Příspěvky označené education
Pýcha na značku?
Autor: Petr Seifert Kategorie: Armáda ČR | Czech Armed Forces Datum: 1. 3. 2011
V posledním čísle časopisu A report (2/2011) byl publikovaný rozhovor s vedoucím poradců ministra obrany a provozovatelem tohoto blogu Františkem Šulcem. V rozhovoru mne zaujala jedna velice zajímavá myšlenka. Musím přiznat, že mne jako vojáka trochu rozžhavila do běla. Připouštím, že tento článek je trošičku ostřejší, ale nedá mi to jinak.
Odměna či motivace nemusí být zdaleka pouze finanční, ale může jít například i o „pýchu na značku“. Jsem tedy ochoten pracovat za menší peníze, ale to, že pracuji pro „firmu“, jejíž značka je ve společnosti ceněna, mi to vynahrazuje.
Rozumím autorovi výroku a chápu co tím myslí. Ovšem nesouhlasím s jejím zasazením do současnosti. Domnívám se, že tato myšlenka se nehodí do reality panující v současných ozbrojených silách ČR (OS ČR). Proč? Každé profesionální OS, které mají za něco stát, stojí a padají s množstvím peněz, které jsou do nich napumpovány ze státního rozpočtu. To je základní podmínka pro řádné fungování profesionálních OS. Nejsou peníze, není kvalitní a hrdá profesionální armáda. To je fakt. To se nedá vyvrátit. I proto mi přijde zmínka o „pýše na značku“ jako dělání z nouze cnost, které je navíc založené na špatném předpokladu, že vojáci na to budou slyšet.
Doporučuji všem vedoucím funkcionářům, aby se důkladně seznámili s jiným pojmem než je „pýcha na značku“. A tím je Maslowova pyramida potřeb. Je třeba se zaměřit na potřeby bezpečí a jistoty. Tyto potřeby našich vojáků na základních funkcích musí být uspokojeny jako první, pokud chceme, aby se jejich myšlení posunulo někam jinam. Jsou to totiž jistota zaměstnání, jistota příjmu a přístupu ke zdrojům a následně jistota rodiny, které budou rozhodovat o tom, jak se vojáci budou dívat na „firmu“.
Toho si je například vědoma i ta zmiňovaná americká armáda. Vojáci mají veškeré možné a dostupné služby, které mají za cíl, aby se soustředili na svojí práci vojáka. Zpravidla nemusí řešit existenční potíže nebo komplikace spojené s nízkým finančním zabezpečením. Pokud armáda musí snižovat rozpočet, klidně sáhne i do peněz na modernizační nebo zbrojní investice a nelpí na nějakém šíleném poměru s výdaji na vojáky. Kvalitní vojáci něco stojí, ať se to někomu líbí nebo ne. A to by mělo být konečně pochopeno i tady u nás.
Třeba v amerických ozbrojených silách slouží mnoho lidí kvůli tomu, že pak jsou poměrně dobře uplatnitelní na trhu práce, nebo kvůli příspěvkům na studium. Američtí vojáci jsou poměrně dobře uplatnitelní na trhu práce.
To je pravda. Pokud budeme hovořit speciálně o vzdělávání, pak si musí každý uvědomit, že i to stojí nemalé sumy. Systém amerického vzdělávání pro vojáky také funguje za jiných podmínek než rigidní a nepřizpůsobivý český systém. Učitelé dochází na základny, uplatňuje se v hojné míře e-learning nebo online výuka, univerzity přizpůsobují své nabídky vojákům a jejich potřebám a také je snadná přenositelnost zkoušek mezi školami a přizpůsobená délka studia. Něco takového však stojí spoustu peněz, takže jakékoliv srovnání našich OS ČR s americkou armádou vyznívá do ztracena v okamžiku, kdy si položíme otázku, kde na to vezmeme.
Měli bychom mít zájem, aby vojáci své závazky prodlužovali. Investovali jsme do nich. Mají znalosti, praxi a tudíž i vyšší hodnotu než začátečníci.
Ano, měli bychom mít zájem, ale jenom o kvalitní vojáky. A to se za podmínek neustálého snižování rozpočtu (a platů) nedá realizovat. Bohužel se musíme snažit udržet každého bez ohledu na jeho kvalitu. A to jde přímo proti smyslu existence profesionální armády.
Na závěr bych rád poznamenal následující. Operování s „pýchou na značku“ je pěkná věc, ale jsem zvědavý, jak bude tato myšlenka vnímána řadovými vojáky počínaje lednem 2012. Trošku mě to nutí parafrázovat jedno české rčení: „Hladový sytému nevěří“. Pokud se urychleně něco neudělá s platy vojáků zejména na základních funkcích, pak se může vedení OS ČR rozloučit s velkým množstvím vojáků ve výkonu, protože Ti budou muset řešit svoje finanční závazky a úpravy příspěvku na bydlení je v roce 2012 zasáhnou velice citelně. Do té doby neexistuje reálná šance, aby naše mužstvo a poddůstojníci v nějakém masovém měřítku slyšeli na termíny, jako jsou „pýcha na značku“ a „firma“.
