fbpx

Obnovení povinné vojenské služby není krok správným směrem

Obnovení povinné vojenské služby není krok správným směrem

Autor: Jan Klusáček

Bezpečnostní expert nové strany Realisté a prezident Asociace obranného průmyslu v jedné osobě Jiří Hynek snad pod dojmem teroristických útoků v Berlíně, zveřejnil plán své strany na znovuzavedení základní vojenské služby. Dokonce prohlásil, že v případě volebního úspěchu, bude tento bod představovat zásadní podmínku pro koaliční vyjednávání. Šest týdnů základního výcviku nikoho nezabije (žádný ztracený rok či dva jako kdysi), trochu si zocelit tělo a naučit se, jak používat zbraň, to také nikomu nemůže ublížit. V případě vojenského konfliktu řekněme ukrajinského ražení se dozajista bude hodit, pokud čeští občané budou mít za sebou alespoň základní pěchotní výcvik a armáda tak bude mít šanci mobilizované smysluplně využít. Na první poslech jde tedy o docela sympatický koncept. Pokud se nad ním však zamyslíme hlouběji, vyplave na povrch řada poměrně zásadních praktických problémů.

Tím prvním je samozřejmě motivace. Nesmíme se nechat okouzlit nadšenými prohlášeními o plnění rekrutačních cílů na 120%. V roce 2015 se podařilo k útvarům získat 1785, ke studiu Univerzity obrany ve služebním poměru 365 nových vojáků. Do aktivní zálohy pak necelá stovka. To je jistě lepší než v minulosti, ale naplněnost řady útvarů je stále tristní. Na dobrovolné vojenské cvičení odpovídající rozsahu navrhované povinné služby se přihlásilo pár desítek lidí. Z nich by se nejspíš osmnáctiletí dali spočítat na prstech jedné ruky. Velká touha po službě vlasti se zbraní v ruce mezi mladými lidmi tedy zjevně není. Pokud by přitom zůstala současná úroveň zdravotních testů, které vyřazují motivované uchazeče na základě marginálních starých zranění či dobře kompenzovaných onemocnění, dá se realisticky předpokládat, že by se základní vojenská služba stala opět zcela dobrovolnou. Prakticky každý, kdo by se jí účastnit nechtěl, by snadno doložil, že má takové či onaké zdravotní obtíže, kvůli nimž se výcviku zúčastnit nemůže. Totéž ostatně platí i pro fyzické testy. Nikdo jistě nemůže být donucen, aby „zvládl“ fyzické testy. Jakou ale úroveň asi bude mít výcvik skupiny, v níž se potká 120kilový hráč počítačových her s dívčinou (Hynek přitom chce povinný výcvik pro obě pohlaví), která i s obuví váží 40 kg, a vrcholovým sportovcem. Zatímco za starých časů poskytoval rok či dva povinné vojny přeci jen určitý prostor, aby se i gaučový povaleč dostal do formy (a přinejhorším skončil někde ve skladu či za kancelářským stolem), za šest týdnů navrhovaného výcviku se to ovšem nestihne. O zhoršující se fyzičce dnešní mládeže ani nemluvě.

Nesmíme ale zapomenout ani na kapacity. Pokud každý rok dosáhne osmnácti let věku cca 100 000 lidí v ČR, můžeme odhadnout, že v případě velmi liberálních zdravotních a fyzických přepokladů by 60 000 z nich skutečně mělo povinný výcvik absolvovat. V současnosti se dá říci, že ve kterémkoli okamžiku se kurzu základní přípravy (ať už šestitýdenního nebo tříměsíčního) účastní ve Vyškově něco přes 600 lidí. Reálná roční kapacita je tedy nyní asi 2500 rekrutů (do služebního poměru i do aktivní zálohy). Vyškovské kapacity by se tedy musely navýšit pětadvacetkrát, aby se podařilo vycvičit 60 tisíc osmnáctiletých každý rok. Tak velký samozřejmě vyškovský areál není. A dostatečné kapacity ovšem nejsou ani nikde jinde. Existující vojenské prostory, které v minulých letech prošly řadou kol okrajování a rušení, jsou stěží schopny uspokojit potřeby výcviku AČR v současné velikosti. Smysluplný výcvik se ovšem na dvoře kasáren provádět nedá (tím spíš, že v posledních 15 letech byla prodána či na obce převedena i valná většina těch kasáren). Další záhadou jsou instruktoři. Najít lidi s minimem pedagogických schopností a současně na potřebné odborné úrovni, kteří budou schopni velkým skupinám ne příliš motivované mládeže vštípit základy vojenského řemesla, asi nebude úplně triviální.

