Archiv Srpen 2009
ISAF Commander’s Counterinsurgency Guidance
Autor: František Šulc Kategorie: Afghánistán Datum: 31. 8. 2009
Velitel sil ISAF generál Stanley McChrystal (vlevo) navštívil 21. srpna 2009 základnu Shank v Lógaru. Debatoval tam i s českými vojáky; Foto Spc. Matthew Thompson, ministerstvo obrany USA
Předem se omlouvám za několikadenní odmlku, ale nahrnulo se mi tolik povinností, že nestíhám vůbec nic, což mně velice mrzí. Doufám však, že se to během několika dnů zlepší a já se budu moci vrátit do „normálního provozu“. Už několik dnů mi na stole leží dlouho očekávaná směrnice nového velitele ISAF Stanleyho McChrystala pro aplikaci COINu v Afghánistánu. Jde o poměrně důležitý materiál, takže by byl hřích, kdybych jej alespoň v krátkosti nezmínil, byť předpokládám, že jej většina z vás už viděla.
ISAF Commander’s Counterinsurgency Guidance má několik stránek. Stojí však za to si je bedlivě přečíst. Je krásně edukativní a já doufám, že už existují české kopie, které se šíří mezi vojáky… A mimo jiné je v něm několikrát zmíněn akronym, který zaručeně v oficiálních dokumentech postupně nahradí nudné označení „afghánská vláda“ – GIRoA, což znamená Government of Islamic Republic of Afghanistan.
Samozřejmě hlavní důraz je v textu kladen na „ochranu obyvatelstva“. Bezpečnost lidí je základ pro aplikaci COINu, protože bez podpory místních lidí je jakákoli operace odsouzena k záhubě bez ohledu na vybavení a lidskou převahu.
Get rid of the conventional mind-set. Focus on the people, not the militants. By earning their trust and helping an accountable GIRoA gain the support of the people, you take from the enemy what he cannot afford to lose – the control of the population.
Musí se uznat, že směrnice je velice dobře napsaná. A podle očekávání jde do takových detailů, jako je třeba provoz vozidel ISAF. Zjednodušeně řečeno, když řídíte, nechovejte se jako „čuňata“, protože tím Afghánce pouze štvete, takže v důsledku si o jejich podpoře můžete jenom nechat zdát. Já mám zvláště rád pasáž, která matematicky dokazuje, že nepřítel se nemůže vyčerpat, narozdíl od mezinárodních sil, které jsou mnohem lépe vybavené a mnohem početnější:
The intricate familial, clan, and tribal connections of Afghan society turns „attrition math“ on its head. From a conventional standpoint, the killing of two insurgents in a group of ten leaves eight remaining: 10-2=8. From the insurgent standpoint, those two killed were likely related to many others who will want vengeance. If civilian casualties occurred, that number will be much higher. Therefore, the death of two creates more willing recruits: 10 minus 2 equals 20 (or more) rather than 8. This is part of the reason why eight years of individualy successful kinetic actions have resulted in more violence. The math works against an attrition mind-set. This is not to say that we should avoid a fight, but to win we need to do much more than simply kill or capture militants.
A tak se dá pokračovat, stránku po stránce. Text si ostatně můžete přečíst v originále o kousek níže. A až jej dočtete nebude od věci si znovu přečíst nový „kodex chování Talibanu„, o kterém jsem psal nedávno. Jmenování generála Stanleyho McChrystala do čela afghánské mise se zatím zdá být šťastná volba. Bohužel situace je velice špatná a na aplikaci pravidel zbývá málo času. Když píši, že situace je špatná, neznamená to, že je ztracená.
Asi by pomohlo, kdybychom si aplikaci COINu dobře nastudovali i doma. Bez toho nebudou naše mozky zvyklé po desítky let posuzovat svět války pouze konvenčně v podobě nul a jedniček (prohra/vítězství, kdo má více tanků – jednička – obvykle vyhrává…) schopné pochopit, co se to v tom Afhánistánu odehrává a co ten McChrystal chce. Jestlipak on neprohrává?
