Rok je téměř u konce a tak jako vždy nastává menší bilancování. Vím, nic originálního. Ale je to obdobné jako s televizním „silvestrem“. Těžko může být něco horšího, a jakou má sledovanost… Nebudu bilancovat dlouho, protože bych nerad kohokoli unudil v poslední den roku. Nejprve trocha interních dat a poté to, co mě zaujalo při procházení různých stránek.

V první řadě musím přiznat, že oproti roku 2011 poklesl celkový počet příspěvků na OWOP a to o necelou třetinu. Na vině jsem s omluvou já, nestíhám. Takže v roce 2012 objevilo 209 různých textů. Váš zájem ovšem příliš nepoklesl, za což vám velice děkuji. Na stránkách pod články jste napsali 1710, povětšinou kvalitních, komentářů, což je 142,5 komentáře měsíčně. Komentáře jsem použil i jako ukazatel a zde jsou nejkomentovanější příspěvky v uplynulém roce

1. Esprit de corps v Armádě České republiky (165 komentářů)
2. Nasazení českých SOF – případová studie (156 komentářů)
3. Budoucnost? Nejprve konvenční válka, pak COIN (111 komentářů)
4. Doba Alexandra Vondry; 2. část – Bílá kniha (99 komentářů; třetí díl mám už přes týden rozepsaný, nějak se mi jej nedaří dokončit, ale slibuji, bude…)
5. Rozpočtové restrikce: prádlo, oděv a obuv (59)

Nyní pár věcí externích, které mě na konci roku zaujaly. Začnu Afghánistánem, který by za rok měli mít prakticky celý pod kontrolou afghánští vojáci. S tím, jak se rozrostly jejich řady i množství operací, které provádějí, vzrostl i počet obětí v jejich řadách. V roce 2012 zahynulo přes tisíc afghánských vojáků, což je přibližně dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2011. Vojáků koaličních sil zahynulo na 400, což je nejméně od roku 2008.

Afghan officials say that Afghan forces now plan and lead 80 percent of combat operations across the country. And as the army has filled out its ranks, the number of those killed has risen as well. Since 2008, the number of enlisted soldiers has nearly tripled, to 195,000.

Jak se zdá, afghánská vláda vyjednávala ve Francii s povstalci všeho druhu, takže kdo ví, třeba budou v následujících letech ztráty v afghánských silách mnohem nižší.

Ve sféře velkého byznysu se toho událo loni mnoho. Pro účely OWOP zmíním pouze neúspěšný pokus o spojení společností EADS a BAE Systems. Pokud by ke sloučení došlo, vznikl by vážný konkurent mocnému americkému leteckému a vesmírnému průmyslu. Navíc by došlo k další konsolidaci evropského obranného průmyslu, která by mohla mít pozitivní efekt na poloprázdné peněženky evropských kupců. Zároveň by vznikl možná až příliš mocný konglomerát, který by zasadil další ránu obranným průmyslům v jednotlivých členských zemích Evropské unie (nejsem si ovšem jist závažností takového argumentu, protože situace národních výrobců není nikde příliš růžová).

Jestli ovšem někdo vydělával skutečně ve velkém, tak to byli „naftaři“. Jen země sdružené v OPECu, které kontrolují přibližně 40 procent světových zásob ropy, loni dosáhly rekordních příjmů z prodeje černého zlata ve výši jednoho bilionu amerických dolarů. Jde přibližně o 19 rozpočtů České republiky a je to především kvůli dlouhodobě vysokým cenám, které se udržují okolo stovky dolarů za barel. Kde je konec 90. let minulého století, kdy stál barel i dosti pod dvacet dolarů.

Rok 2012 byl potvrzením růstu významu Číny ve všech oblastech a to i přes hrozící zpomalování její ekonomiky. Ve vojenství stačí jen připomenout novou letadlovou loď, nový stíhací letoun z ruských dílů J-20 či poslední akvizici v roce 2012 – nákup ruské výrobní linky na bombardéry Tu-22M3 za 1,5 miliardy dolarů. Uvidíme, jak bude za pár let vypadat nejnovější čínský bombardér založený na ruském designu. Každopádně v čínských silách se objeví pod označením H-10 a už dnes dělá trochu těžkou hlavu námořním velmocím, včetně Spojených států, protože je určen mimo jiné k útokům právě proti námořním cílům.

V uplynulém roce se toho odehrálo hodně i v Organizaci spojených národů a nebylo to vždy právě nejlepší. Podle UN Watch bylo na prvním místě špatných rozhodnutí zvolení zástupce Súdánu do ECOSOCu, který zastřešuje složky OSN zabývajícími se lidskými právy. Na druhém místě přijetí kubánské rezoluce nazývanou „Právo na mír“ a na třetím zaměstnávání Richarda Falka jako vyšetřovatele OSN pro „izraelské činy“ i přesto že podporuje Hamás, má rád konspirační teorie týkající se 11. září a rozhodně neodmítá antisemitismus. Souhlasím, jen bych na některé z předních  míst dal přiznání statusu pozorovatelského státu OSN Palestině.

Vhodným zdrojem pro přemítání je každoroční text vycházející ve Foreign Policy s názvem The Stories You Missed in 2012. Mimo jiné se člověk dozví o rostoucím obchodu mezi Pákistánem a Indií, o tom, že roste počet imigrantů přicházejících do Brazílie (jde o zemi na vzestupu vhodnou pro bedlivější sledování), či o tom, že Inuité mohou být jednou pěkně bohatí, asi podobně jako naftařské státy.

Rok 2012 nebyl bez konfliktů, byť jich je spíše méně než více. Války se přelévají z roku na rok a na ty, které bude dobré sledovat v příštím roce, upozorňuje jiný článek z Foreign Policy s názvem 10 Conflicts to Watch in 2013. Nepřekvapivá desítka „vítězů“ vypadá takto: Súdán, Turecko, Afghanistán, Pákistán, země Sahelu, Demokratická republika Kongo, Keňa, Sýrie a Libanon, Střední Asie a Irák.

A v neposlední řadě, uplynulý rok byl o osobnostech – v tom dobrém, i v tom špatném. Například čtenáři blogu Danger Room vybírali 15 nejnebezpečnějších lidí na světě. Onen, až Bondovský přehled, je docela zajímavý, tedy především jeho konec. Na prvním místě se umístil korejský vůdce Kim Čong-un , na druhém Ashfaq Kayani, mocný pákistánský Náčelník Generálního štábu, na třetím znovu a navždy prezident Vladimir Putin a na čtvrtém, pro někoho asi překvapivě David Petraeus, výtečný generál, který opustil ředitelské křeslo v CIA kvůli nemanželskému poměru.

Zde skončím. Zřejmě vám v seznamu zcela chybí domov. Vězte, že záměrně. Pokud budete mít chuť, napište do komentáře pod tímto textem, koho, respektive co byste označili jako zaznamenáníhodné (pozitivní i negativní) v roce, který za pár hodin uplyne.