Afghánská rodina v Badule v Hílmandu pozoruje americké vojáky ze 17. pěšího regimentu, kteří hledají IED během operace "Helmand Spider" (23. února 2010); Foto Tech. Sgt. Efren Lopez, U.S. Air Force
Podle mě je článek o Operaci Moshtarak/Mardžáh dobrý, Františku, i když máte pocit, že jenom komentujete dění, jiné komentáře a čekáte na výsledky. Ono se nic jiného kolikrát ani moc dělat nedá.
Všichni asi cítíme, že v rámci přístupu „clear and hold“ nebylo otázkou zda budeme schopni provést „clear“, ale zda budeme schopni „hold“. A to, jak budeme schopni „hold“ je určitě velká neznámá pro všechny. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti bude záležet především na našich schopnostech konečně „dokopat“ Afghánce k tomu, aby si začali spravovat věci sami včetně „hold“ (samozřejmě s naší pomoci, ale s postupným přesouváním těžiště na ně).
Tím se dá hodně zevrubně vyjádřit i konečný cíl našeho snažení – přimět Afghánce (s tím, jak se bude postupně snižovat bezpečnostní část pomoci), aby si doma vládli sami a v mnoha ohledech „po svém“. Kritériem této samostatnosti bude přitom jejich schopnost zamezit transnacionálnímu terorismu, aby nalezl v jejich zemi útočiště. Dosažení menšího cíle lze asi těžko považovat za úspěch. O cílích vyšších nemá asi cenu momentálně přemýšlet.
Mohlo by to být docela i reálné, protože Afghánci obecně a ani Taliban (alespoň většinově) nebyli nikdy nijak nadšení z „wahabismu“ a „arabského elementu“ jako takového (vždy existovaly silné třecí plochy). Za těch posledních devět let si navíc prošli další trpkou zkušeností, že tyto „živly“ není moc moudré u sebe hostit ani je podporovat.
Na druhou stranu, „kmenová realita“ Afghánistánu ve smyslu reálných center moci, bude asi ještě nějakou dobu sehrávat významnou roli, což se projeví především v konceptu centrální afghánské vlády či spíše pseudo-centrální vlády. Kmenový systém je totiž v mnoha ohledech obecně hůře zkorumpovatelný a dokáže zajistit jak větší bezpečnost, tak i základní komodity k přežití a relativní ekonomickou prosperitu (v tom také tkví těžiště moci a autenticita kmenových vůdců oproti afghánským politikům a politikům obecně), než centrální vláda bez pomoci spojenců.
Půjde ale o hodně křehkou rovnováhu postavenou na kompromisech centrálního vládnutí s reálnou mocí kmenů a s hrozbou vzniku dalších lokálních konfliktů při boji o moc. K těm bude docházet, pokud budou vzájemné dohody nevýhodné a nebude respektována silová dynamika momentální „společenské smlouvy“. Samostatnou kategorií determinující funkčnost takovéto vize je, jak bude vzniku případných lokálních konfliktů aktivně „napomáháno“ ze zahraničí – tím mám samozřejmě na mysli státní aktéry a nikoli ty nestátní.
3 comments
3 Comments
Petr Z.
1. 3. 2010, 11:10„za těch děvět let“ se velká část vedení Tálibánu radikalizovala. Je to do značné míry al-Qá´ida, která nyní funguje jako pomyslný mediátor mezi frakcemi uvnitř Tálibánu, např. mezi mullou ´Umarem a Haqqáním. ´Umara by se snad za nějakých okolností oddělit od al-Qá´idy dalo, ale u Haqqáního sítě to vidím velmi nepravděpodobně.
Ad. kmenová realita, proč se domníváte, že kmenový náčelníci jsou hůře zkorumpovatelní než úředníci. Samozřejmě pojem korupce je v kmenovém systému špatné slovo, mluvme například o úplnatnosti. Naopak se domnívám, že v mnoha případech je snažší dosáhnout svého pomocí úplatků v kmenovém systému, kde potřebujete uplatit jen jednu osobu než ve státním systému, kde se na tom chce přiživit hned celá řada. Viz uplácení kmenových vůdců ze Severní aliance al-Qá´idou, aby jim nebránili v útěku do Pákistánu. On ten kmenový systém ovšem také skrývá určité nebezpečí a to, že lze předpokládat, že některý kmen se spojí právě s tím „transacionáním terosismem“…Doufat, že Afghánistán bude v blízké době schopen efektivně kontrolovat své území je dle mého názoru iluzorní, proto bych raději viděl jiné kritérium než „zamezit transnacionálnímu terorismu, aby nalezl v jejich zemi útočiště.“
REPLYMirek Lipowski
2. 3. 2010, 11:53Petrovi Z.:
1. Za těch děvět let” se velká část vedení Tálibánu radikalizovala. Je to do značné míry al-Qá´ida, která nyní funguje jako pomyslný mediátor mezi frakcemi uvnitř Tálibánu, např. mezi mullou ´Umarem a Haqqáním. ´Umara by se snad za nějakých okolností oddělit od al-Qá´idy dalo, ale u Haqqáního sítě to vidím velmi nepravděpodobně.
