Příspěvky označené Hílmand

Civilisté vpřed, vojáci vzad

Noční operace americké pěchoty s cílem zajistit kontrolu podél dálnice 4 (Highway 4) v Kandaháru (březen 2010); Foto Tech. Sgt. Francisco V. Govea II, U.S. Air Force

Michael Yon dal na své stránky jeden můj starší komentář, který jsem upravil. Je o něm a o Afghánistánu. Píšu v něm mimo jiné o tom, pod jakým tlakem je McChrystal a že se po něm chce příliš mnoho v příliš krátké době. To, co se v Afghánistánu odehrává nyní, jakoby tomu dávalo za pravdu.

V Kandaháru se očekávala rozsáhlá ofenziva proti hnutí Taliban. Zdá se ale, že se postupně modifikuje. „Do čela“ byla postavena rekonstrukce a vojáci mají sehrát podpůrnou roli. Obávám se, že jde o poslední pokus. Od velké ofenzivy bylo prý upuštěno kvůli tomu, že byli proti jak místní obyvatelé, tak politici. Zároveň se zdá, že vojenský přístup (military first) nefungoval během operace v Mardžáh na začátku letošního roku.

In fact, there has been little new fighting in Kandahar so far, and the very word “offensive” has been banished. “We cannot say the term offensive for Kandahar,” said the Afghan National Army officer in charge here, Gen. Sher Mohammad Zazai. “It is actually a partnership operation.” The commander of NATO forces in southern Afghanistan, Maj. Gen. Nick Carter, insisted that there never was a planned offensive. “The media have chosen to use the term offensive,” he said. Instead, he said, “we have certainly talked about a military uplift, but there has been no military use of the term offensive.”

Americká civilní operace v Kandaháru se rapidně rozšiřuje. Minulý rok tam pracovalo na různých projektech osm Američanů. Dnes jich je tam 110 a jejich řady by mělo rozšířit během léta dalších padesát lidí. A peníze tečou proudem.

The program for agricultural vouchers alone has been given a quarter of a billion dollars to spend in southern Afghanistan, $90 million of that in Kandahar. “It’s huge,” said one official. “We’ve employed 40,000 people in cash for work.”

Alespoň americký ministr obrany Robert Gates je přesvědčený, že se spojenci v Afghánistánu pohybují po té správné cestě, i když není vůbec jednoduchá. V létě by mělo podle něj přibývat obětí, chybí stále 450 instruktorů, Nizozemci se chystají na odchod letos a Kanaďané příští rok a Australanům se nechce do vedení mise v Kandaháru. Každopádně, vracíme se ke kořenům, do roku 2001 (mnoho lidí to asi zklame):

He said improving government services and civilian development efforts formed an important part of the effort, but the war was not a nation-building exercise. „The reason we are there is for our own security,“ he said. „We are not there to build 21st century Afghanistan. None of us will be alive that long.“ Gates stressed that the United States had been attacked by Al-Qaeda militants based in Afghanistan in 2001 and „we want to make sure we are never attacked again from out of there.“

Robert Gates je optimistický i přes rostoucí ztráty. V posledním týdnu NATO přišlo v zemi o více než 20 lidí. Deset z toho zemřelo v pondělí, což byl pro spojence nejkrvavější den za poslední dva roky. Ve středu se podařilo povstalcům sestřelit vrtulník, v němž zemřelo pět lidí.  Velice komplikovaná situace je v „britském“ Hílmandu a je možné, že do Sanginu, drogového to ráje, vyrazí americká posila.

Anketa, kterou provedl deník The Times mezi 32 vysokými představiteli ozbrojených sil a úředníky prý naznačuje, že Británie spěchala do války v Afghánistánu i přesto, že byly jasné signály o nepřipravenosti armády na tento úkol.

Top ranks within the Ministry of Defence and other Whitehall departments are accused of:

  • grossly underestimating the threat from the Taleban;
  • ignoring warnings that planned troop numbers were inadequate;
  • offering only the military advice they thought ministers wanted to hear;
  • signing off on a confused command- and-control structure.

