Cesta tam a zase zpátky aneb STANAG 6001 čtyři roky poté

Autor: Radomír Talafa

Čung Jou se zeptal, jak má sloužit králi: „Neklamej ho, to mu raději odporuj!“
Konfucius, Hovory 1994

Autoři: Ladislav Chaloupský, Radomír Talafa

Název článku může vyvolávat mylnou představu o tom, jak se Bilbo Pytlík potýkal s jazykovou přípravou ve Středozemí. Ve skutečnosti však stručně pojednává o stavu jazykové přípravy v Armádě České republiky (AČR) a jejím směřování po začlenění Ústavu jazykové přípravy (ÚJP) před čyřmi roky pod Univerzitu obrany (UO).

V současnosti se zpracovává nová koncepce vzdělávání v resortu obrany, která by měla spatřit světlo světa v první polovině roku 2018. Ve stejné době se bude již poněkolikáté v NATO zdůvodňovat, proč se neplní jazykové požadavky, kladené na vojáky z povolání, ke kterým jsme se v rámci interoperability těměř před dvaceti lety zavázali.

Tyto požadavky jsou opětovně definovány v dokumentu s názvem Cíle výstavby schopností NATO (část CT E 1101) k jehož plnění se  ministr obrany 4. června 2013 v rámci národního procesu obranného plánování znovu zavázal. Vztahují se na osoby, které jsou vyčleňovány pro práci v alianci a které musejí před zařazením na dané systemizované místo splňovat kvalifikační požadavky z anglického jazyka na úrovni SLP 3, SLP 2+, případně SLP 2 podle STANAG 6001. Jedná se o středně pokročilou a pokročilou znalost jazyka. Takovéto jazykové znalosti podporují i naše zapojení do boje proti mezinárodnímu terorismu od začátku 21. století. Zkratky v tomto odstavci: CT – Capability Targets/Cíle schopností, SLP – Standardized Language Profile/Standardizovaný jazykový profil, STANAG – STANdardization AGreement/Standardizační dohoda.

Znalost jazyka na úrovni SLP 1 je pro působení ve strukturách NATO nedostatečná. V české verzi STANAG 6001 je tato úroveň nazvaná jako komunikace na elementární úrovni a kromě jiného charakterizuje osobu s takovou znalostí jazyka následovně:

I rodilí mluvčí zvyklí komunikovat s cizinci musí vynaložit velké úsilí, žádat o opakování a využít znalosti mimojazykových skutečností, mají-li sdělení od osoby s touto znalostí pochopit. Takový uživatel jazyka v interakci zřídka mluví plynule a není schopen souvislého projevu, pokud si jej předem nepřipraví.

Z hlediska funkční interoperability se tato nízká úroveň jazyka toleruje pouze u poddůstojníků s nejnižšími hodnostmi, kteří jsou zaměstnáni na základě krátkodobých smluv a to výlučně v dovednostech čtení s porozuměním a písemném projevu. Z ústního projevu a z poslechu s porozuměním se i u této kategorie osob vyžaduje znalost úrovně SLP 2. V originální anglické verzi STANAGu 6001 (ATrainP-5 2016) je znalost SLP 1 uvedena pod názvem Survival, tedy přežití.

Se zavedením STANAGu 6001 do AČR v roce 1995 byla uvedena do života i první koncepce jazykové přípravy a s ní i frontální a poměrně pohodlný přístup k výuce angličtiny na akademické bázi. Pokud vezmeme do úvahy tehdejší početní stavy armády, tak byly výsledky pětiletého „úsilí“ jazykové přípravy, do které se investovalo více než 100 milionů korun, více než tristní. Rok po přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě mělo jenom 851 osob osvědčení na úrovni SLP 2 a pouze 116 osob osvědčení na úrovni SLP 3, tedy úrovní vyžadovaných v alianci. Pro úplnost doplníme, že část z těchto nositelů osvědčení na úrovni SLP 2 a SLP 3 byla připravena mobilním výcvikovým týmem USA, který byl financovaný z prostředků Foreign Military Financing (FMF) a v rámci programu International Military Education & Training (IMET).

