Pokračující profesionalizace ozbrojených sil ČR (OS ČR) klade zvýšené nároky na kontinuální kariérní vzdělávání praporčického sboru ozbrojených sil. Navzdory faktu, že neustále roste rozsah a komplexnost činností a prací, které praporčíci mají vykonávat v rámci plnění služebních povinností, systém kariérního vzdělávání praporčíků tento fakt nereflektuje. Jasným příkladem je zrušení štábního praporčického kurzu jako kvalifikačního kritéria pro výkon systemizovaných míst v nejvyšších praporčických hodnostech. Jako jeden z představitelů praporčického sboru si kladu otázku, zda se ozbrojené síly ČR stanou unikátem mezi profesionálními armádami NATO a povede se jim nastolit zcela opačný trend v kariérním vzdělávání praporčíků, než jaký panuje v moderních profesionálních armádách mezi které se tak rádi řadíme, anebo se vzpamatují a přizpůsobí kariérní vzdělávání moderním trendům a potřebám ozbrojených sil a praporčíků samotných.

Štábní seržant Jacob Headrick (vpravo) radí seržantovi Joshuovi Holmesovi během "Praporčické akademie" (Noncommissioned Officer Academy) ve Fort Bragg, která je součástí Warrior Leadership Course; Photo Eve Meinhardt, U.S. Army

Novelizovaná příloha č. 1 k RMO č. 8/2010 (Základní systemizovaná místa a k nim odpovídající vojenské kariérové kurzy a vojenské hodnosti) uveřejněná ve Věstníku Ministerstva obrany 2010, částka 22 ze dne 31. prosince 2010, nově přiřazuje ke všem praporčickým hodnostem jako základní kvalifikační požadavek pouze praporčický kurz. To znamená, že počátkem ledna 2011 došlo k vyřazení štábního praporčického kurzu ze systému kariérového vzdělávání praporčíků. Tím vzniklo v kariérovém vzdělávání praporčíků vakuum, které se promítne ve výkonech celého praporčického sboru.

Tato situace vrhá velice negativní světlo na vedení resortu Ministerstva obrany a jasně prokazuje, že v našem managementu neexistuje vůle ke stabilizování praporčického sboru a zejména pak k jeho dalšímu rozvoji, který by reagoval na vzrůstající nároky kladené na praporčický sbor.

Problém

Pojďme se na problém podívat trošičku více zblízka, abychom mohli zjistit, na co vlastně současný systém kariérního vzdělávání praporčíky připravuje nebo spíše nepřipravuje. Pokud budeme vycházet z otevřených zdrojů zjistíme, že celé kariérní vzdělávání se skládá z jednoho jediného kurzu. Tím kurzem je praporčický kurz. Cíle a úkoly přípravy absolventa praporčického kurzu jsou pro rozsah hodností rotmistr-štábní praporčík velice zarážející. Na webových stránkách VeV-VA se uvádí:

Absolvent praporčického kurzu musí znát a umět aplikovat zásady přípravy a řízení bojové činnosti, přípravy a řízení výcviku v souladu se zákony a ustanoveními vojenských řádů a předpisů na stupni četa.

To znamená, že pro ZVČ je tento kurz dostačující a adekvátní, ale to samé se již nedá říci v případě vedoucích praporčíků rot, štábních pracovníků a vrchních praporčíků všech úrovní. Tito lidé musejí absolvovat takový kariérový kurz, který jim umožní získat nové znalosti a dovednosti a připraví je na výkon systemizovaných míst na vyšších stupních než je četa. Zejména se pak jedná o výkon štábních funkcí na stupních brigáda, operační velitelství, GŠ (MO) a pro výkon funkcí v mezinárodních štábech všech úrovní. Je skutečností, že některé znalosti a dovednosti nutné pro plně profesionální výkon požadovaný při činnosti ve vyšších nebo mezinárodních štábech není možné získat absolvováním praporčického kurzu na úrovni čety nebo roty a praxí u nejnižších taktických jednotek.

Poměrně jednoduchými počty přijdeme na to, že praporčíkům musí od jejich jmenování do první praporčické hodnosti až do jmenování do hodnosti štábního praporčíka vystačit praporčický kurz na nějakých 11 let služby. A to je velice optimistický výpočet, jelikož jde o součet nejkratších dob služby v jednotlivých praporčických hodnostech (rotmistr dva roky, nadrotmistr dva roky, praporčík tři roky a nadpraporčík čtyři roky). Tento fakt je minimálně velice zarážející a nekoresponduje s oficiálně deklarovanou politikou vedení resortu. Zrušením štábního praporčického kurzu se ozbrojené síly totiž postavily proti Dlouhodobé vizi resortu Ministerstva obrany, která říká, že

Kompetentní a motivovaní lidé jsou a i v budoucnosti zůstanou nejcennější hodnotou resortu Ministerstva obrany. Požadavky na jejich přípravu, jak ve fázi vzdělávání, tak i výcviku, odborné a osobnostní kvality s vývojem ve vojenství permanentně porostou.

Současná praktická vzdělávací politika tak tedy popírá koncepční rozvojový dokument, který zcela jasně deklaruje, že porostou požadavky na přípravu lidí ve vzdělávání i výcviku a na jejich odborné kvality. Dalo by se předpokládat, že se vzdělávání praporčíků přizpůsobí této vizi, ovšem nestalo se tak. Místo kroku vpřed učinily ozbrojené síly krok vzad.

Následující tabulka názorně ilustruje nepoměr mezi zaměřením praporčického kurzu a prostředím a stupněm velení, ve kterém se velká část praporčíků pohybuje a dobu na kterou musí praporčický kurz praporčíkům vystačit.

Tabulka č. 1 Současná situace

Z tabulky vyplývá, že praporčíci vyšších hodností (praporčík, nadprapočík a štábní praporčík) můžou v průběhu své kariéry pracovat jako příslušníci štábů operačních velitelství nebo i Generálního štábu. To musí být vzato v potaz a musí se to promítnout do náplně kurzů pro praporčíky. Dále, vzhledem k našemu zapojení v mezinárodních vojenských operacích a také k účasti ve vojenských strukturách NATO, je nezanedbatelná i možnost zařazení do mezinárodních štábů, kterým je vlastní přívlastek „joint“. Z tohoto důvodu musí být praporčíkům vyšších hodností poskytnuto takové profesní vzdělání, které jim společně s jejich praxí umožní efektivní práci v mezinárodních štábech, kdy budou moci vykonávat i klíčové praporčické funkce, které jsou obvykle obsazovány vyspělejšími armádami.

Pokud chceme praporčický sbor pozvednout na vyšší úroveň, musí být praporčíci schopni zapojení do rozhodovacího procesu velitele a jeho štábu. Musí se naučit a být Zobrazit další »