Co se tyce radikalizace Talibanu, tak si myslim, ze uz byl radikalizovany uz predtim (2001) a to puvodne na zaklade “deobandismu” a celkoveho vyvoje v souvislosti s vyvojem v Aghanistanu (kolonie, vznik Pakistanu , Duranova linie, mezinarodni vyvoj obecne, sovetska invaze, boje warlordu o moc atd.) a prilehlem okoli v uplynulem obdobi. Mel jsem spis na mysli, ze Taliban (na rozdil od Al Qaeda) existuje diky kmenum a kmenova identita Talibanu nikdy skutecne nechtela a ani nechce “cizi arabsky element” (viz. deobanidismus a jeho vyvoj versus wahabismus a jeho vovoj, a take trecich ploch mezi samotnymi mudzahediny v dobe sovetsko-afghanskeho konfliktu). Neco jineho je mysleni ruznych “afghaniskych elit” a neco jineho je “mysleni afghanskeho davu”. Kdyby tomu tak nebylo urcite bychom mohli postrehnout vice “prohlaseni” Al Qaeda-core” smerovanych primo ke kmenum (pokud by to melo ucinne fungovat – urcite by to pouzivali). Namisto toho komunikuji prevazne kmenovi integrovani vudci a vlivni lide. Al Qaeda-core mozna radi (podplaci, ovlivnuje, nebo parazituje na kmenovem kodexu “pashtunwali”) a spise komunikuje k sirsimu publiku nez k aghanskym kmenum. To znamena, ze kmenova realita porad urcuje zdroje realne moci a kmenovi vudci si ji nemohou dovolit ignorovat. Nasili z pozice kmenoveych vudcu vuci samotnym kmenum lze uplatnovat jen do urcite miry a vzdy je spojeno s rizikem ztraty autenticity kmenovoeho vudce.
Jeden ze zajimavych podnetu k zamysleni ze studijniho pobytu v USA (ktery bohuzel nejsem schopen citovat) je, ze Taliban se mel pokuset spojit po utocich Al Qaeda proti USA v roce 2001 s Bushovou administrativou, jeste pred zhajenim americkych utoku na pozice Talibanu, s navrhem vydat “Al Qaeda – core” americanum, ale americka “odvetna-protiteroristicka” masinerie uz byla tak rozbehla, ze na tuto nabidku nereagovala. Nevim jak moc je to pravdiva informace, ale pokud uz tehdy byli schopni si uvedomit, ze v podstate “ujeli” je mozne, ze toho jsou a budou schopni nyni a v boucnosti.
Kazdopadne si myslim, ze je spravne, ze pokud si ma nekdo v budoucnosti sedat s Talibanem (rozumej jako soucast realne moci kmenu) k jednacimu stolu, je vyhodne si v”pred-vybojovat” co nejlepsi vyjednavaci pozici. V lonskem roce to vypadalo tak, ze Taliban nema duvod si v teto fazi vyvoje vubec k jednacimu stolu sedat, a ze se jim vyplati si “pred-vybojovat” jeste lepsi vyjednavaci pozici.
Ad. kmenová realita, proč se domníváte, že kmenový náčelníci jsou hůře zkorumpovatelní než úředníci. Samozřejmě pojem korupce je v kmenovém systému špatné slovo, mluvme například o úplnatnosti. Naopak se domnívám, že v mnoha případech je snažší dosáhnout svého pomocí úplatků v kmenovém systému, kde potřebujete uplatit jen jednu osobu než ve státním systému, kde se na tom chce přiživit hned celá řada. Viz uplácení kmenových vůdců ze Severní aliance al-Qá´idou, aby jim nebránili v útěku do Pákistánu. On ten kmenový systém ovšem také skrývá určité nebezpečí a to, že lze předpokládat, že některý kmen se spojí právě s tím “transacionáním terosismem”…Doufat, že Afghánistán bude v blízké době schopen efektivně kontrolovat své území je dle mého názoru iluzorní, proto bych raději viděl jiné kritérium než “zamezit transnacionálnímu terorismu, aby nalezl v jejich zemi útočiště.”
