Zápisky z Kurdistánu I.: Pár jich chytili doslova s bombou v ruce.

Zápisky z Kurdistánu I.: Pár jich chytili doslova s bombou v ruce.

Irák, Turecko nebo Kosovo. I taková místa si zapsala studentka Markéta Všelichová do svého deníku. Nyní sbírá cestovatelka se zájmem o Blízký východ zkušenosti v Kurdistánu. V prvním díle Zápisků z Kurdistánu vám přinášíme její postřehy ze severovýchodního syrského města Qamishli.

Foto: Markéta Všelichová

Foto: Markéta Všelichová

Jsme na návštěvě velitelství Asaysh v Qamishlu a povídáme si s místním velitelem. Asaysh (obdoba naší policie) se začali formovat už před čtyřmi lety. Z počátku jen velmi opatrně a samostatně v různých částech kurdských měst bez centrálního velení. Po zhruba sedmi měsících své existence se začali více organizovat. Původně dohlíželi na bezpečnost v ulicích, poté postupně vznikala oddělení pro dopravu, drogovou kriminalitu nebo úřad pro držení zbraní. V Kurdistánu má doma zbraň skoro každý.

Jaká je dnešní podoba organizační struktury? V každé čtvrti v každém městě stojí úřad Asaysh. Vstoupit mezi její členy může kdokoliv bez ohledu na náboženský nebo etnický původ. Speciálně se ptáme na postavení Arabů. „V Asaysh platí absolutní rovnost. Nezáleží na tom, jestli je dotyčný Kurd či Arab. Záleží pouze na tom, jestli je odhodlán chránit svoji zemi a její obyvatele,“ ujišťuje nás s důrazem na slovo rovnost velitel.

Velitelství Asaysh. Foto: Markéta Všelichová

Velitelství Asaysh. Foto: Markéta Všelichová

Asaysh nemají žádnou zahraniční podporu. Veškeré vybavení, zbraně a oblečení nakupují hlavně na černém trhu. „Morálka a vůle bránit svoji zemi je více než jakékoliv zbraně. Kdyby nicméně česká vláda byla ochotna něco poslat, vůbec bych se nezlobil,“ dodává velitel. Vlastně zbraně jsou nejspíš to jediné, co tam z České republiky znají, když se jich na naši zemi ptáme. Po delším přemýšlení si někteří vzpomenou a zvolají: „Brno – very good weapons!“

Vazební luxus pro Daash
Před několika měsíci vybuchla před zdejším sídlem bomba nastražená příslušníky Islámského státu. Dodnes jsou zde vidět zbytky poškozené budovy. Na parkovišti, kam se po povídání s velitelem přesouváme, se opět nachází zničená auta. Fotky několika příslušníků Asaysh, kteří zemřeli při útoku, jsou umístěny nad vchodem do budovy. Podle velitele tato událost obyvatele relativně klidného Qamishle šokovala. Pár dní po ní se k Asaysh přihlásilo osmdesát nových členů. „Zdejší lidé nemají strach, naopak jsou odhodláni se bránit,“ poukazuje náš průvodce.

Probíráme s ním bezpečnost v Qamishli. Pokud by velitel srovnal poměr prostředků, které mají zdejší obranné složky a vyspělé západní země, s poměrem incidentů tady a tam, bylo by město pravděpodobně nejbezpečnější místo na světě. A to podle něj platí i pro ostatní města v kantonu i celé Rojavě.

Naše povídání se stočí k Daash (místní označení pro teroristy IS). Už se stalo, že Asaysh nacházející se v každé ulici, chytili několik členů Daash doslova s bombou v ruce. Tyto zajatce Kurdové nezabíjí. Právě naopak jim věnují pozornost, kterou by možná i Evropané označili za přehnanou. Kromě jídla a pití mají nárok na lékařskou péči. Pokud mají zájem vzdělávat se, jednou za určitou dobu je může navštívit učitel. „Vězení Daash vypadá lépe než můj obývák,“ směje se velitel. Toto se nicméně týká pouze doby pobytu v něčem, co lze přirovnat k naší vazbě. Následně jsou Daash souzeni podle zákonů daného kantonu. Údajně každému musí být prokázána konkrétní vina a každý se může hájit.

1 comment

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

1 Comment


Nejnovější komentáře