Příprava na výjezd s PRT, říjen 2008; Foto František Šulc

Jsem moc rád, že pod textem o Lógaru se debatuje. Jelikož mi názory diskutujících přijdou velice zajímavé (doufám, že se objeví další), rozhodl jsem se je dát na hlavní stránku, aby byly „viditelnější“. Předem díky všem, kteří se rozhodnou přispět, protože tato debata o přístupu v Afghánistánu je klíčová. A díky Petrovi Z. i Ivovi Z. za upřesnění mého textu – přiznám se, že jsem s tím dosti zápasil a nezvolil asi nejlepší prostředky pro vyjádření oněch změn v uvažování a přístupu naznačovaných v původním textu (people-centric, „ink spots“). Ale snad bylo to, co jsem chtěl říct pochopitelné.

Také doufám, že se ozve někdo z civilní části PRT s názorem na strategii v Afghánistánu. Myslím, že Vašek Pecha, který mě na původní článek v The Washington Post Times ostatně upozornil, něco chystá. Ale uvidíme, jak na tom bude časově.

Tak, a zde je příspěvek Iva Z.

Zdravím (a nejenom do země Červeného draka :-)),
pokud bych měl vyhodnotit efektivnost zde zmiňované strategie na podmínky provincie Logar, nemůžu si nejprve odpustit několik poznámek:
Ačkoliv plk. Gukeisen (přiznám se, že tohle jméno mi z mého působení v Logaru vůbec nic neříká) píše, že si distrikt Baraki Barak “vybral”, všichni co v provincii alespoň nějakou dobu působili víme, že to byla volba dost iluziorní. Oba dva zmiňované distrikty (Kherwar a Charkh) jsou pro podobnou strategii naprosto nepoužitelné. V distriktu Kherwar žádná základna ISAF není a jen tak nebude, jelikož je plně pod kontrolou Talibanu. S distriktem Chark to jde od 10 k 5. Nejlépe by o tom mohla vyprávět civilní část PRT. Ještě před rokem se do tohoto distriktu běžně jezdlilo ze základny FOB Shank vozidly HMMWV, za mě se tam již pouze létalo a vždy šlo o dost rizikové Close Protection civilního týmu (ze 2 akcí 2 kinetické incidenty). Distrikt Baraki Barak v první části našeho nasazení vykázal měřitelné zlepšení incedentovosti, a to po provedené americké ofenzivě (zkrátka tempo eliminace Talibanu v tomto ditriktu překročilo z hlediska TB rozumnou mez a boje se přesunuly do Charku). Zlepšení bylo ale jen dočasné, jelikož distrikt nebyl následně nijak držen (US Army, ANA, ANP, zkrátka nic, co by tam nebylo před ofenzivou).
Je třeba se zamyslet, PROČ Britové vůbec strategii “ink spots” (nikoliv people centric, tu měli téměř od začátku), použili. Prostě proto, že stejně jako teď NATO neměli dost sil. V Malajsii to bylo “from south to north” – celkem logické vzhledem k topografii Malajsie – poloostrov.
Sečteno a podtrženo. V tuto chvíli se Američané v Logaru nejsou schopni (či ochotni) ani držet vlastní doktríny. Pokud po úspěšné ofenzivě nenásleduje dlouhodobé udržení daného prostoru (byť za cenu snížení dalšího tempa ofenzivních akcí), tak jsme prohráli na celé čáře – přinejmenším důvěru lidí.
Poslední poznámka, která se asi citelně dotkne civilní části PRT. Civilní část PRT nebude NIKDY akceptovat doktrínu “ink spots”, jelikož přímo odporuje jejich filosofii. Ta je v kostce zaměřená na dlouhodobou udržitelnost, zapojení místních obyvatel, rovnoměrnost atp. Nic, co by bylo vztažené k bezpečnostní situaci. Snaha působit v jednom distriktu VÍCE než v jiném, je pro ně nepřijatelná. Je to dané tím, s jako minulostí tam lídé působí.
Poslední poznámka na závěr. Strategie gen. Templera (velícího důstojníka drtivé části Malajské kampaně) byla úspěšná mimo jiné proto, že pod sebou kontroloval veškeré vojenské, policejní a civilní složky v oblasti (britská praxe upřednostňovala oproti dnešku policii v zajišťování bezpečnosti), které byl, vzhledem ke své zkušenosti v Palestině schopen efektivně úkolovat a kontrolovat. Praxe v Logaru je ale přece úplně jiná. Pokud se šéf civilní části rozhodne, že v určitém distriktu nepostaví ani bábovičku, jaká bude reakce velitele vojenské části? Následující – “no, co se dá dělat”. Prostě proto, že on nad nimi nemá ŽÁDNOU pozitivní kontrolu (může pouze zakazovat). Kdo nevěří, ať si přečte “memorandum o vzájemném porozumění” mezi MZV a MO. K tomuto bodu bych byl vcelku rád, kdyby se někdo z civilní části vyjádřil – přinejmenším jeden z autorů článků je bývalý šéf civilní části PRT. Tímto zdravím.
Pokud totiž strategie civilní části bude pokračovat, tak do 5 let předáme skvěle rekontruovanou provincii – jen ne centrální vládě ale Talibanu. To by byla myslím škoda.