To jsme se ještě vůbec nedostali k výzbroji a výstroji. Přes ujišťování ministra Stropnického se stále nezdá, že by ve výstrojních skladech bylo dostatek maskáčů, batohů či (použitelných!) bot pro všechny naše současné vojáky. Leckteré jednotky (minimálně AZ) doposud používají a ještě nějakou dobu používat budou Sa vz. 58 a Pi vz. 82, pro něž je však k dispozici čím dál tím méně dílů i munice. Co si oblečou a z čeho bude střílet těch 60 000 lidí, kteří budou muset ročně projít povinným výcvikem, zůstává značným otazníkem. Armádu České republiky čeká v příštích osmi letech podle schválené koncepce rozvoje mnoho velkých výzev. Mimo přezbrojení ze sovětských na NATO-kompatibilní systémy (BVP, vrtulníky, tanky, dělostřelectvo, PVO…) se počítá i s budováním nové brigády a dalším rozvojem řady schopností. Z hlediska řízení, rekrutace i akvizic jde o největší úkoly od roku 1989, doposud se vždy jen rušilo a omezovalo. Představa, že tento náročný, avšak realizovatelný, proces narušíme politickým úkolem armádě vycvičit navíc každoročně 60 000 málo motivovaných teenagerů, je mírně řečeno nerozumná. Podstatně užitečnější se jeví v politickém konsensu (žádné otáčení o 180 stupňů každé čtyři roky) soustředit síly na radikální zvýšení rozpočtových prostředků na 2% HDP, co nejrychlejší a nejefektivnější provedení změn, které mají potenciál skutečně přispět ke zvýšení bojeschopnosti AČR, nastavení akvizičního procesu tak, aby zohledňoval reálné potřeby armády i strategické a ekonomické zájmy České republiky jako celku, na smysluplné a srozumitelné řízení lidských zdrojů, což se týká nejen rekrutace, ale také kariérního postupu a ukončování služebního poměru a v neposlední řadě i na posílení role Aktivní zálohy AČR (vč. zajištění, aby všechny jednotky využívaly zákonné maximum pro výcvik, tj. 28 dnů) a zahájení spolupráce s organizacemi, které mají blízko k branné problematice, ať už jsou to střelecké, či letecké kluby, kynologové.

Autor v tomto textu vyjadřuje jen svůj vlastní názor.

14 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

14 Comments

  • Profilový obrázek
    David Khol
    5. 1. 2017, 13:23

    Tato snaha znovu zavést vojenskou základní službu není nijak ojedinělá, s podobnými návrhy operují i jiné politické strany, např. Strana zelených.Zajímavé je, že většinou počítají s jen krátkou prezenční službou ; většinou 2-6 měsíců. Víc ne, patrně proto, aby si nepopudili voliče. Jenže – co se za tak krátkou dobu člověk naučí, k čemu takový voják bude? Pochodovat, střílet ze samopalu. Takový voják ale může plnit maximálně funkci kanonenfutru. Profesionálnímu vojákovi se nevyrovná a v moderním konfliktu je takováto masa málo vycvičených pěšáků naprosto zbytečná.
    Nevím, od strany, která má realismus ve svém názvu, bych očekával trochu realističtější a promyšlenější návrhy

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Bohuslav Pernica@David Khol
      5. 1. 2017, 15:25

