Vzhledem k množství reakcí na komentář k textu Postřelený v Kosovu, jsem se rozhodl umístit na OWOP svůj článek, který vyšel ve Vojenských rozhledech (číslo 4/2008, str. 123 – 136). Přestože některé reakce diskutujicích o tom, co se mohlo stát v Kosovu byly plné vášní, chtěl bych zachovat věcnou a profesionální debatu.
Ve funkci velitele družstva jsem sloužil 6 měsíců (ještě jako voják v základní službě) a další 3 roky ve funkci velitele čety (již jako voják v další službě – pro pamětníky, kteří vědí o co se jedná – a později jako voják z povolání). Není to mnoho, ale myslím si, že je to dostačující.
Proto mě velice udivily reakce některých diskutujících o tom, že velitelé nejnižších stupňů (v tomto konkrétním případě – velitelé družstev) by neměli kontrolovat své podřízené při manipulaci se zbraněmi. Můj osobní názor je: Nejen že by měli, ale dokonce musí! Tato povinnost byla historicky vždy jednou ze základních povinností poddůstojníků (jimiž velitelé družstev jsou, byť se v současné době dočasně řadí do romistrovského či praporčického sboru). Je celkem jedno, které historické období si vybereme. Zda Třicetiletou, Napolenskou nebo Vietnamskou válku. Tato povinnost tu prostě byla vždy!
Dále lze vést polemiku o tom, zda je skutečně efektivní mít v moderní armádě (mezi které se AČR řadí) jako nejnižší taktický stupeň družstvo. Naprostá většina západních armád totiž (na základě bojových zkušeností) přešla v průběhu 2. světové války (nebo těsně po jejím ukončení) na organizační strukturu četa – družstvo – tým.
A proto čtenářům předkládám tyto otázky:
- Jakou odpovědnost a pravomoce by měli nést velitelé nižších organizačních stupňů (četa – družstvo) a jsou jejich současné kompetence dostatečné nebo stále odpovídají braneckým ozbrojeným silám?
- Je organizační struktura četa – družstvo (která v současné době v AČR existuje) aktuální nebo je nezbytné (i vzhledem k charakteru současných operací) přejít na systém četa – družstvo – tým? A odpovídá současná organizační struktura a výzbroj pěšího (mechanizovaného) družstva moderním trendům?
Palebný tým – Základní organizační prvek pěších družstev moderních armád
#1 Emil Frída 28. 11. 2009 - 15:09
Otázky jsou postaveny dobře, zodpovědět by je měl GŠ, a to na základě podkladů od vedoucí vědecké síly naší armády, Univerzity obrany. Avšak parafrázováno textem jedné písničky zpívajícího bubeníka Víti Vávry: „Kluci z GŠ, mají v hlavách tak trochu zmatek“, zodpovězeny nebudou, nebo odpovědí bude opět fixace „minulosti“. Není přece nic jednoduššího, než držet se toho, co znám, co se dlouhodobě osvědčilo a co lze opsat.
Myslím, že se u nás stále nechápe, tedy alespoň na SRDS-OO a SPS, že studená vojna už nebude a tomu je třeba přizpůsobit hospodaření s personálem a zpružnit způsob výstavby organizačních struktur. Bohužel výsledkem práce GŠ je zatím RMO 19 a 20, které dokonale fixují dnešní nevyhovující status quo a brání realizaci úvah o nízkých a pružných organizačních strukturách ve prospěch systemizace míst postavené na ustálené struktuře armády připravující se na území mateřského státu na rozhodující bitvu. „Odborníci“ z Univerzity obrany jim pak dělají, jako tolikrát, hlásnou troubu. Tedy blbé rozhodnutí je opečetěno doporučením doktora Oetkera, 9 profesorů z 10 z cechu vojenských vědců apod.
#2 soldato 28. 11. 2009 - 16:24
Jsem opravdu rád, že sem Dušan umístil svůj článek a tak snad zahájí zajímavou debatu o mužstvu a poddůstojníckém sboru. Tenhle problém je totiž dosti opomíjen a dle mého názoru je pro AČR víc než aktuální.
Ze začátku si ale dovolím s Dušanem nesouhlasit v jeho názoru na zodpovědnost velitelů družstev v manipulaci se zbraní. Velitel družstva by NEMĚL kontrolovat své podřízené v manipulaci se zbraní. To mohlo fungovat s vojáky základní služby, ale ne s profesionály. KAŽDÝ voják by měl být sám zodpovědný za stav své zbraně, za její čistotu i vybití. Není to přece nějaký záklaďáček, kterého musí stále někdo hlídat. Měl by to být profesionál, který má svůj rozum a umí ho používat (bavím se samozřejmě už o vycvičených vojácích v misi, ne o příjmači atd,). Naučme vojáky samostatnosti.
Nyní zpět k problému. Dvojice by rozhodně měla být základní stavební jednotkou všeho. Ať už to nazýváme fire team, palebný tým, „badytým“, vždy jde o totéž. Dva vojáci, kteří se na sebe musí navzájem spolehnout, si také více důvěřují a dokáží pro sebe mnohem více obětovat. Znají se dokonale v každé situaci. Tento tým nic nemůže nahradit. Když se poté z takto pevných týmů poskládá družstvo a posléze četa, měl by být úspěch zaručen. V současnosti to však je trochu jinak. Na misi se poskládá družstvo/četa z různých jednotek, nemnohdy se ti vojáci poprvé vidí až v letadle. A pak mají spolu jít do nějaké akce v afghanistánu? Kde je týmový duch, kde je kamarádství? Pak to dopadá jak to dopadá – bonzování mezi sebou, donášení veliteli, nedůvěra. S takovou jednotkou přece nemůžete jít do boje! Do mise by proto měla jet jen organická jednotka, jejíž příslušníci se navzájem dokonale znají, kteří společně už něčím prošli akterá dlouhodobě dokáže fungovat. Pak je to trochu o něčem jiném. Takže ANO! Zaměřme se na buddy týmy. Na nich stojí jednotka!
Na závěr si dovolím upozornit na zajímavý paradox, který ale musel zákonitě přijít. Srovnejte zkušenosti mužstva/poddůstojníků se zkušenostmi většiny důstojníků (nových velitelů čet, štábních pracovníků, učitelů z Vyškova či UO). Na jedné straně máme experty s praxí, na druhé straně teoretiky, kteří neopustily své kanceláře. Pak se nám zákonitě stává, že lidé plánující operace či cvičení jsou naprosto odtrženi od reality. Absolutně nevědí co mají dělat a svým počínaním ohrožují životy pěšáků. Většina velitelů družstev má větší zkušenosti a vědomosti z misí než lidé, kteří by je měli učit a na tu misi připravit. Čest těm pár vyjímkám (např. gen.Opata, jako velitel v Afghánském Feyzabádu), kteří i přes protest pohlavárů z GŠ vyjedou do mise s jednotkou a zůstávají tak experty s praxí. Teoretiků máme dost, AČR už konečně potřebuje lidi se zkušenostmi!!!
#3 Andy 28. 11. 2009 - 23:15
Zdravím. Trochu rozpolceně vedu tuhle debatu tady, místo na svém fóru, ale alespoň pomůžu Františkovi to tu trochu rozhýbat. Takže…
1) Půl roku velitel družstva záklaďáků, 3 roky velitel čety DS, předpokládám že opět čety záklaďáků. To jest velitel předpokládám tří velitelů družstev. Není to mnoho, a myslím, že to není dostačující, jinak byste nemohl trvat na názoru, že velitel družstva má pokaždé kontrolovat zbraň komukoliv z družstva. Myslím, že jsem názorně dokázal v mém posledním příspěvku v předchozím článku, že to není ani technicky možné, a pokud něco není možné, tak je hloupost trvat na dodržování, protože to je jen hraní si na realitu.
2) Váš názor je založen na zkušenosti, že jste si jednou za měsíc nafásli zbraně ve zbrojáku, odjeli na střelnici, vystřelili na povel určený počet munice, pak jste si udělali hromadnou kontrolu zbraní, odjeli ze střelnice, uložili zbraně do zbrojáku. PS: ve Vietnamu jsem nebyl, ale jestli pokaždé, když voják v družstvu vyjmul zásobník ze své M16 přiběhl jeho velitel družstva a kouknul mu do komory, tak to se nedivím, že to projeli. Ale spíš si myslím, že to je nesmysl.
3) Nejnižší taktická jednotka není družstvo, ale roj u BVP a má 6 lidí, a třeba v Chrudimi mají družstvo také o 6 lidech. To jsou ale detaily. Podstatné je, že výcvik na bázi buddy teamu, fire teamu, družstva, už běží hodně let, a pokud to nevíte, na něco to ukazuje. Bohužel to není dané pevně v tabulkách, nicméně v našem systému to stejně nemůže fungovat. Každý člověk z praxe na rotě mi musí dát za pravdu, že čekat na to, že budu mít kompletní originální družstvo a budu s ním cvičit, to si rovnou můžu postavit čekárnu. Buddy team je hezká věc, ale představa pana Opaty, že vojáci v buddy teamu jsou team až potom, co spolu souloží jednu ženu, je utopie. Vojáci musí být flexibilní, znát se navzájem a být schopni fungovat v různých buddy teamech. Jediné, co potřebují vědět, že mají parťáka a ten jim kreje zadek a oni jemu. Milovat se kvůli tomu nemusí, ikdyž je to samozřejmě velká výhoda. Nikdy to nebude na 100%, někteří lidi si prostě nesednou, ale musí to být profíci a chovat se profesionálně. Postupně se buddy teamy vykrystalizují, ale nemůže to být nařízeno personálním rozkazem, to nebude fungovat.
4) Chtěl bych upozornit, že zkopírováním US systému a napasováním na náš systém ještě není zaručeno, že to bude skvěle fungovat. 6 člený roj je blbost, protože když ho rozdělíte na půlky, abyste měli 2 fire teamy, mají oba 3 lidi, a ze tří buddy team neuděláte. To samé u družstva 10 lidí, vydělte dvěma, máte 5 a opět jsme na lichém počtu. Pokud chci používat buddy systém, musí být každá část jednotky v sudém počtu a po rozdělení na půlky opět sudý počet.
Na závěr: používané názvosloví u 4.brn – družstvo-sekce-tým.
to Emil Frýda: čekat na to, že univerzita obrany vymyslí něco v tomto směru je utopie. Pokud dodnes nepřišli na to, co jsem psal výše o počtech lidí, tak už na to asi nepřijdou. Ale možná vymyslá nějaké pěkné lejstro.
to Soldato: celkem souhlasím, zejména s kritikou plácání jednotek do mise. Ale to začíná na tom, že Armáda má málo lidí a musí plnit všelijaké Crevaly a podobné chujoviny, tzn. například jednotka musí býtnaplněná na 95%. Takže tam máte 30% lidí, o kterých víte, že ven si je s sebou nevezmete, ale vyhodit je nemůžete, ikdyž byste chtěl. Dále probíhá lobbing od různých gum a tu vám šoupnou řidiče, tu střelce.
Řešení tohoto problému nevidím, protože Armáda nikdy nepřizná, že funguje podle špatného systému, a má proto špatně vycvičené jednotky a pokud by to někde moc smrdělo prozrazením, tak radši zůstaneme na základně, nebo se rovnou stáhneme.
Vlastně řešení vidím, zrušit Armádu a založit jinou :-)
#4 Dušan Rovenský 29. 11. 2009 - 9:51
pro Andyho: Nevím proč, ale z vaší strany cítím silnou averzi k mé osobě. Doufám, že v tom není nic osobního. Každopádně, dá se argumentovat i jinak než, že se mě budete snažit shazovat nebo urazit.
1. + 2. Buď záměrně překrucujete to, co jsem napsal nebo naprosto nechápete, co jsem tím myslel. O tom, jaké mám či nemám zkušenosti můžete dost těžko něco vědět, proto bych na Vašem místě pomlčel a nepodsouval mi něco, co není pravda (mimochodem, nejsem ani absolvent Vyškova, jak jste mylně rozváděl v diskuzi pod jiným článkem). Takže ještě jednou a polopaticky (speciálně pro Vás): Myslel jsem tím to, že nadřízení musí kontrolovat stav zbraní svých podřízených – a to nejen technický, ale i to, jak jejich podřízení s těmito zbraněmi zachází. Pochopitelně, že toto musí dělat velitel nejnižšího organizačního stupně (v případě AČR družstva). Tím jsem nemyslel, že vždy a za všech okolností jim musí při vyjmutí zásobníku kontrolovat nábojovou komoru – to je Vaše překroucená interpretace.
3.+4. Doporučuji si přečíst můj článek, protože pak byste věděl, že o roji v něm mluvím. Kolik má osob výsadkové družstvo pochopitrelně vím a také vím, že 6 lidí je málo k vedení jakékoli samostatné bojové činnosti.
O tom, že výcvik v „badytýmech“ probíhá již několik let (neřekl bych hodně – to prostě lžete) pochopitelně vím, takže to na nic nepoukazuje. Já však nemluvím o nějákých náhodně poskládaných dvojicích osob, ale o ORGANICKÝCH týmech s ORGANICKÝMI veliteli týmů. O tom, jak to ve skutečnosti funguje či nefunguje nebudu hovořit – bavíme se o systému. Prostě – „badytým“ v českém provedení je blbost nebo spíše bych řekl znouzecnost. Např. Američané zjistili (na základě zkušeností z Vietnamu), že prvky sestavy, které mají méně než 4 osoby jsou v bojové činnosti NEEFEKTIVNÍ. Proto výcvik ve dvojicích – ano, ale pouze jako doplněk a nelze na tom stavět taktiku družstva.
Trošku si odporujete tím, že říkáte, že roj má 6 osob a o pár odstavců dál tvrdíte, že „6 členný roj je blbost“. Skutečností však je, že (a budu se opakovat) dvoučlenný „badytým“ je, pro jakoukoli bojovou činnost, blbost. Doporučuji Vám se seznámit s organizací družstev (včetně historického vývoje) např. v britské a americké armádě a u americké námořní pěchoty, protože se vůbec neorientujete. Až se s tím seznámíte, tak dejte vědět a můžeme se věcně bavit…
Jaké je názvosloví u 4.brn mě v celku nezajímá, protože 4.brn tomu může, pro mě za mě, třeba říkat družstvo-topinka-palačinka. Jenomže 4.brn není orgán pro tvorbu názvosloví či norem (naštěstí) – i když se někdy do této pozice staví.
