fbpx

Anglické termíny Gun, Weapon, Arm: Weapon I.

Anglické termíny Gun, Weapon, Arm: Weapon I.

Autoři: Ladislav Chaloupský, Radomír Talafa (i autor kresby)

„Zbraň je třeba z rukou zuřivce vzít,
ne mu ji do rukou vložit.“

Publilius Syrus

V minulých výkladech o termínech jsme se zabývali výrazem gun a nyní se dostává na řadu weapon. Slovo je anglo-saského původu a první písemná zmínka o weapon (wǣpen) ve významu zbraň se objevuje už v hrdinském eposu Beowulf, který se datuje do období kolem roku 725. Obdobný název pro zbraň mají i jiné germánské jazyky. V němčině se používá název waffe, v nizozemštině wapen, ve švédštině vapen, v norštině a dánštině vaaben.

Pravopisná podoba slova wǣpen se také vyvinula do wæpman, které ve staré angličtině označovalo muže se zbraní. Existoval rovněž ženský ekvivalent tohoto výrazu wifman, ze kterého později vzniklo označení pro ženu (woman).

V současné době je weapon frekventovanou součástí různých terminologických kompozit a jeho zkrácená varianta (wpn, W) se rovněž často vyskytuje v různých odborných textech. Vzhledem k tomu, že se určitá část těchto kompozit a zkratek vztahuje ke zbraním hromadného ničení (ZHN), které z lexikologického hlediska tvoří samostatnou kapitolu, budeme se jim věnovat detailněji.

Anglický termín weapons of mass destruction (WMD) pro ZHN je poprvé zaznamenán v roce 1937 v souvislosti s leteckým bombardováním španělského města Guernica německou legií Condor, avšak za jednu z prvních forem ZHN se považují tzv. zápalné lodě hellburner (fireship). Tyto zápalné lodě se používaly jako účinná zbraň v námořních bitvách v druhé polovině 16. století, které protivníkovi způsobovaly velké ztráty. Kategorie ZHN zahrnuje jaderné (nuclear), chemické (chemical) a biologické (biological) zbraně.

Termín nuclear je z výše uvedené trojice zbraní nejstarší a začíná se sporadicky objevovat v odborném tisku už od roku 1914 ve spojení se slovy charge a energy. První zmínka o terminologickém kompozitu nuclear weapon je však zaznamenána až v roce 1948 a kolokace nuclear war se objevila až v roce 1954. Častá jsou také spojení nuclear se slovy blast, reaction, warhead, fallout, fission, deterrence. V roce 1983 se zatím jako poslední z této kategorie objevilo nuclear winter. Nuclear ve spojení s family má sice stejný původ, jako výše uvedené nuclear, ale sémanticky se kompozitum nuclear family (1949) řadí do kategorií zcela odlišných, a to lingvistické antropologie a sociologie.

V souvislosti s nukleárními zbraněmi stojí za zmínku vojenský kód Broken Arrow, který se vysílal v případě havárie letounu s jadernou zbraní na palubě a při hrozbě úniku radiace. Významově obdobné kódové slovo Bent Spear označovalo rovněž nehodu letounu nesoucí jadernou zbraň, ale bez hrozby radioaktivní kontaminace. Kódy se vysílaly v tzv. guard channel. Na toto téma byl v roce 1996 natočen akční film Broken Arrow (Zlomený šíp).

Kompozitum atomová bomba (atomic bomb) předcházelo pojmenování nuclear weapon. Poprvé jej použil spisovatel  H.G. Wells  už v roce 1914 v jednom ze svých sci-fi románů, ale ke skutečnému nasazení této zbraně došlo až v druhé polovině roku 1945, kdy bomby s krycími jmény Little boy [Chlapeček] a Fat man [Tlouštík] dopadly na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Krátce poté vyhlásil japonský císař Hirohito kapitulaci. Kromě názvu Fat man se můžeme setkat i s označením Fat boy. Clement Machacek (Col. Ret. USAF, viz také „Budeme v armádě řešit služební záležitosti řetězem nebo řetězcem?“) nám potvrdil, že se v minulosti občas používal i výraz Big boy, což je kromě doslovného překladu siláka i pojmenování největší parní lokomotivy na světě a také název řetězce restaurací.

Pro zajímavost uvádíme, že Paul W. Tibbets, pilot letadla, které svrhlo bombu na Hirošimu, pojmenoval letadlo po své matce Enola Gay. Clement Machacek se s ním setkal na shromážděních (1958-60), na kterých Tibbets instruoval piloty ohledně SAGE (Semi-Automatic Ground Environment), automatizovaného systému protivzdušné obrany s propojením radarů, počítačů a letadel B 47, na kterých Col. Machacek také létal.

