Příspěvky označené škrty
Iluze dvou procent
Autor: Bohuslav Pernica Kategorie: Armáda ČR | Czech Armed Forces Datum: 9. 10. 2011
Vojenské výdaje jsou ve světě sledovány několika organizacemi, jde např. o OSN či SIPRI. Vojenské výdaje sleduje i NATO, a to mj. také v podobě jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP). S tímto ukazatelem rovněž operuje ministerstvo financí při rozdělování limitu celkových výdajů státního rozpočtu, a to už od roku 1996. Tehdy se v usnesení vlády č. 478 z 18. 6. 1996 objevil text hovořící o tom, že vláda schvaluje
záměr postupného zvyšování podílu vojenských výdajů na hrubém domácím produktu zhruba o 0,1 % ročně tak, aby v roce 2000 dosáhl tento podíl zhruba 2 %.
Požadavek na fixování vojenských výdajů se pak objevil v doposud neodtajněném (a tudíž ani veřejně registrovaném) usnesení vlády č. 560D z 9. 6. 1999 ke Koncepci výstavby resortu obrany. Podle publikace Rozpočet – fakta a trendy 2002 se v něm se mělo stanovovat, že
podíl celkových výdajů resortu obrany na hrubém domácím produktu nepoklesne v jednotlivých letech do roku 2004 pod hranici 2,2 %.
Obdobný požadavek se pak objevuje takřka pravidelně i pozdějším období s tím rozdílem, že spíše než o politický závazek se jednalo o politické přání. Například usnesení vlády č. 1140 z 13. 11. 2002, kterým se přijímala Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky hovořilo tom, že
že celkové výdaje resortu obrany nepoklesnou v období do dosažení cílových operačních schopností pod úroveň 2,2 % hrubého domácího produktu.
Nicméně o rok později byly usnesením vlády č. 1154 z 12. 11. 2003 pro výdaje Ministerstva obrany stanoveny absolutní částky a ukazatel podílu na HDP se stal pomocným ukazatelem. Například v usnesení vlády č. 1090 z 25. 9. 2006 se objevila formulace:
…ke zmírnění dopadů snížení zdrojů na plnění úkolů Armády České republiky bude vláda usilovat o to, aby celkové výdaje (včetně výdajů na výzkum a vývoj) kapitoly Ministerstva obrany pro léta 2008 a 2009 nepoklesly pod úroveň 1,55 % na HDP a jejich minimální výše byla stanovena v roce 2008 ve výši 57 505 000 tis. Kč, tj. o 3 710 000 tis. Kč více oproti limitu výdajů stanovenému usnesením vlády ze dne 16. srpna 2006 č. 970 a v roce 2009 ve výši 62 031 000 tis. Kč, tj. o 7 231 000 tis. Kč více oproti limitu výdajů stanovenému uvedeným usnesením.
O dvou procentech HDP na obranu se u nás hodně diskutovalo, diskutuje a asi bude i diskutovat. Málokdo si však uvědomuje, že podíl je určován z předpovědi vývoje HDP zveřejňované Ministerstvem financí v jeho Makroekonomické predikci a předpověď ministerstva, co se týče růstu hospodářství, patřila v minulosti k těm nejoptimističtějším. Definitivní čísla o výši HDP sleduje Český statistický úřad prostřednictvím statistiky národních účtů a jsou publikovány v podrobnější, nebo stručnější podobě.
Tyto údaje prošly nedávno mimořádnou revizí. Jak vyplývá z prezentace na tiskové konferenci, nešlo ani o první, ani o poslední revizi národního účetnictví. Podstatné je, že údaje o výši produktu jsou o něco málo větší, než doposud statistiky uváděly. Je tomu jednak proto, že se zlepšila metodika výpočtu jednotlivých agregátů a také proto, že došlo k započítání i doposud nesledovaných ekonomických aktivit, jako je nezjištěná a nelegální ekonomika.
Obrana patří veřejné statky, a to mezi tzv. čisté veřejné statky. Z titulu nevylučitelnosti melouchářů, prostitutek či zločinců ze spotřeby z veřejného statku a nedělitelnosti obrany, je obrana poskytována i těm, kdo se na jejím financování nemusejí podílet. A v této souvislosti je zajímavé přepočítání historických vojenských výdajů na jejich podíl na hrubý domácí produkt. Výsledek ve dvojexpozici s počty personálu v resortu ministerstva obrany shrnuje výše uvedený graf.
Graf pracuje s údaji ze statistiky vojenských výdajů OSN, kde jsou výdaje na obranu rozděleny na „produktivní“ vojenské výdaje a výdaje v kategorii „nerozděleno“. Tam se v našem případě řadí výdaje na sociální zabezpečení, tedy na důchody a výsluhové náležitosti. Jak si lze všimnout, jejich podíl na HDP je navzdory jejich růstu ustálen. Naopak „produktivní“ vojenské výdaje jsou ustáleny jen do roku 2000. Po roce 2000 dochází k jejich skokovému růstu a postupnému návratu na úroveň před rokem 2000. Údaje o „produktivních“ vojenských výdajích jsou v grafu korigovány o převody do rezervního fondu, kam bylo možno převést výdaje nevyužité v daném rozpočtovém roce.
Iluzi dvou procent HDP si lze nejlépe uvědomit právě v konfrontaci s množstvím personálu. Zatímco v roce 2000 si mohla Česká republika dovolit asi 55 tisíc vojáků, včetně 31 tisíc neprofesionálních vojáků, a 21 tisíc občanských zaměstnanců, v roce 2008 to bylo již jen 23 tisíc vojáků a 10 tisíc občanských zaměstnanců. Během této doby však došlo k redukci sítě posádek a počtu techniky a zbraňových systémů. Měřeno v běžných cenách, náklady na personál jsou větší než před 10 lety.
