Dinga 2 byla nakoupena jako "urgentní operační potřeba"; foto Viktorie Šulcová

Akvizice Mine Resistant Ambush Protected Vehicles (MRAP) je považována za nejúspěšnější projekt v novodobé historii ministerstva obrany USA. Ve své zprávě to uznal i U.S. Government Accountability Office (GAO), což je obdoba českého Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Narozdíl od NKÚ soustřeďujícího se na šetření (a přicházející většinou až s křížkem po funuse), má však GAO pravomoc provádět systémový audit u jednotlivých částí federální vlády (ministerstva, agentury) a je povinen na požádání zákonodárců vypracovávat zprávy o konkrétních případech nakládaní s veřejnými prostředky. To se týká také akvizice MRAP.

Té v letech 2008 až 2009 věnoval postupně tři zprávy. Jejich přečtení je poučné a může posloužit jako porovnání s českou akvizicí vozidel obdobného určení zařazených do evidence účetní jednotky „Ministerstvo obrany“:

• Rapid Acquisition of Mine Resistant Ambush Protected Vehicles
• Defense Acquisitions: Department of Defense Needs a Unified Strategy for Balancing Investments in Tactical Wheeled Vehicles
• DEFENSE ACQUISITIONS, Rapid Acquisition of MRAP Vehicles

S ohledem na velikost dodávky obdobných vozidel pro Českou republiku zastoupenou Ministerstvem obrany, je také poučná zpráva The Defense Budget: A Look At Budgetary Resources, Accomplishments, And Problems pocházející ze studené války.

Zde je několik základních postřehů:

1. Operační potřeba pořízení MRAP byla dána poznáním, že 75 % úmrtí amerických vojáků v Iráku a v Afghánistánu bylo způsobeno improvizovanými nástražnými výbušnými systémy (IED). Vojáci umírali, protože jim stávající přepravní prostředky pro přepravu živé síly, které byly ve výzbroji ozbrojených sil, nezajišťovaly její odpovídající ochranu;
2. Šlo o naléhavou operační potřebu. Neřešení problému mohlo samo o sobě potenciálně způsobit ztrátu politické podpory války v Iráku a Afghánistánu. Fakticky však šlo o nedokonalé plánování operace v zahraničí – nikdo si nedokázal představit, jaké prostředky a taktiku bude nepřítel používat proti americkým silám a tomu uzpůsobit vybavení vojáků pro prostor nasazení. Nicméně, bylo možné problém překonat, protože již v té době existovala technická řešení;
3. Existence potenciálních produktů sice umožňovala vyřešit operační potřebu, skrývala však v sobě také riziko existence dodatečných (skrytých) nákladů v případě, že taktická kolová vozidla nebo speciální kolová bojová vozidla USA nakoupí stylem, jakým se to stalo u nás: (a) nákup série pod prahem logistické optimality, kde si jedno vozidlo lidově vyžaduje stejný rozsah logistických funkcí jako 1000 vozidel; (b) vozidla budou nakoupena pod prahem logistické optimality od několika výrobců; (c) nákup vozidel bude proveden bez širší strategie jejich dalšího využití po stažení vojsk z operačního prostoru a fakticky tak celá investice bude jednorázově odepsána v okamžiku, kdy zmizí důvod jejího pořízení;
4. Ministerstvo obrany (DoD) vědělo potřebovalo a navíc, jak se praví ve zprávě (GAO-08-884R 5):
   

   DOD used a tailored acquisition approach to rapidly acquire and field MRAP vehicles. The program established minimal operational requirements and relied heavily on commercially available products. The program also undertook a concurrent approach to producing, testing, and fielding the vehicles. To expand limited existing production capacity, the department awarded indefinite delivery, indefinite quantity (IDIQ) contracts to nine commercial sources for the purchase of up to 4,100 vehicles per year from each vendor. To evaluate design, performance, producibility, and sustainability, DOD committed to buy at least 4 vehicles from all vendors.

5. Díky testování byl získán čas pro expanzi programu ve federálním rozpočtu a zároveň umožnil přesvědčit odpovědná místa, že nákup je pro USA nejenom potřebný, ale také ekonomicky výhodný. Program byl odstartován v roce 2007 s limitem 22 miliard USD pro nákup 15 tisíc MRAPů.

České ministerstvo obrany vozidla také v podstatě koupilo na zkoušku. A ačkoli v tomto případě bylo možné využít možnosti Foreign Military Financing (FMF), či jinak zužitkovat zájem USA o umístění radarové stanice v Brdech, nestalo se tak. Sice bychom stejně kupovali tato vozidla pod prahem logistické optimality, ale měli bychom alespoň možnost sdílet při nasazení logistiku a zejména bychom je nakoupili za cenu odpovídající ceně nejefektivněji vyráběné jednotky – viz například zprávu GAO kritizující americké ministerstvo obrany, že nenakupuje tak, aby dokázalo nejefektivněji vytížit kapacity výrobce.

Ostatně, s tím již české ministerstvo obrany udělalo zkušenost v případě lehkého bitevníku L-159 Alca, u něhož byl bod zlomu vypočítán mezi 150 a 160 kusy.