Třeba na počtu civilních obětí se dá ukázat, že nový přístup a direktivy nesou ovoce. Na konci června vydal generál McChrystal direktivu, ve které nabádal koaliční vojáky, aby používali mnohem opatrněji sílu při boji s Talibanem, což se týká například letecké podpory. Zdá se, že si jednotky vzaly jeho nařízení k srdci, protože podle serveru canada.com poklesl v posledních dvou měsících počet civilních obětí způsobených koaličními silami o 80 procent (pro jistotu hned reakce na případnou námitku: ne, není to způsobeno tím, že by se v posledních dvou měsících méně bojovalo).
The Taliban had killed 245 Afghan civilians during the past two months, while NATO forces had killed 19, according to the alliance’s tabulations. The difference between the Taliban and NATO’s International Security Assistance Force’s casualty figures was starkest during last week’s presidential election. The Taliban were responsible for 45 civilian deaths during the seven days before and after the ballot while NATO forces killed no Afghan civilians. McChrystal’s tactical directive followed intense criticism of NATO air strikes by Afghan President Hamid Karzai and others earlier this summer. The controversy also was fuelled by a United Nations Assistance Mission in Afghanistan report that coalition air strikes were responsible for nearly one-third of the 1,013 civilian deaths during the first half of the year. The same UN report found that Taliban landmines and suicide bombers were responsible for 59 per cent of civilian casualties during those six months.
Rusové nakupují u Francouzů (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 27. 8. 2009
Francouzská loď třídy Mistral určená k podpoře obojživelných operací; Foto Ministère de la Défense
Rusko včera oznámilo, že chce koupit od Francie jednu loď třídy Mistral. První informace o ruských úvahách nakoupit tuto loď se objevily už na počátku srpna. Jde o bezprecedentní nákup a pokud se podaří, půjde o první tak velký import zřejmě od 2. světové války. Za cara, ale i za Stalina Rusko nakupovalo větší množství zbraní a techniky na Západě. Pak se ale situace změnila.
Loď třídy Mistral je vybavená vznášedlem, vyloďovacím plavidlem, na palubě může nést až 16 vrtulníků, až 70 vozidel (včetně třinácti tanků) a 450 vojáků. Na palubě má nemocnici s 69 lůžky. V případě konfliktu má podporovat obojživelné operace. Kontrakt by měl být dokončen do konce roku a byť cena nebyla oznámena, měla by se pohybovat okolo 700 milionů eur. Podle military.com chce Rusko spolupracovat s Francií na výrobě dalších lodí:
„We also want to establish production of a series of at least four or five ships of this class,“ he (the Russian chief of staff, General Nikolai Makarov) said. Makarov, an influential proponent in Russia of modernizing the country’s conventional armed forces quickly through procurement from Western suppliers, admitted the military needs equipment that Russia cannot produce at present. “No country in the world can do everything“ on its own, he said, adding: „Some things will have to be purchased“ from foreign producers.
Podle expertů je avizovaný nákup i další spolupráce s Francií významným krokem v proklamované modernizaci ruských ozbrojených sil, jak o ní hovořil prezident Medvěděv, ale i premiér Putin.
UPDATE: Francouzské ministerstvo obrany 3. září 2009 potvrdilo, že Rusko má zájem nakoupit lodě třídy Mistral. Mohlo by jít o čtyři až pět lodí.
Afghánská média: odvysíláme cokoli
Autor: Karla Stepankova Kategorie: Afghánistán Datum: 25. 8. 2009
Karla Štěpánková je novinářka, strávila v Afghánistánu rok jako členka českého Provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru, specializovala se mj. na vztahy s médii. Toto je její první příspěvek na OWOP.
Foto Karla Štěpánková
Osm let od pádu Tálibánu má Afghánistán pulzující mediální scénu. To je velká změna od doby, kdy se vlastnictví televizního přijímače trestalo krutými tělesnými tresty a v zemi se dala naladit jediná propagandistická rozhlasová stanice. Afghánští novináři dnes znají svá práva a nenechají si na ně sáhnout ani „v zájmu demokracie“ ani přes vyhrožování ze strany Tálibánu. O poznání méně idylická je ale situace médií na afghánském venkově.
Od pádu Tálibánu prochází afghánská mediální scéna skutečným boomem: v zemi dnes působí 17 televizních stanic, téměř stovka rádií a více než 300 titulů novin a časopisů, které fungují na základě různých forem vlastnictví. Nejvíce novinářů pracuje ve státní společnosti Radio Television Afghanistan (RTA), která má zpravodaje ve všech ze 34 afghánských provinciích.