Bílá kniha o obraně naznačila, že již nikdy nedojde k dosažení cílových operačních schopností, mj. protože je nemožné naplnit početní stavy vojáků z povolání. V následujících letech se blížíme k tomu, že „produktivní“ vojenské výdaje budou nižší než 1 % HDP, nelze se proto divit, že se stále více budou objevovat smutné články kritizující hospodářskou situaci v armádě, jako je tomu dnes např. ve věcech výstroje. Tak tomu bylo i před vstupem České republiky do Severoatlantické aliance. Tehdy jsme se však živili očekáváním armády o čtyřech M.
Proč se má armáda předvádět i v době škrtů
Autor: František Šulc Kategorie: Armáda ČR | Czech Armed Forces Datum: 30. 7. 2011
Hlavní důvod, proč jsem v poslední době OWOP opět zanedbával, byla dovolená. Měl jsem poměrně omezený přístup k internetu, takže jsem nemohl přispívat, jak bych chtěl. Díky spřáteleným duším jsem alespoň zčásti zaplnil jeden týden, takže jste se zcela nenudili. Já také ne.
Strávil jsem necelé dva týdny na jihu Francie nedaleko španělských hranic, a byť počasí zcela nevyšlo (v průměru je zde prý cca 300 dnů z roku slunečných, v našem případě bylo obvyklejší zatažené nebe a občasný déšť, než slunce), přesto nádherná krajina, výborní lidé, skvělé jídlo a víno jistou nepřízeň počasí vynahradili. Dokonce z dovolené vytěžím i dva texty. Tento a pak zřejmě mnohem zajímavější, o Centre national d’entraînement commando (CNEC), které má především na starosti provádění a dohled nad komando kurzy.
Minulý pátek, 22. července 2011, jsem si v kavárně v Saint-Cyprien všiml dvou lidí v leteckých kombinézách, kteří si dávali oběd a kafe. Jen letmo jsem zahlédl na rameni nášivky, na kterých bylo napsáno NATO a vyšitý, mimo jiné, tygr. Více osvětlil plakát, pověšený na veřejném osvětlení – nad pláží proběhne 23. července letecké představení. V sobotu jsem již v Saint-Cyprien být neměl, takže jsem litoval, že představení neuvidím.
Nicméně, někdo tam nahoře mně má rád, takže v pátek odpoledne, když jsme byli na pláži, se najednou objevily Alpha Jety akrobatické skupiny letectva Patrouille de France („Francouzská hlídka“) a začaly s nácvikem na sobotu. Osm letounů předvádělo akrobatické kousky, vypouštělo modrý, bílý a červený kouř (francouzská trikolora), nalétávalo proti sobě, létalo ve formaci a nakonec nakreslilo na obloze srdce protnuté šípem. Pak se objevil osamocený Rafale, zaburácel nad mořem a předvedl svou manévrovatelnost.
Koukal jsem se na nebe a vzpomněl jsem si na jeden dotaz, který padl v červnu na velitelském shromáždění, kdy přestaneme investovat do propagace armády na různých akcích, když není dostatek financí ani na výcvik. Ministr obrany odpověděl, že si nic podobného neplánuje, protože představování armády veřejnosti je jednou z důležitých aktivit. Vím, že s tím mnoho vojáků nebude souhlasit, ale je tomu přesně tak.
Podíval jsem se na letní program Patrouille de France a zjistil, že je docela bohatý a logicky tedy nepůjde ani o levnou záležitost. Představení navíc neprobíhají v žádných velkoměstech. A mimochodem, během ukázek nad plážemi v Saint- Cyprien se na letišti v Perpignanu setkali členové letecké skupiny s dětmi a zástupci organizace Enfants & Santé, která se zabývá bojem s rakovinou u dětí dospívajících. Připomíná to jednoznačně pozitivní červencovou akci tankistů s Přáslavic s občanským sdružením HAIMA. Jde o akce, které z hlediska ozbrojených sil mohu vypadat zbytečné – zvláště v období krácení rozpočtů -, ale opak je pravdou. Ve Francii, ale i v dalších zemích si to dobře uvědomují, a byť také přicházejí o peníze, na představování ozbrojených sil veřejnosti (daňovým poplatníkům) se snaží šetřit minimálně.
Zajisté si vzpomenete na jeden z argumentů proti profesionální armádě – že se odtrhne od společnosti a vytvoří jakýsi uzavřený elitářský klub. To je neustálá hrozba. Zatímco branecká armáda mohla připomínat otevřené prostranství, kolem profesionální armády nevyhnutelně vyroste plot. Cílem musí být, aby v tomto plotu bylo co nejvíce „branek“, které jsou otevřené a dá se jimi procházet tam a zpátky.
Vzhledem ke zmenšování ozbrojených sil v posledních dvaceti letech většina obyvatel České republiky vojáka po většinu roku nepotká. O armádě si přečte možná tak v novinách, či vidí reportáž v televizi. A pokud pak začne převládat negativní obraz nad pozitivním a neexistuje obecně sdílený pocit ohrožení, je zaděláno na velký problém charakterizovaný následujícími otázkami:
- k čemu mám armádu, když je ohrožení nulové?
- proč bych měl podporovat něco, o čem nevím, k čemu to mám a co to umí?
- proč bych měl jako daňový poplatník platit něco, co vlastně neexistuje?
