Armádní generál a náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel nastoupí 26. června 2015 na post předsedy Vojenského výboru Severoatlantické aliance. Zde se dočtete vše, co je dobré vědět o funkci budoucího předsedy Vojenského výboru NATO i o problémech, které ho při výkonu funkce mohou potkat, a o možném směrování Výboru pod vedením člověka s jasnými názory.
Náčelník gen. štábu AČR Petr Pavel; Zdroj Wikipedia Commons
Vysoké požadavky
Předseda Vojenského výboru NATO je volen tajným hlasováním na funkční období tří let, prostřednictvím 28 zástupců jednotlivých zemí Severoatlantické aliance ve Vojenském výboru. Ke zvolení je potřeba nadpoloviční většina hlasů. Uchazeč by sám měl být náčelníkem generálního štábu ve své zemi a jeho hodnost by měla být ve struktuře NATO minimálně na stupni OF-9 (čtyřhvězdičkový generál nebo národní ekvivalent této hodnosti).
Výběr budoucího předsedy Vojenského výboru NATO proběhl v litevském Vilniusu. Petr Pavel uspěl ve druhém kole nad italským a řeckým kandidátem. V pozici nahradí stávajícího Dána Knuda Bartelse.
Prestiž i povinnost
Úkolem Petra Pavla bude předsedat nejvyššímu vojenskému orgánu NATO. Bude řídit jeho běžnou činnost, jeho zasedání, vydávání direktiv a odborné vedení exekutivního těla vojenského výboru IMS (International military staff). Cílem předsedy je vést výbor k dosažení konsensu nad probíraným tématem.
Ve Vojenském výboru zasedá 28 náčelníků generálních štábů zemí NATO. Každá z těchto zemí disponuje jinými zájmy, vychází z jiného kulturního zázemí, tradic a má rozdílně silné prostředky jak vojenské, tak politické. Dosažení konsensu tedy nebude jednoduché, ale sám Petr Pavel avizoval, že se nebojí zbavit se politické korektnosti a jednat přímočaře.
Hlavními tématy, které Vojenský výbor (případě jeho stálí reprezentanti) probírá, je tvorba policy a strategického plánování s přihlédnutím k možnostem jednotlivých členů NATO. Dále pak plánovaní operací NATO a dohled nad jejich výkonem, kooperace a regionální bezpečnost, logistika a zpravodajství.
Navazujícím úkolem Petra Pavla bude reprezentovat Vojenský výbor na schůzích nejvyšších politických orgánů NATO ve funkci poradce. Petr Pavel tak bude spojovacím článkem mezi vojenskou strukturou NATO a mezi strukturou, která činí politická rozhodnutí. S pozicí předsedy Vojenského výboru se také pojí funkce mluvčího při styku s médii. Funkce se pojí i s předsednictvím akademickému poradnímu výboru NATO Defense College.
Otázkou zůstává, jakým předsedou bude Petr Pavel a jaká rozhodnutí ve výkonu funkce od něj můžeme očekávat. Z mnoha rozhovorů s Pavlem je patrné, že má jasnou vizi cesty, kterou má Česká republika i NATO kráčet. Názory Petra Pavla na aktuální situaci v NATO je možno shrnout do tří slov, nepřipravenost, neschopnost, nedodržování. Nepřipravenost (nejen) naší armády, neschopnost reagovat na nové bezpečnostní hrozby a nedodržování závazků, na kterých se státy NATO dohodly. Je velice pravděpodobné, že se Petr Pavel ve funkci vydá směrem k řešení těchto problémů.
Jaké jsou názory Petra Pavla na hrozby, kterým musí NATO aktuálně čelit? Ukrajinskou krizi hodnotil pro server Bloomberg následovně:
Vidíme to skoro jako proxy válku – válku vedenou Ruskem proti Ukrajině s cílem získat více vlivu, a to nejen na Ukrajině, ale také v měřítku širšího bezpečnostního systému.
Podle Petra Pavla je třeba, aby NATO přehodnotilo svoje vztahy s Moskvou a ukázalo, že je připravené bránit své hranice. Sám nepochybuje, že je Rusko přímým účastníkem tohoto konfliktu.
