Příspěvky označené útok
Chybějící špion (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: Afghánistán Datum: 4. 1. 2010
Bylo to zvláštní. Na Silvestra se v Chóstu odpálil sebevrah a nejprve se psalo o osmi obětech z řad zaměstnanců či spolupracovníků CIA. Den poté se čísla změnila, z osmi mrtvých bylo sedm. I já jsem poctivě upravil článek o dalším černém dnu v Afghánistánu (mimochodem, totéž se dá, i když v menším, říct o dnešku, kdy zemřelo při dvou incentech pět vojáků na jihu – čtyři Američané a jeden Brit). Ale nebylo mi úplně jasné, co se stalo s tím jedním člověkem.
Vysvětlil to až dnešní článek v The Washington Post. Při výbuchu skutečně zemřelo osm lidí. Jeden z nich byl ovšem Jordánec, pracující pro jordánskou tajnou službu. A protože Jordánsko nechce, aby se veřejně propírala jeho spolupráce s Američany, tak se mrtvý „zamlčel“. Prasklo to až když byl zabitý s plnými vojenskými poctami převezen domů a při ceremoniálu byl oceňován za svou „humanitární činnost“ ve válkou zmítaném Afghánistánu.
Jordánská agentura Petra bez dalších detailů uvedla, že Šaríf bin Zejd byl zabit „ve středu večer jako mučedník, když plnil posvátnou povinnost pro jordánské síly v Afghánistánu“. Podle místních médií, která citovala jeho příbuzné, byl Zejd v Afghánistánu 20 dnů a měl se vrátit v den útoku domů. Pompézního pohřbu na vojenském hřbitově po příletu rakve do Ammánu se zúčastnil i jordánský král s manželkou.
Úřadovna CIA na Champanově předsunuté základně je údajně srdcem operací Ústřední zpravodajské služby podél pákistánsko-afghánských hranic. Slouží jednak jako odposlouchávací stanice (zabitý Jordánec při odposleších prý sehrával významnou roli), pro schůzky s informátory a taktéž k tipování cílů v Pákistánu a k navádění bezpilotních letounů na ně.
Tento útok a informace, které prosákly, odhalily úzkou spolupráci mezi amereickými jordánskými tajnými službami. Ta je velice dobrá poslední tři desetiletí a ještě posílila po 11. září. Udržuje se ovšem v tajnosti, protože Jordánsko si potřebuje održet odstup.
Traditionally close ties between the CIA and the Jordanian spy agency — known as the General Intelligence Department — strengthened after the Sept. 11, 2001, attacks, occasionally prompting allegations by human rights groups that Jordan was serving as a surrogate jailer and interrogator for the U.S. intelligence agency. In the past two years, in the face of new threats in Afghanistan and Yemen, the United States has again called on its ally for help, current and former officials from both countries said. “They know the bad guy’s . . . culture, his associates, and more [than anyone] about the network to which he belongs,“ said Jamie Smith, a former CIA officer who worked in the border region in the years immediately after the U.S.-led invasion of Afghanistan. Jordanians were particularly prized for their skill in both in interrogating captives and cultivating informants, owing to an unrivaled „expertise with radicalized militant groups and Shia/Sunni culture,“ said Smith, who now heads a private security company known as SCG International. Yet, despite Jordan’s critical role, officials from both countries have insisted that its participation remain virtually invisible, in part to avoid damaging Amman’s standing among other Muslim nations in the region, former intelligence officials said.