Úroveň vysílání RTA v jednotlivých provinciích je pak ale přímo závislá na aktivitě a schopnosti daných novinářů zajistit vybavení a fungování pro svou stanici. Několik televizních a rozhlasových stanic vlastní takzvaní warlordi, kteří se za několik let stali mistry v jejich používání pro svou vlastní propagandu. Programové schéma soukromých televizních stanic tvoří indická melodramata a programy vycházející z osvědčených západních schémat.
Rádio jako hlavní médium
Přesto, že obliba televize se především mezi mladými lidmi žijícími ve městech strmě zvyšuje, hlavním médiem v Afghánistánu je zatím rozhlas. Silná kultura vyprávění a příběhů, chybějící infrastruktura pro distribuci tištěných titulů, malá dostupnost elektrické energie a především až 80 procentní negramotnost, dělá z rozhlasu logicky nejpopulárnější médium.
Vedle Radio Television Afghanistan a desítky soukromých stanic s celostátním dosahem dotváří mediální obraz třicítka takzvaně komunitních rádií, založených nadnárodní organizací Internews. Jak už název napovídá, disponují ne příliš výkonnými transmitery a jejich dosah, ale i rozhled tamních novinářů často končí na hranicích distriktu, v lepším případě provincie. Obrovskou díru po investigativní a kvalitní žurnalizace pak vyplňují zahraniční stanice, zejména Spojenými státy financovaná Svobodná Evropa (RFE/RL), a její stanice Radio Azadi, která vysílá 24 hodin denně, v obou oficiálních jazycích Afghánistánu, v darí i pašto. Redakce Radia Azadi v Praze čítající 35 redaktorů patří k největším v rámci Svobodné Evropy. Novináři se opírají o zprávy více než stovky redaktorů RFE, kteří působí přímo v Afghánistánu. Podle výzkumu Manasia Research and Analysis (MRA) Institute je RFE nejposlouchanější stanicí v Afghánistánu.
Afghánistán – ideální země pro PR
S daleko menším zázemím, bez potřebného vybavení, zkušeností a vzdělání pracují novináři v komunitních rádiích v provinciích. Každý den kromě shánění nejnovějších novinek pak řeší především existenční starosti: jak zaplatit kredit do mobilu, aby se dovolali svým informátorům v nebezpečných nebo nepřístupných částech provincie, kde sehnat peníze na benzin do generátoru a jestli tento týden dát výplatu svým kolegům novinářům anebo ozbrojené ochrance, která rádio hlídá. Muhammad Nasir, ředitel rozhlasové stanice Millie Paygham v provincii Lógar na východě Afghánistánu, říká:
Naše stanice byla několikrát napadena, takže dnes si platíme pět strážců, kteří budovu hlídají.
Zbytek redakce tvoří kromě ředitele už jenom studenti, kteří v rádiu pracují nepravidelně a bez nároku na honorář.
Jen zdánlivá změna cesty…
Autor: František Šulc Kategorie: Afghánistán Datum: 24. 8. 2009
Vojín Dustin Parker z 69. obrněného regimentu naviguje M-2 Bradley s pomocí Blue Force Tracker v iráckém Ramádí v roce 2007; Foto desátník James F. Cline III, U.S. Marine Corps
Stává se to docela často: člověk je přesvědčen o tom, že se svým životem provádí radikální změnu (ať už v životě či práci), ale ve skutečnosti velice rychle sklouzne (aniž by si to připouštěl) ke starým zvykům a chování. Podobný efekt popisuje Noah Schachtman v reportáži z Hílmandu.
Jde o to, že námořní pěšáci, aby se vyhnuli nástražným výbušným systémům (IED), jezdí mimo cesty a snaží se měnit trasy. Ale Talibanci jakoby dopředu věděli kudy budou Američané projíždět, takže ztráty způsobené IED nikterak neklesaly. Na to proč, přišel až bývalý reportér listu Wall Street Journal Matt Pottinger, který v současnosti slouží v Hílmandu u bojového logistického praporu Námořní pěchoty.