A úplným závěrem – zrušit armádu a založit si jinou – na takovéto formulace a názory bych byl ve světle nedávných událostí právě u 4.brn (viz. nrtm. Sedláček) velice, velice opatrný.
#5 Andy 29. 11. 2009 - 21:12
Zdá se, že jsem to rozhýbal trochu moc, takže sorry :-)
1) Averzi skutečně mám, a to ke každému věčnému teoretikovi. Není to nic osobního, omlouvám se, jiný už nebudu, ale zkusím to omezit. Že jste absolvent Vyškova jsem si mylně odvodil na základě Vašich příspěvků, sorry.
2) Jestli se nepletu, tak jste psal v článku o postřeleném vojáku v Kosovu, že to je chyba velitele družstva, že mu neskontroloval zbraň. Nyní ale píšete, že to nemusí dělat vždy. Takže kdy to má dělat? Jen někdy?
3) Díky, že jste napsal, že lžu, a ne že mluvím nepravdu, toto slovo nemám rád. Nicméně myslím, že takových 6 let už ten výcvik probíhá. Jestli to je hodně nebo málo nevím a o to v mém příspěvku nešlo.
4) To, jak to ve skutečnosti funguje, je podle mne podstatné, a v tom se asi liší náš pohled na věc. Protože pokud je systém nastaven nelogicky a nereálně, tak je to systém na nic. Ikdyž teoreticky může být super.
5) Buddy team není taktická jednotka a jeho smyslem není vytvořit jednotku, která má provádět specifickou činnost. Jeho smysl je pouze v tom, aby voják nebyl sám, ale vždycky myslel na to, že jsou dva.
6) Vietnam je pěkná věc, ale už je to přeci jen dost dlouhou a hlavně, teď bychom se měli spíš soustředit na Afghanistán, a to je trochu jiné bojiště, ne? A v Afghanistánu si myslím, že ani družstvo o 10 lidech není ideální počet. Jenže jak říkám, smysl buddy teamu je jiný, než jaký mu přisuzujete. Není to doplněk, ale základ.
7) To, že roj má 6 členů a tvrdím, že to je blbost, si neodporuje. První je konstatnování skutečnosti, a druhé můj názor.
8) Historický vývoj mne příliš nezajímá, zajímá mne současná situace a budoucí vývoj. Teď mne zas urážíte Vy, ale já nejsem teoretik, který se s Vámi bude hádat o to, jestli měla britská armáda 10 člené družstvo na koních a jestli to bylo dobře a nebo by byly lepší velbloudi.
9) Souhlasím, že názvosloví je úplně podružné, spíš jsem Vám chtěl napsat, jaké se používá v současnosti, abyste měl větší přehled.
10) Zrušení armády – nadsázka. Příště to napíšu více polopaticky. Třeba dva smajlíky.
#6 Ivo 29. 11. 2009 - 21:32
Předem chci poděkovat za velmi pěknou komparativní studii složení družstev armád NATO i jiných. Neváhal jsem a hned jsem si ji vytiskl a začal si v ní podtrhávat :-). Klobouk dolů, mluví mi skutečně z duše.
Snad jen několik poznámek:
1) Například v ozbrojených silách USA existují diametrální rozdíly mezi jednotlivými druhy pěchoty – srovnej devítičlenné dužstvo Rangers s třináctičlenným družstev Marines. Neměli bychom se proto v AČR pokoušet ustanovit jeden nový standard, právě naopak. Každéme druhu pěchoty sluší něco jiného. Dovedu si v pohodě představit, že mechanizovaná družstva budou mít nadále 9, motorizovaná třeba 8 a výsadková 6. Všechno má své výhody i nevýhody. Přestože v obecné rovině jsem zastáncem devítičlenného družstva, tak například u výsadkářů má tak malé družstvo i svou logiku. Jednak u nás byli výsadkáři vždy historicky blíže speciálním silám než je obvyklé (důsledek 2.sv). Proto je výsadkové družstvo (podobně jako čtyřčlenná speciální skupina 601.SkSS) spíše základním kamenem, a to ať už manévru, odřadu atd. Od sekce (držím se názvoslové 43. vpr) se očekávají spíše úkoly srovnatelné s úkoly buddy teamu než fire teamu. Proto při drtivé většině činností se výsadkové družstvo dělí na sekce, nikoliv na týmy. Další výhodou šestkové organizace je, že je dělitelná jak 2 tak 3 (což je výhoda hlavně při kontinuelních operacích, kdy je možné, aby 2 byli v pohotovosti a 4 spali). Dalším důvodem této organizace jsou používaná vozidla, ale to by bylo na delší povídání.
2) Při diskuzi o organizaci družstva nám trochu z hledáčku unikla četa. Dnes všeobecně přijímané dogma, že četa má 3 družstva, nebylo vždy samozřejmostí. Čtvercová struktura oproti pyramidální (4 družstva na četu místo 3) umožňují na taktické úrovni úplně jinou činnost. Na příkladu útoku s pyramidální četou: 1. 1 družstvo kryje, 2 do obejití, 2. naopak, 3. 1 kryje, 1 do obejití, 1 záloha. Toť vše. Člověk nemusí matematický génius, aby si uvědomil, že u čtvercové struktury jsou možnosti mnohem širší.
3) Sekce v naší armádě opravdu existují již řadu let (u 43. vpr minimálně od roku 2000), ale pouze neoficiálně (jako ostatně velká část věcí v AČR). Jejich existenci totiž neodpovídá hodnostní struktura družstva. Velitel pancéřové sekce výsadkového družstva je rotný, což je trochu s podivem, když kulometník je rotmistr.
4) S pojmem mechanizovaného vojska se pojí jedna veselá historka. Při setkání před necelým rokem s jedním nejmenovaným příslušníkem velitelství Společných sil v hodnosti plukovníka došlo na vybavení Výsadkového praporu technikou. Na odpověď, že nejtěžší technika, kterou Prapor disponuje, je Tatra 815 příslušník SpS odvětil, že se netázal na KOLOVOU techniku. Vzhledem k oficiálnímu názvu „43. výsadkový mechanizovaný prapor“ se domníval, že je utvar vybavený i BVP.
Mohu jen souhlasit s praporčíkem Rovenským, že označování pěšího vojska „mechanizovaným“ je nejenom zpozdilé, ale i nepřesné. AČR disponuje celkem 7 pěšími prapory (41., 42., 43., 44., 71., 72., 74.), ale z těchto jen 4 jsou mechanizované. Označení Výsadového praporu jako 43. výsadkového mechanizovaného praporu je buď klamání nepřítele, aby se domníval, že je snad vybaveni výsadkovými vozidly BMD-3, neznalost anebo výsměch. Zřejmě to třetí…
#7 Dušan Rovenský 29. 11. 2009 - 21:35
pro Andyho: OK. Trochu jste mě zdravě nas*al, takže jsem na Vás také spustil trochu zhurta :-) . Každopádně každá praktická znalost musí být podložená a teorií a obráceně. Jinak člověk nemůže mít ucelený obraz. To, že se již nejakou dobu nepohybuji na taktickém stupni vyčtete i z mého krátkého životopisu (když kliknete na jméno autora), takže se tím nijak netajím. Každopádně jsem si však tímto stupněm prošel a to od hodnosti vojína (v roce 1996 a narozdíl od mnohých současných „rychlokvašek“ s odslouženými 12 měsíci a hodností praporčíka). Kvér na hrbu jsem tahal, takže nemám potřebu si na něco hrát. Nechci se s Vámi hádat – každý můžeme mít na různé věci rozdílné názory (což je naprosto v pořádku, protože pokud by měli všichni stejné názory, tak žijeme v totalitě). Spíše si myslím, že některé naše neshody pramení z vzájemného nepochopení „co tím chtěl básník říci“.
Každopádně, podle mě je důležité znát i historický vývoj, jinak nebudeme schopni odhadovat, kam budou směřovat budoucí trendy (a je celkem jedno, zda se jedná o situaci v Afghánistánu nebo vývoj organizační struktury pěších jednotek). Takže nic ve zlém a pokud jsem más urazil, tak se omlouvám.
#8 Dušan Rovenský 29. 11. 2009 - 23:39
pro Iva: Díky za pochvalu. Zítra budu reagovat na ostatní body, ale dnes jen v rychlosti, neboť jsem u toho tehdy byl. Důvod, proč je naprosto nesmyslně chrudimský prapor pojmenovaný „43. výsadkový mechanizovaný prapor“ je, že v v době jeho vzniku (nebo spíše transformace z 71. výsadkového praporu) v polovině 90. let, se uvažovalo o jeho perspektivním vyzbrojení obrněnými transportéry. Dokonce v roce 2001 (pokud mě pamět neklame) probíhaly v Chrudimi vojskové zkoušky modernizovaného transportéru BRDM-2/99 ( http://www.military.cz/army_cr/modernizace/brdm2.htm ). Podle toho, co si pamatuji však docházelo u toho vozidla k technickým problémům a (překvapivě a naštěstí) nebyl do výzbroje AČR zaveden. Říkám naštěstí, protože se jednalo o klasický paskvil skomírajícího českého zbrojního průmyslu, který se snažil vymyslet vymyšlené (pouze za mnohem vyšší cenu a v horší kvalitě).
Teď z jiného soudku: Výsadkové družstvo má pouze 6 lidí ze zcela prozaického důvodu (a není to důvod taktický). V polovině 90. let začínaly být do AČR zaváděny Land Rovery. První kusy šly ke 43.vmpr a nějakého génia (pravděpodobně na GŠ nebo, v té době, na VePozS) napadlo, že 1 Land Rover 110 = 1 družstvo s plnou výzbrojí a výstrojí. Takže proto těch 6 zoufalců namačkaných jako sardinky…
#9 Dušan Rovenský 30. 11. 2009 - 1:02
Nakonec na bázi BRDM-2/99 vznikl transportér OKV-P, který zavedla PČR ( http://toulky.vojenstvi.cz/fotoalbum/tankovy-den-lesany-2006/tankovy-den-lesany-2006-928.jpg ).
#10 Emil Frída 30. 11. 2009 - 7:08
Mluví se tu o tom, že jeden voják nebo jejich skupina může vystupovat v různých rolích na různých organizačních místech. Problémem však je filosofie odměňování práce. MO tradičně prosazuje přístup z doby studené války, kdy organizační struktury byly stálé a voják byl ve stále stejné roli. Produktem tohohle myšlení je systemizace a šílené rozkazy 20 a 19. Finanční pravidla taky indukují výšku organizační struktury, protože ti, co vytvářejí tabulky a staví armádu si rybník nevypustí. – Pěkný cimrmanovský seminář o organizaci vojenské práce, ale vliv na systém to mít nebude.
#11 delfín 1. 12. 2009 - 2:02
Pánové, zajímavá debata na téma četa, družstvo, sekce a tým. Co se týče Andyho a Dušana, každý má svým způsobem pravdu. Andymu se nedá upřít zásadovost, náročnost na výcvik, snaha vychovávat vojáka k samostatnosti a celkově na mě dělá dojem, „velitele řídícího jednotku ze předu“ na základě pracně získaných zkušeností. Výchova, samostatnost, odpovědnost – souhlasím a podtrhuji. Samostatný a dobře vycvičený voják, poslouchající rozkazy je určitě snem každého velitele. Dušan probral danou tématiku, řekněme trochu víc vědecky a teoreticky. Dělá na mě dojem, že má hodně věcí přečteno, asi absolvoval i nějaký kurz v USA ale spíše štábní, Rengers to asi nebyl. Bezesporu s řadou věcí které popsal, musím říct ač nerad, spíše v teoretické rovině lze také souhlasit. Debata ne téma 10, 9, 8, 4, 3, 2 je také legitimní a jak popsal Ivo, záleží na úhlu pohledu, úkolu a typu jednotky. Všeobecně roky přetrvávající proces výstavby sil v AČR je špatný ale není poplatný době před rokem 1989 ale permanentně probíhajícím reformám v AČR. Dále, organizační struktury jednotek jsou v armádě stavěny na základě počtů systemizovaných míst a teprve později je jim přiřazován úkol. Je to systém zcela špatný, vznikl před rokem 2002 a byl odstartován reformátorem Škopkem a Váňou, kteří sice měli bohaté zkušenosti ze struktur NATO ale nulovou praxi u moderních bojových jednotek. Tím byl nastartován velmi složitý problém, protože na vámi kritizované struktury byla postavena infrastruktura, nakoupena nebo nenakoupena technika, zbraně a dále rekrutováni vojáci. Ne všichni s tím souhlasili ale koně byly zapřaženy a MO Tvrdík káru rozjel, ti kteří nesouhlasili byli posláni do škol, kurzů misí nebo do civilu. Přirozeně, protože jsme malou armádou, některé kroky učiněné v minulosti jsou nevratné, nebo se budou v čase dlouho vracet. Teoretik Dušan může začít počítat při navýšení družstva na 10, 9 nebo 8, kolik budeme potřebovat dalších kusů techniky, zbraní, komunikačních prostředků, jak budeme muset změnit infrastrukturu a hlavně kolik lidí budeme zase muset propustit z neúplných jednotek, nebo kolik útvarů budeme zase rušit. No, a co dál? Já jsem přesvědčen o tom, že dnes potřebují bojové jednotky armády už konečně stabilitu, sociální jistoty a čas se z permanentních reforem vzpamatovat. V dalším kroku bude určitě třeba začít optimalizovat struktury čet, družstev, sekcí a týmů, to bezesporu. Osobně si vážím těch, kteří celý problém chápu do hloubky, jsou schopni se s tím poprat, stojí za svými vojáky, cvičí je a pořád nebrečí jak ženský. Na základě příspěvků, které jsem četl mezi ně řadím lidi jako Andy a Ivo, i když Andyho zrušení celé armády chápu trochu s nadsázkou, protože by to byla nepopsatelná rána pro sociální síť této země, přestože to hypoteticky vzato to nezní špatně ale příklady táhnou. V Iráku armádu rozpustili a co se tam teď děje.