Další termín z oblasti ZHN je chemical weapon, který byl poprvé zaznamenán v roce 1920, přestože se s používáním chemických zbraní experimentovalo v průběhu celé historie lidstva.  Vznik tohoto termínu byl iniciován vývojem a nasazením chemických zbraní v první světové válce, ve které přišlo použitím těchto zbraní o život 185 706 osob. Němci začali tyto látky používat i přes podepsané Haagské úmluvy (1899, 1907), které výslovně zakazovaly používání zbraní s otravnými látkami (poisoned weapons).

Nejdříve byly nasazeny dráždivé látky proti britským jednotkám v říjnu 1914, podruhé v lednu 1915 proti ruským vojskům. V dubnu 1915 použili Němci v bitvě u města Ypres bojový plyn, kterému se později začalo podle názvu města říkat yperit (také hořčičný plyn/mustard gas – zpuchýřující bojová látka), proti britským a kanadským vojákům. Po skončení války se začal zkoumat vliv této látky na rakovinové bujení a na základě tohoto výzkumu byla vyrobena první cytostatika. Látky na bázi zpuchýřujících látek byly rovněž testovány v kožním lékařství při léčbě psoriázy (lupénky).

Historicky nejmladší z této oblasti jsou termíny, které se vztahují k oblasti biological weapons (biologické zbraně), i když i zde platí to, co bylo řečeno o chemických zbraních. Už v roce 400 př. n. l. namáčeli před bojem Skytové své šípy do výkalů a rozkládajících se mrtvol. V Severní Americe rozdávali britští důstojníci v průběhu Pontiacova povstání (1763) indiánům přikrývky kontaminované neštovicemi.

Teprve v roce 1924 se však zavedl termín bacteriological warfare a o něco později, v roce 1938, vznikl termín germ warfare. Kompozita se slovem bio se v této oblasti se objevila až v roce 1946: biological weapon a biological warfare. V současnosti existují i další neologismy, ve kterých bio figuruje. Jedná se například o bioweapon, bioterrorism, biodefense a biosecurity. Bio je módní slovo, proniká i do češtiny, ve které je součástí mnoha hybridních kompozit.

V souvislosti se zbraněmi hromadného ničení vzbudil ve Velké Británii velkou pozornost tzv. případ Hutton Enquiry. Soudce lord Hutton vyšetřoval sebevraždu specialisty na tyto zbraně Davida Kellyho, který působil v Iráku při misi UNSCOM (United Nations Special Commision). Krátce před jeho „sebevraždou“ zveřejnila BBC informace, týkající se války v Iráku, které byly šetřením označeny jako zkreslené. Kolem Kellyho úmrtí panuje dodnes řada otazníků, způsobených také rozhodnutím nezveřejnit závěry šetření po dobu 70 let.

V úvodu jsme uvedli, že zkrácená podoba weapon je součástí mnoha akronym a inicialismů v různých oborech. Z oblasti ZHN uveďme například: BWC (Biological Weapons Convention), CWC (Chemical Weapons Convention) a NWC (Nuclear Weapons Convention).

Z dalších oblastí jsou to například zkratky CCW (concealed-carry weapon), WSSIC (Weapon and Space Systems Intelligence Committee), WS 117L (Weapons System 117L). WCO (Weapons Control Officer) a SWAT (Special Weapons and Tactics) řadíme vzhledem k jejich výslovnosti [wizzou] a [swot] do akronymů. Pokud neznáme kontext, nejsme u některých zkratek schopni určit adekvátní význam. Například IWSO může znamenat Instructor Weapon System Officer, International Winter Special Olympics, Isle of Wight Symphony Orchestra nebo Immigrant Women Services Ottawa.

To be continued…

3 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

3 Comments

  • Profilový obrázek
    ihned
    1. 5. 2017, 13:00

    Přesně, žádný Army Den, ale Weapons Den. Ukazuje se, že ministerstvo odrány neumí nejenom česky, ale taky anglicky. Z toho by Shakespeare neměl radost.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Petr Fiala
    2. 5. 2017, 20:30

    V roce 1915 použili Němci u Ypres čistý chlor. Až v roce 1917 použili na +- stejném místě Yperit.

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Ladislav@Petr Fiala
      3. 5. 2017, 21:21

      Ano, je to tak – detailně je to popsáno v hypertextovém odkazu.

      REPLY

Nejnovější komentáře