Příspěvky označené Francie

Vyšší cena za Mistral

Montáž výsadkové lodi třídy Mistral v Brestu; Foto Wikimedia Commons

A už je jasná i cena. Rusko zaplatí 1,37 miliardy eur (přes 34 miliard korun) za dvě výsadkové lodě třídy Mistral. První loď bude stát 720 milionů eur a druhá 650 milionů. Prodej, respektive společná francouzsko-ruská výstavba lodí třídy Mistral je prvním případem, kdy se do Ruska dostává skutečně hi-tech z některé členské země Severoatlantické aliance.

It has been condemned by Alliance members from the three Baltic nations, with leaked cables showing that U.S. Defense Secretary Robert Gates also raised the issue while on a visit to Paris this year. The helicopter carrier costs about 500 million euros ($650 million) and it was not immediately clear why Russia was paying a premium.

Informace o tom, že Moskva uzavře s Paříží dohodu o zakoupení lodí, zazněla během telefonického rozhovoru ruského a francouzského prezidenta loni na Štědrý den. Proč Rusko platí za obě lodě více, než je obvyklá cena je správná otázka. Bude dobré plnění tohoto tendru v příštích letech bedlivě sledovat.

Podle jednoho zdroje, který nechtěl být jmenován, je důvodem vyšší ceny to, že první loď bude z větší části vyrobena ve Francii a Rusové se budou „učit“, zatímco druhá bude z větší části vyrobena v Rusku. Třetí a čtvrtá loď budou vyrobeny už plně v Rusku.

A Mistral-class ship can carry up to 16 helicopters, four landing craft, 13 battle tanks, around 100 other vehicles and a 450-strong force. It has facilities for a full command staff and is equipped with a 69-bed hospital.

, , , , ,

Žádné komentáře

Drahé letadlové lodě a příhodný Mistral

Není to tak dávno, kdy ruský prezident Dmitrij Medveděv vystoupil s plánem na velkorysou modernizaci ruských ozbrojených sil, mimo jiné námořnictva. Nyní se zdá, že z představ sejde kvůli nedostatku finančních prostředků. To se týká především letadlových lodí, které zřejmě nebudou moci být spuštěny na moře před rokem 2020.

V dobách, kdy byl Sovětský svaz na vrcholu moci, plulo pod jeho vlajkou pět letadlových lodí. V současnosti brázdí moře pouze jedna. To je velký nepoměr při srovnání se Spojenými státy, které Rusko, kromě Číny, stále považuje za tradičního rivala. USA mají k dispozici 11 nasazených letadlových lodí, šest rezervních a tři se vyrábějí. Rusko se podle některých informací spíše, než na výrobu nových letadlových lodí chce soustředit na jiné projekty, jakým je napříkald vývoj mezikontinentálních balistických raket.

These are the routine events that make one doubt any sweeping Russian pledge to modernize its military. They even make one skeptical as to whether Russia will be able to build and sell export versions of its most advanced new weapons like the PAK-FA in significant numbers, as some fear. Remember, India, the only foreign buyer for that aircraft is designing a large portion of the jet. Maybe being able to co-produce the latest Russian designs is becoming a prerequisite to actually buying them.

Ale třeba Rusům s námořnictvem pomohou Francouzi. Premiér Francois Fillon minulý týden při návštěvě Moskvy potvrdil velký zájem Paříže na dodávce lodí třídy Mistral Rusku a přislíbil, že pokud obchod dopadne, že nebude žádný problém s transferem technologií. Rusové by chtěli nakoupit pár lodí a díky tomu se je naučit stavět sami. Z pohledu Moskvy jde o smysluplný krok, z pohledu Francie o méně smysluplný.

„There is no question about the technology transfer, no problem regarding technology transfers,“ Fillon said at a joint news conference with his Russian counterpart Vladimir Putin. Russia had been in exclusive talks with France to buy two Mistral-class amphibious assault ships but in August the defence ministry announced an international tender.