Na závěr některé věci, které nelze přehlédnout. Dušane, 6 lidí na družstvo v Chrudimi není proto, že někdo koupil vozidlo LR 110 ale proto, že ten útvar byl takto stavěn už v době kdy ty jsi chodil do školky a opravdu je tam kus historie spojené s budováním výsadkových jednotek v 50 a 60 letech jek popsal Ivo. Ti lidé co stáli u zrodu, nebyli žádní troubové ale měli něco za sebou. Proto bych byl v těchto soudech opatrný před Chrudimáky ale i příslušníky bývalé 22. vzdušně výsadkové brigády. Někdo by se nemusel udržet, ti chlapi bez rozdílu věku patří stále k hrdým vojákům naší armády. Nevím čím to ale nemohu se zabavit pocitu, že ty parašutisty nemáš rád. Je to ale taky názor. Další bod k diskusi. Andy je pro samostatnost, rozvoj celkové osobnosti bojovníka atd. Kladu si ale otázku, máme takový sbor praporčíků, který je vychová, který má zkušenosti, který je příkladem? Máme takovou UO Brno nebo VA Vyškov, která vychovává bojovníka, organizuje bojové kurzy nebo nás učí vyplňovat formuláře vz.16? Chce majoritní většina armády vůbec cvičit a bojovat nebo být spíše příslušníky záchranných jednotek a tím neznevažuji jejich práci (každý den je v armádě více než 250 nemocných gum – statistika 2008)? Jsme mentálně připravení na tvrdé a razantní velitele(mám problém píšu do novin)? Jasně za všechno může GŠ a naše-vaše praporčicko-rotmistrovská komunita je bez chyby. Já jsem se vždycky učil, že páteří armády je praporčický, nebo poddůstojnický sbor. Světe div se, za první republiky to fungovalo. Co takhle dát GŠ chvíli pauzu ať se vzpamatuje po oprávněné kritice a trochu proprat naše hlavní, vrchní a vedoucí praporčíky a následně schopnosti Vdr vést, řídit a cvičit?
#12 soldato 1. 12. 2009 - 10:56
Ano, pravdou je, že každý nadává na GŠ, na všechny generály a úředníky. A pravdou také je, že by si každý VDr měl zamést před svým prahem. Dle mého názoru armádě chybí kvalitní poddůstojnický sbor a zkušení velitelé družstev. Dokud se velitel družstva bude vybírat na základě toho, že chodí „chlastat“ s velitelem roty, na základě toho, že je v armádě už dlouho a zaslouží si to za odměnu, tak kvalitní VDr mít nebudeme. Jenže, jaká máme východiska? Být dobrým velitelem družstva asi moc jednoduché není. Za prvé si myslím, že člověk to už musí mít v sobě. To možná dokážou odhalit kvalitní psychotesty. Takže než jmenuji nového velitele družstva, chci vidět jeho psychologický profil. Jedna z možností… Dále zde máme kurzy ve Vyškově. Tyhle kurzy opravdu k ničemu nejsou a v žádném případě nám neudělají dobré VDr. To asi uzná každý, kdo takovým kurzem někdy prošel. Ještě se zkoušelo, že by do Vyškova jezdili VDr z bojových útvarů předávat zkušenosti. Ale žádný soudný velitel roty nepošle své nejlepší VDr na půl roku pryč. Takže se tam raději pošle VDr, kterého moc na rotě nechci. Rozuměj špatného velitele družstva. Máme jiné možnosti? Možná. Například kurz Komando. Myšlenka rozhodně dobrá. Provedení už ale poslední dobou pokulhává. Místo toho, aby se tam posílali velitelé družstev, tak se tam pošle kdokoliv. Nejlíp nějaký nováček, ať si v tom záděru užije, ne?! (o kvalitě instruktorů raději pomlčím…) No, a tím naše možnosti asi končí. Koncepce prostě chybí. Svědomitý Vdr se snaží sám vzdělávat, získávat zkušenosti na misích atd. Takových je ale bohužel málo a mnohdy naráží na nevůli svých nadřízených. A tím se nám kruh uzavírá. Když totiž nebudou nadřízení chtít, tak se VDr může snažit, jak chce, ale ničeho nedosáhne. A po několika letech to většinou vzdá. Takže jsem zpátky u vůle generálů. Trochu začarovaný kruh, že ano?! Otázka je, jak z něho ven. A tuto otázku musí vyřešit nejvyšší představitelé AČR. Poddůstojníci tohle opravdu neovlivní, i když mohou přispět.
Na závěr trochu odbočím k počtům členů družstva u výsadkového praporu, jak popisuje delfín. Naprosto chápu hrdost a tradice výsadkářů. Vím, že většina těch kluků pro prapor obětovala opravdu hodně a hrdost chrudimáků je pověstná. Ale nepíšou se novodobé tradice výsadkového praporu právě v těchto dnech? Nová vozidla, nové zbraně, náročné mise v Afghanistánu… Možná by stálo za to uvážit i jiné počty lidí na družstvu. Je to k zamyšlení. (například už jen proto, že družstvo má sice šest lidí, ale do mise se pak staví osmičlenné družstvo…).
#13 Ivo 1. 12. 2009 - 18:22
Svou reakci na dva předchozí příspěvky vezmu od konce, jelikož tam jsem si nejsilnější v kramlefích :-)
1. Jednoznačně souhlasím, že novodobé tradice Výsadkového praporu se píší v těchto dnech, ale tvrzení, že „družstvo má sice 6 lidí, ale do mise se pak staví osmičlenné družstvo“ není přinejmenším u Výsadkového praporu pravda. Mám za sebou 3 mise s Výsadkovým praporem a pokaždé družstva vyjížděla jako šestičlenná. Myslím, že neprozradím nic tajného, když napíšu, že hrubá struktura Průzkumného odřadu 3. kontingentu byla: 4 šestičlenná výsadková družstva (čtvercová struktra odřadu), 1 družstvo zbraní, 2 odstřelovačské prvky, velitelský hlouček, zdravotnický tým. Jen pro pořádek – při tvorbě PzO existoval pouze maximální počet příslušníků, ale jeho vnitřní uspořádání bylo plně ponecháno v kompetenci velitele odřadu. Přesto, ačkoliv se uvažovalo o dalších uspořádáních, se nakonec skončilo u klasického výsadkového družstva. Výsadková družstva vyrážela se SVÝMI veliteli družstev naplněná ORGANICKÝMI příslušníky družstev. Jedinou vyjímkou byla funkce střelce, který v misi působil zároveň jako druhý řidič – ten jediný nebyl z původní sestavy družstva (avšak ze stejné roty). Je pravda, že osmičlenná družstva se u tohoto kontingentu vyskytovala, ale nikoliv u výsadkářů, ale u mechanizátorů ze 41. mpr. Proč jsme i my neměli 8 lidí místo 6? protože 4×2 ušetřených lidí vytvořilo družstvo zbraní, které nám poskytovalo úplně jiné palebné možnosti ve srovnání s nepřítelem než dalších 8 samopalníků.
Proč jsem to tak sáhodlouze psal? Myslím si totiž, že je třeba se vyvarovat nekritické fixace na strukturu družstva a nevidět ho v širší souvislosti. Pokud by byla výsadková četa poslána do boje sama o sobě, tedy 3x 6 výsadkářů s velitelem čety a jeho spojařem, tak opravdu šance této jednotky nevypadají na první pohled růžově. Vyslal by ale velitel výsadkové roty (rozumný) takovouhle sestavu na plnění samostatného bojového úkolu? Proč by to dělal? Aniž by se ptal svého nadřízeného, může je doplnit o obsluhu/hy Carl Gustav, obsluhu/hy AGS, obsluhu/hy PTŘS, to vše ze „své vlastní zahrádky“. To je totiž ten nejzásadnější rozdíl mezi struktutou výsadkových jednotek a mechanizovaných jednotek v AČR – velká palebná síla v malém počtu vojáků při pěších operacích ORGANICKY přítomná v samotné jednotce. Pokud by to náhodou nestačilo, může velitele praporu požádat o podporu odstřelovačů, těžkých zbraní z roty zbraní apod. Žádnou z těchto možností velitel mechanizované roty přímo na rotě nemá, veškerá jeho palebná převaha je ukryta v jeho vozidlech. A proto budou mechanizátoři vždy nasazováni v určitém typu terénu a výsadkáři zase v jiném. To samé platí o charakteru operací hodících se každému typu jednotky. Sečteno a podtrženo, já dám vždy přednost šestičlennému družstvu pokud budu mít výše zmíněné prostředky před 8-9 členným družstvem bez nich. Pokud bych si měl vybrat 1 strukturální změnu družstva, tak by to bylo vytvoření OFICIÁLNÍ funkce velitele sekce – včetně odpovídající platové třídy a hodnosti. Pokud bych si měl vybrat 1 strukturální změnu výsadkové čety, byla by to funkce zástupce velitele čety na KAŽDÉ výsadkové četě. Hned v závěsu by bylo vytvoření 4 výsadkového družstva, tedy přeměna na čtvercovou strukturu. O rotě tahle debata nebyla, takže si to nechám pro sebe :-).
2. Jen krátce k výběru velitelů družstev. To přece není nějaký abstraktní nečitelný mechanismus. Konečné slovo v tom má velitel roty (nezažil jsem, že by se v tom někdy angažoval VPr), ale poradní hlas MUSÍ mít především ZVČ jeho čety a vedoucí praporčík roty – naprosto normální postup v US Army. Pokud tohle někdo odmítá dodržovat, tak mu žádné množství psychologických testů a výběrových postupů nijak nepomůže…
3. Musím se trochu pousmát nad nekonečným vlivem „zlého GŠ“. Ruku na srdce, koho z vojáků při jeho činnosti omezuje/úkoluje někdo vyšší než velitel praporu? Vše nad úrovní prapor má jen velmi nepřímý vliv na to, co a jak vojáci cvičí. Přímá zodpovědnost za vycvičennost jednotky končí u velitele roty. A to je pokud vím kapitán, žádný generál :-)
#14 soldato 1. 12. 2009 - 21:21
IVO: jen krátce k 3. bodu. Myslím, že „zlý GŠ“ nepřímo ovlivňuje všechny vojáky. Minimálně nevydáním jasných postupů a koncepcí… Náročnější výcvik (např. bojové střelby které by měli simulovat realitu, nové taktické postupy, reálná zdravotní příprava…) pak probíhá pololegálně… A o vlivu GŠ právě na VPr snad netřeba hovořit. A Vpr už ovlivňuje VR a ti poté vojáky… :-)))
Nad ostatními body se dá dlouze diskutovat. Ale to, že šest lidí na družstvu je málo mi asi nevymluvíš… I když chápu tvůj pohled v širších souvislostech.Zkus se na to ale zase ty podívat z pohledu velitele družstva. Ten to zas vidí úplně jinak. V „užších“ souvislostech :-)
#15 Dušan Rovenský 1. 12. 2009 - 23:41
Koukám, že se debata slušně rozhýbala a to je dobře. Nejde o nějaké „plakání někomu na rameni“, ale o solidní výměnu názorů. Věcí na které bych chtěl reagovat je spousta a tak se budu muset omezit jen na některé:
1. Čtyřová sestava praporu, roty a čety je na západ od našich hranic naprosto běžná. Naopak trojková sestava je pozůstatek sovětského modelu. Někdy v 90. letech AČR přešla částečně na čtyřkovou setavu čet (nevím jestli u všech typů útvarů, ale já si pamatuji, že mechanizované čety měly 4 družstva a tankové čety 4 tanky), ale později se (pro mě z neznámých a nepochopitelných důvodů) k trojkovému modelu. Samozřejmě, čtyřková organizace je mnohem pružnější a dokáže mnohem lépe absorbovat ztráty než trojková.
2. Rotmistrovský a praporčický sbor v AČR je (bohužel) velmi slabý a celých 20 let od počátečních úvah o profesionalizaci armády není (z nejvyšších míst) příliš velký zájem se jeho výstvabou a rozvojem zabývat. Nebudu se tím dále rozebírat, protože tento bod je na samostatnou debatu na mnoho a mnoho stránek a spíše umístím na On War článek, který jsem k tomuto tématu před více než rokem publikoval.
3. Co se týče navýšení počtu osob v pěším (mechanizovaném, výsadkovém atd.) družstvu, tak si osobně myslím, že kdyby byla vůle, tak to není problém. Limitní počty osob v AČR jsou dané ovšem co není dané je jejich distribuce. Už jsem to naznačil v jiné debatě, že máme řadu brigád, které mají 2-3 prapory (dělostřelecká, logistická, ženijní, chemické ochrany, protiletadlová atd.). Tyto brigády jsou obyčejné paskvily a takováto organizační struktura slouží pouze jedinému – aby mohlo existovat hodně štábů (velitelství brigád), kde by bylo možno „upíchnout“ obrovské množství důstojníků, které AČR má (důstojníci a generálové tvoří 27,34% celkových počtů VZP v AČR; pro srovnání – v U.S. Army je to 16,21% a v U.K. Army je to 16,18%). Dokonce ČSLA v roce 1989 měla menší procento důstojníků než současná AČR – pouze 20%.
Další problém – výstvaba 44. a 74.lmopr. Tohle je v současné ekonomické a peronální situaci AČR čistá fantasmagorie. Tyto útvary nebudou dobudované a hlavně personálně naplněné ještě řadu let, jestli vůbec někdy. Jen tak pro zajímavost – rekrutace je zastavená až do 1.10.2010 a k tomuto datu má být zrekrutováno 100 nových vojáků. Takže odpověd, jak zvýšit počet příslušníků pěších družstev (a je celkem jedno, jestli na 8, 9 nebo 12) a případně přejít na čtyřkovou sestavu: a.) Zrušit „mírové“ brigády a jejich prapory přepodřídit 4.brn a 7.mb (tak, jak to bylo před rokem 2003). Tímto se ušetří obrovské množství štábních míst. b.) Zrušit 44. a 74.lmopr a jejich personál a tabulková místa předistribovat mezi 41., 42., 43., 71. a 72. mpr (vmpr).
4. Averzi vůči výsadkářům nemám. Sám jsem u 4.brn více než 3 roky sloužil a párkrát jsem si skočil, takže to bych neměl rád ani sám sebe :-) . V Chrudimi mám pár dobrých kamarádů a velice si jich vážim. Co však mohu říci je, že právě služba u 4.brn mi v mnoha věcech „otevřela oči“ při pohledu na kvalitu personálu této „elitní“ brigády. Prostě a stučně – kvalita lidí u 7.mb je naprosto srovnatelná a 4.brn dnes již mnohdy žije pouze z podstaty své bývalé slávy. A to říkám bez jakékoli zášti vůči komukoli a v hluboké úctě a kamarádství ke všem opravdovým výsadkářům.