Jak to bylo skutečně, se dozvíme záhy, protože se připravuje hodnocení mise v Afghánistánu, kterou zadala vláda Davida Camerona. Mimochodem, vůbec by nebylo od věci, kdyby podobný materiál vznikl během podzimu i u nás, byť česká vojenská přítomnost v zemi není tak velká, jako ta britská. Ale zpátky k Britům. A jak to vlastně všechno začalo?

In January 2006, John Reid, then the Defence Secretary announced that Britain was sending 3,300 troops to Helmand on a stabilisation mission that would last three years and cost £1 billion. Within weeks the troops were fighting for their lives, reinforcements were rushed in and costs skyrocketed.

, , , , ,

Žádné komentáře

Operace Moshtarak začala

Námořní pěšák během pěší patroly v Hílmandu (leden 2010); Foto Lance Cpl. Christopher M. Paulton, U.S. Marine Corps

Brzy ráno byla v Afghánistánu zahájena největší spojenecká operace od invaze v roce 2001. Nazývá se Mostharak, což v dárí znamená „společně“. Spojenecké a afghánské síly začaly obsazovat baštu Talibanu ve městě Mardžáh v Hílmandu. Ještě před začátkem letouny bombardovaly nejjižnější část města, kde se podle předpokladů mají skrývat Talibanci.

Zahájení ofenzivy není žádným překvapením. Už několik týdnů o ní veřejně hovoří představitelé spojeneckých sil, vojáci vyzývali civilisty, aby oblast opustili (ti, kteří neodešli byli nabádáni, aby zůstali doma) a zároveň probíhají setkání s představitely místních kmenů a komunit. Už týden se také objevují informace o tom, že britské speciální síly a jednotky NAVY Seals začaly tajne pronikat do města.

Outside of Pakistan, Marja, a town of about 80,000 residents, stands as the Taliban’s largest sanctuary, until now a virtual no-go zone for American, British and Afghan troops. The Taliban have been firmly entrenched there for about three years. Moreover, the invasion of Marja is a crucial piece of a larger campaign to secure a 200-mile arc that would bisect the major cities in Helmand and Kandahar Provinces, where the Taliban are the strongest. That campaign, which is expected to last months, is designed to reverse the Taliban’s momentum, which has accelerated over the past several years.

Loni zahynulo v Afghánistánu 520 spojeneckých vojáků, což bylo nejvíce od roku 2001. Dlouhodobě, je tato situace neudržitelná a současná ofenzíva je součástí širší strategie jejímž architektem je velitel sil NATO v Afghánistánu generál Stanley McChrystal. Operace Moshtarak byla pečlivě připravovaná a očekává se, že bude úspěšná (krátkodobě velice pravděpodobně, jestli dlouhodobě, toť otázka). Objevují se informace, že se Taliban se mohl sice zakopat a položit nástražné výbušné systémy a miny, ale že v posledních několika týdnech mnoho bojovníků město opustilo, včetně velitelů. To může naznačovat, že Taliban nechá Mardžáh padnout.

Last week, Afghan intelligence agents captured the Taliban’s “shadow governor” after he had fled Marja on the orders of his commanders in Pakistan, NATO officials said. The governor, whose name was not disclosed, was spotted by Afghan officials as he drove through Kandahar, probably on his way out of the country, officials said. The capture of the local Taliban chief is the latest in a number of “shadow governors” who have been killed or captured in recent weeks by Afghan or American forces. Despite their titles, the Taliban “governors” often serve as the overall military commanders in an area, as well as taking charge of some civilian duties.