Špatně nastavené kariérní vzdělávání praporčíků
Autor: Petr Seifert Kategorie: Armáda ČR | Czech Armed Forces Datum: 31. 1. 2011
Pokračující profesionalizace ozbrojených sil ČR (OS ČR) klade zvýšené nároky na kontinuální kariérní vzdělávání praporčického sboru ozbrojených sil. Navzdory faktu, že neustále roste rozsah a komplexnost činností a prací, které praporčíci mají vykonávat v rámci plnění služebních povinností, systém kariérního vzdělávání praporčíků tento fakt nereflektuje. Jasným příkladem je zrušení štábního praporčického kurzu jako kvalifikačního kritéria pro výkon systemizovaných míst v nejvyšších praporčických hodnostech. Jako jeden z představitelů praporčického sboru si kladu otázku, zda se ozbrojené síly ČR stanou unikátem mezi profesionálními armádami NATO a povede se jim nastolit zcela opačný trend v kariérním vzdělávání praporčíků, než jaký panuje v moderních profesionálních armádách mezi které se tak rádi řadíme, anebo se vzpamatují a přizpůsobí kariérní vzdělávání moderním trendům a potřebám ozbrojených sil a praporčíků samotných.

Štábní seržant Jacob Headrick (vpravo) radí seržantovi Joshuovi Holmesovi během "Praporčické akademie" (Noncommissioned Officer Academy) ve Fort Bragg, která je součástí Warrior Leadership Course; Photo Eve Meinhardt, U.S. Army
Novelizovaná příloha č. 1 k RMO č. 8/2010 (Základní systemizovaná místa a k nim odpovídající vojenské kariérové kurzy a vojenské hodnosti) uveřejněná ve Věstníku Ministerstva obrany 2010, částka 22 ze dne 31. prosince 2010, nově přiřazuje ke všem praporčickým hodnostem jako základní kvalifikační požadavek pouze praporčický kurz. To znamená, že počátkem ledna 2011 došlo k vyřazení štábního praporčického kurzu ze systému kariérového vzdělávání praporčíků. Tím vzniklo v kariérovém vzdělávání praporčíků vakuum, které se promítne ve výkonech celého praporčického sboru.
Tato situace vrhá velice negativní světlo na vedení resortu Ministerstva obrany a jasně prokazuje, že v našem managementu neexistuje vůle ke stabilizování praporčického sboru a zejména pak k jeho dalšímu rozvoji, který by reagoval na vzrůstající nároky kladené na praporčický sbor.
Problém
Pojďme se na problém podívat trošičku více zblízka, abychom mohli zjistit, na co vlastně současný systém kariérního vzdělávání praporčíky připravuje nebo spíše nepřipravuje. Pokud budeme vycházet z otevřených zdrojů zjistíme, že celé kariérní vzdělávání se skládá z jednoho jediného kurzu. Tím kurzem je praporčický kurz. Cíle a úkoly přípravy absolventa praporčického kurzu jsou pro rozsah hodností rotmistr-štábní praporčík velice zarážející. Na webových stránkách VeV-VA se uvádí:
Absolvent praporčického kurzu musí znát a umět aplikovat zásady přípravy a řízení bojové činnosti, přípravy a řízení výcviku v souladu se zákony a ustanoveními vojenských řádů a předpisů na stupni četa.
To znamená, že pro ZVČ je tento kurz dostačující a adekvátní, ale to samé se již nedá říci v případě vedoucích praporčíků rot, štábních pracovníků a vrchních praporčíků všech úrovní. Tito lidé musejí absolvovat takový kariérový kurz, který jim umožní získat nové znalosti a dovednosti a připraví je na výkon systemizovaných míst na vyšších stupních než je četa. Zejména se pak jedná o výkon štábních funkcí na stupních brigáda, operační velitelství, GŠ (MO) a pro výkon funkcí v mezinárodních štábech všech úrovní. Je skutečností, že některé znalosti a dovednosti nutné pro plně profesionální výkon požadovaný při činnosti ve vyšších nebo mezinárodních štábech není možné získat absolvováním praporčického kurzu na úrovni čety nebo roty a praxí u nejnižších taktických jednotek.
