On War | On Peace

Pro insidera: Problém je v tom, že body jsou jen jakási fiktivní měna alá Dostihy a sázky nebo Monopoly a nejsou kryté reálnými penězi. Tedy např. každý voják v činné službě dostane ročně cca 10 000 bodů, ovšem použitelnou výstoj (nepočítám ešusy, ušanky, hnědé treply atd.) nakoupí resort MO pro každého vojáka jen za polovinu distribuovaných bodů.

Ten odkaz – holý zadek naší armády – vede na opravdový literární skvost. Obhajoba postupu *Kozel zahradníkem* je až tak extrémní, že se k tomu nelze nevyjádřit jinak než prostou otázkou – *kdopak nese politickou odpovědnost na své byrokraty ?*. Kritizovat své podřízené a sám mít tunu aférního másla na hlavě chce mít opravdu silný deficit morálky a silný žaludek.

Výraz *elitní bojovníci* je také super, to se jako mění armáda v komiksový seriál nebo indiánský kmen ? Elitní může být jednotka a její voják a v rámci tolik diskutovaného ED by se o tom mělo vědět bez berliček podobného PR vyjadřování.

Jinak jsem víceméně – při dnešních počtech armády – pro to, aby v počátečním výcviku vojáci fasovali jednoduchou standardní výstroj – a pak/později cokoliv dalšího si kupovali a dostávali na to příspěvek – ve standardní měně, žádné body. Stejně si většina profesionálů kupuje už i boty (jaká to ostuda), spacáky apod. Trenky, termoprádlo a boty si každý rozumný vojcl umí vybrat sám.

a co se změní tím, že místo papírků z Dostihů a sázek budeme mít kreditku z Dostihů a sázek?

Článek otevírá sice aktuální ale ve skutečnosti dlouhodobě pomíjenou problematiku zabezpečení vojáků. Nicnémě nejedná se problém posledních let, jak by se mohlo zdát z úvodního grafu. Problematika byla přehlížena dlouhodbě, zejména s ohledem na upřednostňostnované výdaje na výzbroj a ostatní materiál. Douhodobě se spoléhalo na zásoby, které byly uloženy v centrálních skladech a nakupovalo se pouze to nejnutnější. Ale zásoby již docházejí a nové se nevytváří, stačí se jen podívat na ročníky prodávaných součástek. Také současný stav distribuce již není poplatný době, zejména je tento systém nevstřícný vůči vojáků, tj. koncovým spotřebitelů, a to nejen v oblasti distribuce a dislokace prodejen. ale i omezenou schopností poskytovat jakékoliv doplňkové služby. Souhlasím s p.Pernicou, kdy avizované účty nic neřeší, zejména jejich zavedení v roce 2014 je trochu sci-fi, pokud by je někdo chtěl zavést tak již by zavedeny byly. Tuto schopnost již v roce 2009 avizovat tehdejší NVS AČR pplk. Imrich, ale byla odložena z důvodu plánovaného outsourcingu, kterí již byl také několikrát odložen. K zabezpečení vojáků, by armáda měla opustit součásný systém, mimochodem přežívající pouze v některých státech na východ o nás a který se potýká s totožnými problémy. A změnit celou koncepci zabezpečení výstrojními součástkami, tak aby si vojáci nemuse součástky pořizovat za vlastní a velitelé nemuseli tolerovat nedodržování ustanovení N NGŠ .
K § 91, pouze krátká poznámka. Voják má nárok na výstrojní náležitost, ta je poskytována ve formě výstrojních bodů. Tuto povinnost si AČR beze zbytku plní, avšak povinnost zajistit směnu výstrojních bodů za výstrojní materilál již nikde uvedena není. Takže se jedná o takovou malou Hlavu XXII.
Dalším důvodem proč materiál ve skladech není jsou současné restrikce. Vojáci si kupují i součastky které nutně nepotřebují (tedy ti štastnější a když maji příležitost), proto aby spotřebovali hromadící se výstrojní body, pro které nemají jiné využití a dále je prodávají do různých prodejen, popřídě na elektronických aukcích, kde si je jiní potřební kupují, ale již za vlastní finanční prostředky, protože nemají jinou alternativu.
To bark: Nelze se jim divit, když současátky jiných armád jsou kvalitativně někde jinde a cena je v mnoha případech i příznivější než součástky zavedené do AČR.
To honza: lze dobře použít i pro hru Monopoly

outsourcing… to jako že by ve 21. století mohl konečně voják AČR mít něco víc než gtx pláštěnku? třeba skutečně funkční oblečení? softshell, hardshell, nomex namísto bavlny a střihu na prdelaté záklaďáky 95?
Ne, tomu nevěřím. to by vyhlíželo příliš nejednotně.