#16 Ivo 2. 12. 2009 - 19:32
1. K poznámce Soldata: je sice pravda, že pro většinu věcí chybí jasné postupy a koncepce, ale jedním dechem říkám, že nám to naprosto vyhovuje. Jenom v tomto prostředí si může Výsadkový prapor lehce stanovovat postupy vlastní, které následně kodifikuje (Praporní příručka vyšla poprvé v roce 2000). Zkrátka v tomhle „bezvládí“ se dobře prosadí útvary, jejichž velitelé mají jasnou vizi, znají postupy jak ji dosáhnout, nebojí se riskovat a mají dobrý velitelský sbor. To co jiní vidí jako pohromu, my jako příležitost…
2. Pro Dušana Rovenského: naprosto souhlasím s tím, že celková struktura AČR není úplně vyvážená. Bylo by to asi na samostatný článek, ale v krátkosti. S tím jak se AČR zmenšovala, se nijak (kromě změny názvů velitelství) výrazně nezměnila celková struktura velení. Ve srovnání se světem, kde se více a více prosazují „ploché struktury“ (jeden řídící orgán se spoustou podřízených prvků) je stav u nás opačný. Pro představu: mezi Výsadkovým praporem a náčelníkem GŠ se nachází -1. brigáda, 2. pozemní síly, 3. společné síly, 4. GŠ.
2. Kvality 4.BRN se zastávat nehodlám, jelikož stejně jako většina výsadkářů k ní mám přinejmenším ambivalentí vztah. Jestli jsou vojáci 4.BRN a 7.MB zcela srovnateslní nevím, ale nemůžu říci, že by mě to nějak překvapilo. 4.BRN totiž stejně jako 7.MB není žádná brigáda, ale mechanizovaný pluk (jen má jeden výsadkový prapor místo tankového), který se strukturálně se 7.MB v podstatě shoduje. Aniž bych tě znal nebo tě chtěl urazit, vsadil bych boty na to, že jsi sloužil u 41.mpr nebo 42.mpr. Jak jsem to poznal? Výsadkář by nikdy nenapsal slovo „elitní“ nebo „my“ či „naše“ do stejné věty jako „4.BRN“. Nejslavnější období skončilo dle mého názoru v roce 2003, kdy byla brigáda okleštěna na současný mechanizovaný pluk. Před tímto obdobím měla pod svým velením kromě současných praporů: průzkumný prapor, dělostřelecký oddíl, ženijní prapor, spojovací prapor, prapor logistiky, zdravotnický oddíl, chemickou rotu. Tehdy se jednalo skutečně o vševojskový reálně samostatně nasaditelný svazek. Ale to už jsme se od družstva dostali pěkně daleko :-)
3. Zrušený nábor až do 1.10.2010? Jsi si jistý? Pokud je to pravda, tak je to skutečně rána…
#17 Dušan Rovenský 2. 12. 2009 - 20:29
pro Iva: Ano, tento termín (obnovení náboru od 1.10.2010) je platný. Jestli však bude dodržen (a nábor bude zahájen dříve nebo dokonce později), to ví jen Bůh.
Jinak, slovo elitní jsem napsal v uvozovkách. Není to žádné tajemnství, že jsem od roku 2001 do roku 2003 sloužil na velitelství 4.brn. Tak, a teď do mě :-) !!!
#18 delfín 2. 12. 2009 - 23:42
Doplňující komentář pro Iva a Dušana. Dá se souhlasit s tím, že dnes, de facto není zásadní rozdíl mezi 4 a 7 Bde. Ano jistou výjimku tvoří 43vpr a tpr. Doba fungujícího sytému 4. brn skončila v roce 2004 (dopřesnění). Do roku 04 měla brigáda neskutečný lidský potenciál. Byla to směsice starých harcovníků a mladých dravců. Chtěli cvičit, makat a hlavně nehledali problémy. Otec myšlenky a bývalý parašutista gen. Kuba viděl min 15 let dopředu. Měl jasnou vizi a nadčasově věděl co bude potřeba v budoucnosti. Brigáda byla stmelována výsadkovým výcvikem, velení brn standartně procházelo kurzy v zahraničí, podporovalo ducha jednotky a na všech úrovních panovaly nejenom korektní profesní vztahy, kázeň ale také silné kamarádství. Jádrem a motorem 4.brn byl 71 vpr. Tím se celá brigáda vymykala standardu celé tehdejší AČR a dnes není tajemstvím, že jsme se přes ni profilovali v NATO. Byl to nástroj první neoficiální reformy armády z dob studené války. Přirozeně to celá řada lidí v armádě neunesla a udělala vše proto aby se to „srovnalo“. Významnou měrou tomu přispěli i dva po sobě jdoucí ministři, kteří byli bývalí vojáci s různou úrovní zkušeností. Standardy brigády jako vstupní výběrové řízení, PŠ v Chrudimě byly rázem pryč. Přesun do Žatce byl rozčarování, který dodnes nikdo nechápe. Rozhodnutí prostě padlo a v roce 2004 odešla brn ještě jako homogenní jednotka jinam. V důsledku toho, že brn zahájila profesionalizaci už v roce 1996 byly rekrutační oblasti především na severní a jižní Moravě, což znamenalo dvě masivní vlny odchodů v roce 2004 a 2005. Dnes jsou bývalí příslušníci brn rozseti po celé AČR. To ale v zásadě není zas tak špatně. Definitivní destrukce nastala, přesto, že se spousta srdcařů jednotek brn snažila udělat maximum, s úkolem připravit a vycvičit 4.BUU. Vzhledem k nenaplněnosti brnky nastalo masové (šílené) doplnění brigády, vším co mělo ruce a nohy. Na to vše měla brn 10 měsíců. Normální jednotky NATO připravují brigádní úkolová uskupení 2 až 3 roky. Běžně se stávalo, že nováčci z Vyškova („perfektně vycvičení“) přiházeli v průběhu praporních taktických cvičení s bojovou střelbou a bez jakékoliv další přípravy se začlenili do procesu (ke strojům) v úrovni výcviku praporu. Například nováčci 43.vpr rovnou ze základního výsadkového kurzu nasedali do AN 26 a jejich první seskoky u praporu nebyli paradoxně na letišti v Chrudimě ale na velmi složité doskokové plochy Doupova . Kdo to nezažil, to nikdy nepochopí. Brn se naposledy vybičovala a potom následně muselo dojít k útlumu (kolapsu), který se v současné době projevuje. Reorganizace brigády na „pluk“ je další nevratný krok naších reforem. Osobně věřím, že dnešní mladí velitelé rot, s dobrým potenciálem, vyrostou, doplní díru jedné generace, která prostě odešla a nikomu to nevadilo a zase postaví brigádu na nohy. Krátce ke komentáři Iva, že neexistence doktrín, tedy anarchie, nahrává těm, kteří se nebojí a chtějí cvičit, není tak docela pravda. Doktríny a koncepce existují a v současnosti jsou také novelizovány. V tom není až takový problém, základní nedostatek je, že současné velení společných sil (čest vyjímám, které existují) nepochopilo svoji roli jako providera výcviku. Nerozpracovávají koncepční materiály do taktické úrovně a jsou naprosto odtrženi od reality. Celá řada z nich má nulové zkušenosti z operací stejně jako nadřízený GŠ ale i podřízené brigády. Nechápu jak se může stát, že někteří velitelé brigád nebyli v AFG a jejich vojáci ano. Co se týká nedokonalých struktur družstev a čet u mech praporů, podle mě nic neznamená, protože do operace nevyjíždějí jako organické jednotky, do dnešního dne neukončili fázi stmelení na úrovni prapor a neabsolvovali ani základní národní nebo NATO CREVAL. Jsou prostě výcvikovou základnou a myslím si, že jim to vyhovuje. Jediné kompaktní jednotky, které se dají nasadit jako celek jsou: 601.skss, 43.vpr, tpr, CBRN jednotky, týmy FAC a FOO a v zásadě moduly EOD. V této oblasti je to můj pohled na věc a nemusí být zcela objektivní. To je ale na další diskusi.
#19 Andy 2. 12. 2009 - 23:50
Delfín: pěkné a zasvěcené zhodnocení 4.brn. Přesto si poříd myslím, že 4brn je lepší než 7 mb.
#20 Ondrej Rajkovic 3. 12. 2009 - 9:17
Andy: i když tady bylo napsáno mnohé, pořád si myslím, že srovnávat 4brn a 7mb je asi jako srovnávat citron a pomeranč. Každá brigáda byla postavena s jiným záměrem a tvoří ji jiné oddíly. Pokud chceš rychlý svazek tak si vybereš 4brn která se „svým“ (promiň Ivo ;-) ) 43.vpr je schopná manévrovat v podstatně rychlejším tempu. Ale pokud potřebuješ pěst tak si vybereš 7mb s jejím tankovým praporem. Toto je pouze teoretická úvaha která nezohledňuje skutečnost a toho čeho jsou jednotlivé brigády a jejich prapory schopné.
#21 Andy 3. 12. 2009 - 10:36
Já to hodnocení nepsal z hlediska použití, ale spíše z hlediska personálu. Ikdyž ten rozdíl už není tak velký, jelikož 4.brn v posledních letech nabrala vše co mělo ruce a nohy.
#22 delfín 3. 12. 2009 - 21:46
Andy souhlas ale chtěl jsem být neutrální. Ten mladej a dravej potenciál pořád maji.
#23 sarafossil 10. 12. 2009 - 22:07
Andy sebevědomí ti nechybí, ale realita je dnes určitě jiná. Snad kromě 43, která stála AČR každý s posledních pěti let minimálně 3x více než každý mech.prapor včetně těch od brn, je brn již dávno za 7.mb.
#24 Ivo 11. 12. 2009 - 0:25
Tak tomuto údaji (3x více než mech. prapor za posledních 5 let) se můžu skutečně jenom smát. Ze kterých údajů jste čerpal? Jinak mě nenapadají žádné měřitelné údaje, ve kterých by byla BRN jako celek za 7. mb. Ale rád se nechám přesvědčit o opaku.
#25 Poustnilisticka 11. 12. 2009 - 16:21
Tak koukám, že se tu rozjela pěkná debata. Musím souhlasit se spoustou názorů, které tu padly, ale mám nějaké vlastní poznatky.
Pro Delfína:
Kvalita instruktorského a učitelského sboru u VeV-VA ve Vyškově a potažmo kvalita vycvičenosti vojáků, kteří jsou k jednotkám z Vyškova-samozřejmě, že ta kvalita lidí je tam nižší než by mohla být. Ale položil si jste si někdy otázku proč tomu tak je? Nebo ještě lépe-pokusil jste si na ní někdy co nejobjektivněji odpovědět? Protože kdyby jste to udělal, zjistil by jste, že chyba neleží jenom v systému, ale i v lidech na nižších levlech velení-rotmistři a praporčíci všech brigád AČR.
Z mých vlastních zkušeností vím, že odpověď na výše uvedenou otázku obvykle sklouzne k nějakému oblíbenému klišé o Vyškovu a jak to tam dělají blbě a že tam dělají zbytečnou pakárnu. Nejsem nějaký extra zastánce Vyškova, protože jsem tam sloužil (dočasně-v rámci filosofie zčeření vody a rotace personálu) a vím jaký je tam systém a co tam kolikrát slouží za lidi. Situace tam není dokonalá, ale mohla by být lepší, kdyby si velitelé u jednotek uvědomili, že když tam nedají své nejlepší lidi jako instruktory a učitele, tak prostě nebudou mít kvalitní vojáky po základní přípravě. To je fakt a to nikdo neokecá. Já je do určité míry chápu-musí mít výsledky a nemůžou proto nejlepší lidi dát do Vyškova (navíc by tam téměř nikdo nechtěl). Proto říkám, že je to selhání managementu na GS, které musí převzít zodpovědnost a zavelet velitelství společných sil.
Zkuste se zamyslet co Vás napadne, kdyby Vám čistě hypoteticky, nařídil Váš velitel odchod do Vyškova řekněme na 2 roky. Jak by jste argumentoval proti? Co vím já, tak například výsadkáři nechtějí přijít o příplatky a příslušnost k jednotce, málokdo chce utratit příspěvek na bydlení za dojíždění, někomu se nechce od rodiny, jiní naopak nechtějí plnit základní ustanovení vojenských řádů, které se ve Vyškově vyžadují. No a někteří tam prostě nepůjdou, protože ve Vyškově je pakárna. To je jenom malý výčet důfvodů proč nejít sloužit tam, kdeš by to ale bvylo třeba jako sůl.
Proto tvrdím, že uplakánci, kteří tam nikdy nesloužili jako instruktoři nebo učitelé ztrácejí nárok na jakékoliv komentáře na kvalitu vycvičených vojáků a systém, který tam panuje (podobně to platí pro UO).
Já osobně jsem dospěl k závěru, že všechno co jsem popsal nahoře má příčinu v jedné jediné věci. Existuje jeden jediný jmenovatel platný pro celou AČR. A to je nedostatek kázně. Podívejte se okolo sebe. Začíná to neochotou vojáků respektovat platná pravidla a končí to ochotou velitelů je v tom podporovat. V tomto bodě bych nerad, aby došlo k mýlce. Chápu a nevadí mi, když si jednotka v průběhu výcviku nebo akcí v zahraničí upravuje SOP a ostatní záležitosti v souladu s vývojem situace v operaci. Ale nemám pochopení pro bandy otrhaných vagabundů potulujících se v mírových posádkách apod.
Rovněž chápu, že je nutné mít přísné a náročné velitele. To je v pořádku. Ale ať je takový velitel spravedlivý ke všem stejně a neplete si tvrdost a náročnost se zneužíváním svého postavení a ať jde vzorem. Ať má dostatek své vlastní sebekázně, aby se tak choval.
Také bych rád podotknul, že právní vědomí velitelů na všech úrovních (rotmistry a praporčíky nevyjímaje) je pěkně nízké. Pak se nemůžeme divit, že velitelé kolikrát ani neví, že svým chováním porušují zákony a jednají protiprávně. Někdo tu okomentoval výkaz vz. 16 ve smyslu zbytečnosti a pakárny. To je přesně ukazatel právního vědomí nebo spíše nevědomí. Tento výkaz samozřejmě komplikuje veliteli život, ale slouží i jako jeho ochrana. To už si nikdo moc nechce připustit. Samozřejmě vby se mohlo diskutovat nad nějakou jednodušší nebo administrativně méně náročnou formou, ale to je věc nadřízených.