      Technicky lze skutečně vše, ale vojenskou službou končila socializace občana, která začínala prvoukou, pokračovala vlastivědou, zeměpisem a brannou výchovou. Jen ten kdo má rád svou zemi, svůj kraj, svou obec, se bude bít jako lev za uhájení uzemní celistvosti a svrchovanosti státní moci. Pro zajímavost, v prvních třech měsících roční služby u těch mladých a zdravých mužů byla nemocnost velmi vysoká. Víc než 50 % vojáků daného nástupního termínu vyhledalo lékaře – somatizovali kvůli stresu z naprosto nového, neznámeho a tudíž nepřátelského prostředí, izolovaní od vztahů s rodinou, nechtěli jít na taktiku… Zdravotní péče přitom byla částečně hrazena mimo ohodnocené diagnózy VoZP, protože by se povinná služba notně prodražila, kdyby to bylo hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Kdo si dovolí poslat vojáka, který není ve stavu fyzické, psychické, sociální nebo estetické pohody neuznat alespoň s úlevami – co kdyby fakt měl nějaký problém? Vystavovat se trestnímu stíhání? Nejde vlastně o to si zaplýtvat s prostředky státního rozpočtu, tak nějak utratit těch 1,4 % HDP, když už se nám nedaří realizovat výzbrojní projekty. Vytřít spojencům zraky, jak plníme finanční závazek (tohle ale po nás nikdo v rámci procesu obranného plánování nechce). Schválně, která strana si to nakonec do volebního programu dá?

      REPLY
  • Profilový obrázek
    Bohuslav Pernica
    5. 1. 2017, 13:38

    Mě by zajímalo, jak si poradí s civilní službou. V podstatě je nápad zaštítěný jedním z českých miliardářů (viz http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/euroskeptik-robejsek-zalozil-stranu-realiste-podporuje-ji-miliardar-dospiva-1325814) založen na tom, že již během školní docházky (za peníze daňových poplatníků) dostane daný občan možnost seznámit se zbraní a buď k ní získá celoživotní lásku, nebo celoživotní odpor. V prvním případě se asi předpokládá, že si pak nějakou to osobní zbraň koupí. To v případě, kdyby to někdo vložil jako součást učebních osnov a neprobíhal tu řádný odvod, kde se každý může vyslovit jestli je ochoten vojensky sloužit, anebo mu to svědomí, přesvědčení nebo názor neumožňuje (odmítá přípravu na zabíjení lidí) a volí proto jinou cestu. To stále zůstává civilní služba. Nedává moc velký smysl, když by lidé, co projdou mírovým výcvikem, nakonec v případě potřeby byli státu na obtíž a stali se vojensky vycvičenými a případně ozbrojenými pacifisty. Jestli se tak nějak počítá dál s růstem podílu vysokoškolsky vzdělané populace, je dobré si uvědomit, že vojenskou službu v jejím závěru volilo jen 1 % vysokoškoláků. U žen je nápad na povinnou službu naprosto báječný, protože v případě krize se povolávalo podle věku (7 služebně nejmladších a tedy nejzdravějších odvodních ročníků) tak, aby služba co nejméně vadila z hlediska osobního života a dostali jsme do vojska lidi, co si ještě něco z vojny pamatují. Povolat mladou matku od dítěte a ještě nevdanou asi nepůjde a když půjdeme do starších ročníků, tak to budou rozvedené matky pečující o děti do 10 let. Tedy povoláme nějaké ještě starší, ale ty zatím v následujících 40 letech nebudou mít za sebiu onen povinný výcvik… Lze ale povolat partnera, ale tady mi není jasné, proč by stát chtěl připravit rodinu o jeden příjem a děti těch, co mu fakt slouží, vystavovat riziku chudoby a snížení jejich životních šancí. I s tou civilkou to nebude jednoduché, protože místa generovaly okresy a obce a neziskovky. A ty se bály odpovědnosti za fluktující lidi většinou bez vztahu k dané práce (mj. proto byl svým způsobem neúspěšný projekt veřejných prací). Bylo by jedno rychlé řešení, a to zadotovat neziskovky na integraci cizinců a vytvořit tak místa pro civilkáře, ale jak jsem pochopil, povinné očkováním militarizmem se má udát z pohnutek právě opačných, tzn. pro obranu národních hodnot (asi jako ti Norové, co mají povinnou službu i pro ženy, budeme bojovat o ropná pole v arktické oblasti…). Lze navrhnout, že civilkáři mohou pečovat jako dobrovolníci ČK o válečné zajatce, ale tady jsem skeptický…. No, a asi největší problém je v tom, že už dnes existuje možnost se přihlásit jako dobrovolník pro HZSČR jako "odřad CO" a tak se vyblokovat z potřeb armády. Zdá se, že se možná začíná naplňovat Robješkova Obrana bez armády a nebo jde o úplně úplně jiné cíle.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Ivo
    5. 1. 2017, 23:30

    Pane Klusáčku, moc pěkný článek, hezky napsaný. V zásadě souhlas i s Vaším závěrem. Potíž trošku je, že k němu docházíte částečně na základě mylných či nepřesných vstupů. Jelikož dle vašeho FB máte ambici své závěry použít ve prospěch politické scény, byla by škoda, abyste se nechal rozcupovat někým, kdo se v problematice orientuje a bude tlačit svou pomýlenou agendu. Zkuste se nad mými připomínkami nezaujatě zamyslet.