Po odmítnutí Vojenské akademie (předchůdce Univerzity obrany) nést za plnění těchto schopností zodpovědnost, bylo logickou reakcí Škopkova reformního týmu opuštění akademického modelu a vytvoření Ústavu jazykové přípravy v podřízenosti Náčelníka Generálního štábu AČR a příjetí Koncepce jazykové přípravy v rezortu MO na období 2006 – 2011. Na jejím základě byly provedeny strukturální změny zvyšující jak hospodárnost, tak i efektivnost jazykové přípravy. Tím se podařilo už v roce 2007 vydat 2839 osvědčení; pro úroveň SLP 2 to bylo 1147 osvědčení a pro úroveň SLP 3 to bylo 325 osvědčení.

Transformace rezortu Ministerstva obrany (MO) z roku 2008 orchestrovaná z úrovně Sekce personální MO vyrvala ÚJP z podřízenosti Náčelníka Generálního štábu AČR a výrazně redukovala počet učitelů a posádkových pracovišť. I přes tyto skutečnosti byl ÚJP ještě v roce 2010 schopen vystavit 2821 osvědčení o přezkoušení z anglického jazyka. Z tohoto počtu bylo 1159 osvědčení na úroveň SLP 2 a 432 pro úroveň SLP 3.

Další koncepci, platnou od roku 2012, však psal už někdo jiný a pod veřejným příslibem ještě vyšší hospodárnosti a efektivity byl ÚJP začleněn v polovině roku 2013 do organizační struktury Univerzity obrany. Došlo k propuštění anglických rodilých mluvčích, bývalých vojáků, protože se pro výuku jazyka začala důsledně vyžadovat akademická kvalifikace. Opětovně se přešlo na akademickou výuku jazyka (délka výukové jednotky 90 minut), z nejvyšší úrovně nebyl zájem o další pomoc v této oblasti z programu FMF, kterou nám jako dobrému spojenci v boji s terorismem poskytovaly USA atd.

Zatímco byl v minulosti po opakované kritické analýze NATO-BILC redukován počet systemizovaných míst s kvalifikačním požadavkem na úroveň SLP 1 o jednu třetinu, v roce 2015, snad v očekávání nové koncepce, byl počet těchto míst opět o jednu třetinu navýšen a dále narůstá. Obdobně se zvyšoval také počet systematizovaných míst, na kterých se vyžaduje kurs Generálního štábu. V roce 2006 to bylo okolo 70 systematizovaných tabulkových míst, ale při radikálním snižování početních stavů armády tento počet míst paradoxně narůstal. V současnosti se už jedná asi o 285 míst, na kterých jsou umístěni potenciální generálové, s vyžadovanou znalostí anglického jazyka na úrovni SLP 3.

V roce 2016 byl v již zavedeném akademickém modelu vydán skoro stejný počet osvědčení o jazykových kompetencích v angličtině jako před pěti lety (viz výše rok 2010), ale pro SLP 3 to bylo pouze 318. Počet vydaných osvědčení na tuto úroveň od roku 2013 každoročně klesá. Ve stejné etapě klesá úspěšnost kurzů zaměřených na cílové dovednosti z 60 % na 25 %, a to v situaci, kdy v období let 2012 – 2016 odešlo z armády téměř 300 vojáků, kteří měli osvědčení z anglického jazyka na úrovni SLP 3. Tento sestupný trend, společně se zvyšováním počtu kurzů na elementární úroveň SLP 1, která se nepožaduje ani v civilní sféře v České republice, nás dostává do stavu, v jakém jsme se nacházeli v období před vstupem do Severoatlantické aliance (viz výše).

V posledních letech se v ročenkách, informačních zprávách a malebných animovaných prezentacích objevují věty jako např.:

Nicméně úspěšnost je třeba vnímat v kontextu změn metodiky testování.

Takové konstatování má nejspíš zastřít skutečnost, kdo nese zodpovědnost za naplňování schopností v jazykové přípravě, a ospravedlnit klesající výslednost testování. Rovněž to svědčí o nízké orientaci autora v problematice jazykového testování. Pokud by si totiž prostudoval již zmíněné Cíle výstavby, tak by možná s překvapením zjistil, že se tam o metodice testování píše a snad by mu i svitlo, že při dodržení normy, v tomto případě STANAG 6001, je naprosto jedno, jaká „metodika testování“ se zvolí. Leč autor patrně neumí anglicky natolik, aby anglickému dokumentu porozuměl a zřejmě předpokládá, že se čtenáři či posluchači v této oblasti orientují ještě méně než on sám. „Tradiční recept“ řešení problému nízké úspěšnosti může být výměna osob „fired for the cause“, které za oblast metodiky a testování zodpovídají, a jejich nahrazení osobami „loajálními“. LOL.

