Několik otázek – všechno je totiž o informacích

Henri Regnault - The Spy; Wikimedia Commons

Ondřej Rajkovič napsal pod jeden svůj starší příspěvek komentář s několika otázkami, které asi můžete zodpovědět pouze vy, vojáci. Vzhledem k debatě mimo jiné o hodnostech Ondřejův komentář „zapadl“. Proto si ho dovoluji „vytáhnout“ a udělat z něj příspěvek, protože by mně samotného zajímaly vaše názory.

Nejnovější A-Report (číslo 05/2010) přináší mimo jiné i reportáž z patroly Průzkumného odřadu. Nejedná se sice o moji oblíbenou aeromobilní patrolu, ale o vozidlovou patrolu. Jejím cílem byl distrikt Charkh o kterém se zde zmínil i Ivo.

Ivo:
za 3. kontingentu a dále bylo naprosto nemyslitelné, aby se do Khervaru jelo po silnici a do Charku bylo povolení pouze v MRAPech (v reálu vždy letecky) a do Baraki Barak pouze na distriktní centrum po jedné „prověřené“ silnici.

Je tedy očividné, že se dějí změny a to s sebou přináší 2 otázky:

  1. Změnila se bezpečnostní situace v Lógaru natolik, že je možné vysílat patroly i do „méně přátelských“ distriktů jiným způsobem než v minulosti? (Dingo ani Iveco nejsou MRAP)
  2. Pokud se bezpečnostní situace nezlepšila proč tedy najednou taková změna?

Věřím, že na tyto dvě otázky odpoví víc lidí a že podnítí další diskusi.

Přidám, ale další bod o kterém je možno v souvislosti s operacemi lehké pěchoty (což v rozměru PRT znamená PzO) diskutovat.

Nebudu nijak zastírat, že už několik týdnů studuji americkou příručku pro COIN operace na úrovni roty. Množství informací které je tam obsaženo zde nebudu rozebírat (všechny zájemce odkazuji na CALL Newsletter No. 08-05 z února 2008). V drtivé většině se tam klade důraz na důkladnou zpravodajskou činnost, zaznamenávání a následnou analýzu informací. Zde budu opět citovat reakci Iva na OL4F:

Ivo:
Zdravím OL4F, řekl bych, že jste ze 102. PzPr, takže konečně zpřízněná duše :-).
Ačkoliv z článku jasně vyplývá, že jste v Khervaru byli, musím říci, že jsem si toho nebyl vědom. Řekl bych, že to mimoděk poukazuje na 2 věci.
1. Nejsem si jist, zda z patroly vznikla nějaká průzkumová zpráva (ať už patrol report, debriefing, road book nebo cokoliv jiného). Pokud ano, do databáze se rozhodně nedostala. To stejné platilo pro oblast Charku. Paradoxně ve chvíli kdy se uvažovalo o podobných patrolách, nejlepším zdrojem alespoň povrchních informací byli FAC (dost jezdili s Američany) a ta část civilní části, která pamatovala začátky. Suma sumárum, v mnohém jsme začínali prakticky od začátku. To samé platí pro distrikt Azra (kde podle mých informací byl 1. a 2. kontingent alespoň 2x). Jako průzkumník musíte být jistě naštvaný, že veškerý výsledek Pz činnosti (pokud není předán tomu, kterému může následně pomoci) je velmi malý.

Možná, že se zde budu pokoušet o něco podobného, co se odehrává na Small Wars Journal blogu a nebo na blogu USA and USMC COIN Center. Toto fórum čte dost příslušníků jak 43.výsadkového praporu tak i 102.průzkumného praporu a (možná) i 601.skupiny speciálních sil. Ptám se tedy:

  1. Je současný systém předávání informací (a zejména těch zpravodajských) v PRT (a zejména na jednotlivých MOTech a v odřadu PzO) funkční, efektivní a dostatečně „user friendly“?
  2. Co vy osobně by jste rádi změnili tak, aby zaznamenávání informací, jejich následná analýza, ukládání a předání dalšímu kontingentu bylo efektivní?
  3. Jakému způsobu prezentace těchto informací dáváte přednost – elektronické databáze, papírové formuláře a složky, diagramy, zaznačování údajů do diagramů/map v papírové podobě?

