Stále jsem přemýšlel, proč většina nejvyšších představitelů naší armády spíše než respekt, úctu a autoritu budí v lidech a samotných vojácích zoufalství, úsměv nebo smířlivý soucit a zejména pocit, že armáda je stále pořád o těch „gumách“ zelených. Je to specifické povolání být vojákem z povolání a vyžaduje určité charakterové, osobnostní vlastnosti a předpoklady, které jsou potřebné pro výkon tohoto povolání.
READ MOREJak už jsem psal, naše armáda je bohužel v této době méně profesionální než by člověk očekával. A to hlavně kvůli tomu, že ve vedení armády je mnoho vyšších důstojníků, kteří jsou na pozicích spíše na základě známostí, než kvůli hodnověrnému a záslouženému kariérnímu postupu. Ten by měl být odrazem požadované profesionální úrovně, to znamená že
READ MORETo, co se v současnosti děje, nemůže nechat člověka-vojáka, který sloužil několik let s hrdostí v Armádě České republiky, chladným. Každý by se měl pokusit se situací něco udělat a ne nečinně přihlížet na rozpad hodnot jako čest, morálka, disciplína, hrdost a profesionalita. Je nutné tak učinit také kvůli těm, kteří jako legionáři a váleční veteráni bojovali za
READ MORE