V této souvislosti není od věci si přečíst analýzu připravenou Jeffreyem Dresslerem z Institute for the Study of War nazvanou Operation Moshtarak: Preparing for the Battle of Marjah. V textu se člověk dozví důležité základní informace o oblasti, místní situaci apod. Pochopí, proč jde o tak strategické místo pro Taliban a samozřejmě, pro spojenecké jednotky. Mardžáh a okolí se mimo jiné stalo jedním z hlavních středisek obchodu s drogami:

Residents state that the Taliban “promote…tax… [and] pressure people to grow poppy” while working with narcotics ele­ments who “organize the distribution and export.” According to a Parliamentary representative from Marjah, the Taliban administer the local drug busi­ness and have “registered 187 processing factories” than convert opium paste into heroin.6 Each fac­tory reportedly pays a tax to the Taliban at a rate of approximately $1,200 per month which equates to over $200,000 per month in revenue for Mar­jah alone.7 The Taliban also maintain elaborate shadow government structures in Marjah including a tax collecting committee, judges, and a mayor.

V následujících týdnech bude jasnější, jak se operace vyvine z vojenského hlediska. Jestli se podaří naplnit i politické síly, to se teprve uvidí. Výsledkem operace by mělo být obsazení území ovládaného Talibanem a jeho předání afghánským silám a civilním představitelům. Mělo by jít o začátek procesu, v rámci kterého bude Západ postupně předávat Afgháncům správu a bezpečnost tak, aby se mohl v nejbližších pár letech vyvázat. Politici dobře vědí, že už jim nic jiného nezbývá. Afghánistán není příliš populární. Nikde.

, , , , , ,

6 komentářů

Britové připravují půdu pro operaci v Hílmandu

Voják z 1. praporu Grenadier Guards v Hílmandu; Foto Sergeant Keith Cotton, Crown Copyright/MOD 2009

V posledních 36 hodinách začali Britové a Afghánská národní armáda připravovat půdu pro Operaci Moshtarak (v dárí „společně“) v Hílmandu. Jde o akci ISAF, kterou povede americká námořní pěchota a která by měla být zahájena v nejbližší době. Cílem je vytlačit povstalce ze středního Hílmandu. Generál Gordon Messenger řekl, že

Task Force Helmand, the British with the Grenadier Guards Battle Group, supplemented by a company from the Royal Welsh and a company from the Scots Guards, and partnered at company level by the Afghans, have in the last 36 hours conducted a combined aviation and ground operation in this area here, with the intent to improve security in an area which has been a bit of an irritant in terms of insurgency operating from that area, and affecting the security around the district centre and the bazaar that abuts it.

Podle Messengera je cílem „zajistit bezpečnost populace“, nikoli primárně zabíjet povstalce. Operace Moshtarak má být prvním stupněm, druhým má být zlepšení schopností afghánských bezpečnostích sil a třetím „tranzice a reintegrace postalců a jejich sympatizantů do afghánské společnosti prostřednictvím Afghánci vedeného programu reintegrace“, praví se v prohlášení. Zkrátka „clear-hold-build“.

Jak vám to přijde? Pěkný plán. Proč jen mi to připomíná pasáž z jednoho dílu oblíbeného dětského čtiva/seriálu Tomáš a jeho přátelé? Mašinka Tomáš se rozhodne závodit s autobusem Bertie a v určité fázi závodu vagóngy Annie a Clarabel povzbuzují Tomáše skandováním: Po-spěš-me si, po-spěš-me si… Tomáš nakonec vyhraje, jak jinak.

Dát na oficiální stránky zprávu o tom, že zanedlouho začne ofenzíva a že pak nikdo netouží po ničem jiném než po odchodu není asi úplně nejlepší. Jakoby v Londýně (a nejenom tam) všichni křičeli: Po-spěš-me si… I když fakt je, že první začal křičet Barack Obama. A co křičí ná pákistánsko-afghánském pomezí? Po-spěš-te si?

Jak jinak chápat slova generála Sira Nicka Parkera, zástupce šéfa mise NATO v Afghánistánu, který ještě dříve než ofenzíva Moshtarak začala prohlásil, že bude důležitým přínosem ke stabilizaci země.

