První část tohoto příspěvku naleznete zde.

Předchůdcem zákona č. 111/1998 Sb., …zákon a vysokých školách, byl zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Tento zákon ve své preambuli definoval poslání vysokých škol jako:

… chránit poznání a rozvíjet vzdělávání na základě vědeckých poznatků a tvůrčí vědeckou a uměleckou činností. V duchu národních a všelidských humanitních a demokratických tradic nesou vysoké školy zvláštní odpovědnost za rozvoj vzdělanosti jako součásti kultury celé společnosti a současně přispívají ke zvyšování vědecké, technické a hospodářské úrovně společnosti. Při této činnosti navazují na celosvětový vývoj vědy a kultury.

V § 1 pak bylo zvýrazněno, že:

Vysoké školy jsou vrcholné vzdělávací, vědecké a umělecké instituce.

Vojenské vysoké školy, podobně jako v zákoně o vysokých školách požívaly vzhledem své specifičnosti určitých výjimek. Ty byly uvedeny v § 30. Jednalo se však spíše o technická ustanovení zohledňující fakt, že na vysokých školách studují a vyučují osoby ve služebním poměru vojáka v činné službě.

Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ani zákon č. 111/1998 Sb., …o vysokých školách nestanovily vojenským vysokým školám žádné specifické, vojenské, výchovné, poslání. Specifika byla možná vymezena strukturou studijních programů, a jestliže měly vojenské vysoké školy plnit výchovné poslání, pak to mohly uskutečňovat jedině na základě vnitřních předpisů platných pro vojáky v činné službě.

Jednalo se o základní řády (Zákl-1, Zákl-2). Zde lze narazit na vymezení specifického postavení vojáků v činné službě studentů UNOB nebo jejich učitelů vyžadující si „výchovu k vojenství“. Např. již v čl. 3 Zákl-1, Základní řád ozbrojených sil České republiky, se uvádí:

Příslušník ozbrojených sil (dále jen voják) je obráncem své vlasti – České republiky. Plnění této povinnosti vyžaduje podřizovat osobní zájmy zájmům vlasti.

Specifika vojenského chování jsou však uvedena především v částech označených: Povinnosti vojáků, Nadřízení a podřízení, Velitel a jeho vlastnosti, Všeobecné povinnosti velitelů, Vydávání a plnění rozkazů, Styk s nadřízeným, Styk s podřízeným, Hlášením nadřízeným a Vojenská zdvořilost a chování vojáků. Zde lze zmínit např. ustanovení spojená s osobou velitele, za kterého se fakticky považuje každý vedoucí pracovník s řídící pravomocí, tedy náčelníci, ředitelé, děkani či rektoři. V této souvislosti např. čl. 56 uvádí:

Velitel je v jedné osobě nadřízený a vychovatel podřízených. Řídí a vede je k dosažení stanovených cílů.

a čl. 57:

Velitel pravidelně kontroluje výcvik, výkon služby, výchovu osob (s důrazem na vztahy mezi nimi), výzbroj, ostatní techniku a další materiál, bojovou pohotovost, všestranné zabezpečení a péči o vojáka, dodržování norem pro ochranu utajovaných skutečností, bezpečnostních a protipožárních opatření, ochranu zdraví a životního prostředí. Tam, kde zjistí nedostatky, činí neprodleně opatření k nápravě, a není-li schopen nápravu zjednat sám, obrací se na nejbližšího nadřízeného. Má-li podezření ze spáchání trestného činu, neprodleně informuje příslušný orgán Vojenské policie.

Za zmínku v případě UNOB stojí i čl. 52:

Odpovědnost velitele vyplývá z povinnosti splnit stanovený úkol co možná s nejmenšími ztrátami. Nesplní-li tuto povinnost pro nečinnost nebo nedbalost, bude za to vzat k odpovědnosti…

čl. 53:

Svými morálními kvalitami a jednáním musí být velitel svým podřízeným příkladem. Vede je k samostatnosti, rozvoji zdravé iniciativy a odpovědnosti. Je spravedlivý při hodnocení jejich práce.

a čl. 55:

Ve svém jednání je každý velitel veden zájmy obrany státu a snahou věrně sloužit vlasti. Jeho jednání musí být zcela nestranné.

Nejsem sice příznivcem extrémního přístupu k základním řádům jako obrlajtnant Makovec ze Švejka, který říkával:

Disciplína, vy kluci pitomí, musí bejt, jinak byste lezli jako vopice po stromech, ale vojna z vás udělá lidi, vy blbouni pitomí.

A jak dodával Švejk:

A není to pravda? Představte si park, řekněme na Karláku, a na každým stromě jeden voják bez disciplíny. Z toho jsem vždycky měl největší strach.

Každý si však může udělat vlastní představu, jak UNOB naplňuje své vojenské poslání.