O co vlastně tento rok jde? O hodně. A to všem

(Tato analýza je třetím příspěvkem Artura Krejčího k afghánským volbám.)

Samotným kandidátům jde o to, zda budou schopni naplnit představy svých voličů a své sliby, které jsou často kmenové vázané. Díky volebnímu systému a velmi omezenému dosahu politických stran, jde ve volbách především o jednotlivce.

Volby minulý rok odkryly neuvěřitelné a celoplošné podvody, které vedly k obrovskému zklamání u mezinárodního společenství a k jisté traumatizaci, která se projevila v neschopnosti se o volbách seriózně bavit na konferenci v Londýně. Nezávislá volební komise (IEC) byla označena jako spolupachatel podvodu. Prezident Hámid Karzaí obvinil mezinárodní společenství, že manipulovalo s Volební odvolací komisí (ECC – minulý rok byla tato komise složená ze tří mezinárodních expertů a dvou Afghánců), takže se na letošní hlasování pečlivě připravoval.

Vraťme se ale nejprve k volbám prezidentským. Hámid Karzáí totiž nemůže zapomenout na ponížení, kterého se mu dostalo od mezinárodní komunity, když ECC, která měla dohlížet na volby, odhalila miliony podvodných volebních lístků v prezidentův prospěch. Tím jej připravila v prvním kole o prvenství, se kterým počítal. IEC, která má de facto organizaci voleb na starosti, byla minulý rok velmi poslušná, takže se namočila do podvodů, které otřásly celou mezinárodní komunitou.

Než se svět vzpamatoval, dokázal Karzáí hned na začátku roku využít zajímavého ustanovení v ústavě (Decree 79) a změnil volební zákon. Kromě ošidného způsobu nakládání s kvótami pro ženy se rozhodl na svá bedra vzít i ustanovení o jmenování ECC, ve které původně nechtěl mít ani jednoho neposlušného člověka ze zahraničí. To se mu zcela nepodařilo, ale mezinárodní dárci mu i tak ustoupili a on ECC jmenoval s tím, že dva z pěti členů musejí bytí zástupci mezinárodního společenství s právem veta.

Další velkou změnou bylo systémové a strukturální oslabení samotné komise způsobem „rozděl a panuj“. Podle nového volebního zákona se „odvolání proti špatným praktikám“ (rozuměj podvodům) nejprve předává místním odvolacím komisím (PECC), které jsou ovšem velmi slabé, na nízké úrovni a často obsazené právě lidmi blízkými Hámidovi Karzáímu. To se však parlamentu nelíbilo, takže se proti prezidentovi postavil. Avšak kvůli tomu, že není obsazená horní komora parlamentu (Mešrano džirga) platí i tak novelizovaná „Karzáího“ verze.

Parlament posledních pět let s prezidentem neustále bojuje. Neschvaloval mu potřebné zákony, a postavil se i proti jmenování několika členů vlády, jejichž křesla jsou doposud prázdná. Karzáí tedy má velký zájem pozměnit poměr sil v parlamentu tak, aby mu byl povolnější a on mohl nadále pracovat na upevňování své pozice. Snažil se o to seč mu síly stačily tím, že pomáhal k postům svým blízkým a sliboval nemožné. To, jak byl úspěšný, se ukáže nejdříve za několik týdnů.

(Motivy ostatních příště)

František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

Nejnovější komentáře