Věřím, že se zde najde dostatek lidí, kteří na tyto otázky odpoví a že už v blízké době (a to bude záležet i na mě a kvalitě a rychlosti mé práce) zde bude moci být odprezentován nový přístup k zpracování a analýze informací v rámci operací MOTů a PzO (pokud vše půjde dobře a František Šulc to povolí tak bych zde možná i uveřejnil celý projekt – ale to je zatím hudba budoucnosti, ne sice příliš vzdálené, ale pořád budoucnosti).

Doufám, že se Ondřej na mně nebude zlobit jednak za vytažení komentáře a pak také za drobné (opravdu drobné) úpravy textu. A budu samozřejmě šťastný, pokud se na těchto stránkách bude moci objevit Ondřejův projekt.

Bookmark and Share

, , ,

  1. #1 Emil Frída 15. 5. 2010 - 06:07

    Vzhledem k příspěvku (http://www.onwar.eu/2010/04/12/a-comprehensive-approach-good-joke/) co se stalo s publikací vyškovského doktrinárního institutu? Neohrozí zveřejnění informací z americké příručky ochranu utajovaných informací.:-)

  2. #2 ota 15. 5. 2010 - 09:11

    Ad.1) a 2) Systém práce s informacemi, včetně jejich předávání a aktualizace se loni výrazně zlepšil a právě nyní se vyhodnocuje, jak je třeba ho dále změnit.
    Ad 3) Současný systém využíval převážně elektronickou formu, ale v při zpracování jednotlivých typů informací se využívaly prakticky všechny uvedené způsoby. Pro práci s výsledným produktem a především pro předávání je samozřejmě stěžejní elektronická verze.
    Poznámka:) nechci působit jako zastánce našeho přehnaného utajování čehokoliv, nicméně tahle debata (pokud se rozběhne) by patřila přeci jen primárně na jiné fórum. Vyškovský TRADOC je ovšem v téhle oblasti relativně pasivní

  3. #3 František Šulc 15. 5. 2010 - 10:11

    To Emil Frída

    Publikaci mám, chystám se, že o ní napíši, protože myslím, že není nezajímavá. Ale prosím o trpělivost, mám toho nyní příliš moc.

  4. #4 satan 18. 5. 2010 - 10:54

    to Emil Frída: našla toho, komu byla určena a měl o ní zájem. motto:duležitý je výsledek, ne cesta k němu..

  5. #5 Emil Frída 19. 5. 2010 - 18:56

    to satan: myslím, že publikace nikoho nehledala a podle toho, co bylo v příspěvku, byla asi napsána, aby ji četlo co nejméně lidí. Uvědomím-li si, že ji zaplatili čeští daňový poplatníci a zároveň, že jsme se americkým daňovým poplatníků zavázali, že se budeme vzájemně podporovat v rámci NATO, a že tato podpora znamená zlepšování našich vojenských schopností, tak celý tanec kolem publikace vůbec nechápu. Na začátku je totiž vždy dostupnost informace, která má být schopna ovlivnit co nejširší okruh osob, kde jenom některé z nich budou věc praktikovat, jiné potřebují o věci mít povědomí a další o věci budou psát a rozvíjet nové koncepty. Tohle nějak v této armádě nefunguje a paradoxně to, co ohrožuje naši vlastní bezpečnost, je přístup k šíření poznání v resortu obrany…