Odpovědi nejsou tak automatické, jak by se mohlo zdát. Ministerstvo obrany, respektive ozbrojené síly jsou jedním ze subjektů soupeřících o finance státu. Zvýhodněné jsou pouze v okamžiku, kdy prokážou svou užitečnost (když je stát ohrožen, pokud něco konkrétně přinášejí občanům/daňovým poplatníkům, pokud slouží jako jeden ze zdrojů patriotismu, pokud jsou jejich příslušníci vnímáni jako významná součást společenství a jeho života, pokud jsou vojenské vlastnosti vydávány i civilní společností za vzorové – hrdinství, čest, spolehlivost, znalost – a podobně). Možná mnozí nebudou s první větou tohoto odstavce souhlasit a budou tvrdit, že ozbrojené síly musejí být zvýhodněné z podstaty, protože bez nich nemůže existovat suverénní stát, nemůže být zajištěna bezpečnost společenství. Budou tvrdit, že správa věcí vojenských je čistě expertní záležitostí, které může občan/daňový poplatník těžko rozumět a proto není možné, aby armáda soupeřila třeba se zdravotnictvím, s podporou průmyslu, nebo turistického ruchu.
Byť je armáda nedílnou součástí státu, protože je primárně určena k zajištění jeho vnější bezpečnosti, tak ve chvíli, kdy zmizí pocit ohrožení, respektive prosadí se pocit, že armáda nemůže svěřené území sama stejně ubránit, není možné požadovat automatické zvýhodnění. A jistě, byť většina lidí nebude vojenským záležitostem do hloubky rozumět, přesto mají selský rozum a umějí velice dobře volit priority. Pokud tedy nebudou mít poct, že je pro ně něco užitečné, nebo že se jim líbí to mít, prostě na to nebudou ochotni peníze vydávat. Když půjdu až na dřeň, mohu výše uvedené připodobnit k nakupování. Za nějakou věc zaplatím, protože ji
- potřebuji,
- chci a
- obojí.
Pro ozbrojené síly je nejlepší třetí možnost. Musí existovat pocit, že je potřebuji a zároveň i chci. Nyní se vrátím k metafoře s plotem a prostranstvím. Cílem musí být vytvoření co největšího množství branek v plotě tak, aby se dobře a kontinuálně mohla osvětlovat potřeba a zároveň vyvolávat pocit chtění. Brankou je například vzdělávání – vojáci studující a přednášející na civilních školách a naopak civilní studenti a učitelé na vojenských školách či v kurzech se vzájemně lépe poznávají, musejí si vyměňovat argumenty, znalosti a podobně. Pozitivní, ale i negativní zkušenosti šíří (je lepší, když šíří alespoň nějaké, než vůbec žádné). Další brankou je publikování textů v odborných i laických periodikách vojáky, na internetu a jejich vystupování obecně v médiích. Další brankou jsou prezentování aktivit armády jak v zahraničí, tak doma (silným „nosičem“ jsou konkrétní příběhy). A v neposlední řadě, brankou je právě představování schopností ozbrojených sil – techniky, vojáků, výcviku – kde se dá.
Tato propagace může být vnímána jako otrava a vyhazování peněz, ale není tomu tak. Pokud jsem schopen co nejširšímu publiku ukázat, co jsem za přidělené peníze pořídil, co umím a k čemu se to může hodit, pak zvyšuji pravděpodobnost, že budu mít větší šanci při rozdělování finančního koláče. To neznamená, že někdy nedostanu méně (viz třeba právě Francie, či Británie), ale zvyšuji tím šanci, že se bude jednat o přechodné opatření, či že se rozproudí společenská debata, která bude zpochybňovat snahy škrtat výdaje na vnější obranu.
To, co jsem popsal výše je samozřejmě zjednodušení reality. Rozdělování peněz neprobíhá tak jednoduše, vstupuje do něj řada jiných individuálních i skupinových zájmů. Nicméně je to základní předpoklad pro úspěch na „trhu se státními prostředky“.
Pohled na Ozbrojené síly ČR zespodu
Autor: František Šulc Kategorie: Armáda ČR | Czech Armed Forces Datum: 2. 7. 2011
Následující text jsem obdržel od rtm. Jaroslava Melichara. Jsem velice rád za to, že jej a) napsal, b) rozhodl se mi jej poslat a za c) že se pod něj klidně podepíše. Myslím, že jeho slova jsou skutečně do pranice.
Step into your place. English propaganda poster by the Parliamentary Recruiting Committee; Lithograph by David Allen & Sons Ld., Harrow, Middlesex, 1915; Source Wikimedia Commons
Server onwar.eu sleduji přibližně půl rok a jsem velmi rád, že takovéto místo existuje. Dá se zde odborně, vážně i nevážně debatovat nad otázkami Ozbrojených sil ČR (záměrně nepíši Armády ČR, jelikož Vojenská policie a Vojenské zpravodajství stojí zatím mimo Generální štáb) – bez doprovodných komentářů na komerčních serverech, jakmile se objeví článek o armádě. Po přečtení posledních několika příspěvků a komentářů od vydání Bílé knihy o obraně jsem však byl zaskočen a rozhodl se napsat také svůj pohled na dění kolem.
V armádě sloužím jen něco málo přes čtyři roky, takže mnoho kladných a záporných zkušeností teprve nejspíše nasbírám, přesto si dovolím následující komentář.
Když jsem nastupoval do ozbrojených sil, neměl jsem nijak velké a optimistické mínění o jejich chodu. S odstupem času se ledacos potvrdilo, ledacos vyvrátilo. Za dobu služby si nemohu, až na výjimky, stěžovat na své bývalé nebo stávající kolegy. Souhlasím s Františkem Šulcem, že služba v armádě není to samé jako prodávat v obchodě, zedničit apod. Měla by existovat určitá hrdost na svoji službu u konkrétní jednotky, hrdost na baret, uniformu a podle toho se chovat a vystupovat ať již v průběhu služby, i mimo ní. Měla by být chápána jako určité „obětování se“ a slavnostní přísahou vstoupit mezi starší a zkušenější kolegy.