at Standa: Myslím, že už se tu někdo divil, tuším v příspěvku o vojenské módní policii, že my máme „svůj potisk“. Byla by to logická cesta snižování nákladů, kdybychom s někým sdíleli alespoň ten potisk. Střih uniformy je asi národní… Taky v jednom z komentářů gen. Opata uváděl, že povoloval vlastní boty, pokud měly odpovídající barvu.
Osobně si myslím, že by neměl být problém používat „neuniformové“ součástky (součástky, u kterých lze velmi obtížně, že jsou opravdu součástí národní uniformy), jako zmiňované boty, ale taky např. rukavice, zavedené v jiných armádách NATO. Konečně musely získat certifikát, že splňují příslušný standard. Dokonce si lze představit, že by některé státy měly stejné polní boty a nakupovaly je společně přes NAMSA (pokud mají naturální systém odívání).
Ad body – velmi ironicky: převis nabídky a poptávky by mohl být řešen jako kuponová privatizace. Tam se stát taky snažil organizovat trh, který neexistoval…

Nabízím ještě k úvaze možnost, že „armyshopy“ by mohli provozovat jako neziskovou organizaci (o.p.s.) bývalí vojáci – veteráni. Jde o podnikatelský model, který by mohl přinést pozitiva oběma stranám. Bylo by to lepší jak „utrácení evropských peněz“ ve školeních. Určitě by díky výsluhovému příspěvku svých členů byli schopni nabídnout nižší náklady, než běžná komerční organizace.
K tomu, co napsal Pařmen. V 50. letech získal obrovskou popularitu Čepička, protože se postaral o vojáky. Nešlo o žádný přepych, ale právě o to, co zajímá posledního vojáka: stravování, vystrojování, ubytování. Nejhorší je demoralizovaná armáda.