Místo klasického závěru si položme klíčovou otázku. Proč bylo v případě jazykové přípravy pod obskurní rouškou nákladovosti, hospodárnosti a efektivnosti zlikvidováno něco, co průkazně fungovalo hospodárněji a efektivněji než akademický model před desetiletou existencí Ústavu jazykové přípravy, ke kterému se nyní zase vracíme? Tato otázka by možná mohla zaznít i při posuzování záměrů a činností namířených proti zabezpečování obrany České republiky.

12 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

12 Comments

  • Bohuslav Pernica
    29. 11. 2017, 6:52

    Dovolím si situaci zařadit do kontextu. Od počátku existence samostatné ČR dělá IVVM/CVVM výzkum veřejného mínění ohledně problémů, které má vláda z pohledu veřejnosti řešit. Na prvních dvou místech se pravidelně střídá korupce a organizovaný zločin. Od roku 2002 je jednou za 9 až 12 let veřejnost požádána, aby identifikovala, v jakém stadiu se u nás korupce nachází. Existují 4 stadia (viz Frič, P. Korupce na český způsob): 1) náhodná (korupce, je-li objevena, jsou její viníci nejenom potrestáni, ale také morálně odsouzeni svým okolím v práci i v bydlišti); 2) spontánně regulovaná (korupce se stává součástí celých oblastí života – korupčními normami se řídí stále více lidí); 3) organizovaná (korupce se mění v organizovaný zločin, kdy k dosažení svých cílů spolupracují, anebo mezi sebou bojují organizované skupiny – jsou ustaveny klienstké sítě, které vedou k ustavení korupce jako sociální instituce); 4) systémová (korupce je natolik srostlá se státní správou a politikou, že bez korupce už nemohou fungovat, tj. i věci dané normativně je nutné prosazovat s využitím korupčních praktik – státní instituce a úřady se neformálně mění v soukromé podniky). V posledním výzkumu 42 % respondentů označilo korupci v ČR ve stadiu organizované korupce a 32 % respondentů se domnívalo, že už jsme ve stadiu korupce systémové.
    Vzhledem k tomu, že MO konečně (ale za dotačně placené pomoci Transparency Interantional ČR) ustavilo svůj protikorupční program, dotázal jsem se podle zákona č. 106/1999 Sb. v jakém stadiu korupce se nachází korupce na MO. V č.j. MO 101036/2017-7542KM z 22. 5. 2017 Ministerstvo obrany ČR odpovědělo: „Stupnici pro hodnocení korupce, uvedenou ve Vaší žádosti, neuvádí žádný pro Ministerstvo obrany závazný ani doporučující materiál zabývající se hodnocením rizik (např. doporučující metodický pokyn CHJ č. 2 Metodika řízení rizik ve veřejné správě, vydaný 4. dubna 2016 Centrální harmonizační jednotkou Ministerstva financí). Rizika všech oblastí, identifikovaná v roce 2007 a v současnosti ohodnocená v souladu s Rezortním interním protikorupčním programem Ministerstva obrany jako rizika významnosti nízké, by však bylo možné na Vámi navrhované škále hodnotit jako korupci náhodnou.“

