Maximální doba výkonu služby v hodnosti – spása či prokletí?

Při čtení článku Benefity zůstanou zachovány, který byl publikován na str. 2-3 časopisu A-Report 8/2011 jsem narazil na jednu ze zásadních změn, které má obsahovat připravovaný kariérní řád a bude obsažen v budoucí novele zákona o vojácích z povolání:

Určité změny si vyžádá i připravovaný kariérní řád. Institut minimální doby výkonu služby v hodnosti doplní rovněž maximální doba výkonu služby v hodnosti. Vojáci by měli přesně vědět, jak dlouho mohou být na systemizovaném místě. Po uplynutí této doby bude muset dojít k určité změně. Buď postoupí ve svém služebním zařazení o stupeň výš, nebo přejdou horizontálně na nějakou štábní či jinou, např. odbornou, funkci. Pokud ne, budou muset armádu opustit.
V návaznosti na to musí být v zákoně o vojácích z povolání toto uvedeno jako důvod pro propuštění. Pokud voják nebude mít schopnost postoupit výše v kariéře ani nebude moci pokračovat ve výkonu služby, např. na štábu, bude to důvod k jeho propuštění.

Jedná se o myšlenku, která je vcelku správná a je jednou z mála možností, jak „rozhýbat stojaté vody zahnívajícího rybníčku“ kariérního růstu uvnitř resortu MO, který umožňuje, aby někteří vojáci seděli na svých místech jako „žába na prameni“. Je však potřeba k takovémuto opatření přistupovat nanejvýš citlivě a promyslet ho do všech důsledků – jeho vliv totiž bude na mnoho vojáků v činné službě mnohem bezprostřednější než změna hodností, ke které došlo k 1.1.2011. Opět bude mít totiž tato novinka negativní dopad především na praporčíky a poddůstojníky.

Podívejme se na současné rozložení (počet a procentuální poměr) systemizovaných míst pro praporčíky, poddůstojníky a mužstvo dle jednotlivých hodností:

Nyní se podívejme se na statistikou pravděpodobnost jmenování do vyšší hodnosti (vycházející z presumce, že doplněnost všech hodností je 100%):

  • z hodnosti svobodníka (OR1) je možno jmenovat do hodnosti desátníka (OR2) 100% vojáků;
  • z hodnosti desátníka (OR1) je možno jmenovat do hodnosti četaře (OR2) 85,35% vojáků;
  • z hodnosti četaře (OR3) je možno jmenovat do hodnosti rotného (OR4) 55,78% vojáků;
  • z hodnosti rotného (OR4) je možno jmenovat do hodnosti rotmistra (OR5) 100% vojáků;
  • z hodnosti rotmistra (OR5) je možno jmenovat do hodnosti nadrotmistra (OR6) 82,66% vojáků;
  • z hodnosti nadrotmistra (OR6) je možno jmenovat do hodnosti praporčíka (OR7) 83,33% vojáků;
  • z hodnosti praporčíka (OR7) je možno jmenovat do hodnosti nadpraporčíka (OR8) 35,91% vojáků;
  • z hodnosti nadpraporčíka (OR8) je možno jmenovat do hodnosti štábního praporčíka (OR9) 1,12% vojáků.

Zatímco optimální řešení by umožnilo vojákům v nižších hodnostech (svobodník – četař), kteří prodlouží závazek a splňují všechna kritéria, dále sloužit, z výše uvedeného přehledu vyplývá, že se tak dít nebude. Největší problém nastane u vojáků v hodnosti četař, kdy prakticky polovina (44,22%) nebude moci být jmenována do vyšší hodnosti, z důvodu nedostatku systemizovaných míst s plánovanou hodností rotný. Naopak, pravděpodobně bude existovat velký počet systemizovaných míst s plánovanou hodností rotmistr (např. funkce zástupců velitelů čet, výkonných praporčíků atd.), které budou nedoplněné, což bude způsobené tzv. „zúžením hrdla“ a nedostatkem vojáků v hodnosti rotný.