Jen krátce se vyjádřím ke zdaňování výstrojních bodů, jejich platnosti a utrácení za nepotřebné věci.
Výstrojní body mají „nějakou“ hodnotu. Tato hodnota ale není reálně k ničemu vztažena, protože si za body můžete nakoupit něco jen a pouze ve výstrojním skladu a nikde jinde. „Hodnota“ bodů je ale zcela „reálně“ zdaněna platnou měnou, za kterou si může voják nakoupit úplně všude cokoli a může ji směnit i za jinou („pevnější“) měnu. Platnost výstrojních bodů je tři roky. Pokud si za body voják nic nekoupí, body propadnou a faktický přínos (příjem) je pro vojáka dokonce záporný – zaplatil daň z (ne)příjmu.
Malá odbočka. – Zdaňování bodů je, dle mého, protiústavní nesmysl. Body jsou zdaňovány jako příjem (zvýšení majetku). Jenže body, jak je uvedeno výše, nemusí být pro vojáka vůbec žádným příjmem. Je tedy „zdaňován“ příjem pouze fiktivní, nikoli reálný. Daň z příjmu může ale být státem požadována pouze v tom případě, že se nějaká hodnota (body) staly příjmem. Příjmem ale nejsou body samotné, ale až hodnota zboží za body zakoupená. „Zdaňování“ bodů, když už, by mělo být provedeno tedy tak, že se z archu výstrojních bodů „odstříhne“ příslušný počet bodů, který se rovná výši daně. Zde si povšimněte, že zdaňování bodů není ve skutečnosti nic jiné, než snížení jejich počtu (nejedná se tedy o zdanění příjmu, ale o snížení výdaje). Jen se divím, že nikoho ještě nenapadlo se proti této „zdaňovací“ zlodějině bránit u soudu.
Ale k věci. Otázka tedy stojí asi i takto: kým a jakým způsobem je voják fakticky okrádán, když mu body propadnou? Tím, že „někdo“ znehodnotí body časovým limitem (tříletá platnost bodů), nebo tím, že někdo „zdanil“ státní výdaj (nikoli příjem vojáka), když výstrojní body se v konečném důsledku ani nestanou příjmem (když ani body sami o sobě faktickým příjmem nejsou) a přesto voják za to ještě platí?
Problém (vyplývající z předešlého) tedy je, že voják, když už zaplatil daň za „bezcenný papír“ (body), tak se snaží nebýt alespoň ztrátový a při nedostatku toho, co opravdu potřebuje, nakupuje i to, co je mu zcela k ničemu a následně to prodá v armyshopu. Zároveň ale voják ani nechce přijít o možný „příjem“ z bodů (brání se jejich propadnutí). Zde tedy nesouhlasím s autorem článku Bohuslavem Pernicou v tom, že při nákupech zbytečností se jedná o „přebytek“ peněz (bodů) a jejich plýtvání. Vojáci se při nákupech „zbytečností“ chovají zcela hospodárně (nechtějí být bez „zisku“ nebo dokonce jít do ztráty). Chyba tedy není na straně vojáků, ale v systému, spočívajícím jednak ve zdanění bodů, ale především v nedostatku toho, co vojáci opravdu potřebují a v omezené platnosti bodů.
Chápu, že vojákům jsou dávány „zaměstnavatelem“ body místo peněz proto, aby si za tuto hodnotu nakoupili dle svého uvážení právě to, co potřebují k výkonu práce pro „zaměstnavatele“ a ne třeba, obrazně řečeno, cigarety a chlast. Současný systém, kdy vojákům se nedávají do rukou peníze ale body, sám o sobě vadný není. Chybu spíše vidím v tom, že není zabezpečeno (a je jedno jak), aby každý měl jen to, co potřebuje a zároveň toho nemohl mít zjevně zbytečně mnoho za účelem vexlu nebo ošacení celého příbuzenstva. Dá se také říci, že součet platu a hodnoty bodů vydaných vojákovi se rovná nákladu na vojáka. Jaký „poměr“ bude mezi platem a „hodnotou“ bodů už záleží jen na uvážení odpovědných orgánů.
Nicméně jako velký úlet se mi jeví to, že při nedostatku např. maskáčů jsou vojáci svými veliteli popotahováni za neustrojenost, když na odpolední nástup se dostaví v mokrých a špinavých maskáčích, když si je promáčeli a zmazali při dopoledním výcviku a nemají do čeho se převléci. Ale to už se asi dostávám jinam.

Zdanění bodů? To je totéž, jako by se měly dělníkovi zdanit montérky jako jeho příjem. Takže pošta, policie, hasiči, Student Agency, Škoda auto – všichni by měli také zavést daň za pracovní oděv… Tady zase někdo nepochopil, že body nejsou příjmem té osoby, ale pouze prostředkem na základě kterého obdrží pracovní obuv, oděv a pracovní pomůcky. To, že to někdo prodá je vlastně krádež, protože prodal něco, co patří firmě. Platí jakési nepsané pravidlo, že pracovníkovi obvykle použitý pracovní oděv je ponechán. Zaměstnavatel však má právo jej požadovat zpět. Protože zaměstnavatel jej pořídil. To, že se to tak neděje je něco jiného. Návrh na zdanění bodů je totéž jako zdanit herní peníze ve hrách Monopoly a Dostihy a sázky. To už může někdo navrhnout, že pracovník bude platit daň ze stroje, se kterým pracuje. Běda tomu, kdo dělá na nějakých drahých lisech za miliony…piloti dopravních letadel se pak nedoplatí vůbec.
Příspěvěk na výstroj, který by byl v penězích, je pak dnes trochu problém. V minulosti to problém nebyl. Předpokládalo se, že dotyčný je čestný a peníze investuje do uniformy, kvalitního spodního prádla atd.
V dnešní paranoické době posedlé rovnostářstvím, politickou korektností atd. se dostáváme do okamžiku, kdy veškeré sociální výdobytky pro pracovníky jsou pro pracovníky pomalu přítěží.