  6. #6 I2 20. 5. 2010 - 09:18

    1.Je současný systém předávání informací (a zejména těch zpravodajských) v PRT (a zejména na jednotlivých MOTech a v odřadu PzO) funkční, efektivní a dostatečně „user friendly“?
    2.Co vy osobně by jste rádi změnili tak, aby zaznamenávání informací, jejich následná analýza, ukládání a předání dalšímu kontingentu bylo efektivní?
    3.Jakému způsobu prezentace těchto informací dáváte přednost – elektronické databáze, papírové formuláře a složky, diagramy, zaznačování údajů do diagramů/map v papírové podobě?
    To František.
    Nejsem si jist, jestli debata na výše uvedené body je vhodná na vašich stránkách. Ten kdo tomu opravdu rozumí to nebude nikdy komentovat protože se jedná o utajované informace, navíc stále živé a ti co se zapojí do debaty o tom pravděpodobně nebudou nic vědět. Podle mě nevhodně zvolené téma.

  7. #7 Ivo 20. 5. 2010 - 11:27

    K prvním děma otázkám v článku:
    Těm, kteří mají alespoň částečný vhled do situace v provincii, je jasné, že ke zlepšení situace nedošlo, meziroční statistika je více než výmluvná. K změnám samozřejmě došlo, ale nikoliv v provincii, ale AČR. Tam hledejme největší vliv (nikoliv však jediný) na změnu přístupu k plnění úkolů. Ta změna je větší, než by se mohlo nezúčastněnému pozorovateli zdát. Příklad PzO v Logaru a jeho současná činnost to ilustruje velmi výmluvně.

    K předávání informací:
    jak už zde bylo zmíněno, k posunu již došlo. Systém 2. a 3. kontingnetu v tomto ohledu byl výrazně odlišný. Domnívám se, že ačkoliv bylo zpracovávání informací poměrně pracné, systém byl nastaven dobře. Např. výstupy PzO byly bez dalších úprav předávány americké S2, čili byly ve stravitelné podobě.

    Forma je více než jasná, co není v elektronické formě, jako by neexistovalo. Například databáze 3. kontingentu byla archivována v Praze, takže se zřejmě předejde efektu „všude jsme poprvé“ po několika letech operací v tom samém prostoru, kde se neustále střídají jednotky.

    Jaká vylepšení by se dala zapracovat do zpravodajského cyklu? To je trochu obšírná otázka, ale napadají mě dvě oblasti.

    1. Včasné zapracování nově získaných informací do již rozjetého plánovacího cyklu jiných jednotek.

    2. Včasné využití získaných zpravodajských informací k následné akci/operaci/činnosti. Pokud získám informaci, které by měla vyústit v odpovídající reakci, ale ta nepřijde, její skutečná hodnota je minimální. V podstatě je jen archivní.

  8. #8 Emil Frída 20. 5. 2010 - 16:33

    Nemyslím, že by to bylo nevhodně zvolené téma. Problém je v systému práce s informacemi a v kategorizaci výstupů. Dá se očekávat, že některé sebrané informace budou „nebezpečné“ delší dobu, jiné dobu kratší. Teď jde o to, ty informace uvolňovat v nějaké vhodné podobě pro šíření onoho poznání, na jehož konci jsou fakticky syntetické publikace typu monografií. Tím nemyslím monografie v chápání Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany, kde se často věci neustále dokolečka přepisují (často je však napsal někdo jiný a někdy jde o „úřednické“ texty), ale skutečnou knihu s vysokou užitnou hodnotou. Tou užitnou hodnotou myslím výklad problému v souvislostech s jasnou logickou a „dějovou“ linkou. Tohle je zvláště důležité u systému, které se chovají strategicky, nahodile, kde řešení se hledá právě mnohdy na základě podobnosti s nějakou jinou situací v historii. Tahle schopnost tu prostě schází, neboť zaměření našich vojenských historiografů je „vymezeno“ roky 1918 – 1970 a fakticky omezeno událostmi spojenými s územím České republiky. Pokud mohu soudit, tak kdo se pokouší o něco jiného, o postupy standardní v armádách, které se hlásí k poněkud delší tradici, bývá považován za „zlého individualistu“ a ze systému dříve nebo později mizí. – Jediným odběratelem jeho poznání je totiž často resort obrany. A bludný kruh se uzavírá…