    1. "Vyškovské kapacity by se tedy musely navýšit pětadvacetkrát, aby se podařilo vycvičit 60 tisíc osmnáctiletých každý rok. Tak velký samozřejmě vyškovský areál není."

    Ale tak by to samozřejmě neprobíhalo. To, že dnes máme základní výcvik důsledně centralizovaný do jednoho areálu je unikum AČR poslední dekády+… ČSLA, ale později i AČR do doby, než se plně přešlo na profesionální sbor, měla základní výcvik naopak decentralizovaný. Jak taky cvičit armádu o 250.000 vojácích, tedy 10x větší než současnou AČR, než důsledně decentralizovaně? Představa, že by všichni nováčci z jednoho nástupního termínu prodělávali tříměsíční základní výcvik v Československu na jednom místě, je prostě úsměvná.

    Dělalo se to samozřejmě převážně na útvarech, ty měly i vlastní PŠ pro výcvik nejnižších velitelů atp. Ve Vyškově se žádní záklaďáci necvičili, byla tam Vysoká škola pozemního vojska…

    2. "Existující vojenské prostory, které v minulých letech prošly řadou kol okrajování a rušení, jsou stěží schopny uspokojit potřeby výcviku AČR v současné velikosti."

    Problém není ani tak v těch současných vojenských prostorech, ty byly sice "optimalizovány", ale i to nevysvětluje, že 10x větší armáda mohla cvičit v srovnatelné intenzitě jako dnes. Byly k tomu dva důvody. Za prvé, existovala posádková cvičiště. Ta byla malá, někdy s pěchotní střelnicí, někdy bez ní, ale vždy kousek od kasáren. Tak, aby se tam jednotka mohla rutinně přesouvat pěším přesunem. Tyto prostory, výrazně více lukrativní než samotné vojenské újezdy, stát prodal jako první – byly totiž logicky u měst, tudíž zajímavé z hlediska developerského. Pokud by chtěl někdo zavést decentralizovaný výcvik nějaké formy vojenské služby pro širokou veřejnost, tak by musel podobné prostory znovu zřídit. Možné (vlastníkem drtivé části lesů v ČR jsou Lesy ČR vlastněné státem), ale nepravděpodobné. Za druhé, ČSLA, stejně jako prvorepubliková armáda, se prostě neostýchala cvičit i v civilním sektoru. Oproti všeobecnému přesvědčení to dělala s rozmyslem a když už se něco poničilo, tak se to i zaplatilo. Dnes, když chce jednotka cvičit v civilním prostoru (myšleno taktický výcvik i s cvičnou municí), tak to oznamuje na stupeň Ministerstva obrany ROK DOPŘEDU…

    3. "…se stále nezdá, že by ve výstrojních skladech bylo dostatek maskáčů, batohů či (použitelných!) bot pro všechny naše současné vojáky."

    Souhlas, jenže i kdyby se to tak nějak dokoupily maskáče, tak to nic dalšího neznamená. AČR už si prostě odvykla přemýšlet v mobilizačním paradigmatu. A pokud ten nemáme, tak jsou nám potenciální záložníci k ničemu. AČR nemá zálohy v zásadě žádného materiálu, proto ty neustále chronické problémy s tím či oním. Fungujeme na manažerském principu "just in time" a myslíme si, že by to fungovalo ve válce, když nám to nefunguje v míru. Manažerská efektivita (snaha na snížení nákladů) a odolnost a robustnost systému v boji (který VYŽADUJE redundantní kapacity) jdou prostě přímo proti sobě. Tohle třeba Američané perfektně chápou, i my jsme to ještě v ne úplně historické době chápali taky.

