Postřehy z Afghánistánu (4): volby, které ukáží (ale vlastně co?)

Bilboard_Karzai_pred_volbama_orez_mensi

Předvolební Kábul; Foto Václav Pecha

Afghánistán dnes prochází velkým testem – probíhají v něm volby, které jsou poprvé zcela v afghánské režii. Zároveň jsou doposud nejnákladnější v historii země – až se vše sečte, vydaná částka dosáhne 300 milionů dolarů. Volební místnosti ve 34 provinciích se otevírají v sedm hodin ráno a zavřou se ve čtyři hodiny odpoledne místního času. Vše má tedy proběhnout během devíti hodin. Jedna sekunda volebního času přijde tedy na necelých 10 milionů korun.

Podle posledních informací bude otevřeno na 6 500 volebních center čítajících přes 28 500 volebních místností. Toto číslo se ale může měnit, protože pokud se bezpečnost ještě zhorší, některé místnosti možná zůstanou uzavřeny. Na průběh voleb by mělo dohlížet přes sedm tisíc afghánských pozorovatelů (členů FEFA).

Včera během dne bylo podle Nezávislé volební komise (Independent Election Commission, IEC), což je orgán zastřešující afghánské volby (jeho členové jsou bohužel jmenováni prezidentem) rozvezeno 80 procent volebního materiálu. Zbytek měl být kvůli zhoršené bezpečnostní situaci přepraven helikoptérami do včerejší půlnoci. Bylo najato 14 tisíc žen, které patří k organizačnímu týmu voleb, a všechny prošly tréninkem. Na to, že je Afghánistán v podstatě ve válce, je třeba všechny tyto přípravy brát jak velký úspěch.

Průměrná mzda afghánského pracovníka je kolem pěti dolarů denně. Pro srovnání, průměrná mzda mezinárodního volebního konzultanta se pohybuje kolem 300 eur denně. Cena za pokoj v doslova „obrněném hotelu“ pro mezinárodní pracovníky vyjde na 250 dolarů za noc.

Tak to je na začátek pro představu několik čísel…

Hlavním problémem pro průběh voleb byla a zůstává bezpečnost. Jenom během včerejška bylo zabito několik pracovníků IEC, předevčírem najelo v provincii Badachšán auto s volebními materiály na minu. Při explozi zahynuli dva členové volební komise.

V Kábulu byl včera klid, což bylo zčásti dáno i tím, že Afghánci slavili 90. výročí osvobození od britské nadvlády. Ale ve vzduchu bylo cítit napětí, neklid, ale i hodně očekávání. Důležité je, aby dnes neproběhl žádný spektakulární útok, který by odradil lidi od odevzdávání hlasovacích lístků. I proto vydalo ministerstvo zahraničních věcí jakési doporučení aby se média zdržela informování o bezpečnostních incidentech během voleb.

Všechny, ale nejvíc trápí otázka, jestli prezident Hámid Karzáí obhájí svůj úřad. Podle průzkumů by to pro něj neměl být zas tak velký problém. Někteří lidé nechtějí o jeho znovuzvolení ani slyšet, jeho příznivci zase na něj nedají dopustit a doufají, že se udrží u moci. V tuto dobu v podstatě existují jen dva kandidáti na místo prezidenta – Hámid Karzáí a jeho rival, bývalý ministr zahraničních věcí, Tádžik a bývalý doktor Abdulláh Abdulláh.

Statistiky a průzkumy veřejného mínění naznačují, že hlavním favoritem je Karzáí. To je dáno tím, že jako nynější prezident má podstatně větší možnosti využití vládních prostředků a také je to dobrý diplomat a „slibotechna“. Třeba posty ve vládě slibuje kdekomu. Na některé se tak bude muset čekat ve frontě…

Karzaí strávil v posledních týdnech hodně času vytvářením nových a potvrzováním starých koalic a snažil se navnadit warlordy. Chtěl zkrátka přilákat lidi na svou stranu za každou cenu. Jinak se totiž nedá hodnotit jak schválení tzv. Shia Family Law, tak návrat vůdce tehdejší Severní aliance Uzbeka Abdula Rašída Dostúma, který se „proslavil“ mimo jiné i jako manipulátor s volebními hlasy ve prospěch Karzáího. Dostúm byl dlouhou dobu v tureckém „exilu“.