  9. #9 ota 22. 5. 2010 - 17:44

    Příspěvek k informacím, na základě zpravodajských informací zabavila kábulská ANP 278 122mm raket (dolet 20km) a 15 s doletem 30 km. Vzhledem ke stavu některých raket na fotografii mohla část sloužit jen jako zdroj výbušnin, ale některé v tom počtu byly zřejmě „živé“. Každopádně okolnosti a především ten počet jsou dost zarážející, tenhle úspěch lehce smrdí. Odkaz: http://news.bbc.co.uk/2/hi/world/south_asia/10142102.stm

  10. #10 Ondrej Rajkovic 22. 5. 2010 - 18:16

    I2 :Ten kdo tomu opravdu rozumí to nebude nikdy komentovat protože se jedná o utajované informace, navíc stále živé a ti co se zapojí do debaty o tom pravděpodobně nebudou nic vědět. Podle mě nevhodně zvolené téma.

    ad I2 – nemyslím si, že by to bylo nevhodně zvolené téma. ano, je trochu citlivé povahy, ale to přece není problém. krom toho, otázky které jsem položil se týkaly formy, ne obsahu a to je podle mě ten hlavní rozdíl. chápu, dôležitost OPSEC a tak by mě ani nenapadlo se ptát na obsah.
    z mého pohledu je podstatná právě forma – a pokud jste viděl materiál na který jsem odkazoval potom určitě chápete na co narážím.

    Ivo :K předávání informací:
    jak už zde bylo zmíněno, k posunu již došlo. Systém 2. a 3. kontingnetu v tomto ohledu byl výrazně odlišný. Domnívám se, že ačkoliv bylo zpracovávání informací poměrně pracné, systém byl nastaven dobře. Např. výstupy PzO byly bez dalších úprav předávány americké S2, čili byly ve stravitelné podobě.

    Na téma zlepšení v systému předávání informací jsme se už svého času bavili a toho posunu jsem si vědom. Každápádně, si ale nemůžeme dovolit přešlapovat na jednom místě když se situace mění. Musíme se neustále snažit zlepšovat systém. Položme si teda tyto dvě otázky:
    a) I když je to posun k lepšímu, je to dostatečný posun?
    b) Reflektuje tento posun současné trendy a současnou situaci v operační oblasti?

    Ivo :Forma je více než jasná, co není v elektronické formě, jako by neexistovalo.

    Toto je informace, kterou opravdu nerad slyším. I když možnosti elektronického zpracování informací se zlepšují každým dnem, není možné (aspoň podle mého názoru) se při nasazení v zahraničí spoléhat pouze na počítač. Ne že bych něco proti počítačům měl, ale zastávám postoj, že i papírové zpracování informací (aspoň v první fázi) má pořád své výhody a své místo. A mnoho spojitostí se objeví při pohledu na celek (např. schéma incidentů s přímou palbou protivníka v celoprovinčním měřítku, …). Myslím, že vojáci znalí svého řemesla bez problémů převedou tento můj výrok do konkrétnějších rozměrů.

    Ivo :Jaká vylepšení by se dala zapracovat do zpravodajského cyklu? To je trochu obšírná otázka, ale napadají mě dvě oblasti.
    1. Včasné zapracování nově získaných informací do již rozjetého plánovacího cyklu jiných jednotek.
    2. Včasné využití získaných zpravodajských informací k následné akci/operaci/činnosti. Pokud získám informaci, které by měla vyústit v odpovídající reakci, ale ta nepřijde, její skutečná hodnota je minimální. V podstatě je jen archivní./blockquote>

    Obávám se, že zde mohu pouze souhlasit a prohlásit, že není v mých silách přispět k zlepšení situace :-) (ale jsem si jistý, že tyto stránky navštěvují lidé, kteří s tím už něco dokáží udělat)

  11. #11 HEDP 22. 5. 2010 - 19:29

    To ota
    Obrovské množství .Obecně kromě použití jako raket jsou i výborný zdroj komponentů . Navíc počítejte pokud by to stihly dát (nestihly) do jedné obálky (auta) tak to je TNT ekvivalent >1000 kg.