    REPLY
    • Ladislav@Bohuslav Pernica
      29. 11. 2017, 19:30

      Pane kolego, jestli tomu dobře rozumím, tak si zaplatím Transparency, aby mi zjistila jestli jsem korupční nebo ne. Pokud je tomu tak, tak bych to nechal zaplatit osobě, která se pod to podepsala. Na první poradě, poté co zemřel v roce 2011 ředitel odboru vzdělávání, jeho nástupce pronesl větu, kterou mám dodnes zapsanou v poznámkách z porady "kapři si rybník nevypustí". Dřív jsem ji neslyšel. Ta věta vysvětluje mnohé. V kontextu o kterém se zmiňujete mne kromě Transparency zaujalo také to, že zjevně orgány zodpovědné za tuto oblast jednají pouze podle toho co mají ve směrnici. Pokud to tam není, tak to prostě neexistuje :-). Dobré vysvětlení. V metodickém pamfletu nám o nepotismu nenapsali, tak tedy neexistuje. V praxi jsem se mnohokrát podivil na tím jak jazykové agentury, jejíchž úspěšnost se pohybovala kolem deseti procent znovu byly i přes naše nedoporučující stanoviska vybírány pro výuku na další období. Dokonce jsme museli desítky posluchačů měsíc po ukončení kurzu pořádaných agenturou na našich jazykových pracovištích doučovat, aby složili alespoň SLP 1. Nikomu z osob, které za to zodpovídaly to nevadilo – a to měly od nás písemná stanoviska. Pročpak jim to asi nevadilo??? Shakespeare psal sonety pěkně dávno, ale je vidět, že u nás jsou stále aktuální – zvláště sonet 66: …jak sprostota se sápe na slušnost, jak blbost na schopné si bere bič, jak umění je pořád služkou mocných, jak hloupost zpupně chytrým poroučí, jak prostá pravda je všem prostě pro smích,
      jak zlo se dobru chechtá do očí…

      REPLY
  • Bohuslav Pernica
    30. 11. 2017, 7:07

    Dotační účast Transparency International ČR (TIC) v posilování protikorupční odolnosti MO ČR má také zajímavý kontext. TIC přispívá za ČR do Defence Companies Anti-Corruption Index (DCAC) a Goverment Defence Anti-Corruption Index (GDAT), a to samotřejmě s dotační podporou z prostředků EU, anebo MO ČR (viz https://dotacni-parazit.cz/). Indexy vznikly za podpory americké zbrojařské lobby, jak dokládá dopis lorda Robertsona, bývalého generálního tajemníka NATO, později zaměstnaného u Cohen Group radící General Dynamics (prodávající ČR Pandur II, který TIC v publikaci NOVÁK, A., BUREŠ, R. a LEYER, P. Korupční kauzy na Ministerstvu obrany – Tajná mise: Korupce, přirozeně dotované z prostředků MOČR, označují za významný korupční projekt) M. Topolánkovi v souvislosti s problémy, které ve vojskových zkouškách vykazoval produkt General Dynamics. Dopis byl doručen v srpnu 2007, a byl zveřejněn novináři v roce 2010: „Jak jsem řekl, vedu projekt Transparency International zaměřený na vypracování protikorupčního protokolu pro všechny zbrojařské společnosti Evropy i Spojených států. Tato iniciativa byla výrazně úspěšná a doufám, že se k ní brzy připojí také největší ruská vojenská/průmyslová společnost. Je nezbytně nutné, aby se zbrojařský svět zbavil zápachu korupce a nepoctivosti, což je také důvodem, proč jsem Váš moudrý plán považoval za tolik užitečný. Úloha těchto vozidel je velmi důležitá pro současné mise NATO. Tím, že je Česká republika zařadí do svého vybavení, dá jasně najevo, že k problémovým oblastem přistupuje vážně.“ Je třeba dotat, že lord Robertson jako generální tajemník NATO řídil Pražský summit NATO v roce 2002, kde se zvedla ona známá otázka dvojprocentního podílu obranných výdajů na HDP, a v očích ANO je M. Kalousek symbol korupce na Ministerstvu obrany a M. Topolánek symbolem všeobecné korupce. Když si však nepohněváte "nálepkáře" z TIC, nebo jim dokonce něco finančně přispějete, máte šanci, že se o korupci nebude mluvit. Asi jen náhodou v citované publikaci z června 2015 zpracované TIC končí korupční kauzy datem 31. 12. 2013.

    REPLY
    • Ladislav@Bohuslav Pernica
      30. 11. 2017, 23:44

      Pane kolego, děkuji za vysvětlení. Mnoho záležitostí jsem viděl spíše z tzv. operačního hlediska. Váš strategický náhled je širší a možná proto vyznívá i hrozivěji. Tedy, alespoň mám z toho takový dojem. Když vezmu do úvahy to, co jste popsal, konkrétní stav z mého úhlu pohledu, konkrétních znalostí a zkušeností, tak i můj optimismus dosáhnul bodu nula. Vlastně i ten Shakespeare a jeho část sonetu 66, který jsem uvedl výše, vyznívá optimisticky.