Dále, je potřeba brát do úvahy, že jednotlivé hodnosti nejsou rozloženy rovnoměrně v jednotlivých odbornostech. Zatímco v některých (zejména podpůrných a zabezpečovacích) je příliš mnoho systemizovaných míst v příliš vysokých hodnostech (inženýrská letecká služba, zdravotnická služba, Vojenská policie atd.), v řadě jiných je jich naopak nedostatek. Proto bude pro vojáky v řadě odborností (zejména bojových) prakticky nemožné dosáhnout vyšších praporčických hodností – praporčík, nadpraporčík. Ony proklamované „svaly“ AČR tak tedy budou vlastně nespravedlivě znevýhodněny tím, že vykonávají „neodbornou“ práci.

Z výše uvedeného vyplývá, že k zabezpečení navrhovaného opatření „povýšit – posunout paralelně – nebo ven“ je třeba zásadně změnit strukturu plánovaných hodností na systemizovaných místech praporčíků a poddůstojníků. Obecně by mělo platit – čím vyšší hodnost, tím méně osob bude jmenováno do této vyšší hodnosti jmenováno. Tato zásada je i logická, neboť mnohem vyšší procento vojáků v činné službě ve vyšších hodnostech splní podmínky pro přiznání výsluhových náležitostí a rozhodne se neprodlužovat závazek, neusilovat o vyšší hodnost a odejít do zálohy.

A nyní se (pro srovnání) podívejme se na současné rozložení (počet a procentuální poměr) systemizovaných míst pro nižší a vyšší důstojníky a generály, dle jednotlivých hodností:

Již na první pohled je patrné, že ve srovnání s „nedůstojnickými“ hodnostmi je toto rozložení mnohem optimálnější a nebude zde docházek k tak masivním personálním problémům jako u praporčíků a poddůstojníků. Neexistuje zde žádné „zúžení hrdla“ při přechodu mezi nižšími a vyššími důstojníky, čímž bude docházet k mnohem plynulejšímu nárůstu či úbytku vojáků v jednotlivých hodnostech.

Pokud porovnáme rozložení „nedůstojnických“ a důstojnických hodností, mělo by nám logicky vycházet, že nejpočetněji by měly být zastoupeny hodnosti desátník, četař a rotný (v současné době je to ovšem desátník, četař a rotmistr). Proč tomu tak není, se lze pouze dohadovat…

Ke zlepšení stavu proto navrhuji:

  1. Provést novou systemizaci praporčických a poddůstojnických hodností na základě jednoznačně stanovených a objektivních kritérií, jak je například uvedeno v tomto dokumentu.
  2. Rozložit systemizovaná místa pro praporčíky, poddůstojníky a mužstvo přibližně takto:
  3. U tzv. málopočetných odborností zabezpečit adekvátní odborný a kariérní růst vytvořením systemizovaných míst se stanoveným hodnostním rozpětím (viz návrh systemizace výše).
  4. Po provedení nové systemizace hodností stanovit přechodné období, po které bude vojákům ponechána vyšší hodnost (v případě, že u jejich systemizovaného místa došlo ke snížení plánované hodnosti).

A závěrečné upozornění: K zabezpečení institutu maximální doby výkonu služby v hodnosti je nezbytný kontinuální a plynulý nábor nových vojáků. Pokud dojde k obdobnému výpadku jako v letech 2009 – 2011, takto nastavený systém selže se všemi s tím souvisejícími důsledky

Podobné příspěvky

29 Komentářů

  1. Co takhle vytvoření sboru WO u odborností, kde nejde nastavit vertikální růst, a umožnit růst v hodnosti (1+2 vyšší hodnosti) na jednom místě a zároveň tak v této vyjímce (do 10 %) zachovat „up-or-out“ princip pro zbytek počtů? Podobně jako Američané tento sbor nedeklarovat pro STANAG 2116.

  2. Bohuslave, nemohu mluvit za praporčický a poddůstojnický sbor (od toho máme funkci vrchního praporčíka AČR), ale:

    1. Vznik zvláštního hodnostního sboru pro „specialisty“ (spíše než k americkým WO, bych ho přirovnal k, nyní již zrušeným, hodnostem SP4-SP9; viz http://en.wikipedia.org/wiki/Specialist_%28rank%29 ) jsem navrhoval již někdy v roce 2005 – bylo to naprosto neprůchodné.

    2. Pokud se něco takového mělo zavést, tak se to mělo udělat před změnou hodnosti k 1.1.2011. Nyní je (z mého pohledu) pozdě – situace se ještě ani nestabilizovala a už bychom tu měli další změnu.

