Ruský prezident Vladimir Putin měl tento týden svou každoroční speciální několikahodinovou tiskovou konferenci před koncem roku. Řekl toho hodně – od drobností týkajících se vládnutí až po odhad, jak dlouho ještě bude svět existovat (4,5 miliardy let) – a byl neodolatelný jako vždy.

Jedna z věcí, kterou zmínil, se týkala dalšího očekávaného rekordního vývozu zbraní ve výši 14 miliard dolarů. Odhaduji, že výsledek nebude takový, jaký nyní prezident předpokládá, ale stejně jde o vysokou částku. Důležitější ovšem je, že se zvyšuje každý rok. Problémem snad mohou být jenom příjemci zbraní – Sýrie, Venezuela… Rusko holt nepřemýšlí nad tím, komu dodává a k čemu zbraně mohou sloužit. Mimochodem, částka, o které hovoří Vladimir Putin, je poloviční oproti tomu, co prodají Spojené státy.

Dalším tématem, o kterém Putin hovořil, byly vztahy mezi Ruskem, Spojenými státy a Evropskou unií. Ty nyní nejsou nikterak oslnivé. Důvodem je primárně Magnitského zákon schválený Kongresem a podepsaný prezidentem Obamou, podle kterého nedostanou víza do USA ti, kteří jsou obvinění z porušování lidských práv a budou jim zamrazena aktiva. Moskva na tento čin reagovala zastavením povolování adopcí do USA. Co se týče Evropské unie, ta Rusko kritizuje kvůli lidským právům dlouho, nicméně nyní se přidávají i neshody v energetické oblasti. Poslední summit EU-Rusko nedopadl proto nikterak dobře.

Zkrátka, vztahy chladnou, Rusko již dávno není v chaosu 90. let a má nejenom apetit, ale i prostředky. A to i přesto, že je z jihu a jihovýchodu tlačeno Čínou. Ruský rozpočet na obranu je sice mnohem nižší, než ten americký, který byl nyní schválen Kongresem ve výši 631 miliard dolarů, ale přesto umožňuje přestavbu ruských sil. I když pomalejším tempem, než rádi vyhlašují politici v Moskvě.

Docela zajímavá je úvaha o tom, že se možná rozhořívají nové závody ve vývoji mezikontinentálních balistických raket mezi Ruskem a Spojenými státy. Tentokrát ovšem nejde o nosiče jaderných zbraní, ale těch konvenčních. Američané pracují na projektu s názvem Prompt Global Strike (PGS), který by jim měl umožnit zasáhnout do hodiny konvenčními hlavicemi jakékoli cíle na Zemi.

Podle ruských médií Moskva nyní vyvíjí novou mezikontinentální balistickou raketu na tekuté palivo, která by nesla konvenční náklad a byla schopná zasahovat cíle s vysokou přesností. Jde především o reakci na budování (nebudování) protiraketového štítu a zřejmě i o odpověď na americké PGS.

Unlike current solid-fuel ICBMs, “the higher energy provided by liquid fuels gives it more varied and effective methods of countermeasures against global missile defense screens, including space-based elements of those systems,” Russian media quoted (Russian Strategic Missile Forces Commander Colonel General Sergei) Karakayev as saying (“while less stable than solid fuel, liquid fuel propellants provide the highest energy per unit of fuel mass and variable thrust capability”). Karakayev’s remarks could furthermore indicate breakthroughs in missile maneuverability, an important component in a missile’s ability to penetrate air defenses.

Roztáčí se další raketová/protiraketová spirála? Pokud ano, nebude to jako dřív, kdy šlo o přetlačovanou mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. K Rusku a Spojeným státům se totiž velice rychle přidá Čína a Indie. Jistý si člověk nemůže být pouze s evropskými zeměmi.