  12. #12 ota 22. 5. 2010 - 21:09

    To HEDP. Souhlas, ale měl jsem namysli především lehce zvláštní okolnosti, zejména skutečnost, že zabaveno bylo obrovské množství, přičemž zmíněna je „major cashe“ v jednotném čísle. Běžně nalézané cashe mají výrazně menší počet skrývaného materiálu, je to logické – nález cashe s malým množství zbraní není pr INS až tak bolestivý a manipulace s menšími množstvími v rozptýlených skrýších je daleko méně nápadná tj. nevzbuzuje tolik pozornosti místních obyvatel i bezpečnostních složek. Další zarážející věc je typ raket, naprosto převažujícím typem raket k útokům je 107mm. Takové množství raket s výrazně vyšším doletem než u 107 je novinka a to i když Taliban nedisponuje technologií k jejich dostatečně přesnému zacílení.

  13. #13 Dušan Rovenský 22. 5. 2010 - 21:29

    Pro Ondru Rajkoviče: Chápu, že se většině lidí nechce do komentování podobných otázek. V armádě, kde se dává stupeň utajení na kdejaký blábol, který si trochu schopnější člověk najde jako OSINT, stále přetrvává paranoia, že „když imperialistický špión otfotografuje naše kasárně“, tak nás do 12 minut smetou Pershingy z povrchu zemského. Není to špatně zvolené téma, jen si myslím, že tento systém dělá z lidí také paranoiky, kteří se bojí prozradit , že se jejich VD jmenuje svob. Halík…

  14. #14 Ondrej Rajkovic 22. 5. 2010 - 21:38

    Pro Dušana Rovenského: ano, já vím a jsem si toho vědom. ale myslím, že tyto stránky navštěvují lidé, kteří se nebojí říct jméno velitele jejich družstva a ani se bavit o tom tématu v rovině kterou jsem upřednostnil.
    pokud ano a vadí jim, že je to veřejné tak si rád přečtu jejich případné komentáře v podobě e-mailu zaslaného na ondro.rajkovic@gmail.com

  15. #15 HEDP 23. 5. 2010 - 03:20

    To ota.
    Takový množství bylo dlouho schované a uniklo pozornosti(Protože to není materiál bojovníků který by do cílové oblasti dostaly oni) ale je to zahrabaná munice od minule .Takže tak trochu pohádka o zpravodajské akci … protože to se stačí zeptat ,,dětí,, nebo taky trochu sledovat snímky v rozsahu změn v terénu … a vyrazit to tam změřit magnetometrem . Ale určitě INS mrzí že jim uteklo ks materiálu ale v okolí to není nic výjimečného nalézt zahrabanou munici v počtu několika nákladních aut v jednom důlku … Takže potenciální naleziště raději vyhledávat jako první než spoléhat že nenajdou majitele.. ale podle serveru army .cz EOD uklízí silnice (ala ženista) a tak takový schovky nikdo nehledá ani nezvedá ….škoda. Na to bych se zaměřil .
    K raketám to je pravda ta 107 je taková kompaktnější pro přepravu a navíc je stabilisovaná rotací (bez kolíku). Muže být i zápalná verze ….Taky ten odpalovák je uplně jednoduchý nebo žádny…
    Naopak s 122mm si musí troch pohrát a je sice opatřena kolíkem na dně pro počáteční rotaci v raketnici ale čistě technicky je to řešitelné (pilka) a pryč . Navíc z dlouhé se udělá krátká pouze pokud by se jim chtělo se v tom moc hrabat… Navíc rotace je daná tím kolíkem a vedením v raketnici následně sklonem trysek v tryskovém dně .Kolík není potřeba … . V kombinaci s čínským zapalovačem to není ideální (na zapalovač působí jiné síly a odjištění zapalovače není optim.) ale funguje …(uf aby nebyl k mání PF..) V originále je poměrně dlouhá takže se tak dobře nenosí.