Pozorovatele může uklidňovat jediné – Francie, která se, nadneseně řečeno, zavázala, že vytáhne z bryndy Brity a zároveň se nevzdává ambicí hrát prim v obranné oblasti na evropském kontinentě, nemůže ještě stavět na nohy Rusko. To už by bylo velké sousto, možná srovnatelné s Napoleonovým tažením na Moskvu.

, , , , ,

13 komentářů

Němci jsou opět ve Francii

Slavnostní ceremoniál z rozmístění německého praporu na francouzské půdě nedaleko Štrasburku; Foto Katharina Winkler, bundeswehr.de

Poprvé od 2. světové války byl rozmístěn ve východní Francii prapor německých ozbrojených sil. Jednotka je součástí francouzsko-německé brigády, sídlí nedaleko Štrasburku a v roce 2012 má mít 600 vojáků připravených na boj.

The historic move, aimed at cementing friendship between the neighbors who fought three devastating wars in 75 years, was agreed by French President Nicolas Sarkozy and German Chancellor Angela Merkel at a Munich summit in 2009. French Defence Minister Alain Juppe and his German counterpart Karl-Theodor zu Guttenberg attended a ceremony to mark the event, with Juppe hailing „a new impetus to move forward the construction of Europe.“ Guttenberg stressed that „the cooperation between our two countries benefits all of Europe“ as the 291st Infantry Battalion received its colors under a driving rain.

Je pravdou, že se nyní poněkud narovnal stav, kdy doposud úzká francouzsko-německá spolupráce spočívala v tom, že v Německu byli rozmístěni francouzští vojáci, zatímco němečtí zůstávali v Německu. Co se týče popisu události jako nového zárodku při „konstrukci Evropy“, tím bych si nebyl tak jistý. Anglo-francouzská spolupráce, která je více pragmatická, než vizionářská, mi přijde mnohem praktičtější, než ta francouzsko-německá, která má v sobě ideály, ale doposud se nebyla schopná pohnout za pěkná gesta (aniž bych se chtěl kohokoli dotknout a být příkřejší, než je nutné).

Vzpomněl jsem si přitom na to, co vyprávěl Tomáš Valášek z londýnského Centre for European Reform. Ten nyní strávil nějaký čas objížděním Evropy a vyptáváním se na stav, percepci a důvěru ve vzájemnou spolupráci. Podařila se řada věcí, nicméně nedůvěra stále přetrvává (v co se vyvinou anglo-francouzské líbánky?) a existují i překážky dané například politickou vůlí.

Konkrétně, dá se sestavit společný prapor, možná i brigáda. Může být vybavená, po všech stránkách zajištěná a vycvičená, ale když se objeví konkrétní úkol, co pak? V tu chvíli přicházejí ke slovu politici. Pokud není daný úkol příliš kontroverzní, vojáci budou využiti (dá se odhadnout, že pokud nepůjde o příliš kontroverzní nasazení, bude to buď při ohrožení teritoria, či při mírové misi), pokud půjde o politicky problematickou destinaci, nasazeni nebudou. Konkrétně, mohla by francouzsko-německá jednotka vyrazit někam do žhavějších částí Afghánistánu? Asi ne.

Fakt je ten, že vytváření společných bojových jednotek vypadá možná velice dobře, ale praktický efekt nemusí být vůbec velký. Jsem příznivcem hlubší spolupráce v oblasti obrany v Evropské unii, ale říkám si, že základy, které nejsou vidět poslouží pro konstrukci lépe, než nablýskaná střecha.

, , , , ,

2 komentářů

Francouzský Pentagon a nábor

Pamatujete, když se za Jaroslava Tvrdíka plánovalo vybudování „českého Pentagonu?“. Už dva roky mělo být přestěhováno. Nutno dodat, že to nebyl tak zcela hloupý nápad, kdyby nebyl tak velkorysý. Je svatá pravda, že při stěhování se objeví řada „kostlivců“ a že si člověk může stanovit počet kanceláří (to ovšem nebylo primárním záměrem „českého Pentagonu“), což má blahodárný vliv na úřad. Třeba úvahy o tom, že by neuškodilo vybudovat vládní komplex na okraji Prahy pro většinu ministerstev, sice nikdy neopustily rovinu teorie, ale jsou nesmírně podnětné. Nicméně na uskutečnění takovýchto plánů je zapotřebí snad války.

