Seržant David M. Pooler ze 173. výsadkové brigády sleduje okolí řeky Kunar (1. května 2010); Foto Spc. Lorenzo Ware, U.S. Army

V neděli 25. července 2010 došlo k dlouho inzerovanému zveřejnění tajných informací z Afghánské války na stránce WikiLeaks. Jedná se zatím o více než 75 000 zpráv, dalších přibližně 15 000 ještě prochází redakční úpravou, aby se zabránilo ohrožení životů. Mediální partneři WikiLeaks – New York Times, Der Spiegel a Guardian -, kteří se podíleli na analýze materiálů, je hodnotili poměrně bombasticky. Shodli se na pěti nových zásadních zjištěních:

1. Taliban používá protiletadlové řízené střely (PLŘS);
2. Pentagon zřídil tajnou jednotku Task Force 373 k likvidaci velitelů Al Kajdy a Talibanu;
3. Bezpilotní letadla se používají stále více;
4. Pákistán podporuje Taliban;
5. NATO i Taliban zabíjejí civilisty.

Nic z toho není pro čtenáře novin, který čte více než sportovní přílohu, ani nové a ani překvapivé. Vše se objevilo v novinách nebo na internetu. Některé informace jsou již dokonce zastaralé. Například TF 373 se již podle oficiální zprávy CENTCOMu jmenuje TF 714. Naopak se objevilo podezření, že se Wikileaks neobtěžovala utajit identitu spolupracovníků spojenců v Afghánistánu. Bývalý hacker a zakladatel WikiLeaks Julian Assange to v rozhovoru pro Spiegel rozhodně popřel:

Assange: The Kabul files contain no information related to current troop movements. The source went through their own harm-minimization process and instructed us to conduct our usual review to make sure there was not a significant chance of innocents being negatively affected. We understand the importance of protecting confidential sources, and we understand why it is important to protect certain US and ISAF sources.

Nevím, jestli se to vztahuje na vojáky ISAF, ale rozhodně to nezahrnuje místní spolupracovníky ISAF. V materiálech, které jsem viděl, se nachází minimálně 29 stran odkazů na setkání s místními představiteli zahrnující nejen plné jméno a funkci, ale dokonce přesné geografické souřadnice a výtah z rozhovoru. Posuďte sami, třeba guvernér Takva (Taqwa) informuje o oblasti operací Talibanu v provincii Parván:

Governor Taqwa also volunteered information on an informant that works for him that provided the following information about TB moving weapons into our AO:
– The Taliban are maneuvering small numbers of people at a time into the AO. They are bringing small amounts of weapons and ammunition, but it will be effective weapons systems to be used on attacks in either Kabul or on Bagram Airfield.
– The weapons trail for TB coming into our AO is as follows; they start in Parachinar, PK (grid: 42S XC 01998 51088), on to Tezin-e Khas (grid: 42S WD 51100 01763), then on to Moheepar (NFI), on to Gogga Monda (NFI), and ending up in Kohi Safi (grid: 42S WD 37773 59464).

V materiálech se nacházejí i zprávy o 8500 nalezených nástražných výbušných systémech (IED), část z nich dokonce včetně hlášení pro TF Paladin – EOD jednotky zabývající se zneškodňováním IED. Konstruktér Talibanu jistě rád ocení a poučí se, co udělal špatně, aby to příště opravdu bouchlo (viz zde a zde). Vypadá to, že se nikdo příliš nezabýval redakční úpravou. Je to logické, kdyby každé zprávě lidé z WikiLeaks věnovali půl minuty a pracovali 12 hodin denně, trvalo by to 62 člověko-dní.

Příslušníci americké námořní pěchoty vybavení FIM-92 Stinger během cvičení v říjnu 1984; Foto Ssgt Danny Perez, U.S. Air Force

Bylo by velmi naivní se domnívat, že Taliban informace nevyužije. Většina jeho příslušníků sice neumí číst, ale vedení je plně kompetentní a na rozdíl od západních představitelů je velmi dobře informováno o politické situaci v zemích NATO. Poslouchá BBC nebo VOA, které vysílají v darí a paštó a jsou tak přístupné i pro střední články velení. Který z představitelů zemí ISAF poslouchá afghánský nebo pákistánský rozhlas? Rozborem materiálů zveřejněných Wikileaks se mohou zabývat nadaní studenti na vysokých školách v Kábulu, Džalalabádu, nebo v náboženských madrasách v Kvétě a Pešáváru.