huh. což tedy zaplatit daň z příjmu body které stejně nemám za co utratit? možná se tak nakonec body budou ještě nakupovat za koruny v nějakém zajímavém kurzu…

Po přečtení článku z VR 2/2011 pocházejí z pera prof. Hajny přestávám věřit, že současný stav vystrojování je výsledkem náhody: „Outsourcing se v AČR ukázal jako dobrá možnost ke snížení početního stavu pracovníků armády a částečně i na snížení finančních prostředků. Je předpoklad v oblasti zabezpečení služeb dále rozšiřovat formu outsourcingu. Pokračování outsourcingu však realizovat pouze v oblastech, kde to bude ekonomicky výhodné. Tak, aby bylo zajišťování činností a služeb sloužících k podpoře útvarů a zařízení MO externím dodavatelem vysoce efektivní. Je potřebné dále velmi pečlivě ošetřovat především smluvní část a kontrolu praktického výkonu všech těch, kteří outsourcing v armádě vykonávají. Mezi základní předpoklady limitního charakteru pro uplatňování a další rozšiřování
outsourcingu nadále patří:
- udržení schopností potřebných pro bojovou činnost u útvarů a zařízení,
- přísné dodržování pravidel hospodárného, kvalitního a efektivního využívání majetku rezortu,
- celková výhodnost a ekonomické přínosy (dodavatel nesmí získat monopol v oblasti svého působení),
- dodržování právního rámce.
Proto i v roce 2011 mezi rozhodující úkoly logistiky patří úkol pokračovat ve využívání outsourcingu v ekonomicky výhodnějších oblastech, především ve službách stravování, ochraně objektů, technickém střežení při ochraně muničních skladů a u osobních
silničních vozidel. Dále se předpokládá pokračovat v dříve pozastaveném pilotním projektu „Outsourcing vystrojování rezortu obrany“.“

Pan prof. může svěřit své příjmy a důchody, nějaké firmě, atˇmu provádí outcorsing, nejlépe složené z bývalých vojáků, OS, státních úředníků a bude chodit nahý a bez peněz. Leda, že by připravoval půdu, pro nějakého zájemce o tyto služby…. V mezi čase si může zajít na registr vozidel, atˇneztrácí čas.

jakým způsobem by bylo možné přes NAMSA nakoupit vz. 95? nebo je zpráva na idnes.cz znamením, že přejdeme na některou verzi UCP?

Manix:
pomni Murphyho pravidla ozbrojeného konfliktu „your gear is always produced by the lowest bidder“; pokud budou ACU/UCP ve výprodeji, A ZÁROVEŇ bude vůle přejít na jiný maskovací vzor, tak tu máme gaučovou kamufláž natotata.

A jaký druh byste preferovali? Já mám jasno…

a myslíte, že pro NAMSA se přihlásí víc potenciálních výrobců vz.95?

Dovolil bych si navrhnout, aby se zpracoval nějaký seznam komodit, které má smysl nakupovat společně se státy NATO přes NAMSA. Okrajově mě např. napadá zdravotnický materiál jako jsou obvazy a lékárničky. Nedává mi smysl podporovat „české“ výrobce, tedy původně českého výrobce dnes v majetku zahraničních vlastníků, vysokou marží placenou zato, že dodá něco z hlediska jeho produkce speciálního v několika stovkách nebo tisících. Copak musí být všechno v naší armádě zavedeno jako národní „vzor“?

Jestli on není problém v tom, že při nákupu přes NAMSA se mnohem složitěji ulejvají provize…

NAMSA je již NSPA, ale podstatné je, že bych rád viděl všechny nákupy nad 100 milionů realizované právě a jenom skrze tuto agenturu – NSPA.

Takže ty provize mají zůstat v Česku.