UPDATE: Jak již zaznělo v jednom komentáři, ano člověk, který se odpálil, byl dvojitý agent (někdo dokonce říká trojitý, ale to mi přijde docela přitažené za vlasy). Chámida Khalíla Balavího zverbovala jordánská tajná služba někdo před rokem. Nyní pracoval jak pro Jordánce, tak pro CIA (tyto dvě služby v tomto případě považuji za jednu, proto „dvojitý“ a ne „trojitý“ agent). Šlo o člověka, který pocházel ze stejného města jako vůdce Al Kajdy v Iráku Zarkáví (to samozřejmě nemusí nic znamenat), byl napojený na extremisty a Al Kajdu. Ostatně kvůli tomu byl zatčen, vyslýchán a „zlomen“. Jak dobře byl zlomen se ukázalo na konci roku. Pěkný text je na Al Džazíře:
…al-Balwai was a prolific contributor to such websites, even after his release from custody when he was supposed to be working as a Jordanian agent, the monitoring group added. In a September 2009 posting on a site run by al-Qaeda, he wrote: „If [a Muslim] dies in the cause of Allah, he will grant his words glory that will be permanent marks on the path to guide to jihad, with permission from Allah,“ according to Site. „If love of jihad enters a man’s heart, it will not leave him even if he wants to do so. Indeed, what he sees of luxurious palaces will remind him of positions of the martyrs in the higher heaven.“
Další černý den (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: Afghánistán Datum: 31. 12. 2009

Nechtěl jsem dnes už nic psát, ale tohle nemohu vynechat. Včera zahynula při výbuchu nastražené výbušniny novinářka z listu Calgary Herlad Michelle Lang (34) a čtyři kanadští vojáci. Několik hodin poté se na základně v Chóstu odpálil sebevrah a zabil osm lidí, kteří byli buď zaměstnanci Ústřední zpravodajské služby (CIA), nebo jí byli najmuti.
Michelle Lang je první kanadskou obětí z řad novinářů od začátku afghánské kampaně. Nedávno se vdala a toto byla její první cesta do Afghánistánu. S kanadskými vojáky v Kandaháru byla od poloviny prosince a domů se měla vrátit na konci ledna.
Lang was the Herald’s full-time health reporter and captured a National Newspaper Award earlier this year for her coverage of the health beat. Shortly before Christmas, Lang blogged about the atmosphere at the base. “I am currently at Kandahar Airfield, the sprawling military base near Kandahar City perhaps best known for its dusty conditions and a very busy Tim Hortons. At the moment, Afghanistan’s winter rains have turned that famous dust into a giant mud pit,” she wrote.
V druhém případě potvrdil BBC mluvčí Talibanu, že osm lidí na předsunuté základně Chapman pracujících pro CIA zabil jeden z vojáků Afghánské národní armády, který ovšem spolupracuje s extremistickým hnutím. Bezpečnostními opatřeními prošel díky tomu, že měl na sobě uniformu. Pod ní ovšem skrýval pás s výbušninou, kterou odpálil v tělocvičně. Dalších šest lidí bylo zraněno.
Na této základně nedaleko pákistánských hranic je umístěn i americký Provinční rekonstrukční tým a podle všeho ji ve velkém využívá i CIA. Jak píše na svém webu BBC:
Reports say the base is used by provincial reconstruction teams, which consist of soldiers and civilians. The base has been described as „not regular“ – a phrase that implies it was a centre of CIA operations in Khost province, the BBC’s Peter Greste in Kabul says. It is the biggest single reported loss of life for the CIA since the war began in Afghanistan eight years, and the biggest loss for the US since October. „We mourn the loss of life in this attack, and are withholding further details pending notification of next of kin,“ US state department spokesman Ian Kelly said. A spokesman for Isaf, the international Nato force in Afghanistan, said that „no US and no Isaf military personnel were killed or injured“ in the incident.
V Afghánistánu se už nevede sezóní válka. Každý incident je varováním před tím, co se dá čekat příští rok. Může být, a je pravděpodobné, že bude, ještě mnohem horší, než ten letošní. I během dnešních oslav proto nebude od věci si připomenout ty, kteří slouží v zahraničních misích a ty, kteří se z nich nevrátili.