Bylo by tu toho ke komentování mnohem více, ale rád bych nechal prostor pro komentáře někomu jinému. Takže hrr na mě.
#26 cmepba 11. 12. 2009 - 19:00
To Poustnilisticka- já nevím, asi bych to měl nějak zkritizovat, nicméně s ohledem na fakt že jsem už v běžnjém životě všechen prach vystřílel – i tím snaže se některé své nadřízené přesvěsčit že ten či onen útvar či jednotka nejsou studnicí pravdy morality a cudnosti–nezbývá než jednoduše douhlasit.
#27 delfín 12. 12. 2009 - 20:44
Poustnilisticko – Přestože, jsem se nenavážel do UO ani VA ale hodnotil lidský potenciál, musím s tebou souhlasit. Zastávám velice podobný názor a za ten tvůj díky. Pokud tak uvažuje více lidí v AČR není to s náma zas tak špatné. Smekám
#28 Roman 17. 11. 2010 - 21:14
Co se týče instruktoru ve Vyškově. Každý rok absolvuji kurz velitelů družstev. Týden,který by se mohl proměnit v krutou pakárnu ( možná je to pokroucený pohled příslušníka AZ ,ale jeho oficiální náplň mě nijak výrazně neobohacuje). Naštěstí jsou tam lidé jak major J. či kapitán (možná nadporučík ) P. Tihle lidé dokáží nestravitelnou náplň kurzu podat lidským způsobem.Nebrání se diskuzi nad tématy a jejich zapálenost pro věc je více než nakažlivá.Vyslechnou si naše názory na věc a nemají nás automaticky za civilní diletanty :o) Na opačné straně jdou lidé,jako jistý příslušník,který nás neprodleně informoval o tom,že jeho původní útvar byl zrušen,tak teď z nouze dělá instruktora ve Vyškově.To co nám říkal jsem si mohl přečíst doma :o(
#29 PJK 17. 11. 2010 - 23:32
Rád bych jen v rámci této víceméně už rok staré diskuse doplnil info ke zmiňovanému členění 4.brn. Moc nechápu komentář Iva (ve vší úctě – jinak v ostatním souhlas) o rozdílnosti stavby družstva. V rámci 4.brn. mají 41. i 42.mpr po „vyskákání“ ze strojů (BVP,nyní KOT Pandur) venku roj o 6 lidech. V rámci standardů 4. brn (kodifikovaných hlavně na základě taktických postupů ze 43. vmpr.) tento roj z hlediska taktických postupů funguje stejně jako roj u 43. vmpr. Důvodem je sladěnost taktických postupů v rámci celé brigády, tj. aby v nedozírném ideálu byl každý příslušník bojovek 4. brn cvičen na stejný standard – a to jak z hlediska taktiky, tak i fyzických předpokladů. V KOT po zasazení roje do akce zůstávají 3 lidé. Roj venku vede velitel roje. V čem je rozdíl pohybu na zemi v terénu z hlediska taktiky u takového 6ti členného roje 41. či 42.mpr. a z nebe seskočivšího 6ti členného roje 43.vmpr., když SOP jsou úplně stejné?
#30 Ivo 18. 11. 2010 - 9:13
Jeste nez zacnu reagovat na komentar PJK, nedokazu odolat pokuseni vyjadrit uspokojeni, kam se nase rok stara zbozna prani dostala:
1. Funkce zastupce velitele druzstva – od 1.1.2011 na Vysadkovem praporu bude na kazdem druzstvu tato funkce s odpovidajici hodnosti – cetar, tedy druha nejvysssi po VD (rotny), nikoliv nejnizsi jako doposud.
2. Funkce zastupce velitele cety na vsech cetach – od 1.1.2011 na Vysadkovem praporu bude na kazde cete tato funkce v hodnosti rotmistr.
To bylo jen tak na okraj, ale mel jsem radost, ze se toto (a nejen to) podarilo dnes jiz byvalemu veliteli Praporu prosadit. Timto ho do civilu zdravim.
Zpet k tematu. Myslim, ze uz jsem to napsal ve dvou predchozich prispevcich, ale pokusim se to zesumarizovat.
Ano, na pohled je struktura mechanizovaneho ROJE identicka se strukturou vysadkoveho DRUZSTVA vicemene i vcetne zbrani, ALE. Rozdil je jiz na pohled v tom, ze u mechanizatoru se jedna o cast druzstva, u vysadkaru o druzstvo kompletni. Jak uz jsem psal, toto druzstvo ma schopnosti srovnatelne s fire teamem US Marines, tudiz je k nemu i tak pristupovano. Vysadkari, pokud se nejedna o statickou nebojovou cinnost, operuji typicky v cetnich ci rotnich ukolovych uskupenich. A v tom tkvi ten druhy rozdil, z meho pohledu vyznamnejsi. Zatimco cetni ukolove uskupeni muze u vysadkaru vypadat treba takto: 3 vysadkova druzstva, velitelsky element, tym AGS, tym Carl Gustav, 1x lehky minomet (ten fakticky az pristi rok). Proto jsem psal, ze je treba se vyvarovat nekriticke fixace na druzstvo. Zatimco vysadkove druzstvo dava smysl az prave v ramci cetniho ukoloveho uskupeni, mechanizovany roj dava smysl pouze s vozidlem, lhostejno zda s BVP ci KOT. Jak mechanizovany roj, tak vysadkove druzstvo jsou bez teto zachranne site ztraceny.
Vysadkove roty jsou postaveny tak jak jsou, prave z tohoto duvodu. Vsechny mnou vyjmenovane posilove prvky jsou pritomny organicky primo na kazde z vysadkovych rot, neni tedy treba zadat nadrizeny stupen. Ten muze jeste poskytnout odstrelovace, PTRS ci stredni minomety.
A zase se oklikou vracime k tomu, ze vysadkari jsou diky tomu vhodni pro plneni urcitych ukolu, mechanizovane jednotky zase pro jine. Protoze vysadkari nedavaji po takticke strance smysl bez svych tezkych zbrani, mechanizatori zase bez vozidel.
#31 Dušan Rovenský 18. 11. 2010 - 10:36
Pro Iva (k bodu 1. a 2.) – To je tedy výborná zpráva! Pokud se tento trend podaří prosadit u všech útvarů (nebo minimálně bojových), bude obrovský kvalitativní posun vpřed. Třeba k tomu (byť okrajově) přispěla i diskuze na těchto stránkách. Pokud ano, tak je vidět, že psát tu a diskutovat není úplná ztráta času (jak by si někteří mohli myslet).
#32 Robert 18. 11. 2010 - 15:09
Nezbyva nez dodat, ze Ivo to zase krasne zesumarizoval. Ano toto jsou fakta, ktera se nicmene nemusi zdat nemenymi v kontextu posloupnosti veleni. Tim chci rict, ze to co je jasne veliteli roty nemusi byt znamo lidem zodpovednym za organizaci vycviku na vyssich stupnich nez je rota.
Jednu vec Ivo primo nezminil, je to strasak, ktery se objevil nevim odkud a zacina strasit….strasak rovnosti mezi utvary, jednotkami a podobne. Obecne bych to nazval syndromem principu predstirane rovnosti. Priznat si ze ruzne jednotky a utvary teto armady jsou na ruzne urovni vycvicenosti zrejme boli a nektere prislusniky ACR vice nez malo. Nejde tedy o to, zda nekteri klicovi hraci pochopi rozdil mezi tim, ze vysadkove druzstvo/ceta ma jine schopnosti nez druzstvo/ceta mechanizovane, ale z meho pohledu se rozhoduje na zaklade toho co (v tomto pripade spise koho) kdo preferuje. Nedavno jsem na vlastni kuzi zazil pripad, kdy bylo rozhodovano podle principu: „at si to vyzkousi kazdy“…polilo me horko, protoze jsem si myslel, ze zahranicni mise neni od toho aby se neco zkouselo, ale aby se plnil operacni ukol, nejlepsimi dostupnymi prostredky, co nejefektivneji a pochopitelne s ohledem na ochranu vlastnich sil. Proto se zamyslim nad tim, zda umele vytvret klima ze vsechny jednotky jsou na stejne urovni neni krokem mimo, to prinejmensim, anebo primo nebezpecnym hazardem. Vzdy se zamyslim na tim, jak probihal proces profesionalizace armady, nektere utvary byly plne profesionalni drive nez ostatni a mohly zacit cvicit a ziskavat zkusenosti, jine logicky zacaly pozdeji a doba po kterou ziskavaji srovnatelne mety bude logicky delsi….lze to tedy vydat rozkazem? (vydanim stejne barvy cepice, umistenim padaku na nasivku….ci konec koncu pridelenim stejneho ukolu jako jednotce s diametralne vyssi urovni vycvicenosti?). Kazdopadne i mnozi s diskutujicich by se jiste podivili, ze 10 let jejich usili, ktere bylo vykoupeno castym skripenim zubu, potem a buhvi cim jeste nekdo dohnal za polovinu casu.
Nehledejte prosim analogii s realitou, jde pouze o princip potlacujici skutecne tvoreni elity (ne te medialni) :-), nechci se nikoho dotknout proto to beru jako pouhy podnet k diskuzi.
Jiste by to vydalo na cele samostatne tema, ale zatim jsem se tim neopovazil obtezovat administratora, tak mi snad opustite, ze jemne odbiham od tematu.
#33 Robert 18. 11. 2010 - 19:02
Aby se nereklo, ze to tady narusuji a abych nebyl oznacen za skodice vyprodukovaneho „problemy v armade“…to je vtip.
Jde o to, ze po prave probehnuvsi debate s Ivem na tema optimalni struktury vysadkoveho druzstva/cety, by me jiste zajimal i vas nazor na to co si predstavujete pod timto pojmem, popripade, zda-li by mel nekdo nejakou podnetnou myslenku na toto tema.
Stavajici stav je vsem notoricky znamy, vysadkove druzstvo v kontextu 43. VPr je sesticlenne, rozdelene na 2 sekce (neplest se section) a/nebo 3 tymy (2×3 osoby nebo 3×2 osoby). Coz je za jistych okolnosti minimalne matouci, nicmene lide kteri s tim to systemem prisli vychazeli z omezenych moznosti a byli svym zpusobem prukopniky proto nechci jejich praci hanit, ale naopak ji vyzdvihnout a vyseknout jim minimalne poklonu do vyse kolen.
Kazdopadne vse se vyviji a dnes uz mame dobrou predstavu jake jsou vyhody i nevyhody teto struktury. Mezi jasne nejvyraznejsi nevyhodu teto organizace patri neschopnost plnit ukoly druzstvem jako bojovou patrolou (samostatne 6ti clenne druzsvo nema proste dostatek prislusniku a ani palebne sily aby bylo schopno tyto cinnosti provadet, snad s vyjimkou ukolu pruzkumneho charakteru), k vyhodam bezesporu patri snadna ovladatelnost, dobry prehled velitele.
Otazka tedy zni bylo by vhodne prevzit organizaci podobnych jednotek ze zapadnich armad, ci se k nim jeste blize priblizit, protoze touto cestou uz se nas utvar ubira (viz PSG na kazde cete, i u nas, a ceta zbrani na bojovych rotach jako typicky priklad tohoto smerovani). Nebo…a to by byla cesta, ktera by se prizpusobila predevsim soucasne technice LR130 Kajman, zachovat strukturu stavajicich druzstev a zamerit se na strukturu cety. Mozna ze prave tato variatna nekomu muze prijit zcestna, kazdopadne, timto zpusobem by bylo mozne ziskat podobne cleneni jako maj napriklad STRYKER brigades v US Army (myslim ideove) tj. 4xVDr – 2x to co je oznacovano jako section (ve vsech jinych armadach krome nasi jsou to dve tecky nad taktickou znackou jednotky) – pricemz jedne section by mohl velet primo velitel cety a druhe ZVC, stejne tak jako kdyz se ceta deli pri provadeni manevru.
podonou strukturu mela i jednotka, ktere jsme ja i Ivo veleli v ramci mise v AFG. organizace byla pruzna a velmi dobre vyhovovala rotacnimu principu (polovina operuje, polovina odpociva, nebo provadi cinnost na zakladne). Nicmene neni zcela jasne, zdali budeme od druzstva ocekavat samostatne plneni ukolu. Co se tyce mechanizovane pechoty, tak tam jsem na 99,9% presvedcen, ze 1BVP take nebude vyslano k plneni ukolu samostatne. dekuji za pripadne budouci komentare.
#34 PJK 18. 11. 2010 - 19:07
Děkuji za vysvětlení, pozorně čtu, pozorně vnímám a pozorně nad tím uvažuji – avšak dotaz přetrvává – V čem je v současné době jiný pohyb (taktika, drily apod.) u 6ti členného tělesa (roje) 41. či 42. mpr. a 6ti členného tělesa (výs.družstva) 43.vmpr.? Oba mají v čele velitele, který dokáže fungovat samostatně. BVP či KOT Pandur fungují jako případná možná podpora, ale 6ti členný roj 41. a 42.mpr. funguje samostatně a je cvičen k plnění samostatných úkolů i jako „opěšalá“ jednotka, podle naprosto stejných SOP jako 43.vmpr., v rámci standardizace uvnitř 4. brn. Tak to prostě je. Viděl jsem cvičit družstva 43.vmpr., viděl jsem cvičit družstva (roje) 41. a 42. mpr. a taktické SOP a jejich provádění je stejné.
Já to jen zmiňuji, nijak to nehodnotím (jestli to je dobře nebo špatně, jestli jsou v tomto více nebo lepší mechanizátoři nebo výsadkáři nebo „motorizátoři“ (44.lmp.) apod. či tankisti, mechanizátoři atd. ze 7.mb. apod. Prostě jsem to jen zmínil pro uvědomění si, že to takhle je. Seznamoval jsem se s obsahem výcviku a základními pohyby družstev dle SOP (kromě samozřejmě výsadkové přípravy, i když tu mají první roty u mpr. a sam. průzkumné čety také) jsou stejné. Dokonce v rámci 4.brn. i migrují vdr, kteří vzhledem k této standardizaci mohou jinde v rámci 4.brn víceméně (samozřejmě můžeme najít určitá specifika) převzít družstvo.