Kmenovi nacelnici jsou hure zkorumpovatelni z podstaty veci ve smyslu zdroje jejich moci a spolecneskeho postaveni a “spolecneske smlouvy” ze ktere je jejich moc odvozena. Jejich pozice nejsou “jmenovatelne” jako u mnoha dulezitych statnich uredniku (krome tech volitelnych) na lokalni urovni a jejich “volby” nejsou tak zpochybnitelne jako v pripade spatne fungujicich vetsich utvaru “narodnich statu”. Kmenova realita je odvozena prave od lokalni urovne. Doporucuji ctenarum stranek obecne antropologii, jakozto zdroj informaci a vedni obor, ktery tuto oblast pokryva podle meho nazoru nejlepe. Taliban s moci kmenu, stejne jako s autenticitou zdroju moci kmenovych nacelniku obecne, uzce souvisi. Klicove pojmy jsou autenticita moci kmenovych necelniku versus ne-autenticita/pseudo-autenticita moci centralni vlady (viz. president Karzai a lonske volby) vynucovana pritomnosti intervenujici sily ze zahranici.Dalsim dulezitym terminem je “spolecneska smlouva”. Kmenovi nacelnici musi v “ramci spolecneske smlouvy” realizovat zajisteni zdroju pro preziti (kmenove-kolektivne sdilena predstava o zakladnim zabezpeceni v tomto smeru), ucinnejsi ochranu proti “tem ostatnim” (at uz je to vnimano kmeny jakkoliv-urcite se jedna spise o promennou nez o konstantu) a vynucovat “pravo a poradek” v ramci kmenu (kmenove-kolektivne sdilena predstava o tom co to obnasi a jak se to ma realizovat). To co my momentalne podporujeme je nepruhledna a zkorumpovana realita afghanskeho narodniho statu, jenz preziva pouze diky intervenci ze zahranici a v nasem pristupu reflektuje predevsim “zapadni spolecenskou smlouvu”, nebo podporuje tezko definovatelnou a v zsade problematickou “zapadne-afghanskou spolecenskou smlouvu”. To co tomuto usili konkuruje neni ani tak “realita Al Qaeda”, ale realita “deobandistickeho Talibanu”, jejiz tezizte moci je v “kmenove realite” Aghanistanu. Dalo by se dlouho diskutovat o tom co muze zmenit “kmenovou realitu tezsite moci” na “realitu teziste moci narodniho statu”, ale to uz je asi nad ramec diskuse k tomuto prispevku a urcite by si to zaslouzilo samostatny prspevek (tada asi spis vice prispevku).
REPLYML
Petr Z.
2. 3. 2010, 12:48Trochu se ve Vasi argumentaci ztracim, pokusim se to trochu rozkouskovat.
– v r. 2001 prisel Taliban hned s nekolika nefomalnimi nabidkami, jak vydat Usamu a jeho komplice aniz by porusili pashtunwali. Soud Usami v ramci saria v nejakem arabskem state mel byt jednou z moznosti. Ale tento Taliban jiz neexistuje. Proto muj duraz na radikalizaci, dnes duezita cast vedeni prijala vizi globalniho dzihadu, sebevrazednych taktik apod. Tim vsim chci rict, ze oddelit od sebe al-Qa´idu a Neo-Taliban je mnohem tezsi nez bylo pred invazi. Kmenova identita afghanskeho Talibanu je obecne slabsi nez se predpoklada (na rozdil od paksitanskeho) a nemusi nutne byt na prekazku dalsi spolupraci s AQ.
– Deobandismus sam o sobe neni radikalni, ve smyslu uziti extremniho nasili, stejne tak jako salafismus/wahabismus. Treci plochy samozrejme existuji, ale nejen v rovine „arabskeho elementu“.
– moc bych to s autenticitou kmenovych nacelniku neprehanel, jen v roce 2007 (tusim) pakistansky Taliban ve FATA popravil 50 nacelniku a dosadil sve. K slabnouci kmenove moci doporucuji antropologickou studii Ahmed. 2004. Resistance and Control in Pakistan.
– opet bych rad zduraznil, ze ackoli je samozrejme Neo-Taliban velmi heterogeni entitou, neprecenoval bych onu kmenovou ukotvenost. Velka cast rekrutu jsou sirotci z pakistanskych uteceneckych taboru ci odchovanci paksitanskych madaris, ti maji s afghanskou kmenovou identituou pramalo spolecneho. U puvodniho Talibanu bylo moc slychavat ze to je vlastne hnuti pastunskeho kmene Ghilzai, ktery byl tradicne v opozici vuci dominantimu pastunskem kmeni Durrani (napr. Karzai). Prave antropologove toto do znacne miry vyvratili. Ano, obavy z moc Tadziku a vnitro-pastunske putky meli asi vliv na obecnou podporu Neo-Talibanu, ale nedomnivam se, ze tam je ono gravitacni centrum.
– ke korupci, respektive uplatnosti, kmenovych nacelniku. Nepresvedcil jste me. Kmenovi nacelnici, jejichz vliv se regionalne velmi lisi, nemaji problem menit spojenectvi na zaklade dostatecnych materialnich vyhod. Tomuto zadna spolecenska smlouva totiz nezabranuje. Obecne pastoralni spolecenstvi vykazuji velkou davku pragmatismu co do politickeho jednani. Neni nahodou, ze nejfluidnejsi system alianci je prave v Afghanistanu a Somalsku. Zajisteni ochrany proti ostatnim, zajisteni zdroju jednoduse neni vyloucitelne s uplacenim, zvlaste to druhe svedci o opaku.
REPLY