“By December 2010, I am confident we are going to be able to demonstrate that the approach we are taking is successful in bringing stability to a country that desperately needs it,” he said. Britain has around 10,000 troops in Afghanistan, and Gordon Brown has said that British numbers can start to fall when the Afghan government forces are able to secure the country themselves. Asked what success by the end of the year would mean for British troop numbers, Sir Nick replied: “Make your own assumptions. We are going to be successful.” He said that predictions that British troops will be in Afghanistan for many years to come were wrong, insisting that a „measured process of provincial transition“ would begin within the next 12 months.

Operace podle generála vyšle jasný signál povstalcům, že afghánské bezpečnostní síly s pomocí NATO jsou schopné povstalce porazit. A také jasně ukáže, že výcvik afghánských sil aliančními vojáky je úspěšný. Hod-ně štěs-tí, hod-ně štěs-tí… Za jedenáct měsíců to bude jasnější.

, , , ,

Žádné komentáře

Nová zbraň – osli

Oslové jsou v Afghánistánu důležitým dopravním prostředkem; Foto seržant Teddy Wade, americká pěchota

Britští vojáci v Hílmandu se znovu přesvědčili, že vynalézavost Talibanu nezná mezí. Jak píše The Daily Telegraph, nedávno se k jednomu z táborů blížil osel s nákladem. Vojáci se ho nejprve snažili zastavit světlicemi. Když osel nereagoval, jedním výstřelem ho skolili.

Vojáci byli obezřetní. Pojali totiž podezření, že se děje něco neobvyklého, když viděli, jak několik mužů pobízelo osla směrem k táboru a když se nebohé zvíře tím směrem vydalo, rychle zmizeli. Než se tedy k zastřelenému oslovi přiblížili, jeden z Britů vystřelil na náklad světlici. Asi po třiceti vteřinách se ozval výbuch. Jak řekl major Richard Streatfeild z 3. praporu Rifles Regiment:

The insurgents have really outdone themselves by strapping an improvised explosive device to a donkey and sending it towards the camp. Fortunately the gate guard noticed something suspicious when a group of men let the donkey go a short way from the camp and then hurried off… No-one was hurt thanks to the swift action taken and they were saved from a very unusual attack.

Už dříve se objevily informace o tom, že Taliban má novou taktiku označovanou jako „Vypusť mrtvého osla“ („Drop the Dead Donkey“).

, , ,

6 komentářů

Britské problémy a pár otázek pro vás

Podle statistik Brity čeká nejkrvavější rok od války o Falklandy v roce 1982. Ještě před včerejším incidentem, při kterém zemřelo pět vojáků rukou afghánského vojáka policisty statistika říkala, že Britové letos přišli o 87 lidí. Teď je toto číslo ještě vyšší. Do konce roku zbývají  dva měsíce a v Afghánistánu letos tedy zemřelo 92 britských vojáků. (Následující citát nepočítá s oněmi pěti ztrátami ze včerejška.)

A total of 224 British service personnel have died since the start of operations in Afghanistan in 2001, compared to 255 in the two-month war against Argentina 24 years ago. The number of servicemen and women injured has also been extensive – a total of 940 in the four years of combat.

Včerejší incident je ovšem v mnohém více šokující, než přechozí ztráty v boji. Vojáci, jejichž úkolem byl výcvik ANP zemřeli, když se zastavili na afghánské policejní stanici. Jeden z afghánských policistů po nich začal střílet zřejmě ve chvíli, kdy si sundali neprůstřelné vesty. Útočník uprchl, k útoku se přihlásil Taliban. Britský premiér Gordon Brown řekl:

„While we are assembling evidence, the Taliban have claimed responsibility for this incident,“ Mr Brown told MPs in the Commons on Wednesday. “It may be that the Taliban have used an Afghan police member or they have infiltrated the Afghan police force and that is what we’ve got to look at,“ he said.