Psal jsem to proto, že bych tak striktně neodděloval (viz komentáře) pohyby výsadkového družstva a „mechanizovaného“ družstva. U mpr. kromě funkcí řidiče, SO a vdr, kteří zůstávají v BVP či KOT jsou stejné funkce, stejně cvičení lidé, na základě stejných zdravotních a fyzických standardů (když zůstaneme u A a ne hned A1 výs.), podle stejných SOP. „Mechanizované“ roje (slovo mechanizované v praxi znamená, že jsou na místo zasazení přivezeni – jinak je další pohyb by foot) jsou už několik let cvičeny podle stejných SOP, v pohybech terénem (v předbojových i bojových sestavách atd.) a drilech stejně jako výs. družstva.
Nemluvím nyní o způsobu a možnostech nasazení atd. a o taktice vyšších celků. Mluvím o stupni družstvo (roj). A to je 6 = 6. Také mluvím o hlavních rysech a ne řekl bych „jemných niancích“.
Rád bych jinak uvedl, že přestože jsem se zde vyjádřil ve věci standardizovaného výcviku v rámci 4. brn. (předpokládám, že u 7. mb to probíhá stejně či podobně – snad kromě tpr., kde by bojovali vždy v tanku), vážím si všech druhů zbraní a dobrých vojáků všech odborností, protože to vše je samozřejmě o spolupráci všech odborností.
Děkuji za trpělivost, už jsem se „vypsal“ :-)
#35 PJK 18. 11. 2010 - 19:09
Ještě vsuvka – samozřejmě i 6ti členné roje u mpr. jsou tvořeny 2 sekcemi, 3 týmy. Jak jsem říkal – stejné SOP :-)
#36 Šťoural 19. 11. 2010 - 3:41
to PJK,
Bohužel v naší armádě není jasný rozdíl mezi vysadkáři nebo pěchotou na OT,BVP nebo Pandurech(KBVP).Je to asi dáno historicky.Za Varšavské smlouvy se čerpalo z zkušeností Rudé armády která za WWII neměla OT-nemohla tak vzniknout žádná doktrína jejich použití.BMP 1 se objevil až v 70.letech,kdy už nebyli žádné válečné zkušenosti,má se zato že je to autobus pro pěchotu-to je ale OT.
No a u nás vládne mafie 43.vmpr sice skvělí vysadkáři ale zkušenosti s BVP v nasazení žádné.
Hlavní rozdíl:vysadkové dr. hlavní zbraň:Kulomet(největší palebná síla a dostřel)
mechanizované dr.hlavní zbraň je KBVP Pandur,hl.úkol pěšího roje JE OCHRANA KBVP!!!
Když zaváděli US M2Bradley spočítali že 25mm kanon má větší palebnou sílu než 10 kulometů.Pandur má 30mm kanon a lepší senzory s větším dosahem.(PTŘS se nebude používat je extrémě drahé,to si GŠ nevezme na triko).
No a teď jak by se KBVP mělo nasazovat v realu-to nemá nic společného s AČR,ta má vlastní „odborníky“-budu používat manual CAN armády k LAV III.Taky příklad efektivity,MO koupí za 14mld.Pandury a nenechá udělat taktickou příručku za pár desítek tisíc.
Družstvo by se mělo přesunovat na KBVP a taky z něho bojovat.U Panduru to bohužel nejde,nějaký inteligent nechal na zád´ namontovat nosič-tak že dozadu pěšáci z otevřených poklopů nemůžou vidět-ještě dneska musí v Steyeru kroutit hlavou co to tam ti češi chtěli.Tak se v Logaru můžou těšit na nějaký RPG z šestý hodiny.
Když už se z KBVP sesedá ponechá se s osádkou na zádi v poklopech min.1-2 vojáci aby hlídali zadních 180°.Tak že z 6 členého výsadku máte 4 vojáky.
Je ale vzácné sesedat.Vyjímkou je boj v složitém terénu-les,město atd.Nebo obrana ale tam jste stejně zakopán.
Úryvky z CAN manuálu:
Combined Arms Team. The light armoured vehicle (LAV)
company normally conducts offensive operations as part of a combat
team. This combined arms grouping is always desirable and is
essential when the defending enemy has tanks.
Attack by Fire. It may not always be necessary to close with
the enemy and fight through the objective to effectively destroy him.
Ideally, the company (combat team) will place the enemy in a situation
where he must either surrender or face total destruction from direct
fire cannon, machine-gun (MG) and missile fire, and indirect assets.
As a minimum, to be considered successful, the attack by fire must
result in the destruction of the enemy’s major weapons and ability to
manoeuvre so that he is unable to interfere with friendly operations.
>>>Je jasné že jedna z podmínek úspěšné likvidace armády je zrušení tanků a dělostřelectva.
Range. Forces should be committed within their
effective range but beyond the effective range of as
many of the enemy weapon systems as possible. For
the LAV III, the effective range is generally between
800 and 1,800 m.>>>(CAN LAV má jen 25mm dělo)
Remaining Mounted. If the commander
keeps his infantry mounted, they will be
immediately available for follow-on tasks
and have good protection against the
indirect fire that the enemy will almost
certainly call in. When a LAV is
destroyed, however, this will result in a
larger number of casualties than if the
infantry had not been mounted
>>>Nedá se ale předpokládat že nepřítel bude zcela zbaven podpory nepřímé palby-řada američanů by vám v AFG mohla vyprávět.
Local Security. The infantry could be
tasked to provide local security. In this
option, casualties incurred when LAVs are
destroyed will be reduced and the infantry
will be close enough to the LAVs to be
quickly remounted for follow-on tasks.
The infantry, however, will be extremely
vulnerable to the enemy’s indirect fire and
can be expected to suffer significant
casualties if it is effective
>>>Všiměte si zvýraznění zranitelnosti CAN pěchoty-naši hoši jsou z jiného těsta.
Attacking Mounted. The LAV III armoured personnel
carrier (APC) is not designed for mounted attacks, that is, conducting
the fight through the objective with the infantry remaining mounted. It
has no firing ports, firing from the cargo hatches restricts the turret
from being used over the rear third of the vehicle, and the vehicle is
vulnerable to all hand held anti-armour weapons. The large amount of
firepower carried by the rifle section can only be brought to bear on
the enemy when the section dismounts. Attacking mounted should
only be considered when
a)the enemy does not have a credible anti-armour
defence, including simple, short- range systems
b)it is not intended to clear the enemy from his
positions at this time (this would have to be the task
of some other follow-on organization) but simply to
suppress him long enough to allow the force to press
on through.
Dismount Options:The commander dismounts short of the
objective when terrain makes proceeding mounted to
the objective impossible or when the enemy’s antiarmour
defence is strong. The commander must
weigh the casualties he believes he will suffer from
the enemy’s indirect and small arms fire, while
closing dismounted to the objective, with the
casualties he believes he would suffer from bringing
loaded LAVs within range of the enemy’s shortrange
anti-armour weapons
>>>Zdůrazněno útočí se pěšky když je NEMOŽNÝ útok na vozidlech.
In this option, the commander uses the LAV’s
armour to protect his soldiers from the enemy’s
small arms and indirect fire in their move to the
objective. In doing this, however, he brings loaded
LAVs within range of all of the enemy’s anti-armour
weapons. For this option to be viable, the
commander must have suppressed the enemy’s antiarmour
defences, including simple, short-range
systems.
>>>To nejlepší nakonec:
If the dismount point is closer than 15 m from the forward
enemy trenches, then the gunner and crew commander
cannot bring fire to bear upon them.
>>>Sesedá se z LAV až bezprostředně před obranými pozicemi-ne blíže než 15m!!!Pěchota je na bojišti extrémě zranitelná od Rusko-Japonské války v 1905.Útok pěchoty z KBVP by neměl být delší než několik desítek metrů-jinak vás zabije kulomet.
Ano v obraně nebo na hlídce je činnost výsadkářů nebo mechanizované pěchoty stejná-ale za přesunu nebo v útoku totálně jiná-tedy alespoň na západě.Jiný kraj,jiný mrav.
#37 Ivo 19. 11. 2010 - 6:35
Ti PJK)
Stoural uz to pomoci citaci ze zahranicnich manualu rekl lepe za me, proto jen kratce doplnim. Ano, dle prirucky neni mezi pohybem mechanizovaneho ROJE a vysadkoveho DRUZSTVA zadny rozdil, resp. zadny skutecne diametralni. Rozdily jsou dane spise tim, ze 41. a 42. mpr se ji drzi striktne, zatimco u 43. vpr je to spise zaklad. Mimo jine nova prirucka Vysadkoveho praporu by mela vyjit pristi rok.
To, ze jsou postupy stejne, je dusledkem snahy ACR o nesmyslnou nivelizaci. Jako etalon kvality je stale naprosto striktni nivelizace pechotniho vycviku v CSLA – vsichni byli motostrelci bez rozdilu. Jak uz ale spravne poznamenal Stoural, takticke postupy vysadkoveho a mechanizovaneho druzstva v zapadnich armadach stejne nejsou. To, ze u nas tomu tak je, je dusledkem toho, ze Vysadkovy prapor byl profesionalizovan mnohem driv nez ostatni prapory brigady, musel tedy problematiku malych jednotek resit mnohem drive nez jini. Ted mne napadla kratka vsuvka – v roce 2006 pri poradani prvniho kurzu Komando jsem byl konfrontovan se smutnou realitou toho, ze velitele roju v te dobe byli cviceni stale podle sovestke taktiky (3 nalevo od BVP, 3 napravo od BVP, vzprimenou chuzi vpred, jak v serialu Chlapci a Chlapi).
Vysledkem toho je, ze se naroubovala vysadkova taktika na mechanizovane jednotky, protoze v te historicke dobe to byla jedina hotova, a to bez jakychkoliv uprav. Tento nesvar se prenasi i do operacniho planovani. Jako priklad uvedu aeromobilni nasazeni. U 4. BRN plati uzus, ze mechanizovane roty mohou byt nasazeny stejne jako vysadkove roty vrtulniky se stejnym vysledkem. JENZE, a o tom jsem psal jiz v predchozim prispevku, struktura mechanizovane a vysadkove cety je jiz vyrazne odlisna, nepritomnost jakychkoliv organickych tezkych zbrani na mechanizovane rote by v tomto pripade byla nejspise pricinou tezkych ztrat, nejspise i nesplneni ukolu. O tom samem v blede modrem na padacich se ani zminovat nebudu…
Mely by se tedy na mechanizovane roty dodat nejake tezke zbrane vhodne pro cinnost bez vozidel? Dle meho nazoru ne. Zatimco mechanizovane roty musi filosofii boje vychazet z kreda dragounu, vysadkari z kreda jaegers (je duvod, proc se jim v nemcine rika falshirmjaegers). Stejne jako ma vysadkar nejvetsi bojovou hodnotu s padakem na zadech na palube letounu, mechanizator ma nejvetsi hodnotu nasedly v roji BVP.
Proto dnes musi Vysadkovy prapor vychazet pri tvorbe svoji takticke doktriny z postupu Rangers, mechanizovane prapory (a pokud vim, tak nekteri dustojnici z rot 41. mpr, se kterymi jsem mel moznost slouzit v misi tak uz cini , zdravim por. JP) z postupu Stryker Brigades.
Oklikou se vracim k puvodni otazce. Pokud je mechanizovany roj vycvicen k plneni samostatnych ukolu, tak jste dal nez u Vysadkoveho praporu. Pro nas je vysadkove druzstvo zakladnim kamenem ukoloveho uskupeni, stejne jako pro 601.SkSS je ctyrclenna skupina zakladnim kamenem jejich uskupeni. Nechat provadet jakoukoliv cinnost sesticlennou skupinu v prostredi s moznosti nepratelskeho kontaktu, je recept na prusvih. To, ze to tak vsichni, nas nevyjimaje, provadeli v Kosovu, jeste neznamena, ze bychom z toho meli cerpat historicke lekce do budoucnosti. Ja vidim mechanizovany ROJ pouze v souvislosti se zbytkem DRUZSTVA (a jeho vozidlem), stejne tak vysadkove druzstvo pouze v souvislosti s cetnim ukolovym uskupenim. Protoze v obou pripadech to je recept na efektivni pouziti techto jednotek, samostatne nikoliv. Snad na Doupove, nikoliv v Afghanistanu…
#38 Lukáš Hergott (Hery) 19. 11. 2010 - 11:10
K tématu bych měl spíš jenom takové přitakání k historickému kontextu. Krásně jste zde schrunuli rozdíly mezi druhy pěchoty. Myslím že hlavně v tomto je zakopaný pes. Příklad z britské armády hovoří sám za sebe. Zde je Corps of Infantry tvořen 4 základními druhy pěchoty co se týče organizace a taktiky boje. Je to Armoured Infantry (obrněná pěchota) na BVP určená pro vytváření TF s obrněnýmy (tankovými) pluky jízdy. Tvoří převážně součást obrněných brigád a současně každá mechanizovaná brigáda a jeden prapor této pěchoty pro spolupráci se svým obrněným plukem. Poté je to Mechanized Infantry (mechanizovaná pěchota) na OT. tvoří část praporů mechanizovaných brigád. Mechanizovaná brigády mají oproti obrněným tak sice o jeden prapor obrněné pěchoty míň, ale dva prapory mechanizované pěchoty. Tento druh pěchoty může při přesunech s obrněnými jednotkami držet krok, ale jejich taktika bude rozdílná. Třetím druhem je Light Role Infantry (dle mého krásně vystihující výraz skutečnosti, protože díky dnešní standartní balistické ochraně nemůže být v západních armádách o Light Infantry ani řeč), jedná se o klasické pěší prapory lehkých brigád, které na rotách nemají organická vozidla krom 6ti LR průzkumné čety. Nákladní vozidla jsou z protstředků brigády. Posledním druhem je Air Assault Infantry mezi které se řadí dva pluky parašutistického pluku a dva pěší pluky určené pro aeromobilní operace 16. vzdušně útočné brigády. Jedná se vlastně o Light Role Infatry prapory, které ovšem mají jisté rozdíly v organizaci a co Parašutistického pluku týče hlavně výcviku. Co je ale zajímavé je taky způsob výcviku. Každý voják nastupující k pěšímu praporu projde nejdřív výcvikem ve škole pěchoty (School of Infantry), které se dělí na dvě základní a to pro Gurky a standartní. Standartní se dále dělí na tři:
Line Infantry (řadová pěchota)
Foot Guards (pěchotní garda)
PARA (pro Parašutistický pluk)
http://www.army.mod.uk/training_education/training/18146.aspx
ve škole je rekrut vycičen taktikou do stupně pěší četa. Po té odchází na prapor, kde nastává další výcvik již dle druhu praporu na kterém slouží.