Nebudu lhát a většina diskutujících zde mi jistě dá za pravdu, že se mezi námi najde mnoho kolegů, kteří ve službě v armádě vidí jen lehce nabyté peníze za kolikrát minimum odvedené práce. Nevěřím, že by se tento celospolečenský nešvar dal něčím odstranit, ale dal by se jistě zmenšit na menší celek. Existuje několik možností jak toho dosáhnout:
- při výběru personálu dávat větší pozor na motivaci vstupu do OS ČR;
- motivovat přijaté k vzdělávání a profilaci v rámci OS ČR a
- odměňovat pracovní výsledky.
V době prosperity se do služby vlasti hlásí jen nadšenci, v dobách krize se přidává zbytek. Jde o ty, kteří to prostě chtějí zkusit. V dnešní době tedy má armáda možnost vybrat si ze zájemců lidi s potřebnou motivací, čímž mohou odpadnout případné problémy do budoucna.
Motivace a umožnění profilace je více než dlouhodobý problém naší armády. Bohužel debata na onwar.eu se smrskla jen na téma finanční. Nebudu zastírat, že peníze hrají v dnešním světě velkou a důležitou roli, nicméně věřím, že spousta kolegů by lépe snesla určité snížení platu s upřímným komentářem situace, než neustálé lhaní, mlžení a plivání do tváří ze stran nadřízených a představitelů MO.
Trochu to nyní rozeberu (kamenovat mě můžete později). V době krize musí každý šetřit, ať už hospodaří s rodinným nebo stáním rozpočtem. Prohlašuji zde veřejně a při smyslech, že nemám problém se zdaněním přídavku na bydlení, ba co víc, význam tohoto přídavku mi v dnešní době není zřejmý a peníze by se mohly normálně zařadit do tarifního platu. Minimálně by zmizela ta závist ze strany zbytku populace ČR. Toť vše k finanční motivaci.
Voják by měl být motivován kariérním růstem, tím, že mu ve střednědobém horizontu nebude vyhrožováno neustálou reorganizací, snižováním stavu, tím, že jeho výstroj a výzbroj bude poplatná době, že náplň zaměstnání bude mít „hlavu a patu“, bude odpovídat potřebám ozbrojených sil dnešní doby a bude mu umožněno mimoresortní vzdělávání. Za výborné pracovní výsledky, například udělení poukazu na dovolenou přes VLRZ. V tomto spatřuji kámen úrazu. Dnes a denně se dozvídáme o milionech a miliardách korun, které bezúčelně protekly Ministerstvem obrany a mají i v době šetření protéct, o pohlavárech, kteří si přišli na tučné odměny bokem. Jak někdo může chtít po vojácích, aby byli motivováni, oddání a chtěli věrně sloužit?
Uvedu několik příkladů demotivací obyčejných vojáků. Již zde zmíněná modernizace BVP-1 je holý nesmysl z důvodu morálního zastarání konstrukce a účelnosti stroje. Problémy s nákupem strojů Pandur II. Podezření na korupci při pronájmu JAS-39 Gripen. Okolnosti kolem nákupu letadel CASA. Dosud přesně neurčený osud příslušníků 13. Dělostřelecké brigády a 25. Protiletadlové raketové brigády po vyřazení jejich techniky. Nepraktický a nedostatečný nákup nového vybavení pro vojáka – taktické vesty, helmy, zbraně, doplňky. Nedostatek výstroje ve výstrojních skladech (přiklad je vyřazení kanad vzor 2000 bez náhrady s tím, že nový typ bude až možná letos?). Předpisy z éry Československé lidové armády, které se stále musí bezpodmínečně dodržovat a není výhled na jejich aktualizaci.
Těžko může armáda fungovat, když byl ministr obrany astrolog, lékař, člověk s modrou knihou a jiní. Levicová nebo pravicová vláda pokaždé změní přístup k ozbrojeným silám ČR, navrhne novou reformu, reorganizaci, ale za 18 let ČR se snad nestalo, že by předchozí ministr navázal na předchozího, že vláda schválila dlouhodobou koncepci, která by přežila její funkční období. Nemůžeme se divit stavu naší armády bez pořádného a pevného politického zadaní, aby armáda směřovala k nějakému cíli a podle toho fungovala.
Někde jsem četl, že Bílá kniha není kouzelný proutek. Ne to opravdu není a asi to nikdo ani nečekal. Po jejím přečtení se mi ovšem do hlavy žádný optimismus nevlil a nemyslím, že něco změní na obrazu a chodu Ministerstva obrany.
Přeji všem poctivým kolegům zdar a sílu při boji proti zatuchlému molochu ozbrojených sil!
Když je lovec odloven
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 1. 2. 2011
Minulý týden začala na letišti Woodford společnosti BAe likvidace téměř dokončených letounů Nimrod MRA4. Jde o případ, který v sobě má značnou dávku tragičnosti. Letoun patří ke špičce průzkumných letounů připravených bojovat s ponorkami (periskop zaregistruje na necelých sedmdesát kilometrů daleko, je vybavený například protilodními střelami, ale i konvenční municí, ve vzduchu vydrží 15 hodin, nebo uletí přes jedenáct tisíc kilometrů). Nicméně vývoj a výroba se zpozdila o devět let, projekt stál o 800 milionů liber více a nyní je likvidován, aby se v příštích letech ušetřily dvě miliard liber. Mimochodem, likvidace přijde na 200 milionů liber.
Three of the nine planned Nimrod aircraft have so far been constructed; costing around half a billion a copy to build, and worth about £1 billion each in service. Scrapping the project will, in itself, cost around £200 million. As they say in the US, “a couple of billion here and there and pretty soon you are talking about serious money”. Nobody emerges from all of this with much credit; not the Ministry of Defence, not the Royal Air Force, nor the manufacturers. No wonder that the Chief of the Defence Staff, General Sir David Richards, has said that this was genuinely one of the most difficult decisions the review had to take; nor that it has former defence chiefs and commanders rushing back into the trenches over it.