    Je třeba si ale přiznat, k čemu tu AČR vlastně máme. Povodně ani hlídání hranic před pár běženci to není – to by struktura AČR musela vypadat úplně jinak… AČR budujeme pro konflikt střední intenzity na území jednoho z členských států NATO. To je důvod existence AČR v té podobě, jako jí dnes známe.

    Závěrem. Souhlas s vaším vývodem, že cestou je skutečně posilování AZ. I naše současná ambice, tedy 5.000 záložníků, je směšně nízká. Mimochodem těch 28 dní je nesmysl. I když to zákonodárce myslel dobře, tak bohužel nezná podzákonné normy. Jelikož sice navýšil počet výcvikových dní z 21 na 28, ale zároveň změnil status AZ z de fakto vojáků ZVS na profesionály po dobu cvičení, počet výcvikových dnů naopak snížil… To je tak, když se legislativa dělá bez konzultace s těmi, kteří ji budou reálně aplikovat…

    Díky za článek.

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Jan Klusáček@Ivo
      6. 1. 2017, 8:06

      Díky za konstruktivní kritiku.
      Ad 1) Samozřejmě, že by mohl výcvik probíhat decentralizovaně, ale to by samozřejmě znamenalo zásadní zásah do fungování existujících útvarů. S tím, jak se tato role od nich přestala vyžadovat, velmi často přišli i o prostory nutné k jeho zajištění. Když se podíváte na počet kasáren přestavěných na byty, důchoďáky nebo průmyslové zóny, uvidíte, že ani současné útvary nemají kapacity a schopnosti poskytnout základní výcvik desetitisícům osmnáctiletých každý rok. A to vůbec nemluvím o skutečnosti, že řadu méně kvalifikovaných podpůrných činností na útvarech zajišťovali právě vojáci ZVS. Pokud je plán Realistů na šestitýdenní výcvik, veškeré tyto činnosti budou muset zajišťovat VZP. Nu a ti pak budou zjevně chybět…
      Ad 2) Posádková cvičiště samozřejmě existovala, ale dnes neexistují a považuji za naprosto nerealistické nějaké úsilí o jejich obnovu. Ty nemovitosti jsou dávno zrestituovány, zprivatizovány nebo převedeny na obce. Navíc samozřejmě tam, kde se snesla vojenská střelnice před třiceti lety, se už nesnese dnes. Potíže téměř všech otevřených střelnic s plněním hlukových limitů by vydaly na tlustý svazek.
      Ad 3) Ano, ano, ano. Všichni příslušníci AZ ani nemají dedikovanou krátkou a dlouhou (i kdyby to přinejhorším měla být ta kosa). Počet pojízdných BVP je na úrovni, kdy se tak tak daří vypůjčit od profesionálních rot dost kusů na výcvik roty AZ dvakrát do roka (a občas se nepodaří vůbec)…

      REPLY
      • Profilový obrázek
        Bohuslav Pernica@Jan Klusáček
        6. 1. 2017, 12:04

        Pro doplnění. Rozsáhlá infrastrutura pro povinnou službu byla vybudována na základě autarkie ve stavebnictví v podobě vlastního stavebního vojska a Voienských staveb, n.p. Nedokážu si představit ochotu mladých lidí jít bydlet do "vybydlených" kasáren (ještě nebyly dokončeny všechny projekty základen) nebo pod stan na nástupišti. Budování kasáren ČSLA bylo součástí národohospodářského plánu a plán uložil úkol n.p. a státní rozpočet zajistil financování. Dneska si MO ukládá úkoly nezavisle na možnostech okolí je realizoavat – vemte si jenom takové technické lhůty pro zadání velké zakázky. Pokud někdo přichází s nějakým fakt "chytlavým" nápadem a říká A, ať také řekne taky B, C a D (Je-li skutečný R/realista a nikoliv jen PRista).
        Jestli ale má být nápad realizován formou "střeleckého" kroužku, jak tady bylo naznačeno, kdy se budou adepti vojenské služby scházet v tělocvičně, cvičit pořadová cvičení a střílet ze vzduchovky, občas zajdou na pochodové cvičení, tak to se nebavíme o příspěvku národní obraně. I tak by někdo musel zaplatit kapacitu tělocvičen a lektory, když při bídě školství se tělocvičny pronajímají jako doplňkový zdroj škol, neboť ty jsou příspěvkovými organizacemi. – Možná by se proto mohl někdo z MO (nebo politiků) zeptat těch více než 6000 starostů, co oni říkají na tento skvělý nápad, co hodlají ze svého rozpočtu obětovat, nebo naopak budou po státním rozpočtu požadovat jako kompenzaci za zmařené příležitosti doplňkového podnikání.