Poměrně jednoduchými počty přijdeme na to, že praporčíkům musí od jejich jmenování do první praporčické hodnosti až do jmenování do hodnosti štábního praporčíka vystačit praporčický kurz na nějakých 11 let služby. A to je velice optimistický výpočet, jelikož jde o součet nejkratších dob služby v jednotlivých praporčických hodnostech (rotmistr dva roky, nadrotmistr dva roky, praporčík tři roky a nadpraporčík čtyři roky). Tento fakt je minimálně velice zarážející a nekoresponduje s oficiálně deklarovanou politikou vedení resortu. Zrušením štábního praporčického kurzu se ozbrojené síly totiž postavily proti Dlouhodobé vizi resortu Ministerstva obrany, která říká, že
Kompetentní a motivovaní lidé jsou a i v budoucnosti zůstanou nejcennější hodnotou resortu Ministerstva obrany. Požadavky na jejich přípravu, jak ve fázi vzdělávání, tak i výcviku, odborné a osobnostní kvality s vývojem ve vojenství permanentně porostou.
Současná praktická vzdělávací politika tak tedy popírá koncepční rozvojový dokument, který zcela jasně deklaruje, že porostou požadavky na přípravu lidí ve vzdělávání i výcviku a na jejich odborné kvality. Dalo by se předpokládat, že se vzdělávání praporčíků přizpůsobí této vizi, ovšem nestalo se tak. Místo kroku vpřed učinily ozbrojené síly krok vzad.
Následující tabulka názorně ilustruje nepoměr mezi zaměřením praporčického kurzu a prostředím a stupněm velení, ve kterém se velká část praporčíků pohybuje a dobu na kterou musí praporčický kurz praporčíkům vystačit.
| Hodnost | Funkce | Stupeň/prostředí | Kurz | Rozsah | Doba |
| Štábní praporčík | Vrchní praporčík | Strategický, operační a mezinárodní | Praporčický kurz | Velení a vedení čety, omezeně roty | 0/11+ |
| Nadpraporčík | Vrchní praporčík, vedoucí starší pracovník štábu | Strategický, operační, taktický a mezinárodní | Praporčický kurz | Velení a vedení čety, omezeně roty | 4 (11) |
| Praporčík | Vrchní praporčík, starší pracovník štábu | Taktický, operační a mezinárodní | Praporčický kurz | Velení a vedení čety, omezeně roty | 3 (7) |
| Nadrotmistr | Vedoucí praporčík, pracovník štábu | Taktický | Praporčický kurz | Velení a vedení čety, omezeně roty | 2 (4) |
| Rotmistr | ZVČ, mladší pracovník štábu | Taktický | Praporčický kurz | Velení a vedení čety, omezeně roty | 2 (2) |
Tabulka č. 1 Současná situace
Z tabulky vyplývá, že praporčíci vyšších hodností (praporčík, nadprapočík a štábní praporčík) můžou v průběhu své kariéry pracovat jako příslušníci štábů operačních velitelství nebo i Generálního štábu. To musí být vzato v potaz a musí se to promítnout do náplně kurzů pro praporčíky. Dále, vzhledem k našemu zapojení v mezinárodních vojenských operacích a také k účasti ve vojenských strukturách NATO, je nezanedbatelná i možnost zařazení do mezinárodních štábů, kterým je vlastní přívlastek „joint“. Z tohoto důvodu musí být praporčíkům vyšších hodností poskytnuto takové profesní vzdělání, které jim společně s jejich praxí umožní efektivní práci v mezinárodních štábech, kdy budou moci vykonávat i klíčové praporčické funkce, které jsou obvykle obsazovány vyspělejšími armádami.
Pokud chceme praporčický sbor pozvednout na vyšší úroveň, musí být praporčíci schopni zapojení do rozhodovacího procesu velitele a jeho štábu. Musí se naučit a být Zobrazit další »
Kolik stojí poručík?
Autor: Petr Seifert Kategorie: Různé | Other Datum: 18. 11. 2010
Toto je první text nadpraporčíka Petra Seiferta na OWOP. Vítám jej mezi přispěvateli a doufám, že další texty budou brzy následovat.
V posledním čísle amerického periodika Army Times ( What price to develop leaders?, 22. listopadu 2010) vyšel zajímavý článek o nákladech na přípravu důstojníků ozbrojených sil USA. Jelikož na OWOP probíhá poměrně intenzivní diskuse nad tématem přípravy nových důstojníků pro české ozbrojené síly, rozhodl jsem se napsat tento krátký článek a umožnit Vám udělat si obrázek o nákladnosti přípravy nejnižších důstojníků v USA.
Autoři článku Michelle Tan a Michael Hoffman porovnali náklady na přípravu důstojníků u US Army. V akademickém roce 2010/2011 americká pěchota vycvičila (vycvičí) 8760 nových důstojníků a zaplatila (zaplatí) za to 785 miliónů dolarů. Průměrná cena přípravy poručíka amerických ozbrojených sil tak dosahuje bezmála 90 000 dolarů.