      REPLY
  • Magda
    30. 11. 2017, 15:43

    Článek dobrý. Je vidět, že ti odborní ministerští úředníci neumí nic naplánovat. Pokud ale vím, tak jste tomu ústavu mnoho let šéfoval. Proč tedy jste zkušenosti z plánování a řízení tohoto celku nikomu nepředal? To jste si je nechal jenom pro sebe??? Jo a jště by mě docela zajímalo, proč jste ústav, který jste jak se říká "založil na zelené louce" a dovedl jej mezi nejlépe hodnocené jazykové ústavy v rámci NATA, znenadání opustil. To jste dostal tak lukrativní nabídku v rámci AČR?
    Očař.

    REPLY
    • Ladislav@Magda
      30. 11. 2017, 23:38

      1. S tím plánováním máte pravdu. Nebudu tady rozebírat specifika plánování v oblasti jazykové přípravy, ale před několika lety za tuto oblast na MO zodpovídali osoby, které neměli představu ani o tom, jak by měl vypadat výukový plán natož zpracovat výhled na několik let dopředu. Smutné na tom bylo, že jejich reálná úroveň znalosti angličtiny byla mezi SLP1 a SLP i když se honosili certifikátem na SLP 3 . 2. ÚJP koncem roku 2003 vznikal tak, že jsme z Vojenské akademie dostali pár plesnivých knih z padesátých let (dodnes mám schované fotografie ukazující stav těchto knih), deset počítačů z roku 1992-3, a dva testy na SLP 3. Musel být sepsán zápis o předání. Při mém odchodu v polovině roku 2013 měl ústav účetní hodnotu materiálu kolem sto milionů korun. V knihovně byly materiály za deset milionů korun, plně vybaven počítači, smartboardy… Ani po několika upozorněních ředitel Sekce, dnešní Státní tajemník neustanovil komisi k převzetí. Nástupce pan Tetur neměl čas přijet, aby si převzal plány, SOP, finance… stejně jako ředitel ÚJP tam byl jenom asi osm měsíců a pak spěchal zase do Prahy na měsíc odbor financí a pak rychle na nově vzniklý odbor státní správy. Všechny materiály měl na stole – NIC jsem si pro sebe nenechal!!! Nebyl zájem si něco převzít, tak mne prosím neobviňujte!!! 3. Máte pravdu, ústav byl hodnocen jako jeden z nejlepších z členských států. Stačilo se tomu jenom věnovat a udržet trend. V současnosti učitelé na pracovištích neznají ani jména kolegů na jiných pracovištích, natož jména velení UO…  4. Armáda do mého vzdělání v této oblasti sice investovala několik milionů korun, ale místo pro mne nebylo, ani učitele angličtiny, natož nějaké lukrativní. Teprve po mém rozhovoru s personální náměstkyní jsem byl milostivě zaměstnán na Univerzitě obrany jako technický hospodářský pracovník v osmé platové třídě – tedy něco jako dělník, abych dokončil deset měsíců práce u vojenské správy do nároku na vojenského důchodu. Vzhledem k tomu, že nejsem jediný, kdo za podobných podmínek takto odcházel, tak jsem se ani nepozastavil nad tím, že mi jaksi opomenuli ti „slavní“ nadřízení na MO udělit stužku za službu po patnácti letech v AČR, vlastně u MO.