    3. Jako nejschůdnější, nejrychlejší a neelegantnější řešení za současného stavu vidím pravě to hodnostní rozpětí (současně platných) 2-3 hodností na místech „specialistů“. Otázkou ovšem zůstává, kdo je to vlastně specialista (jak už říkal major Terazky: „Na každú robotu je nám treba špecialistov…“) a jak ho definovat. Občas mi totiž připadá, že (zejména díky různému lobbingu) je v AČR specialista opravdu skoro každý…

  3. Ten kontinuální a plynulý nábor nových vojáků chci vidět :-) Ve světle plánovaných rozpočtů na příští roky a v důsledku demografického vývoje se nábor personálu opět změní na sběr :-)

  4. V té skladbě jednotlivých hodnostních sborů poddůstojníků a praporčíků mi tam úplně křičí dorovnání do hodností NATO (OR-x). Dovolím si naše hodnosti srovnat s americkými, jelikož mi přijde, že např. CPL/SPC dělá zhruba stejnou práci jako náš desátník. Jenže CPL/SPC je OR-4, kdežto náš desátník je OR-2. Zatímco na US Army rotě bývá NCOIC Sergeant Major (OR-9), u nás by to měl být nrtm. (OR-6). Tohle mi nejde do hlavy. Pak na to doplácíme, například proto, že OR-9 má přednost při Space-A (letecká doprava v misi). Tím pádem třeba naši vrchní praporčíci kontingentů (OR-8) mají smůlu.

  5. Pro Matta: Ano, vím o tom a sám jsem na to při tvorbě RMO (kde je toho řešeno – jsem v zahraničí a nepamatuji si z hlavy číslo a ročník) upozorňoval, avšak nebylo mi dáno za pravdu. Skutečnost je však taková, že je to národní záležitost. Např. i Britové mají velitele družstva v hodnosti Corporal (OR4) a zástupce velitele čety v hodnosti Sergeant (OR5). Na druhou stranu je pravda, že britský vrchní praporčík praporu je v hodnosti Warrant Officer Class 1 (OR9)…

  6. Pro Matta: Trošku jste se prozradil ;-) . Musel jste spolupracovat s americkými SF. Tam je na rotě (ODB) Sergeant Major (OR9) a velitel roty je Major (OF3). U běžných rot je to o stupeň méně – First Sergeant (OR8) a Captain (OF2)…

  7. Omlouvám se autorovy ale nebudu mluvit k zcela k tématu.
    UŽ JSEM NEBYL TAK HODNĚ DLOUHO NASRANEJ!!!
    Protože co vidim v tom poměrů hodností,to je hodně silný kafe i pro mě.Tohle opravdu není ani v Jižní Americe,tady je to snad horší než v Zimbabwe

    1)Máme 47 Generálů na 24 832 vojáků.Jihoamerický poměr 1 Generál na 1000 vojáků.Ale uznávám pozitivum ještě nemáme Admirála,zatím.

    2)408 plukovníků na 2mb a 38 bojových letadel….

    3)1308 podplukovníků na 2117 svobodníků!!!!

    4)Celkový poměr mužstvo:důstojníci 2,45:1
    2,45 vojáka na jednoho důstojníka!!!!
    US forces je to zhruba 6:1 a stěžují si že je to moc!
    http://www.g2mil.com/shrinkofficers.htm

    Takže milé MO a Gen Štábe až zase budeš chtít zrušit nějaký tankoví prapor,dělostřelce apod.Možná by bylo lepší zrušit 300 plukovníků vyšlo by to finačně stejně a s obranyschopností AČR by to ani necuklo.
    Já vím,není to v Bílé Knize,Bibli transformace armády v sociální zabezpečovací ústav lampasáků.

    P.S. málem bych zapoměl proč MO živí 8000 civilistů?Opravdu musí být na 3 vojáky jeden civilista?
    P.P.S. Co vlastně před rokem říkal pan Vondra o tom sádlu?

  8. Šťourale, dávám Ti „1“. Naše špičky nejsou schopny rozmotat některé klubka, které jejich předchůdci důmyslně zamotali. Již mi to ale začíná být jedno, jelikož nejen službou vlasti může být člověk živ.