So Pottinger hooked the battalion’s vehicles up with commercial Garmin GPS trackers, to record where they were driving. After a few runs, he plotted the routes on top of military-imagery databases. “You’d get this spaghetti network of track, and they’d converge in these places,” he says. Turns out the Marines weren’t changing up their routes nearly as much as they thought they were. Small, almost imperceptible changes in the terrain were forcing the battalion’s vehicles into natural choke points… But Pottinger saw that all the vehicles were driving right on top of each other; most of those 3 kilometers was taken up by farmland. The Taliban had a natural point where they could plant bombs. And they did, attacking the Marines repeatedly.
Těžko to námořní pěšáci mohli zjistit dříve, i když mají v humvee tzv. „Blue Force Trackers“ (zařízení určující polohu pomocí GPS, identifikující ostatní spřátelené jednotky atp.). Tento počítač vypadající jako dotykový display umí mnohé, ale neumí zaznamenávat cestu. Minimálně dva další prapory údajně tedy začaly využívat pro zaznamenání tras komerčních GPS, což jim umožňuje lépe obměňovat cesty kudy jezdí a vyhýbat se IED.
Dannattova válka s politiky (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 24. 8. 2009
Náčelník generálního štábu generál Sir Richard Dannatt (vlevo) během návštěvy afghánského Hílmandu v roce 2007; copyright britské ministerstvo obrany; Foto seržant Will Craig
Britové už ztratili od roku 2001 v Afghánistánu 206 vojáků. Pokud se člověk podívá na statistiky zjistí, že doposud nejhorším měsícem za celou dobu byl letošní červenec (22 Britů+2 jiné národnosti), září 2006 (18+1), na které se dotahuje letošní srpen (10+5). Kvůli nárůstu počtu mrtvých se v Británii rozpoutalo zemětřesení. Poslední The Sunday Times například získaly tajnou zprávu, podle které jsou životy bristkých vojáků v Afghánistánu v ohrožení kvůli „endemickým selháním ministerstva obrany“.
The 296-page report, leaked to The Sunday Times, claims the scale of MoD bungling is so severe it “is harming our ability . . . to conduct difficult current operations”. The publication of the document will be a severe embarrassment for Gordon Brown, who has insisted that the armed forces always receive the equipment they need. Today’s projects, the report says, are over budget by £35 billion and arrive five years later than expected.
Autorem zprávy je podle londýnských Timesů Bernard Gray, obchodník a bývalý zvláštní poradce labouristických ministrů obrany. Zpráva je psána velice přímočaře a to, že se dostala na veřejnoust labouristům a zvláště premiéru Brownovi vůbec nepomůže (když jsem si četl článek v londýnských Timesech, několikrát jsem si říkal, jak trefné a jak univerzální platnost mají Grayovy postřehy).
The Gray dossier says that nimble enemies such as the Taliban “are unlikely to wait for our sclerotic acquisition systems to catch up”… “The problems, and the sums of money involved, have almost lost their power to shock, so endemic is the issue,” writes Gray. “It seems as though military equipment acquisition is vying in a technological race with the delivery of civilian software systems for the title of ‘world’s most delayed technical solution’. Even British trains cannot compete.” Gray argues that the MoD has a “substantially overheated equipment programme, with too many types of equipment being ordered for too large a range of tasks at too high a specification”.
Jedním z důležitých kritiků ministerstva obrany byl dlouhodobě generál Sir Richard Dannatt, náčelník generálního štábu, který by měl v nejbližších dnech opustit úřad a odejít do důchodu. Dannatt (* 23. 12. 1953) je velice zajímavá postava, která si zaslouží pozonost. V armádě je od roku 1971, odloužil si sedm rotací v Severním Irsku, byl na Kypru, v Německu, v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Jeden z jeho synů sloužil v Iráku i v Afghánistánu a Dannatt jednou řekl: „Neposílal bych armádu nikam, kam bych neposlal i své dítě.“
The Daily Telegraph nazývá Sira Richarda „Hrdinným obhájcem armády„. Další média a lidé volí podobná hodnocení. Dannatt totiž obhajoval ozbrojené síly a jejich potřeby i proti jakémukoli politikovi. Jeho vlastnost říkat co si myslí se projevila krátce po nástupu do úřadu v roce 2006, kdy byl frustrovaný ze stavu a vybavení sil v Iráku a Afghánistánu. A posledně jmenovaná mise přerostla letos v létě do otevřené války mezi Sirem Richardem a labouristickou válkou. Richard, podobně jako opoziční konzervativci a další experti nahlas upozorňovali na to, že britské síly nejsou adekvátně vybavené, že mají nedostatek například vrtulníků, že technika, kterou mají je proti útokům nástražných výbušných systémů (IED) nedostatečná.