      REPLY
      • Bohuslav Pernica@Ladislav
        1. 12. 2017, 5:27

        Ten příběh docela zapadá do indikace korupčního rizika jako nízského. Pro indikaci rizik MO používá pásmovou stupnici, kde 1 nebo 100 je děleno na pětiny. V mapě rizik NÍZSKÉ vlastně znamená malý dopad a malou závažnost pro systém. To odpovídá pst od 1 do 20 %. Když budeme pracovat s teorií pravděpodobnosti, tak víme, že u ideální šestistranné kostky, kde každá strana je označena jednou z číslic 1 až 6, platí, že pst, že padne při hodu např. 1, je 1/6. Budeme-li dostatečně dlouho házet takovou koustkou, tj. naplní se zákon velkých čísel, pak se naše pozorování budou blížit teoreticky vypočtené. Takto vlastně až 1/5 personálních spisů (přijímání, propouštění, povyšování, přeložení, udělování medailí atd.) vojáků z povolání může být ovlivněna korupcí (asi ve formě nepotismu a klientelismu). To v principu koresponduje s reportáží TV Prima ze září 2015, když unikl výzkum plukovnice Bernardové, kterou dělal P. KAIZR: "Výzkum vedli vojenští psychologové z generálního štábu a ptali se 1615 vojáků. Přitom sami říkají, že takový vzorek se dá aplikovat na celou armádu. Nejvíce vojáky trápí korupce, 83 % z nich řeklo, že je znepokojuje. Z výzkumu vyplývá, že se na svém vojenském útvaru s korupcí pravidelně setkává 6 % z nich, v armádě jako celku pak 26 %."
        Ministerstkou reakcí bylo vyšetřování úniku, jehož výsledkem dnes je, že o tomto problému se už nemluví. Vlastně mluví, ale je to, jako tomu bylo v USA s homosexualitou v ozbrojených silách: "Don’t ask, don’t tell". – Rozkazem lze jistě popřít teorii pravděpodobnosti, ale je obtížné popřít i zjevnost jejich projevů.
        Tohle se dá samozřejme aplikovat i jazykovou přípravu, a to ať už na vysílání do kurzů (v jednom z jazykových kurzů, kterých jsem se účastnil, jsem zaznamenal vojačku, která žila se svým ženatým velitelem a nebyli přitom manželé – kurs byl na cílovou SLP 1111); anebo zkoušení: Máte vojáka, např. plukovníka, který ve svém životě nijak nejeví zájem o jazyk, ale ve svých 40 letech je vyslán na jazykový kurs do USA (kam si může pozvat na chvíli i rodinu na účet daňových poplatníků). Cílové SLP 3333 však v USA nedosáhne (ono to ani není možné z hlediska fungování přírody a americké protikurupční politiky), ale po návratu do ČR je do měsíce je přezkoušen a je mu vystaveno vysvědčení o jazykové znalosti na úrovni "trojky", aby mohl pokračovat "do struktur" a tam si mohl po tři roky "vydělat". – Toto je samozřejmě jen teoretický příklad. Vzhledem k tomu, že z pohledu resortní úpravy SPJ/SNJ není korupce zařazena jako sociálně nežádoucí jev, nelze ani na korupci pohlížet jako na něco, co ohrožuje bezpečnostní, hospodářské a jiné zájmy ČR. Že daný plukovník nebudu dobře rozumnět rodilým mluvčím a nemůže za svůj plat (v zahraničí) vykonávat funkci na odpovídajícím standardu, není přece důvod k odebrání osvědčení o bezpečnostní způsobilosti takového plukovníka. Naopak, po návratu do ČR už bude spňovat další z předpokladů na jmenování do generálské hodnosti.

        REPLY
        • Ladislav@Bohuslav Pernica
          4. 12. 2017, 7:24

          Kdysi jsem četl povídku Každá máme svého úchyla, v praxi to spíš vypadá, že každý máme svého Jaga (opět Shakespeare). Jeho charakteristika je stručně vystižená na wikipedii. Bezcharakterní, pro dosažení vlastního úspěchu se neštítí ničeho, lhář a závistivý jedinec. To by mohlo popisovat ten "teoretický" případ, který popisujete. Není možné dosáhnout za měsíc po zkoušce na SLP 2 v USA získat SLP 3. V USA – DLI, TX provádějí zkoušky víceúrovňové a pokud by tedy osoba měla znalosti na SLP 3, tak ji získá. To "teoreticky" svědčí, že někdo měl o danou osobu zájem – proč? A jak to teoreticky zařídíl, aby dotyčný dostal trojku? To přece v neúplatné společnosti nejde. Nicméně z praxe vám mohu potvrdit, že kdysi nařídili úředníci z MO, za podpory expertek z UO opakovat neúspěšné zkoušky hned DRUHÝ DEN. Nedokázali pochopit, to co jste teoreticky popsal u SLP 3. Takže uchazeč o zkoušku se přihlásil hned na tři termíny. Obvykle u neúspěšné zkoušky řekl, že ho za týden uvidíme znovu. Tato situace trvala skoro rok, než zjistili, že ten nápor ÚJP zvládnul a systém se nezhroutil. Pak se to vrátilo opět do normálu. Nejde o to hloupé nařízení (nevím z jakého důvodu), ale jde o to, že ti posluchači, kteří takto opakovali z vlastní neznalosti zkoušku a nemohli logicky uspět, ztratili kvůli hloupému nařízení čas se pořádně na opakování připravit a vyčerpali si během měsíce možnosti opakování, ve kterých by za delší dobu uspěli. Zkouška se mohla opakovat třikrát v roce a tudíž si zbytečně vyčerpali termíny. Bylo to opravdu genitální nařízení :-(, které uškodilo nejenom těm uchazečům o zkoušku, ale celému systému jazykové přípravy. Dotyční

