fbpx

Konec příboje v Afghánistánu

Americký prezident Barack Obama oznámil to, co se očekávalo – síly, které poslal do Afghánistánu po roce 2009, se letos v létě začínají stahovat. Týká se to více než 33 tisíc lidí, ze kterých deset tisíc odejde ještě letos a 23 tisíc do konce příštího roku. Americká přítomnost klesne na necelých 70 tisíc vojáků.

Prezident dodržel to, co slíbil a za čím si dost tvrdě stál od počátku. Dobře si uvědomuje, že pro jeho kampaň – prezidentské volby jsou příští rok a kampaň se pomalu rozjíždí už nyní – by bylo vražedné, pokud by co nejdříve nenaznačil konec nepopulární afghánské války, které se začalo přezdívat „Obamova válka“. Zároveň má problém s ekonomikou a prohlubujícím se deficitem. Angažmá v Afghánistánu doposud Spojené státy přišlo na přibližně 443 miliard dolarů. Jenom letos Washington vydá na 120 miliard dolarů (v roce 2003 to bylo 14,7 miliardy).  To rozčiluje mnohé. Naposledy v pondělí se do utrácení v Afghánistánu pustili američtí starostové, podle kterých se mají americké daně utrácet v Baltimoru a Kansas City a nikoli v Bagdádu, nebo v Kandaháru.

Co se popularity týče, ta se dá dobře sledovat na názoru stoupenců republikánů, kteří dlouhodobě americkou přítomnost v Afghánistánu podporovali: v květnu bylo pro částečné, nebo úplné stažení 47 procent republikánů, v červnu už 60 procent. Při zdůvodňování stažení si prezident si pohrál s výrazem, který ve Spojených státech nevzbuzuje entusiasmus – „nation building“. Po deseti letech budování států v zahraničí, je podle něj zapotřebí se zaměřit na budování státu v Americe. Jako by vycházel vstříc všem, kteří říkají, že je pozornost Ameriky nutné ze zahraničí soustředit zpět domů – izolacionalismus s globalizovanou tváří.

Calling the deployment of the surge „one of the most difficult decisions that I’ve made as president,“ Obama said the military campaign was „meeting our goals“ in Afghanistan and the drawdown would begin „from a position of strength.“
„Al Qaeda is under more pressure than at any time since 9/11,“ Obama said. „Together with the Pakistanis, we have taken out more than half of al Qaeda’s leadership. And thanks to our intelligence professionals and special forces, we killed Osama bin Laden, the only leader that al Qaeda had ever known. This was a victory for all who have served since 9/11.“
At the same time, Obama said the Afghanistan drawdown and the simultaneous winding down of the war in Iraq would help the United States begin to refocus attention and resources on efforts to resolve economic and other problems and to unify a politically divided nation. „America, it is time to focus on nation building here at home,“ the president said.

Zaujalo mně, když zmínil pomoc Pákistánců na zabití Usámy bin Ládina. Mám pocit, že tomu bylo jinak. Že právě Pákistánci neměli nic vědět, a že ti, kteří něco věděli, skončili ve vězení. Zajímavý je i poslední průzkum PEW v Pákistánu. Přes šedesát procent (63) Pákistánců nesouhlasí se zabitím Usámy bin Ládina a podpora Americe klesla ze 17 procent v loňském roce na 12 procent letos. Největším nepřítelem je i nadále Indie (54 procent), která je hodně před Talibanem (34 procent) a Al Kajdou (29 procent).

Barack Obama učinil své rozhodnutí proti doporučení lidí kolem.  Například nastupující šéf CIA David Petraeus a současný velitel sil NATO v Afghánistánu varoval, že na stažení je příliš brzy, protože situace na zemi je hodně „křehká“ (eufemismus pro „nestojí za nic“) a že zabití Usámy bin Ládina se zatím příliš neprojevilo. Podle Petraeuse by se mělo se stahováním počkat a zahájit je po 1. lednu 2013 (jinými slovy až po prezidentských volbách, bláznivý nápad). Odcházející ministr obrany Robert Gates se snažil dosáhnout toho, aby se stáhly tak dva tisíce vojáků a to především z jednotek podpory.

Ale na závěr to nejdůležitější: především pro spojence, samozřejmě včetně nás, bude zajímavé sledovat, odkud se Američané začnou stahovat. Každopádně se blížíme konci větší angažovanosti v Afghánistánu. Jsem zvědav, jak bude vypadat Afghánistán v letech po stažení. Zda vynaložené stovky miliard dolarů, enormní energie a životy desetitisíců lidí pomohou zemi změnit – jestli se vytvoří nějaké křehké příměří a bude pokračovat budování státu, nebo se vrátí zpět do 90. let.