        REPLY
    • Profilový obrázek
      Bohuslav Pernica@Ivo
      6. 1. 2017, 8:08

      :-) Asi ten největší problém je, že ČR má jen a jen ambice (očekávání), které se ji ne a ne naplnit. V posledních 25 letech je většinou ministerstkou oficiální odpovědí, že je to kvůli nedostatku peněz. A že bude líp, a proto se dosažení cílových operačních schopností posouvá až líp opravdu bude. Jenže nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě lépe. Dnes už jsme se posunuli na horizonat 2025, když už původní koncepce z roku 2002 bude hodně hodně stará. – Vzpomíná si někdo na tehdejší postoj AOBP? Po zhroucení akvizičního plánu pod tíhou dvou superprojektů, byla tehdy profesionalizace ze strany AOBP vítána: Malá, Mobilní, Moderní, Mladá duchem plně profesionální armáda a za 2 % HDP. Mobilní a Moderní = akvizice, zisky a zaměstnanost, a proto se tu udělala v roce 2004 koncepce vyzbrojování. Teď ale AOBP přichází s tím, že je lepší koncept profesionální armády oslabit, ustoupit od technicky vyspělých ozbrojených sil a v podstatě rozdat mezi lidi znalosti, schopnosti a vybavení využitelné pro občanskou/partyzánskou válku. To v situaci, kdy tu neexistuje systém, který by byl schopen udělat to, co byla společensky integrovaná branná výchova. Kdo viděl dokument Výchova k válce a zavzpomínal si na návštěvy svazarmovců nebo vojáků, jistě si vzpomene, že žádný z nich nám jako dětem nehrozil vystřelením oka, choval se k dětem slušně uctivě, na nikoho nemířil a naopak, když jsme se jako děti pokoušeli si hrát ve třídě na partizány a začali jsou na sebe znehodnocenými zbraněmi mířit, tak nás okamžitě napomenul a vysvětlil, že je to neetické…
      Vůbec to nevypadá, že by se lidé hrnuli do armády v době, kdy nejsou a zrovna jsou peníze. Prvních pět let od roku 2002 se přísun lidí dařil kvůli aktivaci bývalých záklaďáků. Později přišla bída o lidi, a byla dokonce tak velká, že přes úřad práce se rekrutovali plukovníci! Ale chápu, že veřejný postoj zaměstananců resortu musí být, že plánovat více je lépe, protože se vždy nakupuje na plánovaný počet, nikoliv na ten skutečný kvůli "rezervám" (Kdy zase někdo příjde s outsourcingem na skladové hospodářství?).
      AZ a profesionální armáda jsou spojité nádoby. Rekrutační potenciál v situaci demografického poklesu se vzájemně kanibalizuje, takže větší AZ přinesou menší profesionální armádu a naopak. Změna tohoto poměru ve prospěch AZ znamená, že se ČR oproti svým naivním ambicím více přiblíží modelu miličního vojska. Z čehož by měl jistě radost humanista Masaryk, který tento model prosazoval pro Československo, ale schopnost AZ vydržet dlouhodobou BoMoPo vzhledem k tomu, že pro členy AZ je účast v armádě zájmem, nikoliv zaměstnáním, z kterého by mohli živit své rodiny, je iluzorní. Není mi ovšem jasné, jestliže profesionální AČR má být jádrem podporujícím AZ (AZ byly, jsou a asi i budou svou funkcí v systému doplňkem schopností, než samostatnou = soběstačnou schopností uvnitř AČR) a ani nedosáhla svých počtů odpovídajícím tomu, co jsem slíbili pro zmiňovanou operaci, jak pak tu zamýšlenou masu AZ bude podporovat? V současnosti máme dlouhodobě nedosažené ambice v AČR a dlouhodobě nedosažené ambice v AZ projevující se nedoplněností omezující komplexní výcvik, co s tím? – Podle MO obě ambice ještě zvýšíme a řekneme, že když se přidají peníze, tak se to vyřeší tak nějak samo s další KRAČR/KVAČR/KRACHL.

