GERMANY: "Donnerwetter! It's rock. I thought it was going to be paper."
Diskutovali jsme s jedním Britem o škrtech ve výdajích na obranu, obecně nedobrém stavu rozpočtů a potřebných reformách. „Ještě že nemáte moře,“ řekl škodolibě. „Ještě že máte Francouze,“ řekl jsem škodolibě já. A pak jsme se začali smát.
V Evropě jsme na tom ne příliš dobře všichni, snad s výjimkou Francouzů, kteří začali reformovat ještě dříve, než ostatní. O anglo-francouzských námluvách se zde psalo již dříve, ale zatím jsem se nedostal k tomu, abych zaznamenal poslední průlomovou dohodu. Její uzavření na začátku listopadu v určitých ohledech předčilo očekávání. Dle mého názoru jde o pozitivní vývoj, který zase nemusí být takovým překvapením, protože od uzavření dohody v roce 1998 v St. Malo docházelo průběžně k prohlubování spolupráce. A to i přesto, že se občas zdálo, že vzájemný soulad zadrhává. Hlavní oblasti spolupráce jsou tyto:
- Nuclear weapons – A joint facility to be built at the existing Valduc research centre in France;
- Combined Joint Expeditionary Force – The tri-service CJEF capable of involvement in anything up to “high intensity“ operations;
- Aircraft Carriers – The UK will fit “cat and trap“ to its future aircraft carrier so that both countries fighter jets can fly from each other’s naval vessels;
- A400M – Final negotiations are under way for integrated support for both countries’ fleets of military transport aircraft, and co-operation will be sought on training;
- Drones – Joint working on the next generation of unmanned spy planes to come into service in 2015-2020;
- Defence industry and research – Aim to cut 30% of the cost of complex weapons systems through 10-year strategic plan including a single European prime contractor;
- Other initiatives include a cyber security framework, joint working on specifications to tackle marine mines and the possibility of France using “spare capacity“ in the UK future air-to-air refuelling fleet “provided it is financially acceptable to both nations“.
Britové a Francouzi ukázali cestu všem ostatním v Evropě, včetně České republiky a jejích sousedů. Jde jen o to, jak na jejich iniciativu navážeme. Pokud budeme realističtí, můžeme na tom vydělat všichni. Pokud se hned pustíme do velkých, byť hezky znících, projektů, zvýší se pravděpodobnost, že spláčeme nad výdělkem. Každopádně minimálně mezi Českem a Slovenskem mentální bariéry pro hlubší spolupráci padly, jak v posledním více než roce ukazují komerční i veřejnoprávní televize. Dveře jsou otevřeny, stačí do nich vstoupit.
#1 Samuel Kolesar 14. 11. 2010 - 22:50
Pred par rokmi som kdesi zapocul cosi o projekte „Spoločné nebo“, neviem ci si to spravne pamatam a ci sa cosi take vobec realizovalo/realizuje. Malo ist o spolocnu pripadnu obranu vzdusneho priestoru CR a SR.
Vie o tom niekto nieco?
Myslim ze ak take cosi funguje/bude fungovat, je to tiez celkom fajn priklad spolocnej cinnosti…
#2 Bohuslav Pernica 14. 11. 2010 - 23:26
A400M bude pro obě strany velmi tvrdý oříšek, ale jestli má být projekt dotažen do konce, tak jiná cesta asi nezbývá. Pokud jde o naše projekty, tak nezbývá než si přát, aby to nebyly projekty rámované smutným slavným výrokem, že: „…Na nás zbyli ti Slováci.“
#3 Ivo 15. 11. 2010 - 6:15
Ja bych to videl spise z te lepsi stranky. Se Slovaky nas poji nejenom spolecna historie, ale i podobne vojenkopoliticke ambice a sdileny geograficky prostor. Coz dle meho nazoru snizuje moznost zatazeni do nesmyslneho megaprojektu, ze ktereho bude mit prospech jen nas partner.
Ackoliv projekt „Spolecne nebe“ neznam do dusledku, bylo by to genialni reseni, pro ktere se prave otevira okno prilezitosti – nam dobiha smlouva na Gripeny, Slovaci uvazuji o Eurofighterech… Co vic si prat, jen to vzit za spravny konec. Provozovani jednoho typu letounu dvema sousednimi staty, ktere muzou bez problemu sdilet velkou cast logistickych nakladu, se mi zda jako logicke reseni.