Příběh Nimrodů je ukázkou co se stane, když se pokazí všechno, co se pokazit může. Letoun se začal budovat v polovině 90. let minulého století a o deset let později, konkrétně od roku 2006 byl na zrušení. Ale jak už to bývá, vojenské projekty se zahajují mnohem snadněji, než se ruší. Na obranu Nimroda je nutné říct, že jeho schopnosti jsou skutečně zajímavé, i když jde o „dítě“ „postudenoválečnické“ nejistoty co bude.
Bývalí britští představitelé ozbrojených sil se snažili na poslední chvíli apelovat za záchranu oněch tří téměř dokončených Nimrodů z devíti. V dopise v listu The Daily Telegraph uvedli, že zrušení letounu způsobí velkou bezpečnostní trhlinu a britské jaderné ponorky třídy Trident budou v ohrožení. Kdesi se dokonce objevilo, že konec Nimrodů nejvíce potěší Rusy, kteří často testují, jak bedlivě Britové stráží svůj prostor.
The ex-military chiefs said: „Machine tools have been destroyed; several millions of pounds have been saved but a massive gap in British security has opened. „Vulnerability of sea lanes, unpredictable overseas crises and traditional surface and submarine opposition will continue to demand versatile responsive aircraft. The signatories of the letter included David Craig, a former chief of the defence staff who now sits in the House of Lords, and Major General Patrick Cordingley, the commander of the Desert Rats in the Gulf War.
Britský ministr obrany Liam Fox tato tvrzení samozřejmě odmítl s tím, že vláda, která šetří, si nemůže dovolit vyhazovat peníze. Sledování nepřátelských ponorek může být podle něj zajištěno stávajícími letouny a loděmi, takže se ozbrojené síly objedou bez Nimroda.
“There comes a point, when the country is facing the economic problems we have at the moment, that you stop throwing good money after bad,’’ (Mr. Fox) he told British Forces News. He added: “National security is not endangered. We must always take account of cost, but we take account of risk first. This is an aircraft that has not passed its flight test yet and they were not even sure they could resolve some of the technical difficulties.”
Ač to nikdo neřekne nahlas, připomíná to hráčův problém (ostatně jako řada vojenských projektů): „Nejsem schopen přestat hrát, byť dlouhodobě prohrávám, protože už se mi konečně musí podařit rozbít bank a vše se mi vrátí. Teprve pak skončím…“
Pravidlo číslo 1: vždy se najdou rezervy
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 28. 1. 2011
Už se zdálo, že po loňských škrtech v britských ozbrojených silách bude chvíli klid. Nyní to vypadá, že to tak snadné nebude a že je ve hře další snižování, tentokrát nákupů materiálu na frontu. V příštích čtyřech letech se mají snížit výdaje o 7,5 procenta ročně, což znamená, že rozpočet na roky 2014-2015 bude o osm miliard liber nižší.
About half of that £8bn is to be achieved through the headline announcements in the strategic defence and security review, such as scrapping the Harrier air fleet, the Nimrod MR4 spy aircraft programme and cutting the number of surface ships. The rest should be met by cuts including 42,000 MoD service personnel and civil servants, radical efficiencies in the way the department operates and property sales.
Nicméně, tyto škrty nebudou stačit. Podle posledních výpočtů stále schází miliarda, protože odhady kolik se podaří ušetřit snižováním počtů, byly nadsazené.
A senior MoD figure said on Wednesday that there were four ways of plugging the gap. First, the MoD could ask the Treasury to revise last year’s CSR to give defence a more generous settlement… Second, Downing Street and the MoD could look harder at expenditure on Afghanistan, a huge drain on resources at £4bn a year… A third possibility is a moratorium on some current operations: calling a halt to training, tying up ships and grounding aircraft… The final possibility would be to reopen the SDSR white paper, the document that projected the appropriate size of the armed forces and its operational equipment in 2020. The army, widely deemed to have got off lightly in the SDSR, may come under pressure to announce a bigger cut in force numbers. The navy and RAF could be asked to cut the number of frigates and Tornado jets.
Vypořádat se s touto situací nebude jednoduché. O víkendu probíhaly oslavy blížícího se konce kariéry letadlové lodi HMS Ark Royal. Vždy mne zajímalo, jak končí impéria. Zda s velkým třeskem, nebo potichu, zda rychle, nebo pomalu. Stačí se přitom jenom dobře dívat kolem sebe.
Gatesovy škrty vadí konzervativcům
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 9. 1. 2011
Americký ministr obrany v letadle na cestě do Asie (8. ledna 2011); Foto Master Sgt. Jerry Morrison, Air Force
Americký ministr obrany Robert Gates tento týden oznámil plány na škrty v rozpočtu na americké ozbrojené síly, respektive restrukturalizaci některých projektů, v příštích pěti letech. Jeho „balíček“ by jej, pokud dodrží to, co řekl, měl ve funkci přežít. Není ovšem vůbec jasné, jak se s Gatesovými záměry vypořádají republikáni, kteří sice nutí prezidenta Baracka Obamu, aby šetřil, kde se dá (především na reformě zdravotního systému), ale v žádném případě ne na Pentagonu.
Gates řekl, že v příštích pěti letech Pentagon ušetří 150 miliard dolarů, které bude reinvestovat do nových projektů. Za stejnou dobu by měly ozbrojené síly ušetřit 78 miliard dolarů. Restrukturalizace se má týkat i nejdražšího projektu v historii Pentagonu letounu F-35, který doposud přišel na 380 miliard dolarů.