  9. K P.S.: „proč MO živí 8000 civilistů?“
    V roce 2009, ke kterému existují ověřená data, to bylo dokonce 10061, což bylo dosti nadprůměrné, a sice 29,2% z celkových počtů. Z relevantních zemí byl poměr vyšší jen v USA – 34,3%, v Polsku 34,0%, v UK – 30,1%, v Nizozemsku – 29,7% a ve Švédsku – 29,4%. Naopak nejnižší poměr byl v Belgii – 5,7%, průměr v zemích EU – 20,4%. Při posuzování podílu civilistů je třeba brát v úvahu opět karierní systém, tj. jestli zajišťuje primárně celoživostní kariéru nebo dává výsluhy v produktivním věku a umožňuje nebo dokonce prodporuje předčasné odchody mimo ozbrojené složky. V takových případech by mělo a také v řadě zemí je zájmem udržet schopné vysloužilce na místech civilních zaměstnanců v rámci MO nebo v širším sektoru státní správy. Druhým důležitým faktorem je míra zapojení civilních zaměstnanců v obranném výzkumu a vývoji, často ve vazbě na národní obranný průmysl. Zde patří mezi čelní země vedle UK (a FR) také zejména NL a SW. To ale očividně není náš případ. U nás bych viděl rozumné procento v závislosti na podobě karierního systému v rozsahu cca 18-24%. Na řadě funkcí budou civilisté vždy levnější. Není důvod, aby zabezpečovací, administrativní.. funkce konali dražší vojáci, a pokud, tak jen některé a přechodně, v rámci dalšího kariérního růstu.

  10. Moc hezká statistika pane Šťourale, bohužel jsem toho názoru, že tu hrozí pořád to stejné, totiž že s každým zrušeným místem v hodnosti plk. a pplk. by se ze dne na den vytvořilo místo nové pro OZ :-D Chce to pořádný personální audit co proleze kanceláře, štáby, odbory, oddělení, vrátnice a zjistí kolik lidí si k nám chodí jen vařit kávu a obracet hlášení z faxu do faxu.

  11. Zpět k tématu, určitě by prospělo mít rozpětí hodností na jednu funkci jak uvádí autor článku. Možná by takové finanční ohodnocení spojené s řádnými rozdíly mezi jednotlivými stupni mohlo nahradit u některých funkcí i třídnosti.

  12. Pro Štourala: některé funkce se musí obsadit vojákem v adekvátní hodnosti například proto , aby se s ním protějšek z jiného státu vůbec bavil. No a určité funkce v armádě a na MO musí být zachovány bez ohledu na to zdali má armáda 2 mechanizované brigády nebo 12 divizí. Samozřejmě ale souhlasím,že v naší armádě to je extrém. U hodností často nechápu proč třeba každý pedagog si na UNOBU z poručíka vysedí podplukovníka za cca 10 let. (znám pár příkladů ) bez ohledu na to že klasického vojáka viděl jen v A-reportu. Tam by se mohlo začít a pokračovat pěkným personálním auditem na MO. GŠ už je relativně ořezaný ale takové Sekce Personální, ekonomická, vyzbrojování…..

  13. to Luke
    Jestli že nikdo k tomu aby se vůbec prosadil při jednání s spojenci potřebuje vysokou hodnost,tak to není odpovídající osoba pro takovou funkci.

    Nevšiml jsem si že bych navrhoval aby mb velel poručík.

    Americké divizi,které s posililovími prostředky bude mít více vojáků než AČR stačí 3,slovy tři Generálové.Velitel divize,zástupce pro operace a pro logistiku.

    Nejvyšší hodnost Lucemburské armády je plukovník,znamená to že se s velitelem Lucemburské armády nikdo v SHAPE nebo ACO nebaví?

  14. 2 Dušan: Ano, Vaše závěry jsou správné, nicméně jste k nim došel nesprávnou cestou. Zřejmě jste dedukoval z mých předchozích komentářů. Nejen ODB, ale i ODA mívá SM. Má aktuální zkušenost je, že na rotě US Army je NCOIC SM (1st CAV), OIC je CPT. Ono je to stejně jedno, na podstatě mého příspěvku to nic nemění. Trápí mě to, že stějně dlouho sloužící vojáci na srovnatelné funkci z GER, US, POL atd jsou OR-8 a já jsem tak na rovině s vojáky působícími o stupeň níže a s daleko menšími zkušenostmi. Což mě potom neustále nutí zpočátku všem dokazovat, že opravdu nejsem na úrovni, dejme tomu SGT.