Pro všechny pěší prapory krom praporů parašutistického pluku platí, že můžou být během doby převeleny pod jinou brigádu a tím být přeškoleni na jiný druh pěchoty, ale v současné době je stav poměrně trvalý.
Když si ty člověk srovná se stvavem u nás, tak opět zjistí, že tady se snad všchno dělá obráceně než má…:)
Hlavním problém byla sovětizace armády v 50tých letech a tím zpřetrhání toho mála z historických tradic československé armády. Stejně jak bylo tehdy bolestivé rušení historických názvů útvarů a přechod na nesmyslné krycí číslování útvarů dle sovětského vzoru. Ale nejsmutnější na tom je, že návrat zpět je téměř nemožný, protože stejně jak to bylo bolestivé a nesrozumitelné pro lidi, kteří to tehdy museli přijmout ( i když tam to bylo hodně nekompromisní a těžko by si tenkrát někdo stěžoval), tak ze stejného důvodu je to neprovděpodobné dnes to vrátit zpět.
holt klasické rozdělení na pěchotu, jízdu a dělostřelectvo u nás nefunguje a je to obrovská škoda. a IMHO se domnívám, že pro napravení tohoto stavu zde není vůle a zřejmě ani nikdy nebude.
Jediné co je zajímavé, je, že 71.mpr přepbral vlastním rozhodnutí tradice 2.jízdního pluku „Sibiřského“
citace:
„ Nechť je hluboká tradice jízdního (dragounského) pluku „Sibiřského“ vzorem pro všechny příslušníky praporu.“
http://www.71mpr.army.cz/historie.html
Domnívám se, že toto není špatný počin, ale nevím, zda je řešen i v rámci výcviku a není to jen hezké pozlátko. Pokud by to ovšem šlo ruku v ruce se snahou napravit křivdy minulosti a zároveň přinést nový pohled na výcvik tohoto praporu, je to dle mého názoru cesta správným směrem.
#39 Lukáš Hergott (Hery) 19. 11. 2010 - 11:44
přehodím sem ještě přízpěvek z tohoto fóra:
http://www.2vysadkovarota.cz/forum/viewtopic.php?t=126
myslím si že je dost k tématu, sesmolil jsem ho včera večer. Napíšu jsem i předchozí přízpěvek na který jsem reagoval. Oba aktéři diskutují i na tomto vláknu.
C Coy Commander:
…ono světe div se funguje i devítková v americké….jinak nic proti 8-čkové, vše má něco do sebe, každopádně zkuste se zamyslet co s autama, Kajman 150 nám asi už nikdo neudělá , to byl vtip, dále ubytování atd. to sice s optimální strukturou nemá co dělat, ale zkuste se zamyslet, jak by to vypadalo, kdyby se přecejenom něco změnilo….tohle berte jako výzvu, ne můj podnět pro popularizaci současného stavu…a asi bychom s tím měli začít protože taková možnost nemusí být jen hypotetická, ale reálná v dohledném horizontu
Hery:
tak s těma ubitovacíma kapacitama to je hřebíček na hlavičku. I současná situace je poměrně tristní. Zásadní problém je ten, že pokud by se zvýšil počet lidí na družstvu, tak by se musel zvýšit i celkový stav roty, nebo by se některé takto napočetné stavy museli udělat jako místo pro záložáky, ale to nevím, jestli zrovna u výsadkového praporu je to pravé. Ten by asi měl mít 100% početní stav jak v míru, tak ve válečném stavu.
I z mé pozice si v menší míře dokážu představit, že pokud by to nebylo přerozdělování funkcí na stejný početní stav roty, jak tomu bylo doposud, tak by museli prapor potkat opravdu veliké změny. Včetně doplnění spoustou materiálu a výzbrojí. Což za současného stavu, kdy věci, které by měli být spotřební, se nakupují na počet vojáků na rotě a pak už se neobnovují…no nevim, v tomto jsem poměrně skeptický.
Co se týče vozidel, tak to je prostě dle mého názoru problém koncepce. Kdyby se místo LR130 pořídily pro družstvo 2x LR110, tak by tu problém nebyl…ale to je prostě kdyby…jednou je Kajman a musí se z toho nějak vyjít.
Napadá mě jedno poměrně nákladné řešení, které v sobě ale též zahrnuju to, že to není jenom družstvo, které by si žádalo zesílení, ale i četa, kde by bylo třeba udělat fci FO a třeba dvojice s 60mm minometem nebo středním kulometem a na rotě by bylo dobré mít taky FAC a tak bych mohl pokračovat do nekonečna. S LR by se to vyřešilo tak, že by se do každé čety přidali dva v provedením stejné jako má velitel čety. Tím na jednom LR byl 4členný fire team a dvě volná místa za řidičem a velitelem vozu (to jest volných 12 míst. mohla by se zrušit fce řidiče čety a místo něj by to byl plnohodnotný RTO. tzn. že by velitelský hlouček (VČ, ZVČ, RTO a FO) zabral 4 místa. Zbívá nám jich 8 pro jednotky připojené k četě na plnění samostaného úkolu, které nemusí mít vlastní vozidla…třeba zdravoťáci, ostřelovači, FAC…etc…popř. ta případná dvojička s 60mm minemotem/ středním kulometem, pokud by ta byla součástí čety. Problém této mé vize je ten, že by dost navyšovala počty roty jako celku, což by neslo ty potíže, které jsem psal víše a které zmiňoval velitel C Coy.
Některá vozidla by se možná dala uspořit na četě zbraní, protože teamy CG by se měli vozit jako pasažéři na LR s AGS. Vycházím z toho, že CG team je 100% nejvíc využitý sesednutý a AGS je nejlepší pálit z vozidla. Pokud by 60mm minomety byli součástí čety zbraní, tak by ani nepotřebovali vlastní vozidla, ale vezli by se s nějakou četou, protože každá by na ně měla spoustu místa.
todle by bylo moje řešení, pokud by byla kapacita navyšovat stavy roty a poř. doplnit materiál, techniku a zbraně.
na mém přízpěvku jsem chtěl hlavně ukázat, že se zde hodně mluví o družstvu, ale zatím nikdo nediskutoval strukturu čety a roty samotné, protože osobně si myslím, že i na ní by bylo co změnit.
Jen taková vsuvka pro autora hlavního článku. Ta fotka britské pěchoty. Mám pocit, že odhad je špatný. Budu to muset ještě skonzultovat s jednou knížkou, kterou mám doma, ale jestli se dobře pamatuju, tak se jedná o 3rd Commando Brigade z roku 2007 a voják s baynetem je Plt. Ldr. a ležící s UGL je Plt.Sgt.
#40 PJK 19. 11. 2010 - 18:16
Jen bych znovu rád podotkl, že jsem jen popisoval stávající stav. Nehodnotil jsem, jestli to je dobře nebo špatně, také ani to, jak by to mělo být a jak nebýt či jaké to bylo. Jen jsem popisoval stávající stav – tj. jaké to je nyní. A ten současný stav je takový, že když se pojedete podívat na VVP Hradiště, tak tam uvidíte nácvičovat drily a pohyby v sestavách 6ti členné roje z 41. či 42.mpr. úplně stejně, jako 6ti členná družstva ze 43.vmpr. Tento stav trvá již několik let. Ano, cvičí se i s BVP, nyní i KOT, nicméně cvičí se z velké části i bez techniky. Takže obojí. A tyto roje, v jejichž čele je velitel roje, provádějí potom stejné taktické manévry, stejné drily, stejné pohyby v sestavách, jako výsadková družstva. Ano rozdíl je v dopravě na místo – výsadkové družstvo seskočí, a zmiňované „mechanizované“ družstvo vyskáče z BVP, KOT, Tatry či (a to stále více) dojde po svých (tj. by foot).
#41 PJK 19. 11. 2010 - 18:24
Boj v budově, přežití a další se cvičí úplně stejně, podle stejných SOP, někdy i prezentací signovaných 43.vmpr.
Souhlasím jinak s tím, jak by to mělo být, že „univerzální“ výcvik a standardizace, má své + i -.
#42 PJK 19. 11. 2010 - 18:34
Ke zmínce v předchozím komentáři (Hery):
„…tak s těma ubitovacíma kapacitama to je hřebíček na hlavičku. I současná situace je poměrně tristní. Zásadní problém je ten, že pokud by se zvýšil počet lidí na družstvu, tak by se musel zvýšit i celkový stav roty, nebo by se některé takto napočetné stavy museli udělat jako místo pro záložáky, ale to nevím, jestli zrovna u výsadkového praporu je to pravé. Ten by asi měl mít 100% početní stav jak v míru, tak ve válečném stavu…“
U 41. mpr. 4 roky existuje četa Aktivních záloh, cvičící úplně to samé, co ostatní čety praporu, na stejný standard – jen samozřejmě méně četněji, 4 týdny, avšak celé ve VVP. Má velmi dobré výsledky výcviku. Z hlediska zmiňované naplněnosti praporu je často vítanou vycvičenou posilou nad obsazená TM VZP. I u dalších útvarů (72.mpr., 73.tpr., 102. pzpr., 601.skss.) existují jednotky Aktivních záloh,cvičené na standard daného útvaru – což umožňuje okamžité posílení či doplnění jednotek daného útvaru.
#43 Dušan Rovenský 19. 11. 2010 - 19:34
Několik připomínek k probíhající diskuzi:
a.) Přestaňme stále přemýšlet v určitých mantinelech, jak řadu z nás armáda vychovala. Nikde není stanoveno, že osádku Kajmanu musí tvořit výsadkové družstvo (6 osob). Je stanovena maximální obsazenost a nostnost vozidla. Takže osádku Kajmanu mohou klidně tvořit 4 nebo i 3 osoby. Takže výsadkové družstvo (rozdělené do dvou palebných týmů – každý o 4 osobách) může operovat na dvou Kajmanech. Přestaňme neustále přizpůsobovat organizační strukturu a taktiku technice a výzbroji kterou máme. Raději přizpůsobujme techniku a výzbroj organizační struktuře a taktice kterou chceme!
b.) Šestičlenné výsadkové družstvo i mechanizovaný roj je pro vedení reálné bojové činnosti příliš slabý. To netvrdím já, ale mnohaleté zkušenosti a studie armád, které mají opravdové bojové zkušenosti z regulérních válečných konfliktů. Pokud má někdo zájem, takovou studii mu rád zašlu – jsou v ní shrnuté pro a proti různých historických (i současných) organizačních struktur pěších družstev U.S. Army. Je však značně obsáhlá a (pochopitelně) celá v AJ.
c.) „Sekce“ (tak jak jsou známy např. v U.S. Army) československá branná moc znala. Dokonce byly tyto jednotky známy již za první světové války a existovaly i v čs. legiích – jen se nazývaly „poločety“.
c.) Jelikož výše uvedený článek vyšel v časopise Vojenské rozhledy, který se zabývá koncepčními a ne technicko-historickými otázkami (jako např. ATM), tak je tento obrázek (britských vojáků) pouze názorný a informativní. Není tudíž důležité, jestli je na něm Sgt. Brown nebo Pvt. Jenkins. Důležité je, aby byl tématicky shodný s tím, o čem píši. Každopádně děkuji Lukášovi za doplnění.
#44 PJK 19. 11. 2010 - 20:39
Zmiňované „poločety“ v rámci čs. legií (zřejmě míněny čs. jednotky v Rusku 1914-1920, protože ve Francii, v Itálii či jinde (čs. dobrovolníci v rámci armády srbské, anglické, americké či dalších dohodových) dělení na poločety až tak rozšířeno nebylo) nebyly určitě v rozsahu sekcí.
Poločety byly naopak posílená družstva a k dělení na poločety docházelo spíše výjimečně – např. v případě průzkumné činnosti České družiny, rozdělené u štábů vyšších ruských celků 1914-1915. Rozhodně to nebylo tak, že by se družstvo skládalo z poločet. Družstva se výjimečně dala rozdělit do poločet. Zpravidla se četa mohla rozdělit na dvě poločety fungující odděleně – ale jak říkám, jednalo se o výjimečné dělení.
#45 Dušan Rovenský 19. 11. 2010 - 20:51
Sekce v U.S. Army je organizační celek o síle zesíleneho družstva. Pochopitelně vím, že poločeta je (byla) větší než družstvo.
#46 HedonistImp 20. 11. 2010 - 11:26
Dušan Rovenský: Měl bych zájem o Vámi zmiňovanou publikaci – pošlete mi ji prosím na hedonistimp[at]hotmail[dot]com.
#47 Ivo 20. 11. 2010 - 13:19
To PJK) jen krátké doplnění, otázka, zda cvičí mechanizovaná a výsadková družstva podle stejných standardů uvedených v Přiručce Výsadkového praporu, už byla myslím zodpovězena. Bohužel, je tomu v podstatě tak. Že by tomu tak být nemělo, je věc druhá.
1. Stále myslím, že nedošlo k pochopení toho, co jsem chtěl říci. Jak už jsem říkal, drily výsadkové družstva dávají smysl pouze v rámci posílené výsadkové čety (četního úkolového uskupení). Každé z družstev je schopno vykonávat veškeré funkce amerického „fire teamu“, a taky se mu tak velí, nikoliv družstva. Je tedy hezké, že mechanizované roje jsou schopny provádět stejné drily jako výsadková družstva, ALE to ještě neznamená, že tyto drily povedou ke stejným výsledkům. Bude jim prostě chybět záchranná síť v podobě vozidel či těžkých zbraní. U roty to bude ještě o to víc do očí bijící.
2. „Boj v budově, přežití atd. se cvičí úplně stejně“. Tak tady se dostáváme k tomu, co už jsem napsal. To, že se to u mechanizovaných praporů cvičí podle deset let staré příručky Výsadkového praporu ještě neznamená, že se to takto cvičí u výsadkářů i v současnosti. Řada věcí je stejná (zde zmiňované přežití), ale řada úplně jiná (třeba právě onen boj v budově). Je důvod, proč se bude příští rok aktualizovat.