Although the Air Force and Navy versions of the jet are moving along fine, Gates said, the Marines’ complicated short takeoff and landing variant continues to struggle. And if the Marines can’t prove that they can make it work after the two years, he said, he’d support killing it altogether.
Asi největším překvapením ale bylo oznámení, že se v následujících letech budou snižovat počty příslušníků ozbrojených sil. Pěchota by měla do roku 2015 přijít o 27 tisíc lidí (na 520 tisíc) a námořní pěchota o 15-20 tisíc (pokles na 182-187 tisíc). Snižování počtů je ovšem založeno na předpokladu, že do roku 2015 budou americké síly staženy z Afghánistánu.
Jak už bylo řečeno výše, bude mnoho politiků, kterým se to nebude líbit a kteří budou mít dost času a možností jak Gatesovy změny usměrnit, či „zabít“. Jeden hlas za všechny. Max Boot napsal v konzervativním The Weekly Standard komentář, ve kterém útočí na Gatesovo rozhodnutí. Připomíná, že v roce 1991 měla pěchota 710 821 příslušníků a v roce 2001 už to bylo 478 918. Pak přišel nárůst a nyní opět pokles. Podle Boota je příliš brzy na placení „mírové dividendy“, když se stále válčí a Spojené státy mají mnohem větší závazky, než kdokoli jiný, například sílící Čína.
Demobilization after previous wars has cost us severely. We experienced that problem as recently as 2001. But at least in the past we waited until a war was actually over to spend the “peace dividend.” Now we are announcing cutbacks while the fighting is still going on. That’s indefensible. Luckily, there are Republicans in Congress—and, dare we say, some Democrats—who understand these cuts are dangerous. They should reject them, and the other reckless cuts in a military budget that’s already stretched awfully thin.
Na polovinu, němečtí o.z.!
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 25. 10. 2010
Už mnohokrát se zde psalo o škrtech v obranných rozpočtech po celé Evropě. Naši západní sousedé si přitom musejí pustit žilou možná výrazněji, než jiní. Mezistranická komise zabývající se restrukturalizací německých ozbrojených sil, vedená Frankem-Jürgenem Weisem, nyní doporučila ministrovi obrany, aby snížil počet civilních zaměstnanců úřadu na polovinu, uzavřel několik základen a ztenčil armádu z 250 tisíc lidí na 180 tisíc.
Závěry komise pravděpodobně pomohou ministrovi obrany Karlu-Theodorovi zu Guttenbergovi, který naráží s některými nápady – především se zrušením povinné vojenské služby – na nepochopení. Se ztenčením civilní části ministerstva obrany dle doporučení komise vedené Frankem-Jürgenem Weisem asi nebude mít problém nikdo. Z 3300 lidí, kteří jsou v Bonnu i v Berlíně, by mělo zůstat jen 1600. Ministr obrany chce z bundeswehru vytvořit moderní, dobře vytrénovanou a profesionální armádu. Nebude to mít jednoduché, protože má v příštích třech letech ušetřit 9,3 miliardy eur (roční výdaje jsou přibližně 30 miliard eur), tedy asi tři miliardy ročně.
To achieve savings on military equipment, Mr. Guttenberg has been looking at procurement projects like the Tiger helicopter manufactured by EADS and the NH90 transport helicopter. Germany has complained about delays and quality on both of those. Germany is also considering whether it will reduce the number of A400M military transport aircraft, a joint enterprise with other European countries.
Minulý týden měl na konferenci s názvem „Česká a německá zahraniční politika v měnícím se mezinárodním prostředí“, kterou organizovali Konrad-Adenauer-Stiftung a Ústav mezinárodních vztahů, přednášku i Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity. V rámci výzkumu hodnotil mimo jiné reformy Bundeswehru a tvrdil, že poslední proměna v polovině první dekády se Němcům příliš nevydařila. Řady cílů, které měly z Bundeswehru udělat mobilní sílu, nebyly naplněny, ba právě naopak, některé schopnosti poklesly. Dá se říct, že problémy s transformacemi jsou jedny z mnoha, které máme se svými západními sousedy společné.
Britské konvenční/jaderné dilema
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 4. 10. 2010
Britská ponorka třídy Vanguard vybavená jadernými raketami Trident opouští přístav; Foto via Wikimedia Commons
Téměř všichni se nikoli s radostí, ale s vervou pouštějí do škrtání výdajů na obranu. Na rozdíl od minulosti je snaha učinit hlubší strukturální změny, které by umožnily ušetřit. Nicméně ne vše se dá dohnat vnitřními změnami, takže je nutné snižovat i stavy. Někde, jako například v Británii, jsou škrty dosti hluboké – 10-20 procent rozpočtu. A logicky, to začíná znervózňovat ty, kteří se hodlají uskrovňovat mnohem pomaleji a zároveň udržovat své globální zájmy, tedy Spojené státy.
Mr. Fox told reporters later that, after any cuts, the British military would be able to respond to a broad array of threats and retain capabilities particularly valued by the Pentagon. He identified those as Britain’s Special Forces, its nuclear deterrent, its participation in the Joint Strike Fighter program and its ability to deploy substantial forces when needed. “We would be able to maintain a moderate deployable force for a considerable length of time, if required,” Mr. Fox added. “Maybe not exactly at the level we have now, but at still a respectable and useful level.” Still, the entire active-duty British armed forces are smaller than the United States Marine Corps, and some critics at home have charged that the review is little more than a budgetary drill dressed up as a broader assessment of military requirements.
