On War | On Peace

Moderní antišoková sedadla

Jelikož se pod jedním z mých dřívějších článků – Nepřipraveni na ztráty techniky– Poláci (Češi?) v Afghánistánu – vytvořila poměrně živá diskuze o některých ochranných prvcích (tzv. antišokových sedadlech) moderních obrněných vozidel, tak jsem se rozhodl uveřejnit krátký článek, který se zabývá touto problematikou.

Přestože se tato skutečnost často opomíjí, rozhoduje kvalita sedadel v obrněných vozidlech často o přežití nebo nepřežití osádky. Tzv. antišoková sedadla (Blast Mitigating Seats) nejsou žádným novým fenoménem. Řada obrněných vozidel vyvíjených i vyráběných v éře Studené války byla často vybavována sedadly, které byly uchyceny na stěnách nebo stropě bojového prostoru. Důvodem takovéhoto provedení byla snaha o co možná nejmenší přenos kinetické energie při výbuchu miny nebo improvizovaného výbušného zařízení (IED) na osádku.  Přesto došlo v poslední době, zejména díky intenzivním vojenským operacím na Blízkém a Středním východě, k obrovskému technologickému rozmachu tohoto příslušenství obrněných vozidel.

Při převrácení MRAPu dochází často k těžkým zraněním (U.S. Army)

Donedávna se, při konstrukci balistické ochrany, výrobci obrněných vozidel zaměřovali především na ochranu samotného vozidla. Ochrana osádky byla až na druhém místě. Hlavní filozofií bylo: „Pokud přežije vozidlo, přežije i osádka.“ Jenže, jak ukazují současné zkušenosti z Iráku a Afghánistánu, přežití vozidla a osádky jsou dvě, často odlišné, věci. Tato skutečnost se jeví stále aktuálnější zejména po zavedení a velkému rozšíření vysoce odolných vozidel kategorie Mine Resistant Ambush Protected (MRAP). Ukazuje, že zatímco stroj často přečká výbuch IED pouze s relativně malým poškozením, u osádky dochází mnohdy ke smrtelným nebo velice těžkým zraněním.

Statistiky ukazují, že, po zavedení vozidel kategorie MRAP, celkový počet zabitých výbuchy IED (přímým účinkem – střepinami, tlakovou vlnou apod.) mezi osádkami poklesl. Naopak došlo k nárůstu některých typů zranění a stále zůstává překvapivě vysoký počet mrtvých, způsobený nepřímým účinkem výbuchů – zejména kinetickou energií, přenesenou na vozidlo (vymrštění a následný dopad vozidla, převrácení vozidla, uvolněná výzbroj a příslušenství).

Antišokové sedadlo při vývojových zkouškách (U.S. Army)

Finanční náklady, které by dříve posloužily k obnově techniky, se tedy začínají v mnohem větší míře přesunovat jinam – na lékařskou péči pro pacienty, kteří, díky MRAPům, přežili výbuchy IED. U zraněných totiž často dochází k velice komplikovaným zraněním, které je stejně nakonec vyřadí z další služby v armádě – mnohočetným otevřeným zlomeninám, poškození kloubů, zlomeninám obratlů a přetržení svalů a šlach.

A právě jedním z řešení, jak tyto náklady a lidské strádání vlastních vojáků do budoucna minimalizovat, je zavádění stále dokonalejších antišokových sedadel vybavených tlumiči nárazů, opěrami hlavy, kvalitními bezpečnostními pásy a deformačními zónami. Každé takovéto ochranné zařízení je totiž mnohonásobně levnější, než následná (a často doživotní) péče o zraněného.

Zdroj: Jane´s International Defence Review, Volume 43, June 2010