Usáma bin Ládin sleduje ve svém úkrytu v Pákistánu televizi; Zdroj Wikimedia Commons
Před rokem a kousek zabilo americké komando teroristu Usámu bin Ládina. Rok poté se mimo jiné objevila kniha Petera Bergena Manhunt: The Ten-Year Search for Bin Laden–from 9/11 to Abbottabad a zcela očekávaně i poznámky bin Ládina, psané v úkrytu, s nápady, co by mohli teroristé ještě provést, ovšem pokud by jej poslouchali. Poznámky potvrzují to, co se předpokládalo, že po 11. září 2001 se Al Kajda proměnila ve velice volnou organizaci. Zveřejnění materiálu protiteroristickým centrem žádná velká překvapení nepřináší, jenom pár střípků ze života.
Bin Laden lamented the poor judgment shown by the rising crop of Al Qaeda leaders. He was increasingly concerned that Al Qaeda’s credibility among Muslims had plummeted because commanders had bombed mosques and launched attacks that spilled the blood of fellow Muslims.
The missives show he was trying to steer the organization from regional conflicts and toward attacking the U.S. and other Western countries, known as the „far enemy.“ He wrote that „a large portion“ of Muslims have „lost their trust“ in Al Qaeda, said U.S. officials who have read the documents.
K ročnímu výročí smrti teroristy uspořádal Pew Research Center průzkum v několika muslimských zemí týkající se Al Kajdy a Usámy bin Ládina. S nadsázkou se dá říct, že na Západě si jak „základnu“ tak bin Ládina připomínáme mnohem více než muslimové. Například v Pákistánu pozitivně hodnotí Al Kajdu jen 13 procent obyvatel, 55 procent ji hodnotí opačně. Podobné je to i s podporou Usámy bin Ládina. Ta klesla v Pákistánu ze 46 procent v roce 2003 na 21 procent letos.
Before his death, support for bin Laden had waned considerably among Muslims around the world. Perhaps the most striking decline occurred in Jordan, where in 2005 61% had expressed confidence in bin Laden to do the right thing in world affairs. The next year, this number plummeted to 24% following al Qaeda suicide attacks in the nation’s capital, Amman. By 2011, only 13% expressed confidence in him.
Support for bin Laden also declined steeply over time among Muslims in Indonesia and Pakistan, as well as the Palestinian territories. Palestinians, however, remained more supportive than other publics – in 2011, 34% still expressed confidence in the al Qaeda leader.
Po 11. září 2001 často padala otázka, jak bude toto datum a teroristický útok vnímán v budoucnosti a jak bude hodnocen „ďábelský konspirátor“ s „ohromnou mocí“ Usáma bin Ládin. Datum zůstane nadále traumatem, ale zdá se, že výzkum Pew Center mnoho naznačuje o osudu teroristické partičky a jejího „vůdce“.
3 comments
3 Comments
Honza
5. 5. 2012, 9:30quote> „výzkum Pew Center mnoho naznačuje o osudu teroristické partičky a jejího „vůdce“
a nejen o tom. naznačuje také fakt, že dokud budou fanatici s frančízou alquaedy útočit na nevěřící, budou jim tleskat i tradiční spojenci a zákazníci nevěřících, od Jordánska přes emiráty až po Indonésii.
oblíbenost usámy je nepodstatná. oblíbenost radikálních vlád je to, co by Západ mělo nakopnout.
REPLYSchneider
5. 5. 2012, 10:37Osobně jsem k tzv. binládenovské „pozůstalosti“ nanejvýše skeptický; sám „autor“ by se možná divil, co všechno „napsal do šuplíku“ … zhruba patnáct let byl kamarád, pak zhruba dalších patnáct sloužil jako strašák, a po smrti poslouží ještě lépe, protože už do toho nemůže kafrat … měli by mu postavit pomník, málokdo toho pro Ameriku udělal tolik, a jak vidno, ještě udělá …
REPLYPetr Z.
6. 5. 2012, 9:02Není příliš pravděpodobné, že by obsah těch dopisů byl upravován, mám dobrou zkušenost s dřívějším uveřejněním dokumentů al-Káidy, tzv. Harmony documents (převážně ohledně působení AQ v Rohu Afriky v ranných devadesátých letech). Co je důležité, že oba z těch souborů podkopávají americkou rétoriku. Tak populární teze o failing states, a jejich provázanosti s terorizmem, kterou USA hlásaly a do značné míry stále hlásají, se ukázala jako pomýlená, protože hlavním operačním centrem AQ v této oblasti, krom Súdanu byla Keňa, nikoliv rozpadlý stát Somálsko. Podobné to je i v nově uveřejněných dokumentech, kde jednoznačně vyplývá pouze mediální a rétorický vliv AQ na přidružené organziace a bezmoc vůči skupinám, které jednají proti přesvědčení AQ jako je třeba pákistánský Tálibán či Islamic State of Iraq. A přeci krátce pro zabití Ládina tvrdily USA, jak je pozoruhodné, že bin Ládin řídil AQ včetně jejich operací po světě.
Abych to shrnul – není příliš pravděpdobné, že by obsah byl upravován, je totiž značně nelichotivý vůči tomu co USA tvrdí. Naopak nelze vyloučit, že vzorek není reprezentativní.
REPLY