V posledním desetiletí byli Britové ti, na které se Američané spoléhali nejvíce. Jak se nyní zdá, už to nebude tak jednoduché. Aniž bych chtěl přeceňovat britské škrty, nedá se opominout obecný pocit, že v zahraničí již bylo obětováno mnoho, a že je na čase pomýšlet na konsolidaci doma, i za cenu kroků, které mohou být vykládány jako ústupky. Každopádně Britové jsou skutečně v nezáviděníhodné situaci. Problémem je, jak dodržet volební sliby, respektive si udržet obraz země s respektovaným jaderným odstrašením.
Hlavní strana vládní koalice – konzervativci – už v předvolební kampani nenechávala nikoho na pochybách, že náhrada za Tridenty je téma, o kterém se nevyjednává. Menší koaliční partner – liberální demokraté – naopak odmítali do ponorek třídy Vanguard vybavených jadernými raketami Trident investovat. Zvítězili konzervativci, a aniž bych chtěl jakkoli předbíhat, zdá se, že britské ozbrojené síly (s výjimkou ponorkového loďstva) z toho zcela šťastné být nemohou (byť by se samozřejmě škrtalo tak jako tak).
Britský rozpočet na obranu je 58 miliard dolarů. Výměna čtyř ponorek bude stát v příští dekádě 30 miliard. Snížení počtu o 20 tisíc vojáků přinese úsporu dvě miliardy dolarů ročně:
Scaling back the submarine replacement plan — or deferring it, as the junior partner, the Liberal Democrats, urge — could save enough to keep the army at its current strength of 105,000. There is no reason for Britain to press ahead with the submarines now. The current fleet, built in the 1990s, will remain operational for another decade — longer if Britain relaxes its cold war policy of keeping at least one sub continuously at sea. (United States subs stay in service for 40 years.) It is also hard to see why — in today’s world — Britain needs four new subs, each of which can carry up to 160 nuclear warheads. Only a fraction of that capacity is currently used, roughly 48 warheads per submarine, for a total of 192.
Úvahy o tom, jak by mohla Británie šetřit, se v minulých týdnech objevovaly hojně v britských médiích. Výsledkem bylo vesměs rozhořčené dementi ze strany ministerstva obrany. První, co nadzdvihlo řadu lidí, byl nápad sdílet s Francouzi letadlové lodě. Nyní se mluví o tom, že by se Britové a Francouzi střídali na „jaderných patrolách“ tak, aby v případě útoku na jednu, či druhou zemi, byla vždy v moři ponorka schopná odpovědět. Sdílení by ušetřilo oběma zemím docela dost peněz.
Britsko-francouzské rozhovory o tomto sdílení sil jsou údajně v počáteční fázi a dál by se mohly dostat v listopadu, kdy se sejdou britský premiér a francouzský prezident na pravidelném summitu. Teď už je ale jasné, že jde o velice citlivé téma, které může být snadno shozené ze stolu tak, jak se to stalo v minulosti, konkrétně Edwardu Heathovi v 70. letech minulého století.
Nakonec se dopustím ještě jedné obecné úvahy. Na jednu stranu zde máme výhodu, že nemusíme řešit britské jaderné dilema a americký strach z dalšího britského ústupu. Ostatně nervozitě Američanů se nedá příliš divit, protože už jednou něco podobného zažili, když po 2. Světové válce kvůli prázdné pokladně Britové prakticky vyklidili Východní Středomoří, konkrétně Řecko a Turecko, takže je musely zastoupit USA (viz Trumanova doktrína). Na druhou stranu bychom se ale měli zabývat jinou věcí – do jaké míry šetření ovlivní schopnosti Severoatlantické aliance jako celku, respektive, jak moc spojenci při šetření spolupracují. Abychom totiž nakonec nezjistili, že se kvůli špatné komunikaci poškodily schopnosti, se kterými se stoprocentně v plánech počítalo.
Sousedova koza
Autor: Bohuslav Pernica Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 7. 9. 2010
Renomovaný německý ekonomický novinář Gabor Steingart ve své knize Globální válka o blahobyt. Nové rozdělení světových finančních trhů nastínil vizi sociálního státu v době globalizace. Jedním z důsledků deindustrializace Západu – přemísťováním výroby do Asie – bude vysychání státních příjmů, růst sociálních výdajů a růst veřejného na dluhu. Reakcí budou nejdříve úspory ve veřejných výdajích a posléze zmenšování státu.
Soudě podle vývoje u našich západních sousedů, v SRN tento proces již odstartoval před deseti lety. Obětí tohoto procesu se totiž stal jako první vojenský rozpočet, který, měřen podílem vojenských výdajů na HDP, je po 20 letech poloviční. Samotný bundeswehr se za toto období zmenšil z 500 na 250 tisíc mužů a žen ve zbrani. Tato redukce bude pokračovat, neboť 1. září byl o záměrech vládní komise, ustavené v reakci na německé fiskální problémy vyvolané světovou finanční krizí, informován branný výbor německého zákonodárného sboru.
SRN započala plánovat zásadní reformy už na počátku 21. století, kdy se strukturálním otázkám budoucího fungování německých ozbrojených sil věnovala komise Gemeinsame Sicherheit und Zukunft der Bundeswehr vedená bývalým spolkovým prezidentem Richardem von Weizsäckerem a posléze byly závěry komise vtěleny do ministerského materiálu Die Bundeswehr – sicher ins 21. Jahrhundert Eckpfeiler für eine Erneuerung von Grund auf. Oba materiály jsou spojeny se jménem tehdejšího spolkového ministra obrany Rudolfa Scharpinga. V důsledku strukturálních reforem se bundeswehr zmenšil a opustil spoustu posádek. Došlo také ke zkrácení povinné vojenské služby a její tzv. flexibilizaci. Ta umožňovalo zájemcům o krátkodobou službu v armádě sloužit až dalších 17 měsíců po odsloužení 6měsíční povinné části jejich základní vojenské služby. Silnou pozici branné povinnosti potvrdila také Bílá kniha 2006.
