V červenci 1972 poprvé vzlétl stíhací letoun F-15 Eagle vyráběný tehdy firmou McDonnell Douglas, nyní Boeingem. Do služby Orel vstoupil v roce 1976 a od té doby stále létá. A podle všeho bude létat ještě hodně, hodně let. Vylepšený stroj F-15E Strike Eagle byl do výzbroje zařazen v roce 1989 a předpokládá se, že v ní bude ještě po roce 2025. Totéž se může stát i jeho předchůdcům, modelům C a D.

Americké letectvo totiž požaduje po Boeingu, aby řadou vylepšení a úprav prodloužil životnost flotily letounů F-15. Vše začalo už přibližně před dvěma a půl lety, kdy letectvo požádalo Boeing, aby udělal únavové testy u modelů C. Původně měly F-15 před důchodem nalétat osm tisíc letových hodin. Nyní má ovšem část letounů za sebou už deset tisíc hodin.

Boeing is now working on full-scale fatigue test certifications to push F-15C/D models to 18,000 equivalent flight hours (EFHs) and F-15E models to 32,000 EHFs. “Structural fatigue improvements in current-production F-15s provide longer life and reduced maintenance requirements,” Boeing says.
“We do not have an end date for the F-15,” (Brad) Jones says. Indeed, he says, there are several programs to make U.S. and international models better with age.

Boeing a letectvo nepracují samozřejmě pouze na prodloužení životnost, ale i na proměně vnitřku letounu, například radarů tak, aby stroj mohl sloužit řadu dalších let a stále držel krok s potenciálními protivníky. Důvod je jednoduchý peníze, respektive to, že stále není náhrada. Program F-22 Raptor byl ukončen a letouny F-35 Lightning II stále ještě neslouží jak se předpokládalo.

Nejde zase o takové překvapení. Rozpočtová omezení vedou všechny k tomu, aby se snažili prodloužit životnost té nejnákladnější vojenské techniky. U letectva je dlouhodobě patrný ještě jeden trend, který ne zcela souvisí s aktuální výší vojenských rozpočtů (psal jsem o něm již několikrát). Cena za vývoj a výrobu nejmodernějších letounů je tak vysoká, že si ji nemůže téměř nikdo dovolit zaplatit a stále roste. Dokonalým příkladem je zmiňovaný F-22 Raptor.

U pilotovaných stíhacích letounů naráží naprostá většina zemí na hranu svých možností. Jedinou cestou jak pokračovat je sdružování se a tím snižování nákladů nebo nalezení jiného přístupu. Obojí se tak trochu děje. Přesto je možné, že ti, kteří tvrdí, že F-35 je poslední pilotovaný stíhací letoun, mají pravdu.