Vzpomněl jsem si na to, když jsem si četl o projektu Balard 2015, což je sestěhování francouzského ministerstva obrany do jedné budovy. Jde o obří projekt, který by měl být zcela dokončen v roce 2016 (fungovat by ovšem měl začít už v letech 2014/2015) a přijít má na 600 milionů eur.

Dokončení projektu Balard umožní ministerstvu obrany ušetřit 600 pracovních míst v administrativě a přitom si uchovat veškerý nemovitý majetek. Příjmy z prodeje nemovitostí v hlavním městě se pak odhadují na 700 mil. € (zhruba 17 mld. CZK).

Výše uvedené se praví ve čtrnáctideníku nazvaném Pařížský bulletin, který elektronicky vydává francouzská vojenská mise při velvyslanectví v České republice. Jde o zajímavý počin – obvykle dvě stránky v češtině s odkazy na francouzské zdroje s vojenskými tématy. Říkal jsem si už několikrát, že o bulletinu napíšu, ale tohle, v pořadí už čtvrté číslo (zde najdete všechna čísla, nicméně ještě v pondělí večer tam to čtvrté nebylo), stojí za to, proto jsem přistoupil k činu.

Jeho hlavním tématem ovšem není „francouzský Pentagon“, ale „Rekrutování ve francouzské armádě“. Témata jako vzdělávání, výchova, řízení kariér, poddůstojnický, praporčický a důstojnický sboru jsou na OWOP často diskutovaná, proto jsem považoval za nezbytné upozornit na tento text v Pařížském bulletinu, který je samozřejmě pouze koncentrátem, nicméně velice dobrým. Tak třeba důstojníci u pěchoty:

Kariérní důstojníci (z nichž 50% pochází z řad praporčíků)
Požadavky: nejméně 2 roky studií po maturitní zkoušce, fyzická a psychická zdatnost
Speciální vojenská škola v Saint-Cyr (ESM): Přijímací zkoušky ve 20-22 letech; 3 roky univerzitního a vojenského vzdělání, 1 rok výcviku na specializované škole (pěchota, dělostřelectvo…);
Vševojsková akademie (EMIA): Přijímací zkoušky ve 22-29 letech pro praporčíky bakaláře a pro důstojníky s limitovanou smlouvou se službou délší než 2 roky; 2 roky vojenského a univerzitního vzdělání, 1 rok výcviku na specializované škole;
Akademie vojenského managementu (EAM): Přijímací zkoušky do 25 let věku nebo pro praporčíky bakaláře s minimálně dvouletou službou; 2 roky univerzitního a vojenského vzdělání; určeno vysokým administrativním pracovníkům;
Pozdní nábor důstojníků: Na základě výběrového řízení pro vyšší praporčíky, kteří odsloužili minimálně 10 let; 1 rok vzdělání na vojenské škole
Důstojníci s limitovanou smlouvou (kvalifikované pozice, komplement nižších důstojníků)
Požadavky: nejméně 3 roky studií od maturitní zkoušky, fyzická a psychická zdatnost
Důstojníci s limitovanou smlouvou: Na základě přijímacího řízení do 29 let věku; 3 až 5 měsíců univerzitního a vojenského vzdělání na ESM, 1 rok výcviku na specializované škole pro důstojníky, kteří budou sloužit jako velitelé čety; obnovitelná smlouva na 5 až 8 let, celkově až na 20 let.

Poslední věc, na kterou bych chtěl upozornit, je odkaz na pěchotní manuál „Obecná taktika“ z letošního července. Opět, hodně na OWOP debatujeme o podobných materiálech především americké provenience, tak není od věci se podívat na jeden francouzský, který má jasný cíl:

As the first one, „Winning the battle, building peace“ (FT-01) concerns the role of Land Forces, the present document „General Tactics“ (FT-02), lays down the general framework for their use. It describes HOW to conduct operations and which tactics are to be used throughout three main objectives: coerce the adversary, control the environment and influence the minds, which are the main effects Land Forces can produce.

