Při čtení článku Benefity zůstanou zachovány, který byl publikován na str. 2-3 časopisu A-Report 8/2011 jsem narazil na jednu ze zásadních změn, které má obsahovat připravovaný kariérní řád a bude obsažen v budoucí novele zákona o vojácích z povolání:
Určité změny si vyžádá i připravovaný kariérní řád. Institut minimální doby výkonu služby v hodnosti doplní rovněž maximální doba výkonu služby v hodnosti. Vojáci by měli přesně vědět, jak dlouho mohou být na systemizovaném místě. Po uplynutí této doby bude muset dojít k určité změně. Buď postoupí ve svém služebním zařazení o stupeň výš, nebo přejdou horizontálně na nějakou štábní či jinou, např. odbornou, funkci. Pokud ne, budou muset armádu opustit.
V návaznosti na to musí být v zákoně o vojácích z povolání toto uvedeno jako důvod pro propuštění. Pokud voják nebude mít schopnost postoupit výše v kariéře ani nebude moci pokračovat ve výkonu služby, např. na štábu, bude to důvod k jeho propuštění.
Jedná se o myšlenku, která je vcelku správná a je jednou z mála možností, jak „rozhýbat stojaté vody zahnívajícího rybníčku“ kariérního růstu uvnitř resortu MO, který umožňuje, aby někteří vojáci seděli na svých místech jako „žába na prameni“. Je však potřeba k takovémuto opatření přistupovat nanejvýš citlivě a promyslet ho do všech důsledků – jeho vliv totiž bude na mnoho vojáků v činné službě mnohem bezprostřednější než změna hodností, ke které došlo k 1.1.2011. Opět bude mít totiž tato novinka negativní dopad především na praporčíky a poddůstojníky.
Podívejme se na současné rozložení (počet a procentuální poměr) systemizovaných míst pro praporčíky, poddůstojníky a mužstvo dle jednotlivých hodností:
Nyní se podívejme se na statistikou pravděpodobnost jmenování do vyšší hodnosti (vycházející z presumce, že doplněnost všech hodností je 100%):
- z hodnosti svobodníka (OR1) je možno jmenovat do hodnosti desátníka (OR2) 100% vojáků;
- z hodnosti desátníka (OR1) je možno jmenovat do hodnosti četaře (OR2) 85,35% vojáků;
- z hodnosti četaře (OR3) je možno jmenovat do hodnosti rotného (OR4) 55,78% vojáků;
- z hodnosti rotného (OR4) je možno jmenovat do hodnosti rotmistra (OR5) 100% vojáků;
- z hodnosti rotmistra (OR5) je možno jmenovat do hodnosti nadrotmistra (OR6) 82,66% vojáků;
- z hodnosti nadrotmistra (OR6) je možno jmenovat do hodnosti praporčíka (OR7) 83,33% vojáků;
- z hodnosti praporčíka (OR7) je možno jmenovat do hodnosti nadpraporčíka (OR8) 35,91% vojáků;
- z hodnosti nadpraporčíka (OR8) je možno jmenovat do hodnosti štábního praporčíka (OR9) 1,12% vojáků.
Zatímco optimální řešení by umožnilo vojákům v nižších hodnostech (svobodník – četař), kteří prodlouží závazek a splňují všechna kritéria, dále sloužit, z výše uvedeného přehledu vyplývá, že se tak dít nebude. Největší problém nastane u vojáků v hodnosti četař, kdy prakticky polovina (44,22%) nebude moci být jmenována do vyšší hodnosti, z důvodu nedostatku systemizovaných míst s plánovanou hodností rotný. Naopak, pravděpodobně bude existovat velký počet systemizovaných míst s plánovanou hodností rotmistr (např. funkce zástupců velitelů čet, výkonných praporčíků atd.), které budou nedoplněné, což bude způsobené tzv. „zúžením hrdla“ a nedostatkem vojáků v hodnosti rotný.
Dále, je potřeba brát do úvahy, že jednotlivé hodnosti nejsou rozloženy rovnoměrně v jednotlivých odbornostech. Zatímco v některých (zejména podpůrných a zabezpečovacích) je příliš mnoho systemizovaných míst v příliš vysokých hodnostech (inženýrská letecká služba, zdravotnická služba, Vojenská policie atd.), v řadě jiných je jich naopak nedostatek. Proto bude pro vojáky v řadě odborností (zejména bojových) prakticky nemožné dosáhnout vyšších praporčických hodností – praporčík, nadpraporčík. Ony proklamované „svaly“ AČR tak tedy budou vlastně nespravedlivě znevýhodněny tím, že vykonávají „neodbornou“ práci.
Z výše uvedeného vyplývá, že k zabezpečení navrhovaného opatření „povýšit – posunout paralelně – nebo ven“ je třeba zásadně změnit strukturu plánovaných hodností na systemizovaných místech praporčíků a poddůstojníků. Obecně by mělo platit – čím vyšší hodnost, tím méně osob bude jmenováno do této vyšší hodnosti jmenováno. Tato zásada je i logická, neboť mnohem vyšší procento vojáků v činné službě ve vyšších hodnostech splní podmínky pro přiznání výsluhových náležitostí a rozhodne se neprodlužovat závazek, neusilovat o vyšší hodnost a odejít do zálohy.