The most expensive officers are 988 second lieutenants who come out of the U.S. Military Academy…
Nejdražšími armádními důstojníky-nováčky je tedy 988 absolventů Vojenské akademie ve West Pointu (17 procent z celkových počtů), kde cena přípravy jednoho dosahuje 141 000 dolarů. Celkově činí náklady na tyto důstojníky 141 milionů dolarů. Délka přípravy důstojníků ve West Pointu činí čtyři roky. Nutno dodat, že suma není úplná, protože nezahrnuje náklady samotné školy na provoz. Tyto údaje americká armáda neposkytnula.
…the cheapest are the 3143 enlisted soldiers who attend Officer Candidate School.
Naproti tomu nejlevnějšími důstojníky je tedy 3143 příslušníků mužstva (12 procent z celkových počtů), kteří prošli školou pro důstojníky (OCS). V jejich případě suma činí 27 935 dolarů. US Army za OCS platí celkem 28 milionů dolarů a přitom je délka přípravy nejkratší. Činí pouhých 14 týdnů. To je ovšem umožněno předchozí službou kandidátů v pěchotě v řadách mužstva.
Kurz pro záložní důstojníky (ROTC), kterým prošlo celkem 4629 studentů (71 procent z celkových počtů) je oceněný sumou 120 518 dolarů. Délka přípravy důstojníka se pohybuje od dvou do čtyř let a americká armáda na něj musí vyčlenit celkem 121 milionů dolarů. Autoři si kladou otázku, který druh přípravy produkuje nejlepší důstojníky.
Yet it is impossible to objectively say which program produces the best officer. There is a place in the Army for a professional soldier class, trained at military academy. And there is an important role for the citizen-soldier trained while attending college with civilian peers and commissioned through ROTC. Enlisted soldiers who become officers through OCS also contribute to the diversity ot the officer corps and bring with them invaluable hands-on experience.
S nadcházejícími rozpočtovými změnami v amerických ozbrojených silách, kdy se zcela vážně uvažuje o zkrácení mandatorních výdajů (zmrazení platů, omezení výsluh, zvýšení spoluúčasti na zdravotním pojištění a mnoho jiných) tak přišlo na pořad dne i vzdělávání nejmladších důstojníků a finanční efektivita tohoto procesu. Za podmínky, kdy všechny druhy přípravy produkují důstojníky srovnatelných kvalit, se autoři ptají, zda by nebylo možné dosahovat těchto výsledků za cenu snížení nákladů.
Domnívám se, že je to legitimní a správná otázka. Nikdo asi nepředpokládá, že by odpověď na ní zrušila nejdražší a tím i nejméně efektivní systém přípravy (vojenská akademie West Point), jelikož zde jde i o zachování prestiže a pokračování historické tradice důstojnického sboru, ale určitě přinese diskusi nad efektivitou nakládání s finančními prostředky a optimalizací jejich využívání.
V tom vidím paralelu s ozbrojenými silami ČR a umím si představit podobnou debatu nad náklady na přípravu nejnižších důstojníků našich ozbrojených sil, pokud by byly zveřejněny. Ovšem takovou, která by vedla k jednoznačným závěrům a následným opatřením.
Lži-tituly v Pákistánu
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 8. 8. 2010
Čas dovolených zasáhl i mně, takže přispívám sporadicky a ještě pár dnů tomu tak bude. Přesto se v příštích dnech nějaké zprávy na OWOP objeví.
Následující zprávička ovšem nemá nic společného s bezpečností, ale i tak doufám, že vás pobaví. Touha po vlastnictví akademických titulů se totiž, zdá se, netýká pouze české kotliny a může nabývat i bizarnějších rozměrů, než u nás.
Pákistánskou politickou a akademickou sférou v těchto týdnech „lomcuje“ skandál s falešnými tituly. Nedávno se totiž zjistilo, že jeden ze zákonodárců má falešný univerzitní diplom. Začalo vyšetřování, do kterého byly nakonec zataženy i soudy.
V Pákistánu nyní probíhá prošetřování pravosti titulů 1170 zákonodárců. Doposud se zjistilo, že 47 z nich má falešné diplomy a to ještě není vyšetřování u konce.
Dr Raza said Sindh University and Balochistan University have sent verified degrees but they have also been asked to send filled forms which they received from the HEC. Dr Raza said HEC is following the routine process of getting filled forms which it uses while verifying degree of any ordinary person. He said HEC is also awaiting information from some foreign universities while some have already informed it about status of degrees of parliamentarians.
Jestli má někdo hroší kůži, pak je to Amir Jar Varn, který rezignoval na svůj post poté, co se prokázalo, že má falešný diplom. Okamžitě se však rozhodl, že se ve volbách utká o úřad, který opustil. I přes protesty protikandidáta mu to volební tribunál nejvyššího soudu umožnil, takže prý má reálnou šanci, že se do křesla vrátí.





Komentáře | Comments