Mocenské soupeření pokračuje: Černá Hora přistupuje k NATO

Mocenské soupeření pokračuje: Černá Hora přistupuje k NATO

Černá Hora se přece jen dočkala. Ministři zahraničí členských zemí NATO se na začátku prosince dohodli na zahájení rozhovorů o vstupu této balkánské země do Severoatlantické aliance. Černá Hora by se tak v průběhu dvou let mohla stát jejím 29. členem. Je to provokace, nebo strategický záměr? Rusko má jasno. Ministr zahraničí Sergej Lavrov označil přístup Černé Hory za iracionální krok podkopávající důvěru mezi Ruskou federací a aliancí, jejíž rozpínavost vzbuzuje u ruských čelních představitelů značné obavy. Americký ministr zahraničí John Kerry to však striktně odmítá. „NATO není pro nikoho hrozbou, jedná se o obrannou alianci,“ řekl Kerry. Nejde však jen o další ukázku mocenského soupeření mezi východem a západem? A jak zareaguje Srbsko?

Vlajka Černé Hory. Zdroj: Nicolas Raymond, Flickr

Vlajka Černé Hory. Zdroj: Nicolas Raymond, Flickr

Stát jako rodinná firma
Černá Hora se netají svým úmyslem vstoupit do NATO i Evropské unie. Brzy po vyhlášení nezávislosti v roce 2006 se připojila k programu Partnerství pro mír a o pár let později přijala Akční plán členství s cílem vymýtit ze státní sféry korupci, pozatýkat kriminální živly a zavést vládu zákona. Byla v tomto úkolu země úspěšná? „Černé Hoře se podařilo konsolidovat demokratické instituce plně v souladu se standardy EU, její ozbrojené síly jsou nyní silnější a mohou lépe chránit své občany,“ říká generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Korupce a organizovaný zločin jsou však v zemi nadále. Zemí prochází tzv. balkánská stezka, kterou proudí zbraně a drogy z Afghánistánu. Sám premiér Milo Djukanović, jenž je u moci od 90. let buďto v pozici premiéra, nebo prezidenta, je zapojen do řady afér, u nichž je střet zájmů zcela patrný. Jeho rodina patří k nejbohatším v zemi. Djukanović byl údajně zapleten do pašování cigaret s italskou mafií během 90. let a krátce po roce 2000. Díky pašování prý nabyl nemalého jmění. Vina mu však nikdy nebyla prokázána. Mnohem větší skandál v souvislosti s jeho osobou se objevil při privatizaci banky Prva Banka. Djukanović se jmenoval prezidentem rady, která rozhodovala o privatizaci. Poté byla banka prodána jedinému zájemci, společnosti Monte Nova vlastněné Djukanovićovým bratrem Acem. Minimální požadovaná cena nikdy nebyla zaplacena. Oba pak skrze další firmy nakupovali akcie Prve Banky za nejnižší ceny. Napojení Djukanoviće na kriminální živly je tedy velice pravděpodobné. Nova Banka například poskytla půjčku známému pašerákovi drog Stanko Subotićovi.

Během října 2015 se v zemi rozpoutala vlna protestů proti Djukanovićově zkorumpované vládě. Demonstrace se neobešly bez násilí, policie proti účastníkům použila slzný plyn. Vláda prohlásila, že protesty byly řízeny z Ruska s cílem zabránit vstupu Černé Hory do NATO. Opozice i Rusko tato obvinění odmítají.

Voják Černé Hory na cvičení  Immediate Response 2012. Foto: Flickr

Voják Černé Hory na cvičení Immediate Response 2012. Foto: Flickr

Situací v Černé Hoře je znepokojena i Evropská komise, která ve zprávě z roku 2014 upozorňuje na nutnost implementace zákona o financování politických stran, posílení vlády zákona a zajištění, že antikorupční zákony budou plně fungovat také v praxi. Zpráva se rovněž zmiňuje o případech násilí proti novinářům. Freedom House v oblasti svobody tisku označuje Černou Horu za částečně svobodnou. Což potvrzují i útoky zápalnými lahvemi na deník Vijesti, který často kritizuje vládní politiku.

Co na to Rusko a Srbsko?
Rusko na možný vstup Černé Hory do NATO zareagovalo okamžitě. Chce přerušit všechny společné projekty. Je přitom jedním z největších zahraničních investorů v Černé Hoře a podél pobřeží Jadranu vlastní řada Rusů hotely či rezidence. Přestože země přímo s Ruskem nesousedí, jedná se o dlouhodobého spojence Ruské federace. Prozápadní orientace Černé Hory je proto v Rusku brána s nelibostí.

 Vztahy Srbska a Černé Hory jsou poprvé od uznání Kosova Černou Horou v roce 2008 relativně dobré. Srbsko stejně jako její soused usiluje o vstup do EU, rovněž je členem Partnerství pro mír. Přestože Srbsko úzce spolupracuje s NATO v oblasti ničení zbraní, min a výbušnin po válce a profesionalizace armády, není jeho záměrem stát se členem aliance. Otázka Kosova je pro Srby příliš ožehavá, i z toho důvodu má mnohem blíže k Rusku. Vzájemné vztahy mezi oběma národy se vyvinuly již za dob carismu, kdy Rusko politicky i nábožensky ovlivňovalo Srby. Kromě ekonomických vztahů spolu země spolupracují i v rovině bezpečnostní. V listopadu 2014 se ozbrojené síly obou zemí zúčastnily společného cvičení. Ze srbské strany prozatím nezaznívají žádné negativní výroky v souvislosti se vstupem Černé Hory do NATO. „Přistoupení k NATO může zkomplikovat situaci v Černé Hoře, mnoho lidí je proti Djukanovićovi a jeho prozápadní orientaci,“ varovala předsedkyně Demokratické strany Srbska Sanda Rasković Ivić. Stejně jako ruská i srbská strana zdůrazňuje nutnost souhlasu obyvatel pro vstup do NATO. Srbové jako řada Černohorců stále mají v živé paměti bombardování před 16 lety, které řídilo NATO. Tuto vzpomínku jen tak nevymažou.

Strategický zájem NATO?
Armáda Černé Hory čítá zhruba dva a půl tisícevojáků včetně pobřežní stráže. Do jaké míry však může přispět činnosti NATO? Menší množství vojáků a zdravotní tým se účastnili mise v Afghánistánu. Černá Hora však nemá kapacity, aby nějak významně podpořila působení NATO. Organizovaný zločin a korupce zasahují všechny vrstvy černohorské společnosti. S Djukanovićem u moci není příliš pravděpodobné, že se situace v nejbližší době výrazně změní.

Pro Černou Horu je partnerství s NATO jednoznačně výhodné. Otevírají se jí dveře do Evropy, respektive se takto přibližuje vstupu do EU. Z hlediska bezpečnosti získá země velmi silného spojence. Přestože jsou vztahy mezi balkánskými státy v současnosti relativně dobré, napětí mezi Srbskem a Kosovem je patrné. Do budoucna nelze vyloučit ani vygradování sporů v konflikt.

Přínos Černé Hory pro NATO není příliš jasný. Stát s 620 tisíci obyvatel a dva a půl tisíci vojáků se nemůže rovnat síle Chorvatska či pobaltských zemí. Na druhou stranu členem NATO je i domovina organizovaných kriminálních skupin, Albánie. Do jaké míry tato země přispívá alianci, je rovněž otázkou. S Černou Horou po boku zcela určitě získá NATO lepší přístup k Jaderskému moři a zredukuje vliv Ruska v zemi.

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

Nejnovější komentáře