Čínští vojáci na webu a falešný blogger
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 22. 8. 2009
Čínské ministerstvo obrany dlouho odolávalo internetu. Ve čtvrtek ale vstoupilo do virtuálního světa v čínštině i v angličtině.
Čínské ozbrojené síly, které si vždy potrpěly na tajemství, neodolaly vábení internetu. Ministerstvo obrany spustilo své první webové stránky. Armádní internet má i svou anglickou verzi. Nebylo by proto od věci, kdyby se někdo, kdo umí čínsky, na oba weby podíval a porovnal je, zda jsou stejné. Spuštění stránek oznámila čínská tisková agentura takto (citováno ze stránek MO):
Few know where the headquarters of the Chinese military is, whereas almost everyone with the least global perspective has heard of the Pentagon in Washington, D. C. The People’s Liberation Army (PLA), with its head office in Bayi Building to the west of Chang’an Avenue in Beijing, increased its profile to the world Thursday by, among other efforts, opening the first official website, www.mod.gov.cn which offers a panoramic view on the Chinese armed forces. The Ministry of National Defense (MOD) website, in both Chinese and English, popped up Thursday morning, topped with the national emblem of the People’s Republic of China (PRC) and the Great Wall, which refers to solid defensive capability of the PLA, which was founded on Aug. 1, 1927. In the Chinese language, Aug. 1 sounds Bayi.
Člověk si může prohlédnout třeba fotografie, dozvědět se něco o historii, studovat „Bílé knihy“ a přečíst si články o tom, jak Čína a Srbsko upevňují přátelství, jak Čína vyzývá USA, aby odstranily překážky ve vzájemných vojenských vztazích, kterak je čínský obranný rozpočet na rok 2008 „maximálně transparentní nebo že se čínské námořnictvo zúčastní společného cvičení s Pákistánem (o tom, co na to říkají Indové se v textu nic nepíše). DefenseNews v souvislosti se spuštěním stránek připomínají, že:
China has roughly doubled its military budget since 2006, according to official government figures that some overseas analysts say vastly downplay what Beijing actually spends. The buildup has prompted concern overseas about China’s military ambitions and transparency, but authorities in Beijing have tried in recent months to counter those worries. Last year, the defense ministry appointed its first-ever spokesman. And last month, foreign journalists were invited for a rare tour of a People’s Liberation Army base north of Beijing.
Správně tisková agentura, která spuštění stránek čínského ministerstva obrany oznamovala, připomněla, že všichni vědí, kde je Pentagon. Americké ministerstvo obrany je totiž na internetu už hodně, hodně dlouho. Ve Spojených státech a koneckonců i v Evropě jsou internet, Web 2.0 a sociální sítě zdomácnělé (třeba Facebook už objevili dokonce politici i u nás, takže to už musí znát skutečně každý).
Ve USA se teď objevil v souvislosti s těmito technologiemi takový menší/větší vojensko-průmyslový skandálek. Jak píše Defense Daily (v předplacené verzi, takže díky za další informace Stephen Trimble´s The Dew Line a Danger Room), Boeing zahájil interní vyšetřování svého zaměstnance Douga Cantwella, který pracuje jako mluvčí firmy v jedné z továren ve státě Washington. Cantwell se totiž zaregistroval na sympozium pořádané Association for Unmanned Vehicles System International (AUVSI) jako nezávislý blogger pracující pro Defensedialogue.com (mimochodem stránky nefungují) a absolvoval několik brífingů uspořádaných velkým konkurentem Boeingu Northrop Grummanem. Už zmiňovaný Stephen Trimble byl na konferenci také:
Full disclosure: I attended the same briefings that Cantwell attended. In addition to the Northrop briefing, he also sat in on a briefing by AAI Corp, which is competing against Boeing for the STUAS/Tier II contract. I of course was aware that Cantwell is a Boeing employee. I’ve known him for several years. It surprised me that he identified himself as a Defensedialogue.com reporter when he asked questions. I assumed that Northrop’s and AAI’s flacks knew of his Boeing affiliation as well, but I should have asked. More full disclosure: I was also fully aware of Boeing’s plans for Defensedialogue.com, which as I understand is intended to be a leading news and information portal. It is the brainchild of former Business Week reporter Stanley Holmes, who now works for Boeing, reporting to IDS Communications Vice President Mary Foerster.