At noname:
- Nátělníky: vzpomínám na střední školu. Tam jsme museli všichni do TV povinně nosit bílé ponožky. Nikdo ale nedokázal vysvětlit proč. Bylo to považováno za cvičební úbor. Podle mého odhadu až dojdou trička DUO, protože se všichni budou chtít zbavit bodů, a jestli dál bude pokračovat finanční nouze, dojde i na zmiňovaný nápad, že stačí nátělník khaky.
- Normy: Pokud vím, je spočítána průměrná životnost každé součástky. To mi vyplývá ze zveřejných norem pro doplňování výbavy. Vzhledem k tomu, že už léta je distribuce součástek řešena počítačově (na služebák), měla by existovat data, z kterých lze odvodit rozdíly mezi útvary. Dokážu si představit, že u lidí se zvýšenou potřebou oběvu vz. 95 bude, třeba jednou za dva roky, součástí PZT „výstrojní poukázka“ přímo kupon na přednostní odběr maskáčů. Dokázl bych si dokonce představit, že hlavní výstrojní náčelník bude místo regulace v kusech vyhlašovat regulaci v čase. Např. v jednom období ze začátku roku (např. 4 měsíce) svolá do SNO vojáky s těmito přednostními kupony. Pak bude následovat přechodné obbobí 1 měsíce, kdy bude možno tyto kupony ještě uplatnit a pak už nebudou platit a všichni vojáci budou kupovat jen za body. V době, kdy každý voják dostal zřízený účet s přístupem k personálním věcem by neměl být problém oslovit konkrátního vojáka mailem. Stejně tak by nemusel být problém uspořádat takovou operaci v období, kdy se z hlediska výcviku toho děje nejméně.
- Opasek: Jsou věci, které má smysl upravovat, a jsou věci, kde by bylo dobré si říct, co by měl být smysl úpravy předpisem. Určitě je velmi praktické, když všichni vojáci umí pochodovat, obraty na místě a za pochodu, vzdávání pocty atd. Je to upraveno základním řádem. Pokud jde o nošení součástek, stávají se některé body předmětem dlouhotrvajících sporů, z kterých lze jen obtížně vyvodit všeobecné poučení. Dokonce se zdá, že probíhá dlouhodobý boj mezi zastánci a odpůrci daného pravidla. Předmětem tohoto boje „temné a světlé strany Síly“ bylo v minulosti např. nošení malých a velkých odznaků na baretu a právě nosení opasku.
Nosit vnější opasek má určitě smysl, když se na něj má něco „upevnit“: bodák, sumka, polní láhev, polní lopatka. Takže taktika, zaměstnání v terénu. Na rozdíl nošení dříví do lesa, opasek má smysl do lesa nosit. Dále má smysl nosit opasek když je nařízena pohotovost a zdržovalo by po vyhlášení poplachu hledat opasek, aby se na něj ty věci daly připevnit. Estetickou funkci u oděvu vz. 95 tato součástka určitě nemá. U 150kilových vojáků naopak působí komicky, protože utažený opasek nadváhu ještě zdůrazní. Při pochodu však opasek brání plandání blůzy, co je určitě na závadu u pochodujících celků.
Nicméně takových nedořešených věcí je určitě více. Určitě tápou dokonce samotní výstrojaři. Např. nošení uniformy při slavnostních příležitostech u vojáků v záloze. Má být vyjmenován seznam slavnostních událostí, nebo to záleží na každém vojákovi, kterou záležitost považuje za slavnostní? A když nedodržíte ustrojovací kázeň, kdo Vás může potrestat? Může Vás vůbec někdo potrestat, když jste voják v záloze? A jak poznat vojáka v záloze, že právě nosí uniformu při slavnostní příležitosti (viděn na ulici), když není stanoven seznam slavnostních příležitostí? Musí tento voják znát pravidla platná v armádě v současnosti, když právě nosí uniformu, ačkoliv opustil službu již před lety? Pak tu máme vojáky s dlouhými nalakovanými nehty, vojáky nosící deštník k uniformě vz. 95, vojáky v oděvu vz. 95 držící se za ruce apod. Ani více než po 7 letech od profesionalizace armády si systém s těmito otázkami nedokázal poradit.

Psal jsem o vojácích v záloze, kterým bylo po x letech služby povoleno při propuštění do zálohy nosit vojenských stejnokroj.

díky pane podpukovníku, tzn. je to nedořešeno definitivně… něco takového jsem očekával. Opasek se hodil k oděvu vz. 95, dokud nedorazila letní verze. Dnes již většina vojáků nosí „ripstop“ a blůza je nejen užšího střihu, takže neplandá, ale má vzadu i stahování, takže plandací problém řeší. Kromě toho je to typický střih NATO, vycházející ze starší blůzy US Army (i když lepší – máme kapsy na rukávech a šňůrku ve spodní lemovce), a k této se již opasek vysloveně nehodí. Nevím co už by dokázalo staromilce donutit to přestat prosazovat, pokud výnos MO není dostatečný…

taky jsem si říkal jaké sumky bych si na ten opasek dával, když nosím bandalír a PLB belt od warrioru a k tomu mám nafasovaný nosič plátů a sumky k BRENu jsou stejnak na křížovou vazbu…:D, ale pravda, je spousta útvarů co jsou ještě vystrojeni jak číňani z 50tých let

Co se týká výstroje, tak věřte, že o ní rozhodují lidé, co ji nikdy nosit nebudou. Když vidím v článku v A-reportu, že ústroj je slušivá, vkusná a praktická, tak na mne jdou mdloby. 90% těch lidí – civilistů, kteří se podílejí na vystrojování MO jako OZ MO jsou se znalostmi 100 let za opicemi. Půlka z nich (muži, ženy) mají kolem pasu 120cm a více a pamatují demisi vlády v roce 1948. Co od takových lidí můžete čekat? Systém vystrojování vychází z jejich zkušeností a znalostí. Když se na to podíváte pořádně, tak střihově řada věcí vychází z polní uniformy vz.85. V 90. letech se přidaly nové součástky, ale věřte tomu, že tito lidé se na výstroj AČR dívají stále v perspektivě misí SFOR a KFOR. Někteří jedinci po usilovném snažení se dokáží dostat až do roku 2002, ale dál ani ránu. Jinak by se nezaváděly s takovým morálním zpožděním Nosiče plátů pancéřových 2006 a Vesta ochranná pancéřová 2009. Totéž platí o koleních chráničích, které většina AČR vživotě neviděla a neuvidí. Přitom se jedná typově o výrobek firmy HATCH, která jej nabízí někdy od 90. let a v současnosti nejen ona má řadu progresivních a lepších výrobků tohoto typu. O střeleckých rukavicích, které jsou u jiných armád spotřebním materiálem se nebavím už vůbec. Zcela nehorší je to, že tato skupina lidí je zcela neschopna nakoupit maskáče dle vlastních specifikací, protože celý systém požadavků zamotali tak, že si jednotlivé požadavky protiřečí a pokud vyhlásí vítěze výběrového řízení, tak okamžitě oprávněně ostatní výrobci podají stížnost k soudu, úřadu na ochranu hospodářské soutěže atd. AČR chybí progresivní oddělení výstroje, které by neustále vyhodnocovalo zkušenosti, současné trendy, podávalo návrhy na zlepšení a řídilo vývoj výstrojních součástek tak, aby byly pokud možno nadčasové, funkční a odpovídaly současnému nebo předpokládanému bojovému nasazení. Odbory MO řeší výstroj pouze v okamžiku, kdy už všichni řvou, že je něco špatně a lepší výstoj mají i číňané.

První problém je kvalifikace zmíněných lidí. Jak na takové místo dostanete někoho zkušeného a znalého? Umožňuje systém vojákům, aby ovlivňovali design výstroje? Jak s vámi budou vaši nadřízení a „systém“ zacházet, pokud budete chtít sám něco změnit?
Druhý problém je zodpovědnost jejich nadřízených. Když je na každém papíře deset razítek, zodpovědný není nikdo. Každý se může vymlouvat na chybu v systému a procesech. Kdy šla inspekce či audit po příčinách? Kdy vyústila kontrola v přeřazení / vyhazov? Opravdu je v naší armádě a na ministerstvu všechno tak v pořádku, že kontroly končí sadou opatření, které pouze ospravedlňují následný audit?

Toto by mohla být zajímavá inspirace pro resort MO:

„Back in February, the Army gave Soldiers a chance to weigh in on the Improved Physical Fitness Uniform. The Army took those Soldier suggestions and developed a possible replacement uniform. Now Soldiers can vote on which one of those they think looks the best.“

http://www.army.mil/article/88622/Soldiers_get_20_days_to_vote_on_new_PT_uniform/