UPDATE: Podle posledních zpráv v Chóstu na Chapmanově základně (pojmenované podle prvního padlého Američana při kampani v Afghánistánu) nezahynulo osm, ale sedm lidí. Jde o největší ztrátu CIA od roku 1983, kdy v Bejrútu zemřelo při teroristickém útoku osm zaměstnanců CIA. Je možné, že dva z nich byli kontraktoři najatí bývalým Blackwaterem. Atentátník se do tělocvičny dostal v uniformě ANA a podle některých informací měl přístup usnadněn i tím, že měl být naverbován jako informátor. Je možné, že z této základny jsou řízeny i bezpilotní letouny, které provozuje CIA, útočící na cíle v Pákistánu.
Druhý Wanat?
Autor: František Šulc Kategorie: Afghánistán Datum: 4. 10. 2009
Při jednom z nejkrvavějších útoků vůbec v sobotu zahynulo osm amerických a dva afghánští vojáci. Při útoku bylo zajato nejméně třináct policistů. V Nuristánu na východě země provedly stovky bojovníků Talibanu koordinovaný útok na předsunutá stanoviště koaličních sil. Jak poznamenává BBC, ve východním Afghánistánu narůstá počet útoků kvůli tomu, že se tam povstalci přesouvají z jihu a přeskupují se.
The fighting lasted about 12 hours, with the militants firing down on the joint U.S.-Afghan outpost from ridgelines above the base, a senior U.S. military official with direct knowledge of the first reports told CNN. The official said the report was preliminary and subject to change as more information came in. The official said portions of the outpost burst into flame and burned down, but was not able to say if the blaze caused injuries or deaths. The militants also fired from a local mosque, the NATO-led International Security Assistance Force said.
Koaliční síly byly schopné útok odrazit i díky letecké podpoře, která se na místě střetu objevila za třicet minut. Talibanci údajně měli těžké ztráty a nepodařilo se jim předsunutá stanoviště obsadit. Zajímavé je, že podle CNN Američané ve dnech před útokem oznámili, že toto stanoviště opustí, v souladu se strategií Stanleyho McChrystala. Ten už dříve řekl, že chce, aby se vojáci soustředili na ochranu civilního obyvatelstva a ne na strážení osamocených stanovišť uprostřed ničeho.
Krátce po tomto útoku se začaly objevovat srovnání s krvavou lázní ve Wanatu, kde 13. července 2008 zemřelo devět amerických vojáků, když se Talibanci pokusili obsadit základnu ve stejnojmenné vesnici ve východním Afghánistánu. Předsunuté stanoviště ve Wanatu bylo během několika dnů po útoku opuštěno. Pokud budete mít čas, vřele doporučuji rekonstrukci událostí vycházející z materiálů vyšetřovatelů a rozhovorů z pera Thomase Rickse. Dovolím si zacitovat jeden odstavec, abych vás navnadil:
The soldiers did fight valiantly at Wanat. I am in awe of them. As one reported to the Army investigator, „I continued to lay suppressive fire with the 240 [machine gun] but it was difficult because I was unable to stand due to wounds in both legs and my left arm.“ When this soldier ran out of ammunition he realized that he was the only one left alive in his corner of the outpost, with the enemy so close he could hear them talking.
Talibanci zaútočili na provinční centrum Lógaru Púli Alam (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: Afghánistán Datum: 10. 8. 2009
Deset dní před prezidentskými volbami v Afghánistánu přituhuje. Ozbrojenci z Talibanu dnes zautočili na policejní a vládní budovy v provinčním centru Lógaru Púli Alam. Jak píše BBC:
„…the area was evacuated amid reports of gun battles and Apache helicopters overhead. At least five people are reported to have been killed as six insurgents fired grenades inside the city.“
Podle informací OWOP jsou všichni Češi v pořádku. Pokud by útok přišel včera byli by ovšem v centru dění. V provinčním centru měli totiž jednání s místními představiteli. Podle zdroje OWOP, který nechce být jmenován, mohl být cílem dnešního útoku právě nejvyšší představitel Lógaru:
„Teď je situace taková, že bitka zatím ustala a Talibanci jsou obklíčení ve vládní budově. Podle někoho jich je třicet, podle jiných jen osm. Údajně zemřeli dva vojáci ANA a tři povstalci taky. Cílem asi bylo původně zabít guvernéra a ozkoušet připravenost policie.“
Nejde o první koordinovaný útok Talibanu na vládní budovy v provinčních centrech. V červenci provedli povstalci koordinovaný útok v Chóstu. Podle mluvčího Talibanu útok v Púli Alam provedlo šest bojovníků.