  16. #16 Emil Frída 23. 5. 2010 - 07:39

    Co jsou konkrétní utajované informace stanoví usnesení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů (http://www.nbu.cz/cs/pravni-predpisy/provadeci-pravni-predpisy/narizeni-vlady-c-5222005/) Dalo by se očekávat, že když je předpis v působnosti NBÚ, že NBÚ bude zkoumat, jestli položky uvedené v seznamu je třeba skutečně utajovat. Opak je pravdou, seznam si navrhují jednotlivá ministerstva a ta spíše respektují zvyklosti z doby totality a plně platnými do roku 1998. To je i důvod, proč se původní seznam postupně redukuje, což zase neplatí pro Ministerstvo obrany, kde opět asi nikdo centrálně nezkoumá potřebu utajování některých věcí; spoléhá se na zvyklosti. To mělo jednu dobu legrační dohru, když spousta lidí měla hodně prověrek pro „déčko“ a vyšší (je za ně zvláštní příplatek), ale v resortu nebyla místa pro řádnou produkci příslušných dokumentů. – Myslím, že pro obranu je typická paranoia kombinované s hloupostí a lakotou.

  17. #17 HEDP 24. 5. 2010 - 18:32

    To E.F. podobně to vidím i já .
    Byly doby kdy jsem nepochyboval že utajování má smysl a všichni kolem tohoto procesu dělají svoji práci odpovědně
    . K změně tohoto názoru jsem došel tímto zpusobem .

    Někdy před lety jsem studoval ,,předpis,, který pojednával o námořní munici a v sekci ČSSR jsem narazil na údaje z roku 1934 který byly naprosto rozpačité . Ale co dělají takové data v nové publikaci ??.
    A za to muže být někdo zavřený? (To by asi prohrály)
    Nebo že by USA mělo naši zem dnes na úrovni roku 1934 ? .
    Ne . Prostě v 50 letech to strčily do publikace a je to tam dodnes .
    A tak nějak to bude > 70 let staré.

  18. #18 Dušan Rovenský 24. 5. 2010 - 19:23

    Pro Emila Frídu a HEDP: Jako velký problém považuji to, že stupeň utajení stanovuje zpracovatel dokumentu (utajované informace). A tím dochází často k velké subjektivitě. Někdo řekne: „Tenhle dokument je stupně D“ a jiný zase „Tohle je V“. Sice existují jistá kritéria, podle kterých se to má stanovit, ale jsou velice vágní.

  19. #19 Emil Frída 24. 5. 2010 - 20:27

    To Dušan: Já to jako problém nevidím, někdo přece ten systém nastavuje a nejsme doufám v komunismu, kde si každý „vládne“ sám. Takže jestli někdo zbytečně produkuje místa se zvláštním příplatkem a my zbytečně investujeme do nákupu trezorů a budování zabezpečených prostor pro manipulaci s utajovanými informacemi, něco je špatně. Ten systém někdo řídí a tvoří jeho koncepci a na koncepci se pak vyžadují peníze atd. Mám dojem, že zrovna tohle by byl pěkný bezpečnostní výzkum, který by přinesl alespoň nějaké poznání použitelné k řízení resortu, na rozdíl od mnoha „výzkumů“ řešených na Fakultě komiky a kokotomanagementu Urbanovy univerzity v Brně.

  20. #20 HEDP 25. 5. 2010 - 15:10

    To E.F.
    jste pěkně nabroušen na FaK2U v Brně ….
    Dejte na stul pět nejstarších publikací v ,,T,, vzniklých v ČSR a rozebrat je do detailů co je skutečně účelné utajit a co nikoliv.To by se zjistilo věcí… Ale to by kterých je to chleba přišly o živnost takže nic .

