 18 km) rychlostí 340 uzlů (cca 630 km/hod) a ve vzduchu vydrží až 32 hodin. Díky dostupu je schopný propátrávat velká území pod sebou a díky nejmodernějším technologiím „posílá“ zpět na zem záběry ve vysokém rozlišení.
Tričko OWOP | OWOP T-shirt
Knihovna | Library
Komentáře | Comments