    Nesnažím se o hledání viníka, ale zajímalo by mě, zda jsou původci tohoto (pro mě) paskvilu naši nejvrchnější NCO? Zdali tam nehrálo roli to, že si chtěli sobecky zachovat svoji exkluzivitu šprap a nechtěli se zavřít do stejého OR-9 chlívečku s nprap?

  15. Není to nová informace. Už v roce 1999, 2000 nebo 2001 byly v Ročence MO publikovány údaje o „stavu vojenské populace“. Z nich vyplývalo překvapivé zjištění, že vojáci na tom nejsou lépe, než je český průměr. Pokud jde o citovaný program, jeho základy se vytvářely už zhruba v roce 2008.

  16. Docela výživná je diskuze pod tím článkem. Obraz AČR před veřejností v poslední době dostává neskutečně na pr…. MO a GŠ absolutně nezvládá prezentaci armády a komunikaci s médii. Asi jim ty prášky na hubnutí lezou na mozek, nebo nevim. Člověk aby se pomalu někde styděl říct, že je voják :-/

  17. Pro Matta: Pokud byl na rotě jako vrchní poddůstojník Sergeant Major (OR9), tak je to nestandardní a pravděpodobně tam byl pouze dočasně. Tato místa jsou plánována pro hodnost First Sergeant (OR8).

    Osobně si myslím, že hodnost v AČR nedokazuje nic – máme tu nadrotmistryně které jsou v činné službě tři roky ( viz http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/pomyslna-tecka-za-splnenou-misi-v-kosovu-58329/ ), ale třeba rotné, kteří slouží deset a více let. A jak byste toto chtěl někomu z koaličních partnerů vysvětlovat? Jenže toto jsem už v diskuzích uvedl mnohokrát, takže je zbytečné se k tomu vracet.

    Nechci soudit, kdo je průvodcem toho paskvilu. Spíše bych řekl, že je souběh několika faktorů z nichž za nejsilnější bych považoval celkový nezájem o poddůstojnický a praporčický sbor (tedy kromě různých zdvořilostních a politických deklarací v A-Reportu a na různých velitelských shromážděních) a z toho pramenící celková neochota v tomto směru něco zlepšovat. Pro mě jsou důležité činy a né prázdná slova o tom, „že jsme páteří armády“ a „jak je na nás hrdý“.

  18. Pro Frantu Brabce: Armáda je jen součástí společnosti. Když je prohnilá společnost, je prohnilá i armáda.

  19. Dovolím si odbočit od tématu.Dnes ve zprávách na ČT zazněly dvě zajímavé zprávy.
    1)znovuzavedení odvodů,odvody by měly být částečné.
    2)profesionální vojáci ve výslužbě by měli v budoucnu chodit na pravidelná cvičení a jedna z variant je,že by posilovali zahraniční mise.
    Tak to vypadá,že profesionální armádě dochází po deseti letech rekruti a budoucnost bude ještě horší.

  20. Tak, tak, a bude to ještě horší. Po 1.1.2012 ztratí armáda další body v konkurenceschopnosti na trhu práce. Daňová opatření, hlavně ukázka toho, že lze zdanit cokoli a kdykoli, otevírá oči řadě mladých lidí, kteří váhali mezi jistotou v armádě a dobrodružstvím v podnikání. Daňové úlevy a paušály živnostníků a malých podnikatelů přinášejí výhody do soukromého sektoru a umožňují ještě více ostrouhávat daňovou povinnost což je vidět na stavu výběru daní za 1.pololetí letošního roku. A kromě srdíčka (vojenského), jde vždy v první řadě o peníze.

  21. Pro Šťourala… troufám si říci ano ..plukovník je na jednáních na generálských úrovních trochu mimo.
    Já taky nenavrhoval aby mb velel poručík.
    No a ta americká divize má třeba tři generály, ale nedělá všechny ostatní funkce v amádě. Proto jsem psal, že některé funkce musíme mít ikdyž máme jen dvě mb. Nebo v té divizi slouží , NGŠ,
    velitel letectva či pozemních sil?? Asi ne ….

  22. to Luke
    Kouzlo spojenectví v NATO je,když oni nechtějí spolupracovat,tak mi taky nemusíme.Máme vlastní národní velitelský řetězec a tím to hasne.On ani hlas českého generála nebude v NATO velký.To si jenom na GŠ namlouvají,je tam do počtu.