A zde je příspěvek delfína:

Ve svém komentáři se krátce vrátím k McChristalově zprávě o stavu unie. Požaduje posílit ISAF o další střelce schopné vést COIN, požaduje zdvojnásobit počty ANSF, doporučuje změnu strategie (hlavně rychle, včera bylo pozdě), rok 2010, 2011 bude pravděpodobně rozhodující pro úspěch ISAF. Chce sejít z hor (MRAPů) k lidem a jasně demonstrovat, že ISAF je v AFG pro lidi a především jejích bezpečnost. Chce posílit důvěru lidí ve prospěch ISAF.
Bez důvěry obyvatelstva a bezpečného prostředí se nedá nic udělat, protože AFG je stále tažen (driven) takzvanými pěti býlími koňmi (five white horses). 1) slabá a zkorumpovaná vláda, 2) korupce kam se člověk podívá 3) justice, zákony, spravedlnost v troskách 4) nefungující statní instituce a služby, 5) organizovaný zločin a ještě ke všemu povstalci. Pro mě je zcela zřejmé kam COM ISAF míří. Pokud nepřepřáhneme, nepřijdeme s novou strategií, která posílí legitimní vládu, alespoň částečně nesníží korupci (pro začátek stačí kontrolovaná korupce), posílí právo a pořádek, nenastartuje činnost státních institucí, neposílí bezpečnost a nezískáme podporu obyvatelstva, což je základ pro úspěšné COIN jsme v háji a budeme se velmi dlouho účastnit toho, čemu Mao z Číny říká Protracted War.
Vleklá válka jednoznačně posílí povstalce a naváže na komunistickou Čínu po WW II, Severní Vietnamce, Alžířany a některé velitele Talibanu, kteří v současné době úspěšně postupující podle Maovi metodiky. Musím říct, že je zcela zřejmé, že všichni výše jmenovaní až na Taliban nás dostali.
Na základě výše uvedených faktů nechápu jak „ink spots“ strategie posílí celkovou strategii pro AFG. Ano, budeme mít ostrůvky blahobytu ale jak bude AFG fungovat jako celek? Posílíme dynamiku rozvoje AFG nebo přes ostrůvky hojnosti posílíme dynamiku povstaleckého boje na území chudoby, které zcela zjevně budeme jen komplikovaně kontrolovat. Jaká bude informace „message“ pro ostatní obyvatele AFG? Vybrali jme si to, co je pro nás jednoduché a vy ostatní jděte k čertu. „Ink spots“ strategie je pro mě jen další ukázkou, že nevíme jak dál a dáváme sluchu expertům, kteří dělají pokusy, kde výsledek ve velice korupčním prostředí nelze předem odhadnout. V ostatním nelze než souhlasit s Ivem, nejsme schopni ani dodržet vlastní doktríny. Doporučuji všem těm, co chtějí v AFG experimentovat ještě jednou prostudovat FM 3-24 Counterinsurgency kapitolu číslo jedna a na jednoduché analýze doložit jak je „ink spots“ strategie v souladu s doktrínou. Komentář Iva k našemu PRT je velice trefný a není potřeba ho dále komentovat. Docela rád bych viděl dlouhodobou a střednědobou strategii CZ PRT pro Logar. Jaké jsou postupné cíle pro jednotlivé rotace, co chceme dosáhnout v jednotlivých letech a co je konečný cíl. Pokud to jednoznačně naše MZV s civilní částí PRT nepředstaví je pro mě CZ PRT jen další nevládní organizace řízená státem. Jako plátce daně se proto ptám kdo a jak investuje prostředky státu v AFG. Veřejné vyhodnocení investic civilní části PRT v Logaru jsem zatím nikde neviděl a ani jsem neslyšel, jak byla naše nemalá investice ve prospěch AFG zhodnocena. Neříkám, že PRT neodvádí dobrou práci ale jsem přesvědčen, že je stále co zlepšovat. Bez jednotné filozofie pro celý AFG v oblasti rekonstrukce a obnovy vyházíme spoustu peněz a postavíme další cíle pro povstalce. Pohled vojáka nemusí být vždy apriori kontraproduktivní, protože i armády NATO po ukončení studené války nabraly dostatek zkušeností v oblasti poválečné rekonstrukce států a ne vždy to bylo jednoduché. I my jsme se museli naučit komunikovat s civilními experty, nevládními organizacemi a dalšími hráči na bojišti.