, , , , , ,

Žádné komentáře

Námluvy všech se všemi…

GERMANY: "Donnerwetter! It's rock. I thought it was going to be paper."

Diskutovali jsme s jedním Britem o škrtech ve výdajích na obranu, obecně nedobrém stavu rozpočtů a potřebných reformách. „Ještě že nemáte moře,“ řekl škodolibě. „Ještě že máte Francouze,“ řekl jsem škodolibě já. A pak jsme se začali smát.

V Evropě jsme na tom ne příliš dobře všichni, snad s výjimkou Francouzů, kteří začali reformovat ještě dříve, než ostatní. O anglo-francouzských námluvách se zde psalo již dříve, ale zatím jsem se nedostal k tomu, abych zaznamenal poslední průlomovou dohodu. Její uzavření na začátku listopadu v určitých ohledech předčilo očekávání. Dle mého názoru jde o pozitivní vývoj, který zase nemusí být takovým překvapením, protože od uzavření dohody v roce 1998 v St. Malo docházelo průběžně k prohlubování spolupráce. A to i přesto, že se občas zdálo, že vzájemný soulad zadrhává. Hlavní oblasti spolupráce jsou tyto:

  • Nuclear weapons – A joint facility to be built at the existing Valduc research centre in France;
  • Combined Joint Expeditionary Force – The tri-service CJEF capable of involvement in anything up to “high intensity“ operations;
  • Aircraft Carriers – The UK will fit “cat and trap“ to its future aircraft carrier so that both countries fighter jets can fly from each other’s naval vessels;
  • A400M – Final negotiations are under way for integrated support for both countries’ fleets of military transport aircraft, and co-operation will be sought on training;
  • Drones – Joint working on the next generation of unmanned spy planes to come into service in 2015-2020;
  • Defence industry and research – Aim to cut 30% of the cost of complex weapons systems through 10-year strategic plan including a single European prime contractor;
  • Other initiatives include a cyber security framework, joint working on specifications to tackle marine mines and the possibility of France using “spare capacity“ in the UK future air-to-air refuelling fleet “provided it is financially acceptable to both nations“.

Britové a Francouzi ukázali cestu všem ostatním v Evropě, včetně České republiky a jejích sousedů. Jde jen o to, jak na jejich iniciativu navážeme. Pokud budeme realističtí, můžeme na tom vydělat všichni. Pokud se hned pustíme do velkých, byť hezky znících, projektů, zvýší se pravděpodobnost, že spláčeme nad výdělkem. Každopádně minimálně mezi Českem a Slovenskem mentální bariéry pro hlubší spolupráci padly, jak v posledním více než roce ukazují komerční i veřejnoprávní televize. Dveře jsou otevřeny, stačí do nich vstoupit.

, , , ,

9 komentářů

Anglo-francouzské líbánky-nelíbánky

Před sto šesti lety byla podepsána Entente cordiale. Šlo o sérii dohod, jejichž účelem bylo primárně uspořádat koloniální expanzi, nicméně vedly k přehodnocení vztahů obou zemí, které se od středověku nedaly nazvat jinak, než jako vysoce konkurenční. Od té doby jsou britsko-francouzské vztahy spíše přátelské, i když spolupráce nebyla vždy ideální. Mnozí Francouzi dodnes například britskému loďstvu nezapomenou potopení flotily u alžírských břehů v roce 1940. Při útoku tehdy zemřelo 1200 námořníků.

Podle některých zpráv z tohoto týdne se měla Srdečná dohoda dostat na mnohem vyšší úroveň. Kvůli nedostatku finančních prostředků měli totiž Britové a Francouzi mimo jiné začít sdílet i letadlové lodě.

„We’re in a phase where we must absolutely synchronise our budget cuts so that, in the end, there’s no loss in our military capacities,“ a senior French diplomat told AFP on condition of anonymity. There was a lot of work over the summer. We are expecting a lot from the Franco-British summit in November. I hope there’ll be real options,“ he said, adding that talks had been under way since June 18.