    Americká divize má více letadel(vrtulníků,+sto) než celé naše Czech Air Forces.A má přidělenou i Air Support Operation Squadron USAF-ta plánuje leteckou podporu USAF,USMC,USN.A Air Defense Artillery řídí i letový provoz.

    Já taky netvrdím že máme mít jen 3 generáli ale určitě ne 47,to je Kocorkov…ehm promiňte AČR.
    Oni by stačili 3,čtvrtý jako velitel letectva a další dva pro NATO(víc jich tam snad není)=6.
    Nebojte se náhradních plukovníků máme na rozdávání.Škoda že je nikdo nechce.
    Neříkal NGŠ Picek v listopadu 2010: „To jste vojáci!To vám opravdu jde jen o frčky“….
    Nadešel čas činů,keců o transformaci bylo dost

  23. to ANNO #9
    Add,“V roce 2009, ke kterému existují ověřená data, to bylo dokonce 10061, což bylo dosti nadprůměrné, a sice 29,2% z celkových počtů. Z relevantních zemí byl poměr vyšší jen v USA – 34,3%, v Polsku 34,0%, v UK – 30,1%, v Nizozemsku – 29,7% a ve Švédsku – 29,4%. Naopak nejnižší poměr byl v Belgii – 5,7%, průměr v zemích EU – 20,4%“
    —Procenta civilů k vojákům nemají vůbec žádnou vypovídající hodnotu,když nevíme co ty lidi dělají.
    např.USA-Tam budou zpravodajské služby NSA,DIA,NRO atd. nebo přístavní doky,oprávárenské závody,Arktický a Uceanografický výzkum,řízení meteorologických,spojovacích a GPS družic,munička v Lake City,možná Skunk works a bůhví co ještě.
    Porovnávat s ostatními Evropskými zeměmi nemá význam,placají se v tom podobně jak mi.

    Add. „Při posuzování podílu civilistů je třeba brát v úvahu opět karierní systém, tj. jestli zajišťuje primárně celoživostní kariéru nebo dává výsluhy v produktivním věku a umožňuje nebo dokonce prodporuje předčasné odchody mimo ozbrojené složky. V takových případech by mělo a také v řadě zemí je zájmem udržet schopné vysloužilce na místech civilních zaměstnanců v rámci MO nebo v širším sektoru státní správy.“
    —-O výsluhy nemusíte mít obavy, v budoucnu jestli vůbec budou existovat,bude je pobírat minimum lidí.V USMC odchází 70% lidí po prvním 4 letém kontraktu.Až se podaří vyhodit těch 4000 přebytečných lampasáků,zbyde výsluha sotva pro zlomek vojáků.
    A udržovat vysloužilce jako poradce?Jestli někdo potřebuje radit v běžné agendě-tak takový člověk nemá v vedoucí práci, co pohledávat.

    Teď praktické ukázky vojenských podniků.
    VOP 26-1400 zaměstnaců
    -zakázka na montování IVECO LMV a Pandur-jde vlastně o nepřímou dotaci MO,také proto jsou ty vozidla mnohem dražší než kdyby se koupili od výrobce.AČR již nikdy nebude potřebovat mít vlastního výrobce těžké techniky,nikdy ho nebude schopná využít.Už nemáme 10 divizí.
    Firma MOWAG,výrobce OT Piranha zaměstnává jen 500 lidí-vývoj,konstrukce,výroba a servis.Jen 500 lidí,protože to není státní podnik.
    Zajímavé projekty:IVECO LMV pro chemický průzkum.Jeho předchůdci UAZ 469CH nebo BRDM 2RCH měli jednu velkou chybu byli příliš malé.Je IVECO větší?
    Převazovna na teréním podvozku-42 mil kč(tu Tatru asi pozlatili).
    Polní mobilní marnice-28mil kč,netušil jsem že je tak drahý chladící kontajner nebo co to bude.Za 28 mil půjde v AFG i Iráku postavit zděná budova.
    minometná osvětlovací munice-10mil kč,kolik těch nábojů asi MO bude potřebovat?Proč je nekoupí venku.
    Teď se připravuje další hit,modernizace BVP 1 a ještě lepší Voják 21.Další vyhozené miliard na nesmyslné projekty.Nenecháme přece zaniknout vojenský průmysl.