Islámský stát vidí jako velmi nebezpečný pro region, tak jako možnou hrozbu pro státy NATO zejména z důvod vracejících džihádistů, kteří získali výcvik v IS, ale žijí na západě. Tento problém je dle Pavla třeba řešit na úrovni NATO i EU a zaujmout jasný a koordinovaný postoj.
Z pohledů Petra Pavla na NATO, ukrajinskou krizi i IS můžeme pozorovat pevnost názorů prezentovaných bez rozpaků. Lze jen doufat, že mu podobný přístup vydrží i ve vedení Vojenského výboru NATO.
12 comments
12 Comments
Ivo
6. 3. 2015, 15:53Díky za pěkný článek. Všem, kteří tak ještě neučinili, doporučuji si přečíst článek na Bloombergu, ze kterého tento čerpá.
Gen. Petr Pavel, jako obvykle, nemlží a bez obalu pojmenovává věci pravými jmény. Kéž bychom byli pro naše spojence takto čitelní i v ostatních případech…
REPLYAleš Opata
9. 3. 2015, 16:30Add Ivo
Průhlednost a čitelnost vojenských názorů AČR je celkem známá a jsme hodnoceni (myslím vojáci) v SHAPE jako důvěryhodný partner. NATO jako celek není jen o pragmatickém názoru vojáků, ale taky o politické rovině vyjednávání a nacházení souhlasu 28 národů. Z toho pohledu pozice CMC není jednoduchá. Vojensko politické vyjednávání v MC je někdy složitá věc, protože národy pracují na základě politického zadání svých zemí, kde každý z nich také sleduje své národní zájmy a chce je prosadit co nejlépe. Politicky nekorektní pohledy na věc nejsou zakázány, ale často se řeší při sklopených vlajkách na stolech. Ivo myslím si, že úrovní politické a právní korektnosti v NATO by jsi byl překvapen.V otázkách současných bezpečnostních hrozeb a vojenských krizí je ale NATO velice silné s vysokou mírou soudržnosti.
V domácích podmínkách říkání pravdy politikům, neboli být politicky nekorektní, je svaté právo NGŠ. Čeká se to od něj a je zcela jeho věcí, jaké nástroje použije, lépe řečeno, jaký druh komunikace je schopen ustát. NGŠ nepředkládá politická stanoviska, ale odborný – expertní názor. NGŠ také patří na seznam lidí, kteří nesou odpovědnost za obranu země a k tomu má vytvořeny podmínky (jmenuje ho prezident).
Rok 2014 AČR výrazně pomohl díky Ukrajinské krizi a řada věcí byla zákonodárci vnímána jinak, než v době ekonomické krize. Přesto všechno si kladu otázku, jestli politická nekorektnost, řešená v médiích, není dvousečná zbraň a nemůže vykopat zákop mezi politikem a vojákem (odborníkem), který už v určité fázi nejde překonat. Dost často přemýšlím o tom, až kam ta hranice sahá a jaký to přinese efekt.
Kultivace politické scény v oblasti obrany je určitě plus, lepší provázání bezpečnostní komunity s armádou – plus, podpora veřejného mínění – plus, vnímání ČR v zahraničí v otázkách vlastní bezpečnosti řekněme plus, podpora politických stran pro navyšování obranného rozpočtu – plus. Celkově to vypadá, že můžeme být spokojeni, ale jakého bylo za uplynulé období dosaženo efektu pro zvýšení obranyschopnosti země a schopností AČR?
Pořád jsem přesvědčen o tom, že hranice mezi odborným a politickým názorem je velice tenká a jedné i druhé straně se tak může lehce stát, že najednou budou hrát v prostředí kde neznají pravidla. Dosažený efekt pak může být kontraproduktivní.
REPLYIvo@Aleš Opata
11. 3. 2015, 20:55Ad gen. Opata)
Reakce poněkud pozdní, ale přeci jen.
1. Moje poznámka skutečně, jak už tady bylo výše správně poznamenáno, patřila spíše k tuzemskému hřišti. Situaci v NATO znáte bezpochyby lépe než já, ale i tak si dokážu představit jak musí být těžké vybalancovat postoje, například v Ukrajinské krizi, třeba Francie a Španělska na straně jedné a třeba Estonska a Polska na straně druhé.