5 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

5 Comments

  • Profilový obrázek
    Ondrej Rajkovic
    23. 6. 2011, 11:43

    Dnešní zprávy i samotné Obamovo vyhlášení mě dost vyvedly z míry. Chápu, že jak zmiňovaný deficit i velké náklady na válku v Afghánistánu způsobují že Obamovy preference nestoupají, spíše naopak. Ale to, že se snaží tímto způsobem zabít fiasko zvané reforma zdravotnictví je už i na mě opravdu moc. Skutečnost už ale je taková, takže na ni můžeme pouze reagovat. A reagovat na činnost někoho jiného je stejně tak špatné jak při operacích pěších čet v údolích východního Afghánistánu, tak i ve vysoké politice.
    K 6.červnu 2011 bylo v Afghánistánu skoro 133 tisíc vojáků z nichž přibližně 90 tisíc jsou vojáci USA a 38 tisíc vojáci ze zemí NATO. Aha, zde je problém. USA je členem NATO, tak proč se na ně díváme jinak? Proč se oni sami na sebe dívají jinak. Když v prosinci 2008 neschválila poslanecká sněmovna plán zahr.misí na rok 2009, udělali jsme si tím dost velkou mezinárodní ostudu. A to šlo pouze o cca 600 vojáků (možná o 1% vojáků z celkového stavu). USA teď chtějí stáhnout plných 25% a nikdo k tomu nic neřekne? Co Severoatlantická rada?

    Jak už psal František ve svém článku a i já jsem se o tom už zmínil – musíme na to reagovat. Pokud vím tak se letos má z mise ISAF vrátit celá vrtulníková jednotka a vrátit se tam má až za další rok?. Co když těch 33 tisíc US vojáků bude zahrnovat i vrtulníkové jednotky v RC-East? Scenář, který se mi při této úvaze přemítá před očima se mi vůbec nelíbí a asi nebudu sám.
    Teď mě napadají dvě zásadní otázky – Jak se k tomuto stažení postaví ČR (konkrétně MZV a MO)? Jak bude (a jak by mělo) reagovat NATO na takové oslabení sil ISAF v Afghánistánu?

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Honza
    23. 6. 2011, 17:48

    Napadla mne zcela stejná myšlenka jako Ondreje. Jak rychle a jakým způsobem na tuto změnu zareaguje naše velení, resp. vláda. Protože zatímco ve Státech se o postupném utlumování mise v A-stanu mluví už přinejmenším půl roku, u nás vesele frčíme podle našich dlouhodobých plánů. Krom toho- pokud bezpečnostní situaci neutáhnou rozpočty vyspělých zemí a jejich zkušení vojáci, jak ji budou zvládat národní jednotky ANA? Řeči o splnění úkolu a potřebě přizvat k jednání všechny strany respektující afgánskou Ústavu (mimochodem, už z ní vyškrtli aplikaci Sharia?) tak trochuvypadají jako kdyby se Američané v sedmdesátých letech radovali z vítězství ve Vietnamu.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    civil
    23. 6. 2011, 20:41

    Jak bude reagovat NATO na takové oslabení sil ISAF v Afghánistánu?Typicky.Francouzský prezident a německý ministr zahraničí přivítaly plán US prezidenta začít stahovat vojáky z Afghánistánu a míní se k němu přidat.
    Jak se k tomuto stažení postaví ČR?Typicky.,,Česká republika bude jednat v souladu se spojenci“prohlásil český premiér.
    Útěk z Afghánistánu začíná.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    121.BAT
    24. 6. 2011, 9:17

    Nemyslím, že by tato situace měla někoho překvapovat. USA jsou dominantní a v podstatě jedinou plně akceschopnou silou v NATO. Proto se na ně ostatní, i oni na sebe, dívají jinak. USA tuto válku začali, a na rozdíl od jiných válek ze spravedlivé příčiny. Její pokračování a vývoj je už spornější. No a USA také rozhodnou o jejím ukončení. Smutné je, že NATO, ve své první velké kolektivní akci ve své historii selhalo (selhává). Na druhou stranu je to pohrobek studené války, na války tohoto není připraveno (byť se samozřejmě nasbíralo mnoho nových zkušeností).

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Pepa
    24. 6. 2011, 11:11

    Na tomto příkladu se jasně ukazuje, že vojáci jsou jen hračkou v rukách politiků a navenek projevovaná starostlivost o osud vojáků např. v Afghánistánu je jen hrou k získání co největší politické podpory a udržení se u moci. Pokud lze srovnat bezpečnostní situaci v Afghánistánu, se situací při začátku stahování jednotek USA z Iráku, řekl bych, že situace ještě zdaleka nedozrála do obdobného stadia a četnost útoků Talibanu po tomto stažení jednotek ještě vzroste a Afghánský prezident a vláda budou s ANA situaci těžko zvládat. V Iráku nebyl žádný Taliban, který tak výrazně podporuje část obyvatelstva Afghánistánu. Co to přinese našemu kontingentu je otázkou, zejména OMLT to bude mít mnohonásobně složitější při zajištění vlastní bezpečnosti.

    REPLY

Nejnovější komentáře