#4 Bohuslav Pernica 15. 11. 2010 - 8:58
V tom projektu by mohly najít své místo i Rakušané, kteří ty Eurofightery mají, ale jejich provoz je pro ně drahý, takže je moc „nelétají“. V každém případě, aby v každé zemi bylo jedno letiště s logistikou pro tyhle letouny a letouny přelétaly z letiště na letiště, to moc neřeší…
#5 Ivo 15. 11. 2010 - 9:47
Ovsem, nejsem od letectva, ale dokazu si predstavit, ze cast kapacit lze sdilet bez vlivu na schopnost operacniho nasazeni. Jako priklad me napadaji simulatory, opravarenske kapcity pro narocnejsi udrzbu (obdoba TU1 a TU2 u pozemni techniky, jsem si temer jist, ze neco podobneho funguje i u letadel), spolecne nakupy vyzbroje, munice atp.
Zkratka nemyslim si, ze je nezbytne nutne, aby letouny sedely na jednom letisti a z nej odletaly na plneni ukolu jednotlivych statu. Za CSLA nesedely vsechny MiG-21 take na jednom letisti a nerekl bych, ze pouze z obrannych duvodu. Jednosuse receno domnivam se, ze pri vetsim poctu provozovanych letadel musi stoupnout efektivita jejich provozovani.
Asi by se k tomu mel vyjadrit nekdo, kdo hloubeji rozumi problematice letectva.
#6 Samuel Kolesar 15. 11. 2010 - 11:57
U nas je to momentalne tak, ze jedine stihacie kridlo (vlastne pospravnosti je to „zmiesane kridlo“) je na letisku na Sliaci, co je cca v strede Slovenska, cize strategicky asi najvyhodnejsie miesto. Ako je to v Cesku s tymi Gripenmi?
Btw. niekto tu spominal ze Slovaci uvazuju o Eurofighteroch, to je nejaka neoficialna info alebo o to niekde nieco najdem? Trosku som googlil a nic…
#7 Ivo 15. 11. 2010 - 15:09
1. Gripeny jsou trvale dislokovany v Caslavi, tedy ve vychodnich Cechach. Situace je tedy obdobna se Slovenskem.
2. Informaci ohledne Typhoonu jsem si precetl v ATM, tedy v jeji slovenske casti. Jednalo se o vyjadreni predstavitele slovenske armady.
#8 insider 15. 11. 2010 - 18:22
A dovedete si představit to vyjednávání o operačním nasazení? Neutrální Rakušáci a v té době např. zeleno-proti-NATO (berte s rezervou, příklad Zaorálek) Slováci by se dohadovali, zda povolí v té chvíli zrovna pro-NATO Čechům poslat 8 eurofighterů do Afg :-)
Obávám se, obávám byť i česko-slovenských projektů. Projekty nad stamiliony jsou vždy náchylné na aktuální politické, lobbistické a jiné nálady. Armády slouží spíš jako odběratelé zboží, než jako zákazníci, kteří poptávají, co potřebují. Ostatně, kultura a vyspělost akvizic a plánování není asi ani v jedné zemi natolik daleko, abychom se mohli do něčeho takového pouštět.
Když už, tak celoEU, nebo raději celoNATO projekty. Tam osobně, jako skeptik, vidím jediný prostor pro čisté a účelné megaprojekty.
#9 Pavel M. 16. 11. 2010 - 6:39
Chci zde jen malinko odbocit. Byl bych zase s tou spolecnou historii se Slovenskem opartny (jen podotknu, ze nechci timto napadat Slovensko, ale vychazim z dejin). Jelikoz z celkoveho historickeho pohledu mame mnohem blize k takovemu Nemecku, Rakousku ci Polsku. Se Slovenskem nas deli ani ne stoleta spolecna historie, ktera zrovna Cesku nejaky vyraznejsi pokrok neprinesla. Osobne bych takovou to nadnarodni spolupraci smeroval k Nemecku nebo Polsku. Spoluprace se Slovenskem by mi prisla jako momentalni zaplata a reseni nevesele situace nez krok, ktery by nas mohl posunout smerem do budoucnosti a mit dalsi budouci prinos.
Nechci timto prispevkem zadelat na diskuzi Cesko x Slovensko. Jen jsem, zde poukazal na par historickych faktu a pridal svuj skromny nazor na vec.