Vojna parada „Korak pobednika“

Ačkoliv se pro začátek a konec 2. světové války udávají oficiální data: 1. září 1939 a 2. září 1945, kvůli rozdělení světa na časová pásma a faktu, že konflikt probíhal na několika kontinentech, nebývá někdy jednoduché určit přesný den. Konec 2. světové války v Evropě je některými národy oslavován 8. května, jinými až 9. května, a některé národy konec 2. světové války v Evropě neslaví vůbec.

K tomu je třeba připočíst individuální oslavy obnovení státnosti, tj. osvobození toho kterého státu od jha (italského, německého, japonského a jiného) nacismu a fašismu. Česká republika slaví Den české státnosti 28. září, 1. leden je pak Den obnovy samostatného českého státu a 8. května se slaví Den osvobození od fašismu či Den vítězství; 28. října je pak Den vzniku samostatného Československa.

Délka trvání druhé Velké války, kterou některé národy s ohledem na určitý časový posun v jejím začátku nazývají, například Velkou vlasteneckou válkou, začátek obsazování států, konec jejich osvobozování a začátky a konce jednotlivých bitev nabízejí státníkům nespočet možností se setkávat mimo pravidelné summity mezinárodních organizací. Oslavy, zejména ty v periodě kulatého a půlkulatého výročí, bývají spojeny s vojenskou přehlídkou. Kdo s kým se před ní nebo po ní setká, nebo naopak nesetká, se zejména v posledních 20 letech v České republice stalo součástí domácí politiky. Po oslavách k 70. výročí od konce 2. světové války v Evropě pořádané v květnu v Moskvě se prezident České republiky Miloš Zeman zúčastní oslav 70. výročí konce 2. světové války pořádané v září v komunistické Číně, přičemž to nebyla ani Čínská lidová republika, ani Čínská republika.

Ponechme stranou, že tentokrát veřejné mínění nenavrhuje podobné nesmysly, jako v případě prezidentovy květnové návštěvy, kde to bylo například uctít padlé vojáky, ale nejít na vojenskou přehlídku. S ruskými zkušenostmi by to mohl být požadavek na účast na oslavách jak v kontinentální Číny, tak na ostrově Tchaj-wan a soustřeďme pozornost na fakt, že kulaté osvobozovací oslavy v zajímavých geopolitických prostorech odstartovaly již v roce 2014. Dne 20. října 1944 byl v Bělehradské operaci Rudé armády, kterou posílila Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie (Titovi partyzani) a lidé z řad místních bezpečnostních sil, Bělehrad a do konce října pak celá Jugoslávie. Operace se účastnila rovněž I. československá brigáda Národně osvobozeneckého vojska „Jan Žižka z Trocnova“, která, i když rozpuštěna 24. dubna 1945, došla také nakonec až do Prahy. Nepřekvapí proto, že Srbsko při příležitosti 70. výročí svého osvobození uspořádalo dne 16. října 2014 vojenskou přehlídku, ačkoliv Dnem státnosti Srbské republiky a Dnem armády Srbské republiky je 12. únor (nevhodný pro jakékoliv přehlídky pod širým nebem) vyhlášený na počest osvobození srbského národa od turecké nadvlády.

Přehlídky se sice nezúčastnila ani hlava Česka, ani předseda české vlády, zúčastnil se jí ale Vladimír Putin, prezident Ruské federace. Ruské sdělovací prostředky věnovaly vojenské oslavě odpovídající pozornost v podobě přímého přenosu na RT (projev lze shlédnout zde a hodnocení návštěvy ze strany ruských zpravodajů zde). Bylo v podstatě dva měsíce do pravoslavných Vánoc, čtyři měsíce do XXII. zimních olympijských her v Soči, pět měsíců do připojení Krymu k Rusku a šest měsíců do oslav 70. výročí osvobození Krymu Rudou armádou. Pro Bělehrad to nebyla jistě ani první, ani poslední vojenská přehlídka. Ta úplně největší se konala 9. května 1985 a technika (pokud jde o typy), která se jí účastnila, se zúčastnila i přehlídky v roce 2014. Pro zajímavost, zde lze najít přehlídku JNA z roku 1975.

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

Nejnovější komentáře