Únik dat navíc výhledově ztíží přístup ke zpravodajským databázím nižšímu stupni velení a informace se budou více filtrovat a budou více nedostupné tam, kde jsou potřeba nejvíce. Stejně tak bude ještě více omezeno sdílení informací mezi zahraničními tajnými službami.

Nyní přejdu k samotnému souboru dat na WikiLeaks. Nejprve je nutné si říct, co není: nejedná se o plnohodnotný zpravodajský materiál. Zpravodajské materiály procházejí několikafázovým zpracováním – shromážděním, roztříděním, vyhodnocením a předáním k použití. WikiLeaks nabízí jen první fázi – sběr. Je ale možné si stáhnout materiál ve formátu SQL pro zpracování v databázi. To ovšem u mě narazilo na „kulturní bariéru“. Předpokládám, že takové ušetření práce jistě ocení tajné služby. Ne ty velké jako FSB, GRU, ISI, nebo čínské, spíše ty menší z Uzbekistánu, Tádžikistánu apod. Využití takové databáze je omezeno jen vaší představivostí. Můžete afghánské spolupracovníky likvidovat, nebo jim naopak nabídnout ochranu a přetáhnout je na svojí stranu.

Jedná se o obrovské kvantum zcela nezpracovaných dat, které běžného zájemce do třiceti minut zcela znechutí. I já měl dost problémů a to jsem přibližně věděl, co hledám. Většinou se jedná o záznamy radiokorespondence, nebo stručná hlášení po akci, která jsou plná vojenských zkratek. Nezbytný slovník je zde. Zdaleka nejde o kompletní soubor. Jsou v něm velké mezery a nepřesnosti. Jedná se o zprávy na nejnižším stupni utajení, které by bylo možné běžně zveřejnit po odstranění geolokace a několika dalších podrobností. Když si běžný smrtelník prohlíží data na WikiLeaks, pochopí zároveň největší problém zpravodajských služeb současnosti: obrovské množství dat a informací, které nejde manuálně zpracovat, natož použít.

Kvalitu a úplnost databáze předvedu na několika českých případech, na které se mi podařilo narazit. Z dosavadních tří českých úmrtí v Afghánistánu se mi podařilo najít pouze záznam hlášení o incidentu ze 17. března 2008, kdy sebevražedný útočník zabil v provincii Hílmand por. Milana Štěrbu z SOGu, cpt.Christiana Damholta a sgt. Sonnyho Jacobsena z Dánské královské armády. Hlášení uvádí, že útočník použil nálož ve vozidle, což bylo později dementováno.

O smrti rtn. N. Martinova 5. března 2007 v řece v provincii Fajzabád a o explozi z 30. dubna 2008 v Lógaru, při které byl zabit prap. Radim Vaculík a těžce zraněn por. Chudý, se mi nepodařilo nic najít. Českou stopou je ovšem přepad hlídky PRT v Lógaru 1. října 2008, ze kterého pořídil televizní záznam Marek Vítek a fotografie Michal Novotný. Tento kontakt je uveden v databázi dokonce dvakrát. Prvním je stručný záznam spojení s velením o průběhu akce – celkem 5 WIA, jednoho je nutné evakuovat vrtulníkem + zničený Humvee. Druhým je žádost o MEDAVAC, tzv. 9-line MEDAVAC request. Formulář žádosti MEDAVAC je zde.

Poslední záznam, na který jsem narazil, je přepad vozidla s českým chargé d‘affaires F. Velachem doprovázeným dvěma členy URNA z 1. května 2007. S velkou pravděpodobností je v materiálech zmínek o AČR více, ale musíte vědět co hledat, být obrněni velkou trpělivostí a mít štěstí. Většina záznamů je chronologicky řazených, ale jsou i výjimky.

Další odkaz, který je uváděn i v českém tisku, je akce proti veliteli Al Kajdy Al-Libimu, při které zahynulo sedm dětí. TF 373 sledoval budovu osm hodin pravděpodobně z pozorovatelny – Predator je na obloze dobře vidět. Zajímavé jsou i štábní záznam bitvy o COP Wanat, o které se už psalo na OWOP a přepad v Ajristánu, o kterém pojednává text Léčka, taktéž na OWOP.

Položme si otázku Qui bono? Bude zveřejněný materiál sloužit běžnému uživateli, novinářovi, případně historikovi v odhalování tajemství o afghánské válce? Nebo spíše bude využíván Talibanem a nepřátelskými službami k jejich cílům? Julian Assange je možná počítačový genius, ale jak už to tak bývá, tam kde příroda hodně přidá, jinde zase ubere. Jak ohodnotíte jeho zdravý úsudek, nechám na vás.