Není to tak dávno, kdy jsem na OWOP zmiňoval význam afrického Nigeru pro Francii a pro další státy. Hlavním důvodem jsou samozřejmě rozsáhlá ložiska uranu, která poskytují pětinu paliva pro francouzské jaderné elektrárny. Niger je tedy pro Francii hodně důležitý, což zároveň ukazuje na slabinu. Z tohoto hlediska se dá považovat Francouzi provozovaný uranový důl za výborný cíl a dobře si to uvědomují i extremisté. Ti ve čtvrtek v odvetu za intervenci do Mali zaútočili na kasárna armády v Agadezu a důl v Arlitu. Při akci zahynulo na 20 lidí. S největší pravděpodobností ale nejde jen o útok na francouzské zájmy, ale i o odplatu Nigeru, který vyslal do Mali 650 vojáků (ostatně nejde v posledních měsících o první útok).

Synchronizované útoky provedené v Nigeru zároveň svědčí o dvou věcech – i přes zásah Francouzů proti extremistům jsou teroristé stále schopni provádět komplexní útoky a zároveň dochází k šíření nestability do okolních zemí. V těchto dnech začala klíčová fáze stahování francouzských vojáků z Mali, kteří mají být postupně nahrazováni silami států Evropské unie, respektive dalších organizací. Nicméně vývoj posledních měsíců spíše naznačuje, že problémy již překročily hranice Mali a že další nasazení francouzských a dalších vojáků na sebe asi nenechá dlouho čekat.

MUJWA and al Qaeda’s north African wing AQIM had pledged to strike at French interests across the region after Paris launched a ground and air campaign in January which broke their 10-month grip over the northern two-thirds of Mali.
President Francois Hollande said France would do everything in its power to defend its interests in Niger.
„We will let nothing pass and will support Niger’s authorities to end the hostage-taking and to annihilate the group that carried out these attacks,“ he told reporters.

Mírové síly OSN, které mají hrát v Mali prim, se postupně dávají dohromady. Není bez zajímavosti, že se do nich rozhodla přispět i 500-600 vojáky a inženýry Čína, která má dlouhodobě v Africe velké zájmy. Zároveň se stala největším přispěvatelem sil OSN ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Pod modrou vlajkou měla letos v dubnu 1840 vojáků.

Peking si umí zajišťovat své zájmy. Naposledy to dokázal před pár dny, kdy přiměl Severní Koreu se vrátit k jednacímu stolu. Po několika měsících je tedy zase šance na to, že se bude opakovat starý model – vyhrocení situace-nátlak Číny-ústupek-jednání-zaplacení výkupného…