Trimble má ještě jeden dobrý postřeh: Boeing plánoval, že někdy v říjnu spustí svůj blog a může se stát, že tento skandálek povede k tomu, že od svého záměru upustí. Je to možná na jednu stranu škoda, ale na stranu druhou je velká otázka, do jaké míry jsou schopné obří společnosti dbát na transparentnost, která dělá blogy tím čím jsou – otevřenými a do značné míry nezávislými médii.
Vítěz? Drone
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 22. 8. 2009
Jestli se něco v posledních osmi letech výrazně prosadilo při vedení konfliktů v Iráku, Afghánistánu, ale i na dalších místech, pak jsou to bezpilotní letouny. Zvláště ty ozbrojené dokáží likvidovat cíle, zatímco operátor sedí i tisíce kilometrů daleko. Jeho cena je přitom ve srovnání s normálním letadlem velice nízká.
Včera například Bill Regio na The Long War Journal psal o dalším útoku Predátora proti teroristům v Severním Waziristánu. Údajně při něm bylo zabito dvanáct Talibanců z Afghánistánu.
The strike in Danda Darpa Khel is the third in the town since September 2008. The Haqqani Network has a strong presence in the town. The Haqqanis’ madrassa, known as the Manba Ulom, is in the town of Danda Darpa Khel. In the two strikes last year, the Manba Ulom compound was struck both times.
Šlo o třetí americký útok bezpilotním letounem od 17. července. Během prvních 17 dnů prázdnin provedli Američanů v Pákistánu sedm útoků. Ozbrojené i neozbrojené UAV prokazují své výhody, takže je chtějí všichni. Rusové v loňské válce s Gruzií zjistili, že mají problémy s průzkumem a tak se letos na jaře rozhodli nakoupit „nespecifikované“ množství bezpilotních strojů v Izraeli. Ukázalo se prý, že letoun ruské provinience měl značné problémy:
According to the reports, Deputy Defense Minister Vladimir Popovkin said Russia has no plans to use the Israeli drones in combat. It wants to study the technology in an effort to improve its own flawed fledgling drones, he said. Popovkin said Russia had used a drone called the Tipchak toward the end of the conflict over Georgia’s separatist South Ossetia region, but it had very many problems, RIA-Novosti reported. „You could hear it flying from 100 kilometers away,“ RIA-Novosti quoted Popovkin as saying. And because of flaws in the system that is supposed to identify it to Russian forces as friendly, it was hit by both Georgian and Russian fire, he said. „It returned all shot up,“ Popovkin was quoted as saying.
Podle Haaretzu ruský náměstek vtipkoval, že se Rusové zachovají k izraleskému stroji jako Číňané – okopírují jej a vylepší si jím vlastní kapacity. Mimochodem, neodpustím si v této souvislosti zmínit, že se zdá (nejenom kvůli bezpilotním strojům) jakoby Rusové v poslední době zlepšovali své vztahy s Izraelem. Těžko se dá jinak chápat tři dny staré prohlášení izraleského prezidenta, že Moskva znovu zváží dodávku protiletadlového systému S-300 Íránu (samozřejmě, nejde o slib).
Před deseti dny, poté co Polsko oznámilo, že zvýší počet vojáků v Afhánistánu, řekl polský ministr obrany, že jeho země uvažuje o nákupu bezpilotních letounů taktéž v Izraeli:
Defence Minister Bogdan Klich told reporters he had recently traveled to Israel to visit arms manufacturers. „Three companies there produce top-quality pilotless aircraft,“ he said. „Without predicting which of the three – or even another, non-Israeli firm – will win the tender, I can’t imagine that we’ll buy them one by one. We’re going to buy a whole range of drones, from short- to medium-range,“ he added.
Poláci doposud používají americké RQ-7 Shadow, které získali v rámci Foreign Military Sales (FMS) před třemi lety od Spojených států. Není to tak dlouho, co Pákistán požadoval, aby mu bezpilotní letouny prodaly Spojené státy. Těm se do toho příliš nechtělo a tak se Pákistánci pustili spolu s italským Selex Galileo do vývoje vlastního, prý nevyzbrojeného, stroje nazvaného Falco.