A nyní se (pro srovnání) podívejme se na současné rozložení (počet a procentuální poměr) systemizovaných míst pro nižší a vyšší důstojníky a generály, dle jednotlivých hodností:
Již na první pohled je patrné, že ve srovnání s „nedůstojnickými“ hodnostmi je toto rozložení mnohem optimálnější a nebude zde docházek k tak masivním personálním problémům jako u praporčíků a poddůstojníků. Neexistuje zde žádné „zúžení hrdla“ při přechodu mezi nižšími a vyššími důstojníky, čímž bude docházet k mnohem plynulejšímu nárůstu či úbytku vojáků v jednotlivých hodnostech.
Pokud porovnáme rozložení „nedůstojnických“ a důstojnických hodností, mělo by nám logicky vycházet, že nejpočetněji by měly být zastoupeny hodnosti desátník, četař a rotný (v současné době je to ovšem desátník, četař a rotmistr). Proč tomu tak není, se lze pouze dohadovat…
Ke zlepšení stavu proto navrhuji:
- Provést novou systemizaci praporčických a poddůstojnických hodností na základě jednoznačně stanovených a objektivních kritérií, jak je například uvedeno v tomto dokumentu.
- Rozložit systemizovaná místa pro praporčíky, poddůstojníky a mužstvo přibližně takto:
- U tzv. málopočetných odborností zabezpečit adekvátní odborný a kariérní růst vytvořením systemizovaných míst se stanoveným hodnostním rozpětím (viz návrh systemizace výše).
- Po provedení nové systemizace hodností stanovit přechodné období, po které bude vojákům ponechána vyšší hodnost (v případě, že u jejich systemizovaného místa došlo ke snížení plánované hodnosti).
A závěrečné upozornění: K zabezpečení institutu maximální doby výkonu služby v hodnosti je nezbytný kontinuální a plynulý nábor nových vojáků. Pokud dojde k obdobnému výpadku jako v letech 2009 – 2011, takto nastavený systém selže se všemi s tím souvisejícími důsledky
29 comments
29 Comments
Bohuslav Pernica
29. 8. 2011, 13:01Co takhle vytvoření sboru WO u odborností, kde nejde nastavit vertikální růst, a umožnit růst v hodnosti (1+2 vyšší hodnosti) na jednom místě a zároveň tak v této vyjímce (do 10 %) zachovat „up-or-out“ princip pro zbytek počtů? Podobně jako Američané tento sbor nedeklarovat pro STANAG 2116.
REPLYDusan Rovensky
29. 8. 2011, 13:37Bohuslave, nemohu mluvit za praporčický a poddůstojnický sbor (od toho máme funkci vrchního praporčíka AČR), ale:
1. Vznik zvláštního hodnostního sboru pro „specialisty“ (spíše než k americkým WO, bych ho přirovnal k, nyní již zrušeným, hodnostem SP4-SP9; viz http://en.wikipedia.org/wiki/Specialist_%28rank%29 ) jsem navrhoval již někdy v roce 2005 – bylo to naprosto neprůchodné.
2. Pokud se něco takového mělo zavést, tak se to mělo udělat před změnou hodnosti k 1.1.2011. Nyní je (z mého pohledu) pozdě – situace se ještě ani nestabilizovala a už bychom tu měli další změnu.
3. Jako nejschůdnější, nejrychlejší a neelegantnější řešení za současného stavu vidím pravě to hodnostní rozpětí (současně platných) 2-3 hodností na místech „specialistů“. Otázkou ovšem zůstává, kdo je to vlastně specialista (jak už říkal major Terazky: „Na každú robotu je nám treba špecialistov…“) a jak ho definovat. Občas mi totiž připadá, že (zejména díky různému lobbingu) je v AČR specialista opravdu skoro každý…
REPLYFranta Brabec
29. 8. 2011, 20:54Ten kontinuální a plynulý nábor nových vojáků chci vidět :-) Ve světle plánovaných rozpočtů na příští roky a v důsledku demografického vývoje se nábor personálu opět změní na sběr :-)
REPLYMatt
29. 8. 2011, 21:42V té skladbě jednotlivých hodnostních sborů poddůstojníků a praporčíků mi tam úplně křičí dorovnání do hodností NATO (OR-x). Dovolím si naše hodnosti srovnat s americkými, jelikož mi přijde, že např. CPL/SPC dělá zhruba stejnou práci jako náš desátník. Jenže CPL/SPC je OR-4, kdežto náš desátník je OR-2. Zatímco na US Army rotě bývá NCOIC Sergeant Major (OR-9), u nás by to měl být nrtm. (OR-6). Tohle mi nejde do hlavy. Pak na to doplácíme, například proto, že OR-9 má přednost při Space-A (letecká doprava v misi). Tím pádem třeba naši vrchní praporčíci kontingentů (OR-8) mají smůlu.
REPLYDušan Rovenský
29. 8. 2011, 22:10Pro Matta: Ano, vím o tom a sám jsem na to při tvorbě RMO (kde je toho řešeno – jsem v zahraničí a nepamatuji si z hlavy číslo a ročník) upozorňoval, avšak nebylo mi dáno za pravdu. Skutečnost je však taková, že je to národní záležitost. Např. i Britové mají velitele družstva v hodnosti Corporal (OR4) a zástupce velitele čety v hodnosti Sergeant (OR5). Na druhou stranu je pravda, že britský vrchní praporčík praporu je v hodnosti Warrant Officer Class 1 (OR9)…
REPLY