2. Je mi jasné, že ministr obrany a NGŠ, již z povahy věci, hrají tak trochu každý na jiném hřišti. NGŠ prostě nemusí vážit, co si vojáci budou myslet o jeho názoru na přítomnost ruských vojáků na ukrajinském území. Zatímco jakýkoliv politik, pokud se k oné otázce vyjadřuje, nutně musí kalkulovat s tím, jak to vnímají jeho voliči (což při rozpolcenosti české společnosti není zrovna jednoduché).
3. Asi vím na co narážíte ohledně vykopání příkopu, ale nemyslím si, hodnoceno výhradně z médií, že by to přerostlo nějakou únosnou mez. Na USMC University mě vštěpovali, že „Od hodnosti majora se o každém rozkazu vyjednává“. A v případu, na který asi narážíte, z pohledu vnějšího pozorovatele došlo k tomu, že úkol byl beze zbytku splněn, jen byly předestřeny vhodnější alternativy.
V mé hlavě ona hranice, ne že bych ji vždycky dokázal udržet, leží tak, že pokud si člověk uzavře cestu ke svému nadřízenému, a už ho nemůže nijak ovlivnit v jeho rozhodování, tak prohrál.
4. Pro kultivaci politické scény a bezpečnostní komunity jsou teď jistě mnohem lepší podmínky než bývaly, ať již z objektivních důvodů (mezinárodní situace) nebo subjektivních (dozrávání společnosti, bezp. komunity, generační výměna…). Jak říkám, jako vždy jsem mírný optimista ;-).
Jinak jsem moc rád, že jste po dlouhé době zavítal na toto fórum a přispěl tak i k oné kultivaci bezp. komunity u nás. Je to bez vás takové divné.
REPLYTomas.Kolar
9. 3. 2015, 21:23Nejsem si jistý, zda Ivo tou čitelností nemyslel spíše politiky než vojáky. Protože naše politická representace k některým současným problémům na poli mezinárodní bezpečnosti skutečně přistupuje způsobem chytré Horákyně.
Každopádně otázky, které si pokládáte, jsou dosti zásadní. A vůbec Vám nezávidím, že na ně musíte nalézat odpovědi. Docela by mě zajímalo, jakou měrou k ochotě jisté medializace problémů AČR ze strany gen. Pavla přispěl dojem, že jinak už to prostě nejde, že už vedení AČR vyčerpalo všechny jiné, méně „drastické“ možnosti. Osobně si nicméně myslím, že způsob, jaký zvolil, byl velmi decentní. Neběžel za novináři, ani si nikde hystericky nestěžoval, pouze na konferenci, která byla bezesporu k tématu, popsal skutečný stav věcí. Máte ale určitě pravdu v tom, že pokud by se to s medializací přehánělo, bude to mít kontraproduktivní účinek.
REPLYAnonym
9. 3. 2015, 21:54Určitě s Vámi souhlasím v oblasti decentnosti a nikdy jsem nezpochybnil otázky reálného stavu AČR. Poukázal jsem pouze na tenkou linii mezi odborným a politickým názorem. Přirozeně i politický nesoulad, jak správně říkáte, například v případě ukrajinské krize, je voda na mlýn Ruska. Media nesleduje jen česká populace, ale i druhá strana. Z hlediska zákonitosti vedení hybridní války se potom určité třecí plochy v úrovni politické a odborné mohou stát výhodou protistrany v rámci informační kampaně. Pouze jsem chtěl říct, že v současném světě, není jednoduché najít tu správnou rovnováhu.
REPLYmichal86
13. 3. 2015, 19:34to Ivo
Dobrý den, omlouvám se, ale můj dotaz směřovaný p.Ivo nemá s tímto tématem nic společného, ale přesto bych se rád dotázal na věc, kterou jsem zaslechl v poslední době a vím, že nikdo zde není více povolanější než p.Ivo…bude se Chrudim – tedy 43.vpr – nějakým způsobem rozdělovat, dislokovat apod.(například do Prostějova) nebo v jaké je to fázi nebo časovém horizontu apod.? máto souvislost s blokováním některých míst na praporu nebo snížení počtu stávajících výsadkářů? v době, kdy jich již více než dost (a to s podivem velice kvalitních) odchází do civilu nebo ze zmíněného 43.vpr na prapor jiný….?…děkuji, i za pravděpodobnou (ne)odpověď, nebo spíše nějakou zpětnou (jakoukoliv) vazbu….
REPLY