      REPLY
      • Profilový obrázek
        Jan Klusáček@Bohuslav Pernica
        6. 1. 2017, 13:55

        Ano, naprostý souhlas, pane Pernico. Základní výhrada k návrhu na zavedení ZVS je jednoduchá: zatímco k naplnění plánů, které definovala BKO a nyní je rozvíjí Koncepce výstavby AČR, Strategie vyzbrojování a další dokumenty, se dá dostat rozvojem současných schopností a kapacit za předpokladu, že bude dost peněz, k armádě s masivní ZVS se dostaneme jen tak, že zahodíme všechno, co se za posledních 20 let v AČR stalo a budeme za astronomických nákladů budovat cosi, co za 15 let (tedy až to všechno bude fungovat naplno) bude mít stále nižší celkovou bojovou hodnotu, než současná AČR, což je dost tristní.

        REPLY
        • Profilový obrázek
          Bohuslav Pernica@Jan Klusáček
          7. 1. 2017, 10:01

          V zákulisí BKO se pro vyjádření výše uvedeného vztahu používal model vyspělé ozbrojené síly vs. "bosí Habešané". 1. NMO jakožto hlava zpracovatelského týmu směr "bosí Habešané" dával jako výstražný případ. Nicméně se nepracovalo s bojovou hodnotou techniky, které sice ještě byla použita pro dělení společné armády v roce 1992, ale pak je mi osud bodovacích koeficientů pro obranu/útok neznám. Vím, že alespoň do r. 1997 nevznikaly KVAČR jako slohové cvičení a asi to bylo podloženo prací s bojovými hodnotami. Později se přešlo na ambice vyjádřené v počtu vojáků, takže se začal sledovat počet vojáků, a dokonce dnes se ani nerozlišuje, jestli už jsou u vojsk, nebo ve školách, nebo na mateřské a rodičovské dovolené, nebo odchází z armády a jsou v dispozicích. Politici tomu většinou trpně přihlíží (a potenciální protivník asi i fandí). Sice v dokumentech schválených vládou se objeví pojmy jako rotní, praporní, brigádní úkolové uskupení, ale kolik je to hlavní v jaké ráži, kolik tanků, kolik bojových vozidel apod., to už se tam neobjeví. Asi je to utajeno, navzdory tomu, že je to sledováno v rámci mezinárodní kontroly od/zbrojení, anebo to neví ani ocelové srdce armády. Náhle ale (čas od času) chalupnicky vychrlí, že potřebují 200 mld. Kč, nebo se svět okamžitě zhroutí… Za tyto požadavky, kterým asi ani nerozumí ministři obrany, mají do parlamentu táhnout politici, ale nikoliv oni, oceloví srdcaři. Ti, když už tam nakonec příjdou, tak jim tam nemusí být příjemné, že jejich protějšky mohou o věci vědět více než oni, a proto se střetu s realitou snaží vyhnout. František Šulc tohle chtěl dát graficky do BKO (piktogrami tanků, děl atd.), ale nakonec se to tam nedostalo a podařilo se vysvětlit jen procesní uspořádání schopností ozbrojených sil. Ale i tak asi pro mnohé, včetně těch z těsta ocelového srdce armády, zůstává nejasné, že počet nasaditelných bojovníků v první linii je podmíněn velikostí zabezpečovací části. Takže když nebudu mít doktory, musím počítat s tím, že ranění se nakonec promění na mrtvé… A mrtví nikdy netáhnou nové zájemce o službu v armádě.

          REPLY
  • Profilový obrázek
    Schneider
    8. 1. 2017, 3:07

    Jestliže Vyškov nyní zvládne 2.500 rekrutů za rok, jak píšete, tak by při šestitýdenním cyklu zvládl za současné kapacity 8 šestitýdenních běhů za rok, tedy za rok by vycvičil 20.000 rekrutů, takže by svou kapacitu musel zvýšit pouze 3x, nikoliv 25x, jak píšete.

