Minulý týden představil ministr financí Alistair Darling britský rozpočet na roky 2010-2011, který má začít záhy platit. Nikoho asi nepřekvapuje vysoký deficit (kumulativně má v příštích pěti letech dosáhnout částky 567 miliard liber) a všem je jasné, že se musí šetřit. Ostatně, Alistair Darling už dříve poznamenal, že jím navrhovaný rozpočet bude odrážet dobu, ve které žijeme:

„I don’t think anyone’s expecting some sort of Christmas-tree-of-a-Budget. They’re not going to get anything like that,“ Mr Darling told the BBC’s chief economics correspondent Hugh Pym. „What you’re going to get is a sensible Budget, a Budget for the times in which we live, a Budget for the future of the country.“

Škrtat se bude muset prakticky všude. Například, počet úředníků úřadujících v Londýně by měl být v následujících letech zredukován o třetinu – v drahé metropoli nyní úřaduje 85 tisíc lidí, přičemž 30 tisíc by mělo být odstěhováno za město. Konkrétně v příštích pěti letech má odejít z metropole 15 tisíc úředníků, čímž se má ušetřit 20 miliard liber. Nápad to není špatný a dal by se uplatnit i v Česku (vystavět vládní komplex na okraji města pro naprostou většinu ministerstev a vše tam přestěhovat – krátkodobě drahé, ale dlouhodobě jednoznačně rentabilní). Fanoušci seriálu BBC Jistě, pane ministře však už začínájí tušit, jak takovéto plány obvykle končívají.

Ministerstvo obrany dostane více peněz – necelých 37 miliard liber, což je o 1,5 procenta více než loni -, ale škrty se dlouhodobě nevyhnou ani jemu (ti z vás, kteří se zajímají o výdaje na obranu se mohou podívat sem, naleznou tam hromady, hromady čísel od konce 17. století). Byť se třeba ministerstvo stále hlásí k výstavbě dvou letadlových lodí a dalších projektů a slibuje, že na ně bude dost peněz, realita je, zdá se, odlišná. K tomu alespoň došel minulý týden parlamentní výbor sledující vládní výdaje. Předseda Výboru pro veřejné finance (Committee of Public Accounts) Edward Leigh to shrnul takto:

„Britain’s defence budget is fundamentally unaffordable. The MoD estimates it at £6 billion over the next ten years but that figure depends on the assumption (surely optimistic) that there will be a year-on-year increase in funding of 2.7 per cent. According to the National Audit Office (NAO), even if cash spending on defence remains flat, then the projected deficit will be of the order of £36 billion. The deficit could be even higher than that. „Matters have worsened to the point where the Department will have to take difficult decisions, such as to cancel whole equipment programmes.

Problém je mimo jiné v tom, že se podepisovaly kontrakty, aniž by se uvažovalo o reálném vývoji rozpočtu. Například v roce 2008 ministerstvo podepsalo kontrakt na výstavbu dvou letadlových lodí za čtyři miliardy liber. O sedm měsíců později úřad ovšem rozhodl o pozdržení projektu, čímž se odhadované náklady okamžitě zdvihly o 674 milionů liber. Výbor také ministerstvo kritizuje, že některé projekty ruší bez ohledu na to, jaké to bude mít provozní důsledky.

Vzhledem k výhledu, který celkově pro příští léta není dobrý (ekonomika se zajisté bude zotavovat, ale ty nasekané dluhy musí někdo zaplatit) se dá předpokládat, že se to dotkne určitého množství dříve naplánovaných projektů. Navíc se bude muset šetřit na provozních nákladech, například na investicích do výstavby apod. Výše uvedené se ovšem nebude týkat pouze Británie, ale většiny států v Evropě. Důsledek bude zřejmě dvojí:

1. Zvýšení a prohloubení nejenom bilaterální spolupráce, ale i té na evropské úrovni (EU, evropská část NATO), protože to bude jediný způsob, jak ušetřit náklady a zároveň držet krok. V Británii se klade stále větší důraz na úzkou spolupráci s Francií, která má dlouhodobě snížit náklady a udržet zemi technologicky a materiálně na úrovni. Je to jenom spekulace, ale tipnul bych si, že Británie bude v příštích letech víc a víc pokukovat po Evropě, podobně jako se po 2. světové válce orientovala (z praktických důvodů) na USA. Snaha vyvázat se ze „zvláštního svazku“ s USA ostatně byla zajímavě formulována skupinou britských poslanců. Ti si myslí, že by Británie neměla být tak „poníženě uctivá“ k Washingtonu a že formulace „zvláštní vztah“ („special relationship“) už neodráží „moderní“ anglo-americký vztah a proto by se něměla používat.
2. Problém pro zbrojní průmysl, který se v posledních deseti letech neměl zas tak špatně. Například poslední zpráva SIPRI o transferech zbraní hovoří o tom, že v letech 2005-2009 vzrostly zbrojní obchody (kumulovaně) oproti letům 2000-2004 o 22 procent. Nejvíce podle zprávy zbrojila Asie a Oceánie (41 %), následovaná Evropou (24 %). Britští zbrojaři varují, že pokud vláda bude škrtat ve výzkumu a akvizicích a zároveň nebude podporovat britské zbraně v zahraničí, pak se tamní zbrojní průmysl může „zmenšit“ o 70 procent. Jinými slovy, může se mu stát téměř totéž, co se stalo ostrovnímu chemickému a automobilovému průmyslu. V současnosti má Británie celosvětově desetiprocentní podíl na zbrojních obchodech a během příštích let už může mít jen tři procenta. Mimochodem, toto se zdaleka nemusí týkat pouze britských zbrojovek.

A konečně, v britském rozpočtu na rok 2010-11 se dá nalézt ještě jeden vzkaz – tempo operací v Afghánistánu v příštích dvanácti měsících nebude nižší. Na operace v Afghánistánu jsou vyčleněny – nikoli z rozpočtu ministerstva obrany, ale z rezervy ministerstva financí – čtyři miliardy liber. Tyto náklady jsou mnohem vyšší, než kdy byly na Irák a jsou přibližně šestinásobné oproti roku 2006, kdy začala být Británie aktivní v Hílmandu.

Professor Malcolm Chalmers, an expert on MoD spending at the Royal United Services Institute in London, said Mr Darling’s announcement that expenditure would remain at £4bn in 2010-11 was significant… Prof Chalmers also argued that the level of expenditure in Afghanistan is so high that the Treasury, after the election, is bound to question whether Britain should continue with the scale of its commitment to Helmand now that the US has significantly increased its presence there. “I would expect the Treasury to ask some very hard questions about how quickly Britain can reduce expenditure by giving up more of the tasks it is undertaking in Helmand,” he said.