The BBC’s Martin Patience in Kabul says that such attacks on provincial government compounds are designed to weaken the authority of the Afghan government. The Taliban target provincial headquarters because they are not guarded as closely as institutions in Kabul, our correspondent says.
UPDATE: Na armyformyforum.cz se objevila informace, že „Česká patrola v tomto prostoru púsobila v den incidentu, nemohla však zasáhnout jelikož zelenou nikdo z velení neudělil, tak pozorovala celou situaci ze vzdálenosti cca 800m.“
And the winner is… China
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 6. 8. 2009

Před necelými deseti lety vytvořil RAND studii, jejíž závěry hovořily o tom, že USA snadno porazí v případě konfliktu o Tchaj-wan Čínu. V těchto dnech RAND vydal novou studii, která zdaleka tak optimistická není:
This assessment of the cross-strait military balance is rather more sobering than was its predecessor. Put simply, none of the cross-strait military trends are pointing in Taiwan’s favor.
Čína dokázala v posledních letech značně zmodernizovat svůj arzenál, což se týká především leteckých kapacit a raket odpalovaných z ponorek. To znamené, že pokud by došlo v roce 2013 ke střetu, americké a tchajwanské letectvo umístěné na ostrově by bylo zakrátko zničené či neschopné boje a totéž by potkalo i tchajwanskou protiletadlovou obranu. USA a Tchaj-wan se nemohou spoléhat na to, že by dokázaly Čínu porazit ve vzdušné bitvě. A ztráta vzdušného prostoru by znamenala, že by Spojené státy přišly o schopnost „sledovat nepřítele“, jinými slovy využívat vzdušné prostředky pro vedení elektronického boje, a taktéž by to znamenalo ohrožení lodí v oblasti.
Soon, or perhaps already, the PLA will be able to hold at risk a wide range of military targets on Taiwan, plausibly challenge the United States and Taiwan for control of the air over the strait, and credibly threaten the bases for U.S. power projection in the vicinity of Taiwan. This much seems clear.
A co by měly USA a Tchaj-wan podniknout? Dokument se zmiňuje o dvou věcech. 1) Zvýšit cenu, kterou by Čína musela zaplatit za útok, respektive za pokus o invazi na ostrov (především vylepšení protiletadlové obrany) a 2) počet čínských raket odpalovaných z ponorek se nesmí přeceňovat, což znamená, že jsou schopné sice „otevřít dveře“ pro útok, který ovšem musí dokončit letectvo. Pokud by se tedy podařilo vybudovat podzemní hangáry a skladiště, kde by letouny přežily první útok, mohlo by to zvýšit cenu, kterou by Čína za útok zaplatila.
Nicméně, tchajwanské letectvo by tak jako tak nepřežilo déle, než několik dnů od zahájení útoku. Autoři studie tvrdí, že na kontrolu vzdušného prostoru nad Tchajwanem je nutné se dívat v novém světle – Spojené státy samy nemohou vyslat do bitvy dostatek stíhacích strojů, které by překonaly jak kvantitativní čínskou převahu, tak zmenšující se rozdíl v kvalitě čínských a amerických strojů. Pokud by měly USA nahradit poničené tchajwanské letectvo, potřebovaly by k tomu mít, dle výpočtů RANDu, v prvních dnech k dispozici nejméně pět letadlových lodí. A to USA slíbit nemohou.