Unlike the US-produced drones armed with advanced missiles and used to attack suspected militant sites in the Pakistan-Afghanistan region, the air force will produce the Falco unmanned aerial vehicle with Italian company Selex Galileo, mainly for reconnaissance and gathering intelligence. Western defence officials in Islamabad said any initiative to produce such aircraft would eventually allow Pakistan to develop more sophisticated drones including those armed with weapons.
A nakonec jedna skutečně pěkná věc týkající se bezpilotních prostředků. Na Military.com a na DefenseTech.org se objevilo video z kontrolní místnosti, ze které se řídí Predátory, či zlepšená varianta Reaper. Skutečně doporučuji, byť se podle všeho jedná o simulaci útoku. Přesto to vypadá hodně realisticky.
Postřehy z Afghánistánu (4): volby, které ukáží (ale vlastně co?)
Autor: Vaclav Pecha Kategorie: Afghánský diář | Afghanistan Diary Datum: 20. 8. 2009
Předvolební Kábul; Foto Václav Pecha
Afghánistán dnes prochází velkým testem – probíhají v něm volby, které jsou poprvé zcela v afghánské režii. Zároveň jsou doposud nejnákladnější v historii země – až se vše sečte, vydaná částka dosáhne 300 milionů dolarů. Volební místnosti ve 34 provinciích se otevírají v sedm hodin ráno a zavřou se ve čtyři hodiny odpoledne místního času. Vše má tedy proběhnout během devíti hodin. Jedna sekunda volebního času přijde tedy na necelých 10 milionů korun.
Podle posledních informací bude otevřeno na 6 500 volebních center čítajících přes 28 500 volebních místností. Toto číslo se ale může měnit, protože pokud se bezpečnost ještě zhorší, některé místnosti možná zůstanou uzavřeny. Na průběh voleb by mělo dohlížet přes sedm tisíc afghánských pozorovatelů (členů FEFA).
Včera během dne bylo podle Nezávislé volební komise (Independent Election Commission, IEC), což je orgán zastřešující afghánské volby (jeho členové jsou bohužel jmenováni prezidentem) rozvezeno 80 procent volebního materiálu. Zbytek měl být kvůli zhoršené bezpečnostní situaci přepraven helikoptérami do včerejší půlnoci. Bylo najato 14 tisíc žen, které patří k organizačnímu týmu voleb, a všechny prošly tréninkem. Na to, že je Afghánistán v podstatě ve válce, je třeba všechny tyto přípravy brát jak velký úspěch.
Průměrná mzda afghánského pracovníka je kolem pěti dolarů denně. Pro srovnání, průměrná mzda mezinárodního volebního konzultanta se pohybuje kolem 300 eur denně. Cena za pokoj v doslova „obrněném hotelu“ pro mezinárodní pracovníky vyjde na 250 dolarů za noc.
Tak to je na začátek pro představu několik čísel…
Hlavním problémem pro průběh voleb byla a zůstává bezpečnost. Jenom během včerejška bylo zabito několik pracovníků IEC, předevčírem najelo v provincii Badachšán auto s volebními materiály na minu. Při explozi zahynuli dva členové volební komise.
V Kábulu byl včera klid, což bylo zčásti dáno i tím, že Afghánci slavili 90. výročí osvobození od britské nadvlády. Ale ve vzduchu bylo cítit napětí, neklid, ale i hodně očekávání. Důležité je, aby dnes neproběhl žádný spektakulární útok, který by odradil lidi od odevzdávání hlasovacích lístků. I proto vydalo ministerstvo zahraničních věcí jakési doporučení aby se média zdržela informování o bezpečnostních incidentech během voleb.
Všechny, ale nejvíc trápí otázka, jestli prezident Hámid Karzáí obhájí svůj úřad. Podle průzkumů by to pro něj neměl být zas tak velký problém. Někteří lidé nechtějí o jeho znovuzvolení ani slyšet, jeho příznivci zase na něj nedají dopustit a doufají, že se udrží u moci. V tuto dobu v podstatě existují jen dva kandidáti na místo prezidenta – Hámid Karzáí a jeho rival, bývalý ministr zahraničních věcí, Tádžik a bývalý doktor Abdulláh Abdulláh.
-
Procházíte archivy Srpen 2009
Tričko OWOP | OWOP T-shirt
Knihovna | Library
Komentáře | Comments