3. Ohledně nasaditelnosti aktivních záloh jsem poměrně rezervovaný. Ono nasadit do mise typu Průzkumný odřad Výsadkového praporu v Afghánistánu výsadkáře, který není přímo z bojové roty, ale třeba z roty logistiky není úplně košer, nasazení do té samé operace příslušníka AZ si nedokážu příliš představit. Pochybuji, že by si ho nějaký velitel družstva vybral. Jsem si jist, že 601. SkSS vede k držení si vlastních AZ mnoho důvodů, nasazováni do bojových operací to ale nebude.
4. Add Hery) jen krátce, jelikož je to OT. Není tomu zase až tak dávno, kdy celý Výsadkový prapor byl dislokován nahoře na letišti, celá dnešní kasárna Výsadkového praporu patřila stavebnímu vojsku. To, co je teď „ubytovna letiště“ byl štáb praporu, výsadkové roty byly v tesko barácích u starého výsadkového cvičiště. Prostory by tedy bez problémů byly na menší pluk, jen by to chtělo zainvestovat do infrastruktury.
5. Add Dušan Rovenský) ačkoliv jsem v teoretické rovině zastáncem devítičlenných družstev, dobře vím, že za mé aktivní kariéry se to nestane. Je třeba realisticky vycházet právě z oněch vozidel. Pokud by došlo k přechodu na devítkovou či osmičkovou strukturu, rázem potřebujeme 80 kajmanů navíc. Nežijeme ve vzduchoprázdnu, ty nám nikdo nekoupí. Pokud bychom tedy chtěli navyšovat počty na výsadkových rotách, šel bych jednoznačně do čtercové struktury – 4 družstva na četu, prakticky vyzkoušeno všemi výsadkovými rotami v rámci PzO v Afghánistánu. 4x kajman už na četě je, VČ by holt musel přechodně jezdit v LR bez lafetovaných zbraní, než by došlo k dalšímu pořízení techniky (ale pouze 12 dalších kusů celkem na všechny bojové roty oproti výše zmiňovaným 80).
Malé šestičlenné družstvo má i své výhody (dělitelnost 2 i 3, flexibilita, snadná ovladatelnost), ale člověk od něj prostě nemůže chtít plnit úkoly pro družstvo US Army Rangers složené z 9 lidí. Je to prostě větší fire team a je třeba k němu tak přistupovat. Myslím si, že je lepší se s určitým nedostatkem naučit žít (těžké zbraně, úkolová uskupení apod.) a učinit si z něj přednost, než neustále spekulovat, co by kdyby. Alespoň já jsem se k tomuhle postupem času dopracoval. Stejně jako je pro 601. SkSS čtyřčlenná skupina pouze stavebním kamenem reálně používaných úkolových uskupení, z tohoto úhlu pohledu vidím já výsadkové družstvo. Proto říkám, že nechápu snahu mechanizovaných praporů za každou cenu standardizovat svůj výcvik podle výsadkářů. V určité historické etapě to bylo nevyhnutelné, ale dnes se z hlediska operačního nasazení díky tomu dostávají do slepé uličky – viz nasazení v Logaru v souvislosti se ne/schopností provádět dlouhodobé pěší úkoly.
#48 PJK 20. 11. 2010 - 13:55
S úsměvem bych jen reagoval na body 1,2,3 :-) :
1 – Já nemám ambice se přetahovat ve smyslu toho, zda se jeden útvar vyrovnává druhému apod. Já jen popsal stávající stav, jak jsem několikrát opakoval. Zároveň by mne zajímalo, jakou tedy „záchrannou“ síť má seskočivší výsadkové družstvo či četa, protože pokud nepovažujete jednotku za bojeschopnou proto, že je zrovna bez podpory BVP či KOT, tak čím je navýšena bojeschopnost onoho výsadkového družstva či čety, když letadla či vrtulníky, co jednotku vysadily, již odfrčela? Nedemagogujme se prosím navzájem. Samozřejmě každému je jasné, že když roj mechanizované jednotky má ještě někde za sebou nebo přímo v sestavě k podpoře BVP nebo KOT, tak je to z hlediska palebné podpory a krytí jednoznačně +. Nicméně mechanizované prapory cvičí své bojové roty jak pro činnost s BVP či KOT, tak i bez nich.
2- Já nevím, některé ty prezentace jsou i od Vás :-) Zároveň většina těch materiálů, včetně SOP je aktuálních. Nemluvím o žádných starých „příručkách“, mluvím o SOP, stanovených v rámci celé 4. brn. Nezapomínejme, že velitelé v rámci brigády mezi jednotkami cyklují. I řada ze 43. vmpr. migruje do 41.,42, či 44. a naopak. Ano, až dojde k případné aktualizaci SOP, bude zřejmě i tato aktualizace standardizována v rámci celé brigády. Za bránou 43. vmpr. nekončí svět – prostě opravdu k té standardizaci dochází a celkově ze strany velení všech praporů brigády je snaha o aktuálnost SOP atd. Jak se cvičí u výsadkářů (z hlediska tématu této diskuse) v současnosti vím též – nemluvím o nějakých starých věcech x let.
3 – V případě jednotek AZ jsem nijak nezmiňoval nasazení v zahraničních misích, potažmo misi typu Afgh. Mluvil jsem o normálním stavu, k doplnění praporů. Přičemž se nejedná v případě zmíněných jednotek o nějaké šedivé důchodce korpulentnějších postav, ale o mladé vojáky s věkovým průměrem kolem cca 28-30 let, často s nemalými zkušenostmi. Vojáci těchto jednotek u svých útvarů cvičí na standard daného útvaru, stejně jako VZP. Pokud jste nikdy s nimi necvičil, těžko posuzovat. Pro přiblížení třeba fyzického či zdravotního stavu bych třeba jako jeden z mnoha příkladů zmínil poslední sportovní den celé 4.brn., kdy bez jakékoliv přípravy (dozvěděl se o účasti pár hodin předem) se na 4. místě umístil příslušník čety AZ 41.mpr. O výsledcích výcviku nemluvě. Naopak např. u 41. mpr. je řada velitelů rot a čet, kteří by rádi do svých jednotek příslušníky čety AZ draftovali (do poměru VZP). Důvod je jednoduchý – dostali by tak hotového vojáka, vycvičeného a připraveného v potřebném standardu na danou funkci, znalého prostředí útvaru a daných podmínek, navíc motivovaného, který chce sloužit. Podobný stav je i u dalších jednotek AZ. Proto bych je zase tak nezavrhoval. Je řada přínosů, které jednotky AZ pro své útvary skýtají. Kromě lidského vycvičeného potenciálu (opravdu u útvarů vojáci AZ cvičí to samé, ve stejném standardu jako vojáci ZP – i jsou již všemi bráni jakou součást útvaru, jako příslušníci útvarů, kam i kmenově jsou zařazeni) to je i přínos v podobě sdílení motivace atd. Pokud by se 43.vmpr. nebránil vzniku čety AZ v roce 2007 (jinak řečeno – vytvořením podmínek a prostředí zamezujících vzniku jednotky) mohl i 43.vmpr. svojí jednotku AZ mít. Všechny boj. útvary, kde jednotky AZ mají, mají s těmito jednotkami dobrou zkušenost. Osobně jsem přesvědčen, že jsou jednotky AZ, které např. do zahraniční mise typu KFOR by mohly být nasazeny. Jakým způsobem (hlavně z hlediska pracovněprávního) apod. to je již kapitola jiná.
#49 Ivo 20. 11. 2010 - 15:52
1. Mozna jsem to nerozvedl dost v poslednim prispevku, ale zminoval jsem to v predchozich. Zachrannou siti pro vysadkove cety jsou jednoznacne prvky z cety zbrani – tymy Carl Gustav, AGS a lehkych minometu (perspektivne, v soucasne dobe obsluhuji rovnez CG). Bez techto podpurnych prvku je palebna sila vysadkove cety natolik slaba, ze nemuze obstat v zadnem deletrvajicim boji, zvlaste pak, pokud ho sama neiniciovala (typicka situace pro Afghanistan). V realu jsme bez nich neudelali ani jednu patrolu. Stejnou zachrannou siti jsou pro prislusniky mechanizovanych jednotek jejich vozidla. Ne, ze by nemohli pusobit bez nich, ale zkuste si predstavit nastreleni mechanizovane cety bez vozidel pri pesi patrole v Afghanistanu. Jedna se o sestavu 3×6 vojaku + velitelsky element. Nejtezsi zbrani, kterou jsou vybaveni, je univerzalni kulomet vz. 59 a pancerovka RPG-7. Nepritel bude mit nejspise smes kulometu PKM a RPK, k tomu nejake AK-47 a bezpochyby i RPG-7. Jedna se tedy o typicky boj na ferovku, ktery bychom nemeli nikdy pripustit.
Na druhou stranu, po nasazeni transporteru Pandur do Logaru si dokazu predstavit jejich efektivni vyuziti. Priklad – nocni patrola mechanizovane cety, jejiz sesedly element v zelene zone je kryt palebnou a senzorickou silou Panduru z vyvyseneho postaveni. Obecne vyuziti Panduru jakozto transporteru je mnohonasobne vhodnejsi nez HMMWV ci IVECA. Pomer sesedleho elementu a toho, jez musi zustat nasedly, je vyrazne priznivejsi. Koneckoncu, jedna se o transporter :-). Dokazal bych vymyslet mnoho dalsich pouziti mechanizovanych jednotek v provincii Logar dle soudobe doktriny, tak ze vysledna efektivita by v mnohych pripadech vyrazne prevysovala moznosti vysadkove cety.
Tim jsem chtel rici, ze kdyz vsichni delaji vsechno, zpravidla to za moc nestoji. Kult universalniho vojaka mi nic nerika. Pro vsechny ma den stejne pracovnich hodin, je tedy lepsi, aby se kazdy utvar zameril na ty cinnosti, ktere vychazeji z jeho METL a dochazelo tak k vzajemne synergii. Hezky to popsal Hery, kazdy druh pechoty ma sve silne a slabe stranky, velitele by si jich meli byt vedomi a ne soustavene tvrdit, ze vsichni jsou vycviceni stejne na vse. Tomu se musim vzdy pousmat.
2. Samozrejme me tesi, ze me prezentace se stale vyuzivaji k vycviku. Nicmene by se dle meho nazoru mely mechanizovane prapory emancipovat a sve postupy hledat u svych zahranicnich protejsku – Stryker brigades apod. Vim, ze se tak u 41. mpr jiz castecne deje.
3. Je pravda, ze moje zkusennosti s AZ jsou spise zprostredkovane. Nicmene v mem videni sveta, pokud nedojde k takove zmene legislativy, aby mohli prislusnici AZ byt nasazovani v zahranicnich misich, prilis mala pridana hodnota pro Vysadkovy prapor.
Jinak diky za peknou diskusi, rad si na tomto foru vymenim nazory i s prislusniky sveta mechanizovaneho pechoty, se kterymi se vzdy neshodnu, ale par kamaradu mezi nimi preci jenom mam. Tedy toho sveta za branou kasaren Vysadkoveho praporu :-).
#50 PJK 20. 11. 2010 - 16:24
To Ivo: OK, myslel jsem to vše v dobrém. Já Vás beru a rozhodně mne vždy těší, když v AČR narazím na takové důstojníky, jako jste Vy.
Jinak ještě k bodu 3. – 43.vmpr. neplní přece pouze úkoly v zahraniční misi v Afgh.
Obecně bych se trošku pokusil pootočit záběr této diskuse strategičtějším směrem. Ona dosavadní diskuse se zatím točila kolem možností využití, které skýtají různé modely družstev či čet. Nicméně pokud se podíváme třeba na problém z úrovně třeba brigád, tak jde o to, že by bylo dobré jasněji definovat právě ono zadání, které se od té které brigády a toho kterého praporu očekává. Od toho by se samozřejmě mělo odvíjet i obsahově zaměření výcviku.
Nedávno mi jeden vysoký funkcionář z VSS řekl, že není rozdílu mezi 4.brn a 7.mb z hlediska standardu výcviku, že ten standard je stejný… Samozřejmě můžeme mít výhrady k takovýmto proklamacím, ať na jednu či druhou stranu. Kdyby to však tak bylo, tak bych to nepovažoval za normální a správné. Obě brigády přece byly budovány s nějakou vizí a i v současnosti BY MĚLA existovat nějaká koncepce jejich nasazení. Co skýtá třeba nějaká možnost u jedné, neskýtá druhá a naopak. Samozřejmě původní vize o tom, že celá 4.brn bude výsadková atd., včetně techniky, bere v posledních letech logicky za své, z různých důvodu, v neposlední řadě finančních. Ale i tak by se výcvik měl diferenciovat, vzhledem ke způsobu nasazení a předpokládaným úkolům. Je to jako kdyby třeba výcvik a úkoly (z hlediska způsobu využití) 102.pzpr a 601.skss byly úplně stejné. To by potom nemusely být tyto oba útvary dislokovány v jedné ulici v Prostějově vedle sebe a působit odděleně. To samé platí o praporech obou zmiňovaných brigád.
Protože samozřejmě nezapomínám, že v komentářích výše se již toto rozebíralo, tak to jen zmiňuji jako základní myšlenku, nikoliv k tomu co je kde lepší a využitelnější, ale k tomu,že pokud se bavíme o tom, jaká struktura družstva co umožňuje, tak nejprve musí dojít k jasnějšímu vymezení, co se od daných vyšších celků vlasně očekává. A toto jasnější vymezení (ze kterého se bude skutečně vycházet a nebude jen prázdnou proklamací) podle mne v současné době chybí, přestože si zde můžeme někteří myslet, jak je to jasné.
V civilní firmě má každý úsek svojí jasně definovanou roli, taky se nevychovává „univerzální“ zaměstnanec, který bude všeuměl a bude umět dělat všechno stejně kvalitně. Logicky potom různá školení a kurzy takových zaměstnanců jsou odvislá od jejich zařazení a rovněž pracovní náplň a úkoly z toho vycházejí. Stejně tak i pracovní týmy na různých odděleních stejné firmy jsou různě veliké a z hlediska odborností i často od sebe lišící se.
#51 Ivo 21. 11. 2010 - 4:03
To PJK) Naprosty souhlas.
#52 EunicePacheco29 28. 1. 2011 - 3:59
Don’t have a lot of money to buy a car? You not have to worry, because this is achievable to receive the credit loans to work out such problems. Thus get a consolidation loan to buy everything you need.