Studie probírá několik možných scénářů útoků, ale žádný z nich není příznivě nakloněný Spojeným státům a Tchajwanu. Důležitý postřeh je, že velká vzdálenost velkých amerických základen od Tchaj-wanu, spolu se zvyšující schopností Číny zaútočit na tyto základny, zpochybňuje americký závazek zajišťující dlouhodobou bezpečnost Tchaj-wanu. Ostrov je v podobné situaci jako byla Kuba během Karibské krize – zákadny SSSR byly příliš daleko, takže Moskva měla pouze málo možností, jak čelit USA (kromě hrozeb či použití jaderných zbraní).
V blízké budoucnosti je možné, že rostoucí mocí a ambicemi Číny budou ohrožováni i další spojenci USA v oblasti – Soul a Tokio. A v tu chvíli by mohlo začít vytlačování USA z východní Asie.
The situation in the Taiwan Strait, then, can be seen as a possible prelude to a broader challenge to the United States in East Asia that might emerge in the next 10–20 years. As with almost every question impinging on Sino-U.S. relations, these are questions of balance. The United States and its allies must continue to pursue a strategy that simultaneously hedges against Chinese military might while engaging and enmeshing Beijing in networks of political, economic, and human ties that, it may be hoped, will eventually render that strength anachronistic.
Až 65 (83) mrtvých ve smutečním průvodu za Talibance (Update)
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 24. 6. 2009

Predator v Iráku (2004); U.S. Air Force photo by Tech. Sgt. Rob Jensen
Podle The Long War Journal provedly USA/CIA včera dva útoky v pákistánském jižním Waziristánu. Bezpilotní letoun Predátor (dle pákistánského svědka citovaného The News to byly až tři bezpilotní letouny) zaútočil na smuteční průvod za Khoga Waliho. Ten byl mezi šesti zabitými při jiném útoku bezpilotního letounu ten samý den.
The New York Times uvádí, že při útoku, jehož okolnosti jsou stále nejasné, zemřelo nejméně 60 lidí, podle The News až 65. NYT tvrdí, že útok dokonce nemusel provést ani americký Predator, ale pákistánské letectvo s pomocí informací z bezpilotního stroje. Předpokládá se ale, že mezi smutečními hosty bylo velké množství Talibanců. Predator měl střílet na automobily, ve kterých se snažili Talibanci uprchnout.
Mezi mrtvými by mohl být i velitel Sangín z Afghánistánu. Khog Wali byl lídrem Baitulláhovy armády v jižním Waziristánu. Do této oblasti vstoupila pákistánská armáda v rámci tažení proti pákistánskému Talibanu a dalším skupinán. V hledáčku je mimo jiné i Baitulláh Mahsúd, jehož skupina už léta terorizuje sebevražednými atentáty pákistánská města. Místo, kde došlo k útoku patří k jeho hlavním útočištím.
Podle NYT provedly USA jenom za letošek 22 podobných útoků na cíle v Pákistánu. Při některých z nich byli zabiti i civilisté, což vyvolalo kritiku představitelů armády (např. generála Davida Petraeuse). CIA, která tyto útoky provádí však tvrdí, že jsou efektivní, i přes několik přehmatů. Právě civilisté, kteří byli zabiti při útocích zhoršili obraz Američanů v očích Pákistánců, což například dle bývalého australského důstojníka Davida Kilcullena, Petraeusova bývalého poradce a jednoho z největších odborníků na counterinsurgency (který unikátně propojuje teorii s praxí), komplikuje aplikaci COINu v Pákistánu. Jak uvedl v únoru na Small Wars Journal:
…unilateral strikes against targets inside Pakistan, whatever other purpose they might serve, have an unarguably and entirely negative effect on Pakistani stability. They increase the number and radicalism of Pakistanis who support extremism, and thus undermine the key strategic program of building a willing and capable partner in Pakistan.
UPDATE: Bill Rogio na The Long War Journal píše, že terčem útoku byli představitelé afghánského a pákistánského Talibanu. Počet mrtvých se údajně vyšplhal na 83 a dle nepotvrzených informací byli zabiti dva velitelé Talibanu.


Komentáře | Comments