V Británii to vyvolalo docela pozdvižení a ministerstvo obrany to spíše vyvracelo, než potvrzovalo. Nicméně stejně všichni s napětím čekali na včerejší tiskovku, jestli přece jenom náhodou britský a francouzský ministr obrany neoznámí nějakou překvapivou informaci. Liam Fox a jeho francouzský kolega Herve Morin ale nakonec řekli, že spolupráci sice chtějí prohlubovat, ale letadlové lodě sdílet nebudou.

But at a press conference with French Defence Minister Herve Morin, Dr Fox dismissed suggestions the two could share aircraft carriers as a cost-saving measure. „In terms of actually being able to share an aircraft carrier, I would have thought that was utterly unrealistic,“ he said. However, the two men said they would look at ways of sharing their respective fleets of A400M, a plane designed to transport soldiers and heavy equipment to combat zones.

Kromě zdravotnictví a mezinárodní pomoci, škrtají v rozpočtech všechna britská ministerstva v rozmezí 25 – 40 procent. Proto se objevily spekulace, že výstavba dvou nových letadlových lodí, které mají přijít na 5,2 miliardy liber (přibližně 156 miliard korun), bude zastavena, či že se dobudují ve spolupráci s Francií. Francie má nejmodernější letadlovou loď na jaderný pohon Charles De Gaulle, ale je jediná své třídy a dost času také tráví v docích. Podle všeho se alespoň obě země domluvily na koordinaci patrol, takže na moři by mohla být vždy jedna loď.

Podle mně, ale nejde o nějaké divoké úvahy. Jistě, Britové a Francouzi nemusejí zrovna začít sdílet v tuto chvíli letadlové lodě, ale užší provázanosti, spolupráci a nakonec i společnému budování sil se na evropském kontinentu s největší pravděpodobností nevyhneme. Jinak nebudeme schopni v příštích letech schopni zlepšit obranné schopnosti a přijdeme o potenciál odstrašení. Je na čase začít vážně přemýšlet o změně tradičního nahlížení na obranné plánování.

, , , , , , ,

Žádné komentáře

Rusové nakupují u Francouzů (UPDATED)

essais_a_la_mer_des_bpc_mistral_et_tonnerre_mensi

Francouzská loď třídy Mistral určená k podpoře obojživelných operací; Foto Ministère de la Défense

Rusko včera oznámilo, že chce koupit od Francie jednu loď třídy Mistral. První informace o ruských úvahách nakoupit tuto loď se objevily už na počátku srpna. Jde o bezprecedentní nákup a pokud se podaří, půjde o první tak velký import zřejmě od 2. světové války. Za cara, ale i za Stalina Rusko nakupovalo větší množství zbraní a techniky na Západě. Pak se ale situace změnila.

Loď třídy Mistral je vybavená vznášedlem, vyloďovacím plavidlem, na palubě může nést až 16 vrtulníků, až 70 vozidel (včetně třinácti tanků) a 450 vojáků. Na palubě má nemocnici s 69 lůžky. V případě konfliktu má podporovat obojživelné operace. Kontrakt by měl být dokončen do konce roku a byť cena nebyla oznámena, měla by se pohybovat okolo 700 milionů eur. Podle military.com chce Rusko spolupracovat s Francií na výrobě dalších lodí:

„We also want to establish production of a series of at least four or five ships of this class,“ he (the Russian chief of staff, General Nikolai Makarov) said. Makarov, an influential proponent in Russia of modernizing the country’s conventional armed forces quickly through procurement from Western suppliers, admitted the military needs equipment that Russia cannot produce at present. “No country in the world can do everything“ on its own, he said, adding: „Some things will have to be purchased“ from foreign producers.

Podle expertů je avizovaný nákup i další spolupráce s Francií významným krokem v proklamované modernizaci ruských ozbrojených sil, jak o ní hovořil prezident Medvěděv, ale i premiér Putin.

UPDATE: Francouzské ministerstvo obrany 3. září 2009 potvrdilo, že Rusko má zájem nakoupit lodě třídy Mistral. Mohlo by jít o čtyři až pět lodí.

, , , , , ,

Žádné komentáře