    LOM-1000 zaměstnanců,opravy Mi2,Mi8/17,Mi 24/35 a L39.
    Mi 35 končí,L39 také.Zbyde Mi 8/17,takže se nám 1000 lidí bude starat o 20 vrtulníků.

    ÚVN-1935 zaměstnanců,z toho 78 vojáků,nedělám si legraci http://www.uvn.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=403&tmpl=component&format=raw&Itemid=761&lang=cs
    Celkové výnosy v roce 2010 vzrostly oproti roku 2009 o 120 986 tis. Kč. Rozhodující část příjmů
    tvoří tržby za zdravotní péči. Celkový příspěvek a neinvestiční dotace na provoz činily v loňském
    roce 611 384 tis. Kč.
    Takže jen ÚVN stojí MO 611mil kč ročně-nekupto.A to máme ještě Brno a Olomouc.

  24. Bude to znít blbě, ale potřebujeme skutečnou válku tady v Evropě, jinak se AČR transformovat nedá. Dokud třetina velení armády neuteče do zahraničí, druhá třetina se doma nezamkne strachy do spíže a ta třetí nebude donucena něco dělat, protože nebude kam uhnout, k inteligentní změně ve vedení MO a velení AČR nedojde. Za 1. světové války v Legiích ani za 2. světové války v zahraničí jsme všechny ty skladiště, výzkumáky, sportovce, hudby atd. tj. veškerý ten balast neměli a fungovalo to. Teď, když se má některý ze státních podniků, výzkumáků, skladů atd. zrušit tak se pořád vyhrožuje, že se zhroutí AČR. Místo toho se zruší nebo zredukují bojové útvary. Velení armády a MO se vysvětluje zachovávání celých těchto podpůrných služeb tím, že je potřebujeme ať je armáda malá nebo veliká jakkoliv. Takže ve finále, abychom mohli mít i jen jeden bojový prapor, tak budemem muset pořád udržovat všechny tyto pomocné služby. Což tak nakonec asi dopadne. Vedení MO přece nepřipraví o práci své bývalé kolegy, kamarády, známé. Takže, jak jsem napsal, čeká se na válku.

  25. K #24:
    1) USA (ale i UK) mají silnou civilní administrativu obecně – (jestli a do jaké míry jsou např. zpravodajské služby USA civilní, opravdu nevím, ale vím jak je to u nás). Zaměstnávat přiměřený počet civilistů je tedy logické a v souladu s mou argumentací – k otázce proč máme živit 8000 civilistů. Nevím, proč by měli vykonávat administrativní a většinu podpůrných nebo vysoce specializovaných funkcí (např. práce v ÚVN) dražší vojáci a navíc s nižším počtem využitelného pracovního času. Dnes je např. Sekce personální téměř plně zcivilněná, naopak významně větší ŘePP, s množstvím vyšších důstojnic ne.
    2) U vysloužilců se nemíní poradci – těch je malá hrstka, ale bývalí zkušení vojáci, kteří odejdou a určitě jsou pro spoustu funkcí využitelnější než čerství absolventi škol, kteří vojáka viděli jen v televizi.
    3) K našim vojenským podnikům: jednak nejsou v tabulkách počtů MO, který je „jen“ jejich zřizovatelem a přispěvatelem. Účel, výše příspěvků a zakázky, to by bylo na samostatnou diskusi, protože já jsem měl na mysli nikoliv výrobu – kterou by samozřejmě mohl dělat, a levněji, i někdo jiný než např. VOP, ale uvedl jsem výhradně jen výzkum a vývoj, který je u nás obrazně řečeno v troskách. Pro srovnání – obranný výzkumák TNO v NL, zaměstnával před nějakými 3 lety asi 6000 zaměstnanců. Uváděné VOP a LOM by ve srovnání s velkými firmami obranného průmyslu, s počty zaměstnanců 30 000 -120 000 představovali nanejvýš menší subdivizi. I proto, že mají velmi omezené vývojové možnosti a pracují převážně na výrobě, se mohou stěží zapojit do nějakého mnohonárodního vyzbrojovacího programu… Řeč není o amerických firmách – kde je spolupráce nebo i využití komponent podmíněno souhlasem (ITAR) pro případ pozdějšího exportu, ale o evropských firmách. Proto:
    4) Srovnávat bychom se naopak měli zejména s Evropskými státy, protože s USA se může srovnávat jen Evropa jako celek. A ne všichni se v tom „plácají jako my“. Přinejmenším ne státy tzv. LoI.