          REPLY
    • Josef@Magda
      1. 12. 2017, 7:32

      Paní Magdo, z vašeho příspěvku cítím skepsi nad konstatováním, že armáda neumí plánovat. opravdu to neumí. Říkám to s plnou vážností a znalostí problematiky. Armádní "plánovači" jsou vlastně sehrávači databází v excelu zcela odtržení od života. Tento problém se týká všech oblastí plánování. neřídíme personální politiku, jen reagujeme na vývoj. Dáváme si nesplnitelné cíle. Stačí porovnat rekrutační cíle s demografickou křivkou. To by ale funkcionáři nemohli pronášet projevy na téma jaké nás čekají světlé zítřky. Nakonec proč ne, vždyť plnění plánu nebo rozpočtu nikdo nekontroluje. Z neplnění nejsou vyvozovány důsledky a neplnění plánu nemá žádný vliv na průběh kariéry nejen vojáka, ale ani občanského zaměstnance. Lidé jsou do funkcí vybíráni na základě vztahu k nadřízeným nebo na doporučení kamarádů. Základním kritériem je loajalita k šéfovi a zájmové skupině. Čest budiž výjimkám. Můj otec mě vždy upozorňoval na pravidlo, že i když vidím problém, tak jej nemohu řešit, dokud jej jako problém nevnímá většina. Obávám se že vedení rezortu a velení AČR problém s plánováním nevnímá a tudíž jej nechce řešit.
      Opakovaně se na internetu objevují články o zhoršování bezpečnostní situace a nutnosti připarvovat se na případný konflikt. Také se objevují články na téma, jaký nepořádek měl SSSR v armádě před začátkem války s Německem. ( Například http://www.securitymagazin.cz/historie/historie-30listopadu-1939-napadl-sovetsky-svaz-finsko-1404048272.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu). Možná to má navodit pocit, že na tom Rusko není zas tak dobře. U mě to ale navozuje spíše pocit, že jsme se z historie nepoučili. Asi by se spousta problémů ukázala až by došlo na lámání chleba, ale to by bylo již pozdě a stálo by to hodně. Americký poradce mi jednou řekl " Potřebovali by jste malou válku". Odvětil jsem mu, že by jsme ji asi prohráli, Odvětil "To nevadí, ale spousta věcí by se změnila jako u nás po válce ve Vietnamu". Byl bych nerad, kdyby došlo na jeho slova a museli jsme zaplatit podobnou cenu jako SSSR v roce 1939.

      REPLY
      • štoura@Josef
        4. 12. 2017, 6:48

        Není jasné jakou cenu platil Sovětský svaz v roce 1939. Uzavření paktu Ribbentrop-Molotov a dělení Polska? Na své diplomatické kejkle Rusové doplatili až 22.6.1941.

        REPLY
  • Jirka
    2. 12. 2017, 23:37

    To co píšete v diskuzi snad ani nemůže být pravda. To že se musí písemně předávat i družstvo věděl každý pitomec. A tady čtu, že něco v hodnotě sto miliónů se nepředá? Rozum mi to nebere. To ten Tetur a ten co ho do té funkce dával to nevěděl? A to nevěděli ža za tak krátkou dobu zase odejde? To svěčí o nějakém úmyslu. Kontráše to nezajímá? Od čeho je tam máte? To s tím Transparensi je stejný. Zaplatím si kontrolu aby mě napsala že je všechno v pořádku. To co tady čtu nebylo ani za bolševika.

    REPLY
  • Prislusnik ReMO, Byvaly
    3. 12. 2017, 15:16

    To mi pripada jako bratrstvo kocicici pracky rizene velkym bratrem. Fuj pane blahorodi, armadu si rozvracet nedame. Prislusnici ReMO stoji odhodlane a proti jakymkoliv ukladum se budeme opirat o moralni jednotu a politckou silu odhodlanych prislusniku ministerstva.

    REPLY

Nejnovější komentáře