fbpx

Poprvé od roku 1998 klesly celosvětově výdaje na obranu

Americká ekonomika, na rozdíl od většiny evropských zemí, rostla v prvním čtvrtletí letošního roku rychlostí 2,5 procenta. Jedná se o pěkný růst, byť zůstává za očekáváním analytiků, kteří předpovídali růst tříprocentní. Jediné rozčarování při rozboru dat ukazují obranné výdaje – ty se snížily v prvním čtvrtletí o 11,5 procenta a následovaly tak propad ze čtvrtého kvartálu loňského roku ve výši 22 procent. Podle analytika společnosti JP Morgan Michaela Feroliho jde o dvě nejhorší čtvrtletí za sebou pro obranné výdaje od konce Korejské války v polovině 50. let minulého století.

Tato data nejsou nikterak v rozporu s každoroční analýzou Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) z poloviny dubna s názvem Trends in World Military Expenditure, 2012. Loni se na obranu celosvětově vydalo 1,753 bilionu amerických dolarů, což jsou 2,5 % globálního hrubého domácího produktu. Výdaje poklesly v reálných číslech o 0,5 procenta. Jde o první pokles od roku 1998, nicméně celosvětové výdaje jsou stále vyšší, než byly na konci Studené války.

Jak ukazují grafy, jeden z největších poklesů zaznamenaly loni Spojené státy – o šest procent. Nicméně jejich základna je tak vysoká – o 69 procent vyšší než v roce 2001 -, že ani opakovaný pokles neohrozí jejich prvenství. Naopak růst zaznamenávalo Rusko a v průměru i Asie, které stále vévodí Čína. Zajímavé je, že roste i Blízký východ a Severní Afrika. Naopak vojenské výdaje poklesly poprvé od roku 2003 v subsaharské Africe. A konečně, 15 zemí vydává na obranu čtyři pětiny veškerých výdajů na Zemi.

As the effects of the 2008 global financial crisis began to have an impact on government budgets and as the USA began to wind down its wars in Afghanistan and Iraq, the world total levelled off after 2009 and has now begun to fall. Given the continuing drawdown from Afghanistan and ongoing  efforts to reduce budget deficits in the USA and Europe, it is likely that the world total will continue to fall in the coming years, despite probable continued increases in other parts of the world.

Ve středu minulý týden jsem měl možnost moderovat druhý panel na každoroční konferenci Asociace pro mezinárodní otázky s názvem Prague Transatlantic Talks 2013 – NATO in Afghanistan and Beyond: Search for a Mission, Quest for Capabilities. První panel se týkal Afghánistánu a druhý schopností v době kontrakce ekonomik a škrtů. A rozběhla se hodně podnětná debata.

Například Tomas Jermalavicius z Mezinárodního střediska pro obranná studia v Talinu považuje současnou situaci, tedy přiškrcení výdajů na obranu v naší oblasti, za „novou normalitu“. Nikdo by neměl očekávat, že výdaje porostou tak, jako rostly během Studené války, či po roce 2001. Spíše budou zůstávat na stejné úrovni, polepšovat si maximálně o inflaci. V nové situaci mají ozbrojeným silám napomoci především inovace a hlubší spolupráce s dalšími státy a soukromým sektorem. Problémem je to, že stále nevyužíváme potenciálu inovací a lpíme na „starých“ přístupech a konceptech a proto vydáváme mnoho peněz zbytečně.

Podobně hovořil i další z panelistů Stephan de Spiegeleire z Haagského střediska pro strategická studia. Ten je přesvědčen o tom, že jsme uprostřed zásadní změny v obraně (plánování obrany) od 19. století. S Jermalaviciusem se shoduje na tom, že zbytečně stále lpíme na tom, abychom utratili peníze za předražené F-35, vydávali peníze za tanky (jednou z výjimek je Nizozemsko, které je zrušilo) a další tradiční techniku průmyslového věku, namísto toho, abychom se již mentálně přesunuli do „postindustriálního věku“, ve kterém dominuje kyberprostor a bude zřejmě i vesmír.

Spouštěčem oné velké změny podle de Spiegeleira jsou:

  • Rethink after 20 years of kinetic expeditionary operations;
  • Austerity X unsustainable value proposition;
  • Defence exceptionalism is over;
  • Accelerating change (technology, geo-politically, societal, etc.);
  • Epochal change.

Britské výdaje jako procento HDP 1770-2010; Zdroj Stephan de Spiegeleire, Hague Centre for Strategic Studies

De Spiegeleire na řadě dat ukazoval, že pokles obranných výdajů je v Evropě kontinuální v posledních více než dvaceti letech. Nyní evropské státy vydávají přibližně polovinu toho, co na sklonku 80. let. Obrana tvoří v naší oblasti stále menší část veřejných výdajů (i přesto, že v jiných státech/regionech roste, viz výše). Nicméně vzhledem k poklesu konfliktů po roce 1992 by to mohlo být poměrně logické.

A co víc, jak například ukazují historická data, Británie v letech 1820-1914 vydávala na obranu stejný poměr HDP jako dnes. Tehdy ovšem existoval Pax Britannica, nad královstvím nezapadalo slunce a na udržování pořádku v koloniích a závislých územích stačilo vydávat v průměr okolo tří procent HDP. Dnes již Británie kolonie nemá, expedičních operací se sice účastní, ale nedá se to srovnat s tehdejším operačním tempem a námořnictvo je dnes také menší, takže by mělo dlouhodobě stačit méně financí, než tehdy. Jde o provokativní myšlenku.

2 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

2 Comments

  • Profilový obrázek
    bhutan
    30. 4. 2013, 17:43

    Pche.. svet je zase pozadu.. u nas vydaje na obranu klesaji uz skoro deset let..

    REPLY
  • Profilový obrázek
    dzibutsko
    10. 5. 2013, 13:56

    To prirovnani ke kolonialni Britanii dost kulha – dnes tvori vydaje na armadu prevazne dve slozky, ktere v te dobe Britove nemuseli vubec resit. Vyzkum – tehdy jim stacily valecne lode (ktere se, ale vyrabely porad stejne) a kone (u kterych toho moc nevymyslite). Nemuseli si lamat hlavu s UAV, druzicemi, jad. arzenalem… A penze – obecne platy vojaku, benefity, starost o veterany, priplatky, duchody – v te dobe byli vojaci umyslne malo placeni (aby nezakladali rodiny) a ostatni socialni davky v armade prakticky neexistovaly…

    REPLY

Nejnovější komentáře