  26. to Anno #26
    Nevím, proč by měli vykonávat administrativní a většinu podpůrných nebo vysoce specializovaných funkcí (např. práce v ÚVN) dražší vojáci a navíc s nižším počtem využitelného pracovního času
    Řešení nahradit dražší vojáky,civilisty je teoreticky správné ale bohužel polovičaté.MO má obrovský strukturální problém: Platí 4000 přebytečných lampasáků které nebude NIKDY potřebovat.Slovy NIKDY! To znamená NIKDY!
    Řešení nahradit 4000 vojáků za 3500 civilistů protože mají větší fond pracovní doby a nemají nárok na výsluhy je nesmyslné.
    Mělo by se zrušit ZCELA 4000 míst a žádnými civilisty je nenahrazovat.Tato místa vznikla během 20 let aby se ti lampasáci zabavili.Většina tam nepije jen kávu.Oni vytváří a zpracovávají dotazníky,tabulky,oběžníky a další ptákoviny.Zkrátka agenda která k ničemu není,nikdo jí nepotřebuje.Kromě těch lampasáků aby si uhájili vlastní teplé místečko.
    Až se s těmi lidmi rozloučíme,uspoří se nejen spousta financí ale lidé v bojových útvarech, najednou zjistí že mají spoustu času k výcviku.A tu horu papíru kterou každý měsíc museli zpracovávat,nikdo nebude chtít.
    Vyhodit 4000 lampasáků rozhodně nejde personálním auditem-to je řešení k seškrtání 10-20% míst,to je málo- musíme vyhodit 1/2 důstojníků.Zrušit se musí celé štáby,oddělení a sekce BEZ NÁHRADY.Jinde musí zbýt jen zlomky personálu.Nebojte se,když se bude chtít,půjde to!

    Co se týče ÚVN.Tak je to příklad krachu metody náhrady vojáků civilisty.
    ÚVN má 1935 zaměstnanců,z toho jen 78 vojáků=4% stavu.MO to dotuje 611miliony ročně-jenom ÚVN!Dukla s Ondrášem proti tomu dostávají almužnu.
    Jedno vojenské místo v ÚVN stojí MO ročně 7,8mil kč!!!
    Kolik se tam léčí vojáků?Já tam v čekárně nikdy žádného vojáka neviděl.Je to normální nemocnice pro Prahu 6 a okolí.Pro MO toho dělá minimum.A nic na tom nemění,že je to asi nejlepší nemocnice v ČR.
    Když byla polní nemocnice v Kábulu,tak po druhé rotaci už nebyli volní vojenští lékaři.Není divu,když v ÚVN je jich 78!!!To nedává smysl.K čemu je MO 1935 zdravotníků,většina civilistů, kteří z 90% léčí normální lidi?
    Proč má MO 3 velké nemocnice ÚVN,Brno,Olomouc a nemá volné lidi do misí,protože všichni zdravotníci jsou civilisté?Proč má MO dotovat Min. Zdravotnictví?
    MO by dnes stačila jedna velká nemocnice,kdyby v ÚVN byla 1/3 personálů vojáků tak je to 600 zdravotníků.A můžou to být z většiny záložníci,když půjdou nasadit.
    Dnes ale platíme zbytečně 3 nemocnice které jsou dobré leda k léčení důchodců za peníze na obranu.

    P.S. Dá se tedy zjistit kolik v obraně vlastně dělá vojáků a civilistů?Myšleno v AČR,VP,Vojenském Zpravodajství,Hradní Stráži,Kanceláři prezidenta Republiky,příspěvkové organizace (LOM,VOP 26) atd.
    No,já jenom když se dělá reforma,měla by se nejdříve udělat inventůra.

  27. Podmímky Britské pěchoty pro povýšení do hodnosti svobodníka nejméně dva roky služby, potom 6 týdenní kurz. Desátníka roky služby, pak 12 týdenní kurz ,,Juniors“, seržant musí dostat doporučení do ,,Senior“ kurzu v délce 12 týdnu. Kurzy jsou samozřejmě tvrdé a probíhají v Brecon Beacon ve Walesu, ,,shodou náhod“ místě výběru SAS.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *