Příspěvky označené budget
Pentagon začíná propouštět
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 11. 12. 2011
Minulý měsíc se nepodařilo „superkomisi“ amerického Kongresu dohodnout na tom, jak by měly v příštích deseti letech vypadat škrty v rozpočtu. Pokud by se zákonodárci dokázali domluvit, Pentagon by v příštích deseti letech přišel přibližně o čtyři sta miliard dolarů. Jelikož se ale nedohodli, hrozí, že přijde v deseti letech o bilion dolarů. Jako první začíná propouštět pozemní vojsko. Odejít by mělo 8 700 civilních zaměstnanců. Ke škrtům dojde ve 37 státech v sedmdesáti různých lokalitách.
…nearly 90 percent of the cuts taking place within the Installation Management Command, Army Materiel Command and the Training and Doctrine Command. Most of the cuts are likely to occur in Virginia and Texas, where most of the DOD’s civilian workers are located. In addition to eligible workers who retire, commanders will be able to use voluntary early retirement offers and buyouts to cut jobs, the Army said.
Pokud se člověk podívá na škrty v USA, musí dojít k závěru, že byť nejsou malé, jsou na tom v Pentagonu pořád lépe, než v jiných zemích. Škrtat v průběhu deseti let s tím, že člověk zná celkovou velikost úspory, je poměrně velký luxus. I když… Robert Levinson z Bloombergu se pokusil dát dohromady takový seznam úspor, které by v letech 2013-2021 přinesly 1,2 bilionu dolarů. Dá se na něm například nalézt:
- Reduce funding for National Guard’s antidrug program. ($225 million)
- Eliminate Army’s Global Combat Support computer system. ($469.9 million)
- Shut down Joint IED Defeat Organization by 2017. ($1.2 billion)
- Terminate Navy’s vertical-takeoff drone. ($1.6 billion)
- Cancel the Joint Light Tactical Vehicle. ($5.3 billion)
- Retire two aircraft carriers. ($5.8 billion)
- Terminate V-22 Osprey vertical-takeoff aircraft. ($9 billion)
- Reduce purchases of Virginia Class submarines to one per year from two. ($12.2 billion)
- Reduce Marine Corps strength to 145,000 from 182,000. ($21 billion)
- Cancel planned purchase of nine Arleigh Burke Class destroyers. ($33.1 billion)
- Cancel the F-35 jet program. ($43.2 billion)
- Reduce missile-defense spending by 70 percent. ($67 billion)
- Reduce Army strength to 430,000 by 2021 from projected 554,000 in 2016. ($70.7 billion)
- Reduce health benefits and increase fees for retirees. ($134.2 billion)
- Cut civilian workforce by 30 percent. ($162 billion)
- Cut nuclear arsenal to 1,000 warheads, which allows reductions in missiles, submarines and bombers. ($180.4 billion)
Nazí v trní
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 6. 10. 2011
Americký ministr obrany Leon Panetta; Foto NATO
Letos v červnu, krátce před odchodem z funkce, promluvil v Bruselu velice otevřeně ke členským zemím NATO tehdejší ministr obrany Robert Gates. Nahlas řekl to, o čem se již delší dobu ve Spojených státech hovoří. Za prvé, že škrty v obranných rozpočtech evropských zemí ohrožují kredibilitu Severoatlantické aliance a nevhodně zvyšují závislost Evropanů na USA (jejich podíl výdajů se zvýšil z 50 na 75 procent). A za druhé, že problém není jenom ve výši rozpočtů, ale i v tom, jak jsou peníze vydávány, či vyhazovány.
…there is too little co-ordination between national defence ministries on how they allocate precious resources. Duplication of capabilities is rife. The EU has 21 naval shipyards, while the US has three. Europeans have 89 different weapons programmes while the US has 27. Europe has 11 tank programmes; the US has two.
Nyní jakoby se situace opakovala, ale v jiném obsazení. Nový americký ministr obrany Leon Panetta během svého prvního vystoupení v centrále aliance varoval spojence, že Spojené státy nemohou vyplňovat nedostatky v evropských schopnostech, které vznikají, či jsou prohlubovány škrty v rozpočtech. A stejně jako jeho předchůdce ve funkci pronesl, že bez hlubšího sdílení se vůbec nic nezmění.
Podle Panetty Libye jasně ukázala, že Evropanům chybí například průzkumné letouny, stroje pro doplňování paliva za letu a podobně. Už nezmínil, že bez americké munice by se dlouho v Libyi nestřílelo. A vzhledem k tomu, že tentokrát nebyla potřeba strategická přeprava, nepřišel na přetřes nedostatek transportních letounů a lodí.
Panetta continued the U.S. drumbeat for more NATO contributions, and he made it clear that with the Pentagon facing $450 billion in budget cuts over the next 10 years, allies can’t assume that the U.S. will be able to do what NATO can’t or won’t on its own…
“We cannot afford for countries to make decisions about force structure and force reductions in a vacuum, leaving neighbors and allies in the dark,” Panetta said.
Podobně osamocení se Američané cítí i v Afghánistánu. Spojenci se na misi pod vlajkou NATO aktivně účastní, ale opět bez amerického příspěvku by mise zkrachovala. Gatesova, stejně jako Panettova slova je dobré nebrat na lehkou váhu. Obranný rozpočet USA projde v příštích letech také redukcí, což, pokud se tak vážně stane, ještě dále oslabí Severoatlantickou alianci. A k čemu bude hegemonovi aliance, která nebude schopna podpořit jeho politiku (zájmy)?
Spojené státy NATO dominují a po celou Studenou válku sloužila jejich účelu. Proto bylo vcelku jedno, jak vysoký je vklad. Šlo o naplnění cíle, tedy zatlačování a odstrašení Sovětského svazu. Po pádu železné opony se situace změnila, respektive se postupně transformovala a dnes se ocitáme v mnoha ohledech v novém prostředí. Ekonomická situace Západu je poměrně špatná a zdá se, že zlepšení není na dohled. Spojené státy znovu začínají díky sílící Číně objevovat, že jsou také tichomořská velmoc, a že mnohem důležitějším partnerem než oslabení a rozhádaní Evropané, je Rusko. To není pro nás, kteří také škrtáme jako diví, vůbec dobrá zpráva. Zvláště pro oblast s tak „bohatou“ historií. Panetta výborně shrnul to, čemu čelíme:
“We are at a critical moment for our defense partnership,” Panetta warned, stressing the need for other nations to share the burden. “While these warnings have been acknowledged, growing fiscal pressures on both sides of the Atlantic, I fear, have eroded the political will to do something about them.”
Looking ahead to the planned NATO summit in Chicago in May, Panetta said the allies must pool their resources and hammer out multinational solutions to face the next generation of threats.
“I am convinced that we do not have to choose between fiscal security and national security,” he said. “But achieving that goal will test the very future of leadership throughout NATO.”
Jsme jako nazí v trní. Zahodili jsme nástroje, kterými se můžeme z trní vystříhat a ono více a více kolem nás prorůstá. Je stále těžší se pohnout, protože to bolí. Jak z toho ven? Není dobré postavit proti sobě ekonomiku a bezpečnost, respektive je to špatně postavená rovnice. Jedno závisí od druhého, a pokud nedojde k vybalancování obou, budoucnost nám to spočítá. To neříkám já, ale historie. Gatesova a Panettova slova mně přinutila podívat se do jedné – dnes už klasické – knihy od (neo)realisty Stephena M. Walta z konce 80. let minulého století s názvem The Origins of Alliances.
Na závěr své analýzy aliancí uvádí sedm bodů, které by měly být součástí americké strategie v souvislosti s formováním aliancí. Zčásti jsou jeho doporučení zastaralá, protože jsou vztahována k existenci Sovětského svazu, respektive k aliancím, které tvořily obě supervelmoci v bipolárním světě. Na druhou stranu velká část Waltových postřehů přežila čas změn. A ještě je nutné podotknout, že samozřejmě středobodem je rovnováha moci.
Second, the precise level of U.S. power is probably less important than the way in which it is used… A military buildup will not win the United States new friends, and a marginal decline will not cause its current allies to defect…
Third, The United States should worry far less about its allies defecting and worry more about how it provokes opposition through misplaced belligerence…
A final implication is that the domestic situation of the United States may be more important than anything else. External events impinge on U.S. power; internal conditions generate it. Losses abroad will add up slowly (if at all) and will be compensated by balancing behavior by allies and by the United States itself. Thus a final prescription is to avoid policies that jeopardize the overall health of the U.S. economy. It is far more important to maintain a robust and productive economic system than it is to correct minor weaknesses in defense capability or to control the outcome of some insignificant clash in the developing world.
Tomáš Valášek: EU has too few soliders!
Autor: Jakub Janda Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 4. 10. 2011
Tomáš Valášek, director of foreign policy & defence at the Centre for European Reform
In your recent study, Surviving Austerity – The Case for a New Approach to EU Military Collaboration, you argue that European countries should be looking to mitigate the effects of financial pressures by pooling military resources with like-minded nations, creating „islands of co-operation“. Could you give us a brief analysis what would it mean in the real world environment?
European countries have too few soldiers with the right skills and equipment. While there are many reasons for this – for example, the Europeans spend less per soldier than the Americans do – chiefly, the Europeans underperform because with 27 different governments managing, equipping and commanding 27 militaries they never enjoy economies of scale when buying and maintaining equipment or training soldiers. My study proposes that European armed forces start doing so together, and that they pool their bases, schools, maintenance facilities etc. They should not do so at the basis of all 27 EU countries, but among small groups of governments that know and trust each other. In fact, some, such as the Belgians and the Dutch, are already doing so.
You also mentioned, that, there is still a lot of hardware in our (European) arsenals that frankly we have inherited and we don’t really know what to do with. Nowadays many critics say that current European arsenal cannot be effectively compatible with the US Military technology in joint operations, such as NATO interaction in Libya. Is it really that crucial?
NATO’s biggest challenge is not whether the Europeans and the Americans have compatible forces and technology. The greatest problem is that the Europeans have fewer and fewer forces to send to common operations. The Americans have steadily increased their defense budget over the past decade; the Europeans have, on average, decreased it each year. Overtime, a gulf has grown that the Americans find, for good reasons, politically unacceptable. The Europeans are unlikely to start spending more money on their militaries anytime soon – not when the economic crisis here is even more severe than in the US. But what the Europeans can and must do if they want to keep the Americans engaged in NATO is to spend their money more wisely. That means getting rid of some unneeded Cold War equipment, and collaborating on procurement, maintenance, training etc.
In his speech to the NATO ministers of defense, retiring US Secretary of Defense Robert Gates pointed out that the USA covers free fourths of the NATO budget and is nor able nor willing to continue in such trend. Does such statement support your argument that Europe should start taking care of its security? Could you expand your arguments what should European countries do?
For the time being, the United States remains the indispensable ally, committed to defend Europe if necessary. But their attitudes are changing: the Americans no longer want to lead ‘wars of choice’ on Europe’s periphery; those fought in the name of human rights (such as the one in Libya). This is partly because US interests have moved elsewhere, to Asia and the Middle East, but also because American politicians and defence officials have come to feel that European countries are not taking the security of their own continent seriously enough. The allies have big economies and capable militaries, and in the future the Pentagon will expect them to be able to assure security of Europe’s periphery with little US help.
Since we talked about some aspects of European security, could you comment on current situation in Ukraine? Does it pose a threat to European security any aspect, especially in energetic strategies of the EU?
Russia and Ukraine are tussling over control of Ukraine’s gas pipelines so yes, another gas war is possible and would be bad for the EU. But this is a problem partly of our own making: some of the governments in Europe’s east have failed to invest in alternatives sources of energy to Russian gas. I am frustrated with Ukraine for a different reason: this should be a prosperous place and an important trading partner to the Central Europeans. Ukraine is a large country with a well-educated workforce and mineral and agricultural wealth. If it were better managed, it would be a lot richer – and all of Central Europe would benefit. Eastern parts of Poland, Hungary and Slovakia – some of the poorest parts of Central Europe – should in principle be booming and growing from trade with Ukraine. But they are not, mostly because Ukraine has been governed by crooks for most of its independence.
Tomas Valasek is director of foreign policy & defence at the Centre for European Reform, London. He has written extensively on transatlantic relations, common European foreign and security policy and on defence industry issues. He is also a senior advisor to the Brussels office of the World Security Institute. Previously, he served as Policy Director and head of the Security and Defence Policy Division at the Slovak Ministry of Defence.
Snižování počtů v Británii a Nizozemsku
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 14. 4. 2011
Radikálně přistupují ke snižování počtů kvůli nedostatku financí Britové a Nizozemci. Během příštích šesti měsíců má britskou pěchotu a námořnictvo opustit přes deset tisíc lidí. Pět tisíc z nich jsou pěšáci a 5600 příslušníků námořnictva. V dubnu 2015 mají být britské ozbrojené síly celkově menší o 17 tisíc lidí.
Velkou pozornost vzbudilo několik věcí – že mezi propuštěnými budou lidé, kteří prošli Afghánistánem a i ti, kteří se podílejí na operaci v Libyi, ale především, že armádu opustí i 150 Gurkhů, kteří tvoří brigádu o síle 3500 lidí. Hned po tomto oznámení začalo obviňování z toho, že má vláda „dvojí standardy“, protože zatímco Ghurkové, kteří slouží v předních liniích, budou armádu muset opouštět, většina ostatních má šanci, že bude moci zůstat v ozbrojených silách, pouze na jiných postech.
Tikendra Dewan, Chairman of the British Gurkha Welfare society, said: „It is unfair, we are supposed to be on an equal footing and yet they are applying one criteria to the rest of the army and another to the Gurkhas. “Gurkha soldiers are among the fiercest and most loyal in the army, this is double standards. We are not special but we should be treated the same.“
Se škrtáním se to má totiž tak, že mají být skutečně zrušena místa tisícovky lidí v pěchotě a 1600 v námořnictvu. Zbytek má šanci, že se uplatní jinde. Námořnictvo se například chystá škrtnout místa čtvrtiny z 59 pilotů poté, co byla vyřazena HMS Ark Royal. Celkově má námořnictvo opustit 121 důstojníků do hodnosti kapitána. V pěchotě se propouštění bude týkat přibližně 250 důstojníků do hodnosti brigádní generál (cca čtvrtina ze zmíněné tisícovky).
Commodore Paul Bennett, the head of Royal Navy manning, said around two thirds of the redundancies were a direct result of „capability reductions“. „We will have fewer ships and aircraft and so will need fewer people to operate them,“ he said. Armed Forces Minister Nick Harvey said on the date the redundancy notices were issued, no personnel preparing for, deployed on, or returning from combat operations or on post-tour leave would be made compulsorily redundant.
V Nizozemsku se chystají snížit počty personálu, které má pod sebou ministerstvo obrany o dvanáct tisíc (současný stav je z 69 tisíc lidí).
„Of the 12,000 job cuts, there should be 6,000 dismissals,“ Defence Minister Hans Hillen told journalists after a cabinet meeting. About 30 percent of the military’s general staff was to disappear, he said, as well as about 100 Dutch posts in the NATO command structure. The defense ministry has been tasked with cutting up to one billion euros ($1.4 billion) from its budget by the end of 2014 under the centre-right Dutch government’s cost-cutting scheme.
Ministerstvo se chystá škrtat i ve vybavení. Zmizet má 60 tanků Leopard, dvě hlídkové lodi, 17 helikoptér Cougar, transportní letoun DC-10 a 19 stíhaček F-16. Účast v mezinárodních misích nemá být ovšem škrtáním v lidech a vybavení nikterak dotčena.
Prime Minister Mark Rutte said the country’s ambition of participating in international missions „remains intact“ despite the planned cuts. „The Netherlands will continue to make an important contribution,“ he said at a press conference, though he added that future missions will probably have „shorter durations than in the past.“ Rutte said the cuts were aimed not only at cutting costs but also at reorganizing the military to make it „more efficient“.
Stoupající cena ropy je nepříjemná pro Pentagon
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 25. 3. 2011
Dlouhá služba. Doplňování paliva do bombardéru B-52 Stratofortress; Foto Senior Master Sgt. John Rohrer, U.S. Air Force
Před rokem a půl jsem psal o studii společnosti Deloitte týkající se spotřeby paliva amerických ozbrojených sil. Tehdy Američané spotřebovávali 88 litrů paliva na vojáka a den. Jakékoli zdražení základní suroviny se tedy nepříjemně promítá do rozpočtu. To se stalo nyní. Pentagon tak možná bude požadovat až 1,5 miliardy dolarů na to, aby pokryl zvýšené ceny ropy.
The Pentagon spends roughly $16 billion annually on fuel. About $11 billion is allocated from the base budget, while the remaining $5 billion is spent in the Overseas Contingency Operations accounts, which primarily fund military operations in Afghanistan.
Pokud se zvýší cena ropy o dolar na barel a za rok se o tuto částku nesníží, znamená to pro Pentagon vyšší výdaje o 130 milionů dolarů. Není však příliš pravděpodobné, že by Kongres s jakýmkoli navyšováním rozpočtu souhlasil. Proto se zřejmě budou muset hledat úspory uvnitř rozpočtu.
Žárovky za 22 liber
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 10. 3. 2011
Často si stěžujeme, že se ve státní správě či samosprávě plýtvá, že se nakupují věci buď předražené, nebo že se místo „obyčejného auta“ kupuje porsche. Někdy je na vině zlý úmysl, často ovšem šlendrián. Mnohokrát jsem slyšel, že jde o českou specialitu. O to zajímavější je pak četba o „vydařených“ nákupech, které jsou postupně odhalovány v britských ozbrojených silách.
Jak vyšlo najevo, britské ministerstvo obrany platí například 22 liber za žárovky, které stojí 65 pencí. Vyplývá to z faktur, které ministerstvo proplácí v rámci takzvané Private Finance Initiative (PFI). Zjednodušeně řečeno, jde o nákupy pro státní instituce za peníze ze soukromých zdrojů, výměnou za částečnou privatizaci. Tyto faktury nyní vyšly najevo díky jednomu nejmenovanému zaměstnanci ministerstva obrany.
Leaked Private Finance Initiative (PFI) invoices, dated 10 days ago, show army officials also spent £103 on inch-long screws for Land Rovers that are worth £2.60. Liam Fox, the Defence Secretary, admitted that the MoD invoices, leaked by a soldier serving at an unnamed British military base, showed a “complete lack of common sense”. It is understood the “legacy” contracts were signed several years ago. Officials are currently investigating how to end such contracts.
Není to jednoduché, když vycházejí najevo takovéto případy plýtvání ve chvíli, kdy se škrtá, kde se může, a propouštějí se lidé. Liam Fox byl tak například kritizován za to, že mezi 11 tisíci vojáky, kteří opustí ozbrojené síly, budou i veteráni z Afghánistánu.
Mimochodem, problémy s PFI nemá pouze ministerstvo obrany, ale i další státní úřady v Británii. Třeba v lednu vyšlo najevo, že bylo vydáno 229 miliard liber na nové nemocnice, školy a další projekty, které mají ve skutečnosti hodnotu 56 miliard. A některé smlouvy jsou uzavřené i na 60 let.
The schemes are a way of building large public projects using private finance, which were relied upon by the Labour government. This newspaper also found that military dog kennels cost more than five-star hotel rooms under a PFI deal signed by the MoD.
Před pár dny také vydala svou zprávu týkající se stíhacích letounů Eurogfighter Typhoon britská obdoba českého Nejvyššího kontrolního úřadu The National Audit Office (NAO). A také v ní není mnoho povzbudivého. Kvůli špatnému plánování a přílišnému optimismu se jeden každý letoun prodražil o 75 procent. Navíc, nedá se předpokládat, že plných schopností dosáhne před rokem 2018.
Britain originally ordered 232 Typhoons in the 1980s. The number has been cut by 72, but development costs have risen by a fifth to 20.2 billion pounds ($33 billion, 23.8 billion euros) and support costs have also gone up. The NAO estimates that each individual aircraft is 75 percent — or 55 million pounds — more expensive than originally anticipated and the total programme cost will eventually hit 37 billion pounds.
Dvoumotorový Eurofighter Typhoon je vyráběný konsorciem složeným z European Aeronautic Defence and Space Company (EADS), britským BAE Systems a italskou Alenia/Finmeccanica. Létat začal v roce 2003. Kvůli škrtům a finanční náročnosti projektu už například Itálie snížila objednávku 121 stroje o 25.
Není tedy divu, že ministr obrany Liam Fox je naštvaný na soukromé dodavatele a vymýšlí způsoby, jak jim znepříjemnit život. Například, podle něj, budou firmy, které překročí plánovaný rozpočet „pojmenovány a zostuzeny“. Pokud se zjistí, že má nějaký projekt zpoždění, či stojí více, než se čekalo, mají být kontraktoři předvedeni před komisi ministerstva obrany a „grilováni“, aby vysvětlili v čem je problém.
And if they still fail to curb costs or delays the MoD will publish the firm’s failings in a move that will not only be embarrassing but could affect the share price of the company. The Defence Secretary has vowed to combat the “crazy” practices within the industry in order to overturn decades of mismanagement.
Je ale něco, co asi neovlivní sebelepší řízení a odhodlání Liama Foxe. Jde o nehody, které se loni staly na ministerstvu obrany, a které je stály dvacet milionů liber. Některé byly skutečně kuriózní. Například, když byl jeden ze zaměstnanců popálen hořícím vánočním pudinkem, či když spadl průvodce přes palubu vojenské lodě.
Others included a kitchen worker cutting his finger while cleaning a port decanter, a chef slicing his hand peeling potatoes, and a woman who broke her finger while trying to assemble a cardboard box.
Pravidlo číslo 1: vždy se najdou rezervy
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 28. 1. 2011
Už se zdálo, že po loňských škrtech v britských ozbrojených silách bude chvíli klid. Nyní to vypadá, že to tak snadné nebude a že je ve hře další snižování, tentokrát nákupů materiálu na frontu. V příštích čtyřech letech se mají snížit výdaje o 7,5 procenta ročně, což znamená, že rozpočet na roky 2014-2015 bude o osm miliard liber nižší.
About half of that £8bn is to be achieved through the headline announcements in the strategic defence and security review, such as scrapping the Harrier air fleet, the Nimrod MR4 spy aircraft programme and cutting the number of surface ships. The rest should be met by cuts including 42,000 MoD service personnel and civil servants, radical efficiencies in the way the department operates and property sales.
Nicméně, tyto škrty nebudou stačit. Podle posledních výpočtů stále schází miliarda, protože odhady kolik se podaří ušetřit snižováním počtů, byly nadsazené.
A senior MoD figure said on Wednesday that there were four ways of plugging the gap. First, the MoD could ask the Treasury to revise last year’s CSR to give defence a more generous settlement… Second, Downing Street and the MoD could look harder at expenditure on Afghanistan, a huge drain on resources at £4bn a year… A third possibility is a moratorium on some current operations: calling a halt to training, tying up ships and grounding aircraft… The final possibility would be to reopen the SDSR white paper, the document that projected the appropriate size of the armed forces and its operational equipment in 2020. The army, widely deemed to have got off lightly in the SDSR, may come under pressure to announce a bigger cut in force numbers. The navy and RAF could be asked to cut the number of frigates and Tornado jets.
Vypořádat se s touto situací nebude jednoduché. O víkendu probíhaly oslavy blížícího se konce kariéry letadlové lodi HMS Ark Royal. Vždy mne zajímalo, jak končí impéria. Zda s velkým třeskem, nebo potichu, zda rychle, nebo pomalu. Stačí se přitom jenom dobře dívat kolem sebe.
Gatesovy škrty vadí konzervativcům
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 9. 1. 2011
Americký ministr obrany v letadle na cestě do Asie (8. ledna 2011); Foto Master Sgt. Jerry Morrison, Air Force
Americký ministr obrany Robert Gates tento týden oznámil plány na škrty v rozpočtu na americké ozbrojené síly, respektive restrukturalizaci některých projektů, v příštích pěti letech. Jeho „balíček“ by jej, pokud dodrží to, co řekl, měl ve funkci přežít. Není ovšem vůbec jasné, jak se s Gatesovými záměry vypořádají republikáni, kteří sice nutí prezidenta Baracka Obamu, aby šetřil, kde se dá (především na reformě zdravotního systému), ale v žádném případě ne na Pentagonu.
Gates řekl, že v příštích pěti letech Pentagon ušetří 150 miliard dolarů, které bude reinvestovat do nových projektů. Za stejnou dobu by měly ozbrojené síly ušetřit 78 miliard dolarů. Restrukturalizace se má týkat i nejdražšího projektu v historii Pentagonu letounu F-35, který doposud přišel na 380 miliard dolarů.
Although the Air Force and Navy versions of the jet are moving along fine, Gates said, the Marines’ complicated short takeoff and landing variant continues to struggle. And if the Marines can’t prove that they can make it work after the two years, he said, he’d support killing it altogether.
Asi největším překvapením ale bylo oznámení, že se v následujících letech budou snižovat počty příslušníků ozbrojených sil. Pěchota by měla do roku 2015 přijít o 27 tisíc lidí (na 520 tisíc) a námořní pěchota o 15-20 tisíc (pokles na 182-187 tisíc). Snižování počtů je ovšem založeno na předpokladu, že do roku 2015 budou americké síly staženy z Afghánistánu.
Jak už bylo řečeno výše, bude mnoho politiků, kterým se to nebude líbit a kteří budou mít dost času a možností jak Gatesovy změny usměrnit, či „zabít“. Jeden hlas za všechny. Max Boot napsal v konzervativním The Weekly Standard komentář, ve kterém útočí na Gatesovo rozhodnutí. Připomíná, že v roce 1991 měla pěchota 710 821 příslušníků a v roce 2001 už to bylo 478 918. Pak přišel nárůst a nyní opět pokles. Podle Boota je příliš brzy na placení „mírové dividendy“, když se stále válčí a Spojené státy mají mnohem větší závazky, než kdokoli jiný, například sílící Čína.
Demobilization after previous wars has cost us severely. We experienced that problem as recently as 2001. But at least in the past we waited until a war was actually over to spend the “peace dividend.” Now we are announcing cutbacks while the fighting is still going on. That’s indefensible. Luckily, there are Republicans in Congress—and, dare we say, some Democrats—who understand these cuts are dangerous. They should reject them, and the other reckless cuts in a military budget that’s already stretched awfully thin.
Škrtání bez spolupráce? To asi nevyjde (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: European Union and Defence Datum: 30. 11. 2010
Británie se chystá blokovat zvýšení rozpočtu Evropské obranné agentury (EDA). Britský ministr obrany už napsal dopis vysoké představitelce EU pro zahraniční vztahy baronce Ashtonové, že navrhované navýšení rozpočtu agentury o 3,8 procenta by bylo na domácí scéně neobhajitelné.
EDA sídlí v Bruselu a pracuje v ní přibližně sto lidí, jejichž hlavním úkolem je koordinovat akvizice členských zemí Evropské unie. Její rozpočet byl v loňském roce 29,2 milionu eur. Většina peněz pochází z členských států. Nejvíce přispívá Německo a hned po něm Británie. Ministr obrany Liam Fox je toho názoru, že by se měl rozpočet v „nejlepším případě“ zmrazit:
The UK has consistently urged the Agency to be realistic about future funding levels given the difficult economic climate…. As you know, we have recently announced spending plans which will see the UK’s defence budget reduced by around 7.5%, and we are not the only nation facing such a challenging position…. we would want, at best, zero growth for the agency’s total budget for 2011. It will be impossible to justify… a 3.9% increase in the EDA budget, costing the UK taxpayer nearly £200,000 when we are having to cut capabilities and reduce service personnel at home.
Před letošními volbami konzervativci vyhrožovali, že pokud se dostanou k moci, Británie se z Evropské obranné agentury stáhne. Poté, co byli nuceni sestavit vládu s proevropštějším Nickem Cleggem, od svých záměrů ustoupili. Nicméně jen dočasně – po dvou letech má proběhnout revize britského členství a pak se uvidí.
Pokud bude požadované navýšení rozpočtu EDA zablokované, agentura kvůli tomu neskončí. Nicméně jde o náznak, že Britové, kteří se stále více pragmaticky propojují ve vojenské oblasti s Francií, nebudou mít příliš velkou chuť přenášet tento přístup dále do Evropy a pokud ano, tak striktně na bilaterální bázi a ještě v oblastech výhodných především pro Británii. To už tak dobrá zpráva pro země v naší oblasti není.
Škrtání rozpočtů na obranu se stalo v Evropě trendem a zatím se nezdá, že by bylo provázáno se širší spoluprácí, která by zeštíhlování mohla nahradit vyšší efektivitou ve všech oblastech. Jestliže se tento přístup nezmění, propast mezi Spojenými státy, i kdyby rozpočet snižovaly, se bude prohlubovat.
In recent years, total NATO European spending has declined to only 1.6% of GDP, well below the 2% guideline suggested by NATO leaders and far below the U.S. level of more than 4%. Overall European defence spending currently totals about €210bn annually, but only about €45bn of that is available for investment – well below the amount needed to transform European militaries for new missions. The current defence budgets of many NATO countries are already “austerity budgets”, additional cuts look set to magnify the problem at a time when more funds are needed. A recent Gallup Poll showed that 55% of Europeans feel defence spending should either be held constant or increased, so the pressure to cut defence spending is not coming from public opinion.
Pokud se člověk podívá na data EDA za rok 2008, tedy před krizí státních rozpočtů, zjistí, že už tehdy to nebyla žádná sláva. Natož pak nyní. Materiál European – United States Defence Expenditure in 2008 uvádí některá zajímavá čísla. Například, Evropané sdružení v EDA měli 1 800 707 vojáků, Spojené státy 1 401 757. Evropských občanských zaměstnanců pracovalo ve prospěch sil 433 780. V USA to bylo 707 680. Na investice (akvizice a výzkum a vývoj) na jednoho vojáka evropské země dávaly 23 247 eur, zatímco Spojené státy 127 296 eur. Aktuálnější data nemá agentura k dispozici, ale nemyslím si, že by byly o mnoho lepší.
Z těchto a další údajů vyplývá, že Evropané zaostávají například v outsourcingu, který snižuje náklady (v roce 2008 USA vydaly za „outsourcování“ služeb 99 miliard eur a evropské státy 12 miliard). Zjednodušeně řečeno, vojáci na funkcích, které nejsou využitelné pro bojové operace, či jejich přímou podporu, jsou příliš drahá pracovní síla. Opakuji, že tato věta je zjednodušením problematiky, ale je dobré si ji neustále připomínat. Pokud se v Evropě nebude škrtat na správných místech a zároveň se neprohloubí spolupráce, bude dobré rovnou zahodit všechny vytyčené cíle v „dohánění“ Spojených států.
UPDATE: Přesně podle přání Británie, ministři obrany EU souhlasili 9. prosince se zmražením rozpočtu Evropské obranné agentury ve výši 30,5 milionu eur.
The information came from France’s Defense Minister Alain Juppe and was confirmed by a European Defence Agency official. Juppe said that everyone had agreed on a renewal of the budget, which he called understandable given „the situation our respective countries are in, with their budgets not going up.“
Na polovinu, němečtí o.z.!
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 25. 10. 2010
Už mnohokrát se zde psalo o škrtech v obranných rozpočtech po celé Evropě. Naši západní sousedé si přitom musejí pustit žilou možná výrazněji, než jiní. Mezistranická komise zabývající se restrukturalizací německých ozbrojených sil, vedená Frankem-Jürgenem Weisem, nyní doporučila ministrovi obrany, aby snížil počet civilních zaměstnanců úřadu na polovinu, uzavřel několik základen a ztenčil armádu z 250 tisíc lidí na 180 tisíc.
Závěry komise pravděpodobně pomohou ministrovi obrany Karlu-Theodorovi zu Guttenbergovi, který naráží s některými nápady – především se zrušením povinné vojenské služby – na nepochopení. Se ztenčením civilní části ministerstva obrany dle doporučení komise vedené Frankem-Jürgenem Weisem asi nebude mít problém nikdo. Z 3300 lidí, kteří jsou v Bonnu i v Berlíně, by mělo zůstat jen 1600. Ministr obrany chce z bundeswehru vytvořit moderní, dobře vytrénovanou a profesionální armádu. Nebude to mít jednoduché, protože má v příštích třech letech ušetřit 9,3 miliardy eur (roční výdaje jsou přibližně 30 miliard eur), tedy asi tři miliardy ročně.
To achieve savings on military equipment, Mr. Guttenberg has been looking at procurement projects like the Tiger helicopter manufactured by EADS and the NH90 transport helicopter. Germany has complained about delays and quality on both of those. Germany is also considering whether it will reduce the number of A400M military transport aircraft, a joint enterprise with other European countries.
Minulý týden měl na konferenci s názvem „Česká a německá zahraniční politika v měnícím se mezinárodním prostředí“, kterou organizovali Konrad-Adenauer-Stiftung a Ústav mezinárodních vztahů, přednášku i Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity. V rámci výzkumu hodnotil mimo jiné reformy Bundeswehru a tvrdil, že poslední proměna v polovině první dekády se Němcům příliš nevydařila. Řady cílů, které měly z Bundeswehru udělat mobilní sílu, nebyly naplněny, ba právě naopak, některé schopnosti poklesly. Dá se říct, že problémy s transformacemi jsou jedny z mnoha, které máme se svými západními sousedy společné.
Tričko OWOP | OWOP T-shirt
Knihovna | Library
Komentáře | Comments