Korupce a základní vojenská služba

Korupce a základní vojenská služba

Realisté jsou strana, která to myslí vážně, vážně vážně – stojí pevnýma nohama na zemi/Zemi. Alespoň pokud jde o návrat branné povinnosti, jsou u nás prvních politickým projektem, který se nechce vyvézt k moci s tématem boje proti korupci, ale je otevřeně pro její návrat, včetně ostatních forem kriminality, kterou sebou nesl velký podíl osob přinucených sloužit státu pod pohrůžkou trestu.

Jak je patrné z dat Ministerstva obrany ČR a statistik Vojenské policie, teprve s přechodem na plně profesionální armádu zásadně klesl rozsah kriminality v resortu Ministerstva obrany. Od 1. 1. 2005, kdy začala být vojenská síla ČR budována plně na principu dobrovolnosti s převahou zaměstnanců, až do 31. 12. 2016 se počet ohlášených (a vyšetřovaných) trestných činů Vojenskou policií dokonce zmenšil 4,3krát. A loni poklesla resortní kriminalita na historicky nejnižších 140 ohlášených trestných činů.

Je to určitý paradox, že strana zakládající svůj budoucí úspěch na tématu národního zájmu, národní bezpečnosti, blahobytu a to vše kombinované s liberálním programem je vlastně pro návrat kriminality generované přikázáním občanů do prostředí, které nemají rádi (a jen zlomek z nich si jej mohl zamilovat pro jeho přirozené riziko ztráty zdraví a života), anebo se mu snažili vyhnout korupcí, jejímž cílem bylo získání definitivního osvobození od služební povinnosti v podobě tzv. modré knížky.

Sice dnes ani alergie, astma, onemocnění páteře, oční vady nebo vyšší krevní tlak nemusí být důvodem pro odmítnutí zájemce o službu v naší demokratické armádě, a tedy získání modré knížky by bylo potenciální odvedence a odvedenky a brance a branky (chystá-li se branná povinnost pro obě pohlaví a všechny gendery) těžší, ale v případě Realistů je nám věc branná povinnosti předestřena buď jako alternativní fakt, anebo z perspektivy ladovských strašidel, jak to dělával totalitní režim.

Již od dětství nám byl televizí a rozhlasem svět líčen posunutou perspektivou hodných čertů, vodníků a kmoter lišek, či draků, kteří byli obětí rozmarů princezen. Zlo personifikované v pohádkách bratří Grimů, B. Němcové a K. J. Erbena v podobě nadpřirozených postav se s Ladovskou ilustrací tvářilo jako snesitelné. Možná i proto je dnes obtížné od sebe jasně odlišit dobro a zlo, sny a realitu, černou a bílou, svobodu a totalitu, pravdu a lež a lásku a nenávist, či veřejný a soukromý zájem. Bubák povinné vojenské služby je zpět.

3 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

3 Comments

  • Viktor
    26. 4. 2017, 6:24

    V souvislosti s článkem bych se zeptal jak se vyvíjely počty vojenských policistů a jestli se ví proč ministerstvo zrušilo efektivní SOG? To s tím zdravotním stavem je legrace nebo to je fakt? Jestli jsou opravdu takové požadavky na vojáky z povolání, tak jaké budou na vojáky základní služby?

    REPLY
    • Bohuslav Pernica@Viktor
      29. 4. 2017, 19:59

      O počty vojenských policistů si lze zažádat podle z. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informací, ve znění pozdějších předpisů. Možná je to už mezi zveřejněnými odpověďmi nebo je to v některé z publikací VP, včetně výroční zprávy (třeba googlovat). O zřízení a rušení SOG kolují různé verze a lze je zase dohledat googlováním (takto se brání šíření demagogie).
      Pokud jde o zdravotní požadavky pro výkon služby, bylo by dobré, aby odpovídal doktor. Co vím já, tak se lišila klasifikační stupnice pro branně povinné vojáky a pro vojáky z povolání a připadalo mi to pohodlnější pro profesionální vojáky. Vysvětluji si to tak, že nikdo neměl zájem zatěžovat resortní zdravotnický systém dodatečnými pacienty, když bylo relativně dost vojáků z povolání s klasifikací C1. V každém případě to jsou další nezodpovězené otázky do diskuse o přestavbě bezpečnostního mechanismu, s kterým přicházejí Realisté. Jestliže byli vojáci z povolání se zdravotní klasifikací C1 osvobozeni od přezkoušení z tělesné přípravy (a nevadilo to pro povyšování), pak je otázka, jak to bude s rozvičkami, přesuny v terénu a dalšími zaměstnáními vyžadující si zdatnost. Bylo by trapné, kdyby se povinná tříměsíční vojenská služba měla zvrhnout v nějaké politické školení mužstva na učebnách a brannou výchovu v duchu "pláštěnka, pytlíky na ruky a nohy a gumičky." Také není jasné, jaké zásoby má MO pro takové aktivity, protože po přechodu na profesionální armádu, byly zásoby výstroje pro vojáky základní služby převedeny na HZS ČR. Pokud by se muselo nakupovat, je otázkou, kdy by byla povinná vojenská služba vůbec funkční. Nejdříve by bylo třeba změnit zákon (řádný legislativní proces tak 1,5 roku), aby bylo možné zdůvodnit nákup po stránce účelnosti, a pak akvizice, která navzdory 4 zákonům za posledních 20 let trvá stále stejně – hodně dlouho.

      REPLY
    • Honza@Viktor
      9. 5. 2017, 9:13

      Rovnez by me zajimaly pocty VP v hodnocenem obdobi. pri laickem pohledu to totiz vypada ze doktrinalne combat support slozka se nam pomalu odkopava a snazi se opet vyrust do dalsiho SOGu, nehlede na tradicni mereni rychlosti jizdy na zakladnach. zato na strazi u bran mnoha utvaru stoji duchodci a obezni zeny ze sestavy Vojenskych lesu a statku

      REPLY

Nejnovější komentáře