Experti míní, ministerstvo financí mění. Rozpočtový výhled a návrh státního rozpočtu na rok 2011, kde se počítá s úsporou 80 mld. eur v následujících čtyřech letech, přinutily Spolkové ministerstvo obrany (BMVg) pozměnit původní reformní plány. Ačkoliv se pro rok 2011počítá zachováním výše vojenského rozpočtu kvůli nasazení bundeswehru v zahraničí, bylo BMVg vyzváno hledat strukturální úspory.
Hranice těchto úspor z pohledu bundeswehru shrnul ve své zprávě jeho generální inspektor – představil pět modelů ukazující bundeswehr různých velikostí odpovídajícím různým schopnostem plnit zadané úkoly. Za krajní hranicí redukce německých ozbrojených sil byly označeny ozbrojené síly složené ze 163 500 vojáků a vojákyň, z nichž 156 000 jsou vojáci z povolání a vojáci na čas (kádrový personál) a 7500 jsou vojáci vykonávající dobrovolnou vojenskou službu. Generální inspektor se zároveň vyslovil pro zastavení povinné vojenské služby.
Případná redukce bundeswehru ze současných 250 000 na 165 000 až 170 000 vojáků spojená s vyřazováním zbraní z doby studené války, jako jsou letouny Tornádo, s redukcí počtu posádek a s redukcí nových výzbrojních projektů by mohla podle odhadů uspořit až 8,3 mld eur.
Černé díry v transatlantickém prostoru
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 19. 8. 2010
Někteří lidé se obávají, že urychlovač částic ve Švýcarsku může vytvořit miniaturní černé díry, které zlikvidují náš svět. Není zapotřebí se bát, černé díry už vznikly i bez bombardování částic a nahradily to, co se dříve nazývalo veřejné rozpočty. Důsledek tohoto trendu se zvláště viditelně projevuje ve výdajích na obranu.
V posledních několika měsících jsem zde psal mnohokrát o škrtech v rozpočtech na obranu v různých evropských zemích (v Německu, ve Švédsku, v Británii) a ve Spojených státech. Nyní bych se chtěl ještě vrátit k Británii, kde se, soudě podle stále konkrétnějších vyjádření představitelů ministerstva obrany, chystají poměrně radikální kroky.
Ministr obrany Liam Fox už nařídil zhodnocení, jak funguje ministerstvo a ozbrojené síly. Vytvořil reformní skupinu, které předsedá lord Peter Levene (předseda rady Lloyds). Zkušenosti má velké, v 80. letech minulého století dohlížel z pověření tehdejší premiérky Margaret Thatcherové na radikální restrukturalizaci akvizičních procesů na ministerstvu obrany.
Fox said Levene’s team will help devise a new structure for the MoD based around the pillars of policy and strategy, the armed forces, and procurement and estates. Fox promised the review would also take in a cultural shift which will see a „leaner and less centralized organization combined with devolved process, which carry greater accountability and transparency.“ Military chiefs and the defense reform unit are being asked to come up with ways of giving the services greater responsibility for running their own affairs. „We must get away from the overcentralizing tendency that has become the hallmark of the MoD in recent years,“ he said.
Liam Fox nezastírá, že proběhnou velké změny, ale snaží se, aby to bylo pokud možno koncepčně. Zároveň během jednoho vystoupení zdůrazňoval, že neplánuje slučování jednotlivých ozbrojených složek tak, jak se spekulovalo. Konzervativně-liberální vláda chce v příštích letech seškrtat výdaje na obranu až o 20 procent. Nedotčen zůstane, i přes nesouhlas liberálů, jediný podnik – modernizace jaderných ponorek, která přijde na 20 miliard liber (letošní rozpočet je přitom 36,7 miliardy liber, z čehož 12,9 miliardy jde na nákup a údržbu).
Ušetřit a to prý hodně, se má na vysokých důstojnících.
According to Financial Times analysis, the ratio of officers to “lower ranks” has fallen from 1/7 during the 1970s and 1980s to 1/5 today, as non-commissioned personnel have borne the brunt of the squeeze on force levels. The imbalance is such that the military could shed almost a quarter of all officers and still remain at the same ratio as prevailed through the cold war. In salaries alone, this would save about £400m a year. Mr Fox is looking at a range of reforms for the services, including cutting numbers, removing entire officer ranks and overhauling the promotion process.
V této souvislosti položil zajímavou otázku bývalý ministr pro veterány Kevan Jones: Jaktože je americká námořní pěchota o 15 procent větší, než britské ozbrojené síly, přičemž v námořní pěchotě slouží pětkrát méně vysokých důstojníků? Dobrá otázka, která by se asi dala položit i v dalších zemích. A konečně, kromě důstojníků přijdou o práci i tisíce občanských zaměstnanců.
Ale to není zdaleka všechno. Symbolicky nejbolestivější by bylo – pokud by se to potvrdilo – praktické zneschopnění legendárního Výsadkového regimentu (Parachute Regiment), jehož kořeny sahají do druhé světové války a který vznikl na přání premiéra Winstona Churchilla. Kvůli nedostatku financí by se měl omezit výcvik této jednotky a zároveň by se měly snížit její počty.
Under one scenario, just 120 members of this famous fighting force will be required to leap into battle, which seems to defeat the object of having airborne units at all. It is claimed that a lack of RAF Hercules transport aircraft – another target for cuts – means there is little point in having such a large paratroop force. The rest of the paras will continue to fight as ordinary infantry while a small elite group continues to prepare for possible airborne assaults. In view of the parsimony now being shown in the MoD, they can count themselves lucky to be given a parachute.
Tričko OWOP | OWOP T-shirt
Knihovna | Library
Komentáře | Comments