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Bohuslav Pernica@Schneider
      8. 1. 2017, 9:58

      Ono to není tak jednoduché, pokud jde o výpočty. Výcvik byl centralizován na jedno místo, protože pro použití armády se předpokládá, že všechny vojenské útvary a zařízení by byly v případě potřeby nasazeny, a tudíž neschopné dělat výcvik ve svých místech dislokace (nelze sedět na dvou židlích). Vyškov tak slouží primárně pro doplňování AČR. Jde o jedno jediné místo, přes které musí projít každý profesionální voják, a tudíž lze realitivně jednoduše sledovat a řídit kvalitu na vstupu do profesionální armády. Jenže Vyškov nebyl nikdy zamýšlen jako cvičák. Je to místo pro získání kompetencí pro službu v jednotlivých hodnostních sborech a pro základní přípravu specialistů, pro kterou by útvary v případě zařazení do pohotovosti "neměly pochopení a čas". Vyškov je určen pro vzdělávání, výcvik a výchovu vojenského personálu personálního jádra schopného transferu znalostí a dovedností na nově příchozí vojáky. Takto byla ve Vyškově také budována učebně-výcviková základna a taky jeho personál. S ohledem na koncept armády, kdy každý má svou funkci v operační armádě, nelze předpokládat, že by vojenské útvary posílaly dočasně instruktory do Vyškova na výpomoc. Ti lidé by scházeli ve schopnostech mateřských útvarů, kde dnes dokonce u některých technických odborností schází až 40 % personálu! Proto je nesmyslné rozšiřovat nenaplněnou ambici, když jsme nenaplnili ambici, která ji má podpořit. Shodneme se, že asi nemá smysl posílat do Vyškova jako instruktory lidi, které zrovna někdo nepotřebuje a jsou proto v dispozicích, např. jsou vyšetřováni orgány činnými v trestním řízení.
      Posílání lidí do Vyškova ze všech koutů republiky snižuje rovněž pravděpodobnost, že ti lidé se tam dostaví… Proto by měl být výcvik organizován regionálně po krajích nebo okresech. To problém přesouvá na KVV a zvyšuje požadavky na další personál personálního jádra. Navíc si nedokážu představit situaci, kdy výcvik vede praporčice, pro kterou je služební zařazení na KVV prvním (a asi i konečným) v její kariéře. Vyloučíme-li model KVV, pak nám zbývá obnovení modelu SVAZARM, nebo návrat k vojenským katedrám. Lze připustit, že výcvik by mohly zajišťovat pěší roty při KVV podřízené ale Vyškovu (které je svou podstatou velitelstvím pro doplňování a výcvik), ale takto zatím úvahy neběží. Pragocentristé z řad pražských politiků požadují koncetraci všeho velení v Praze a současný vrchní velitel ozbrojených sil se rád obklopuje generály. Vítězí přesvědčení, že jedna velikost botou stačí všem a veřejnosti k pocitu opilosti stačí rohlík. Varovat je třeba před politizací modelu SVAZARM, tzn. že by se tato část státního aparátu stala odkladištěm pro odvrhnuté politiky z řad bývalých vojáků z povolání, nebo pro prominentní příslušníky armády a příbuzné vysoce postavených důstojníků. – Případ s praporčicí z KVV snad byl dostatečně ilustrativní.

      REPLY
  • Profilový obrázek
    imperio in imperium
    8. 1. 2017, 14:36

    Zadni Realisti, impeRealisti! Jen to potvrzuje, ze s napadem na reformu nebo koncepci armady muze v Ceske Lidove Republice prijit kazdy, kdo je jen trochu umazan slovem obrana nebo byl placen penezi z vojenskeho ministerstva. To pritom clenove slavne asociace ohrozuji obyvatele vybuchy v municnich skladech, za ktere se neciti odpovedni. Tu mas state! Nasyp nam! NATO si to preje. A jeste nam dej nejake duse. To nikomu nedoslo, ze za napadem na vycvik tisicu obcanu, ktery armada fakt nezvladne v aktualnich poctech je podnikatelsky zamer vyoutsourcovat paramilitarni vycvik za nejakou tu dotaci pro AOBP? Jejih clenove dodaji vybaveni, prostory a zbrane a nebude se muset nic budovat. Proste se zada verejna zakazka na ramcovou smlouvu pod plastikem strategickeho zajmu. Po zavadeni obchodu s chudobou si obcane budou muset zvyknout, ze jejich deti se stanou predmetem povinneho handlu, kdy je stat posle na vycvik ke kontraktorovi, a kdyz nenastoupi, tak trest!

    REPLY

Nejnovější komentáře