Podle některých informací však střelec pracoval pro policii tři roky. Pravděpodobnější bude, že dlouhodobě nepatřil k Talibanu, ale že ho někdo uplatil. Napadlo mně také, že není nemožné, že si vyřizoval osobní účty, například kvůli někomu z bližší či širší rodiny. Ale to je skutečně jenom spekulace. Nic z výše uvedeného však nezmění na tom, že o život přišlo pět lidí, kteří se snažili Afgháncům pomoci. Jsou to:

  1. Sergeant Major Darren Chant, 1st Battalion The Grenadier Guards
  2. Sergeant Matthew Telford, 1st Battalion The Grenadier Guards
  3. Guardsman James Major, 1st Battalion The Grenadier Guards
  4. Acting Corporal Steven Boote, Royal Military Police
  5. Corporal Nicholas Webster-Smith, Royal Military Police

Tato událost má a bude mít velký vliv na veřejné mínění, které je už tak proti britské angažovannosti v Afghánistánu. Jsou obavy, že by mohla být vláda přinucena dříve či později ke stažení. Co by to znamenalo pro misi v Afghánistánu není potřeba zdůrazňovat.

Lord Ashdown writes in The Times: “There is now a real chance that we will lose this struggle in the bars and front-rooms of Britain, before we lose it in the deserts and mountains of Afghanistan.” Lord Powell said that the public wouldn’t accept a strategy that did not include a cut-off point within three years.

Výcvik afghánských sil je klíčový, ale včerejší incident ukazuje na rizika, která jsou s tím spojena. A řekl bych, že toto je jedno z mnoha. Docela by mně proto zajímaly vaše názory a zkušenosti. Předpokládám, že někteří z vás něco podobného v Afghánistánu dělali a nebylo by od věci se podělit o názory na tuto věc. Mohou být velice zajímavé, ale havně mohou i někomu pomoci.

Jaká jsou při výcviku rizika? Dá se podobným incidentům nějak předejít? A jaké jsou dle vás dosavadní lessons learned v oblasti výcviku a spolupráce s ANP a ANA?

, , , , ,

3 komentářů

Jen zdánlivá změna cesty…

Blue_Force_Tracker_Bradley

Vojín Dustin Parker z 69. obrněného regimentu naviguje M-2 Bradley s pomocí Blue Force Tracker v iráckém Ramádí v roce 2007; Foto desátník James F. Cline III, U.S. Marine Corps

Stává se to docela často: člověk je přesvědčen o tom, že se svým  životem provádí radikální změnu (ať už v životě či práci), ale ve skutečnosti velice rychle sklouzne (aniž by si to připouštěl) ke starým zvykům a chování. Podobný efekt popisuje Noah Schachtman v reportáži z Hílmandu.

Jde o to, že námořní pěšáci, aby se vyhnuli nástražným výbušným systémům (IED), jezdí mimo cesty a snaží se měnit trasy. Ale Talibanci jakoby dopředu věděli kudy budou Američané projíždět, takže ztráty způsobené IED nikterak neklesaly. Na to proč, přišel až bývalý reportér listu Wall Street Journal Matt Pottinger, který v současnosti slouží v Hílmandu u bojového logistického praporu Námořní pěchoty.

So Pottinger hooked the battalion’s vehicles up with commercial Garmin GPS trackers, to record where they were driving. After a few runs, he plotted the routes on top of military-imagery databases. “You’d get this spaghetti network of track, and they’d converge in these places,” he says. Turns out the Marines weren’t changing up their routes nearly as much as they thought they were. Small, almost imperceptible changes in the terrain were forcing the battalion’s vehicles into natural choke points… But Pottinger saw that all the vehicles were driving right on top of each other; most of those 3 kilometers was taken up by farmland. The Taliban had a natural point where they could plant bombs. And they did, attacking the Marines repeatedly.

Těžko to námořní pěšáci mohli zjistit dříve, i když mají v humvee tzv. „Blue Force Trackers“ (zařízení určující polohu pomocí GPS, identifikující ostatní spřátelené jednotky atp.). Tento počítač vypadající jako dotykový display umí mnohé, ale neumí zaznamenávat cestu. Minimálně dva další prapory údajně tedy začaly využívat pro zaznamenání tras komerčních GPS, což jim umožňuje lépe obměňovat cesty kudy jezdí a vyhýbat se IED.

, , ,

2 komentářů