Zde není místo pro rozebírání důvodů, proč se „léčil“ v Turecku. Zajímavé je, jak je možné, že se takto okatě před volbami vrací. Vyslyšel lid na uzbeckém severu, který při demonstracích hrozil, že nepůjde volit, pokud se jejich miláček (a mimochodem i vrah, je totiž obviňován z toho, že jednotky pod jeho velením na konci roku 2001 povraždily až tisíc zajatých Talibů) nevrátí? Nebo Karzáí, kterému Dostúm dodal v předchozích volbách až osm procent hlasů zapomněl na morální krédo a sliby a nabídl mu místo v nové vládě? Tento krok rozhněval hodně lidí hlavně na Západě. Těžko ale říci, zda by se případná vlna odporu Afghánců proti Dostúmovi mohla promítnout do výsledků voleb.

Druhou věcí, kterou Karzáí zklamal především Západ a všechny, kteří věřili, že mu práva žen nejsou lhostejná, je jeho podpora Shia Family Law. Tento zákon ve své podstatě, zjednodušeně řečeno, povoluje znásilnění žen v rodinném svazku. Ačkoli zákon doznal během schvalování několika změn a byl přijat s mnoha dodatky, je to velký podvod na polovině obyvatel Afghánistánu a podraz na ženy, které kandidují ve volbách.

Ty už tak mají podstatně horší pozici než muži. Je totiž téměř nemožné, aby vedly velkou předvolební kampaň. Už jen výtisk letáčku s jejich odhaleným obličejem (rozuměj vždy se šátkem) znamená pro většinu riziko zastrašování a urážek, jak mi o tom minulý týden vyprávěla jedna kandidátka.

Toto handlování ale může přinést Karzáímu potřebné hlasy, aby získal více než padesát procent hlasů, což by znamenalo, že by se nemuselo konat druhé kolo. Zatímco mnoho lidí Karzáího kritizuje a z jeho možného znovuzvolení není nadšeno, panuje i pragmatický názor, podle kterého je obhájení mandátu menším zlem. Existuje totiž opodstatněná obava, že pokud nezvítězí Paštún, příslušníci tohoto majoritního etnika (tvoří 42 procent obyvatel Afghánistánu) se budou radikalizovat, ztratí zbytek důvěry v centrální vládu a přikloní se k již tak silnému Talibanu.

Západ byl po celou dobu volební kampaně velmi opatrný, aby nebyl nařčen, že otevřeně podporuje některého z kandidátů. Bílý dům se tak nechal před pár dny slyšet, že bude spolupracovat s jakýmkoli vítězem, pokud budou volby transparentní a vítěz dosáhne potřebného počtu hlasů, aniž by došlo k machinacím.

Je poměrně zajímavé, že v anglofonních médiích se dá krásně sledovat pragmatismus administrativy prezidenta Baracka Obamy. Jistá nedůvěra ve férovost voleb se totiž promítla i do slovníku politiků a diplomatů. Zatímco ještě za prezidenta George W. Bushe se mluvilo o demokratických volbách, jeho nástupce už je zdrženlivější – fair a transparent se už tolik nevyskytuje a Evropané dokonce používají termín reasonably just. Tyto, ač zdánlivě drobné lingvistické posuny ukazují na obrovský posun v chápání dnešního hlasování.

Je ale důležité si uvědomit jednu klíčovou věc – volby v Afghánistánu je nutné chápat NE jako událost, ale jako část rozsáhlejšího politického procesu a také je tak hodnotit. Nebude záležet ani tak na tom, kolik lidí přijde k volbám ale na tom, kolik jich odvolí v tzv. nebezpečných provinciích. Čím vyšší to bude číslo tím to bude větší úspěch pro counterinsurgency.

Nechme však afghánské voliče ať rozhodnou sami. Nebudou to mít jednoduché. Jisté je, že ať už vyhraje kdokoli, tak tyto volby nepovedou k odstranění korupce a neschopnosti ve státní správě, ani se ze dne na den nezvýší důvěra v polici, justici či provinční guvernéry, kteří i nadále budou jmenováni, ne voleni. Ani se před obyčejnými Afghánci nerozvinou asfaltové silnice jako červené koberce z Ghazní. Afghánci jen dají najevo, jestli stále ještě věří, více či méně demokratickému procesu. Ale ať tak nebo tak, myslím, že od zítřka běží jak Západu, tak afghánské vládě čas, kterého nebude mnoho a hlavně bude přesně odměřován.

Vaclav Pecha
CONTRIBUTOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

Nejnovější komentáře