  21. #21 To HEDP 25. 5. 2010 - 18:12

    Není to nabroušenost, je to konstatování stavu. Koukněte se, kolik jde prostředků na výzkumný závěr Fuck2U #1 v Brně a porovnejte si výsledky (zná-li je někdo). Navíc 0,5 mld. Kč se prolévá v tzv. obranném výzkumu a vývoji, kteréžto peníze jsou dnes dokonce rozdělovány zástupci dvou státních podniků závislých na těchto penězích. Myslím, že výsledky, s nimiž dobýváme evropské trhy obranných technologií a užitečné studie pro vedení resortu byly zde již diskutovány… Bylo by to tak moc, kdyby pánové za ty peníze, co mají udělali skutečně něco užitečného?

  22. #22 HEDP 26. 5. 2010 - 01:36

    Pokud se na toto téma bavíte s někým který je v tom zainteresován tak se potichu směje. (A peníze se točí). Jak je tento systém obsluhován (viz příspěvek jinde)> Koncepce výzkumu v rezortu armády v letech … .pdf ,a zde citovaná Fuck2U#1Brno je uvedena jako instituce která participuje na tom švédském stole hojnosti . (A jak řekl profesionální politik pan Kalousek (tak nějak takto): …. U švédského stolu se předpokládá že ho nesníte celý) ale to se šíleně spletl jde to ..Navíc v koncepci je navrženo aby se UO v Brně transformovala …aby nebyly takové potíže zpracovat peníze z výzkumu i od jiných resortů ..takže stůl hojnosti se bude zvětšovat.
    Ale je taky možný že se pletu a nic o tom nevím .

  23. #23 Emil Frída 26. 5. 2010 - 17:13

    Omlouvám se, že jsem v komentáři 21 neuvedl jméno. Člověk občas zapomene. Pokud jde o Fack2U #1 Brno, je třeba vidět úlohu rektora UO, kterým je Rural Urban. Ten dokáže fantastické věci. Je docela smůla i naděje, že právě tento týden skončil jako rektor jeho velký učitel Hynek Hoza. Osobně nemám nic proti vystavení UO stejné konkurenci jako ostatní vysoké školy, podmínky by však měly být stejné, tedy dotace na studenta a pak nechť si vydělají výzkumem, když to někdo koupí. – V této souvislosti je zvláštní, že nikdo nezkoumá spojitost mezi studenty doktorského studia a jejich možnostmi přihrát malou domů za získání doktorského studia. Kde ty zpravodajské služby jsou, že tohle nějak nevidí… Kde jsou ti bojovníci se sociálně nežádoucími jevy…?
    V případě peněz na obranný VaV mě zaujala jedna věc, o které se také zarytě mlčí. O takovém Paroubkovi se píše jako zločinci, ale tuhle zemi taky rozkrádají úředníčci, kterým je to umožněno. Konečně jsem si přečetl pravidla pro financování veřejné podpory ve VaV v ČR a zaujalo mě, že třeba na mezinárodní spolupráci si příslušný správce drží nějaké procento z celkové částky. Když jsem koukal do jedné z koncepcí, tak to bylo asi 15 mil. Kč ročně. Tohle částka, která se u nás fakticky procestuje, protože naši zástupci sedí tu a tamhle, ale nikde žádný mezinárodní projekt, který by byl přihrán domů. Přirozeně, že 0,5 mld. Kč vlastně je okrajovou záležitostí, takže těch 15 mil. Kč nikomu nevadí. Co mě však zaráží, že se tyhle peníze plánují, ale nikdo nepožaduje vidět jejich výsledky. – Něco to nefunguje, nebo naopak až moc dobře… Ví někdo kolik mezinárodních projektů ve VaV měli resortní podniky od roku 2004?

(nebude zveřejněn)