Archiv 2011

Na konec roku…

Procházel jsem těch necelých 300 příspěvků, které se během letošního roku objevily na On War | On Peace. Říkal jsem si, že z nich vyberu „Best of…“ Nepovedlo se – seznam by byl příliš dlouhý. Objektivita moc nefunguje, alespoň v mém případě. Zkusil jsem tedy provést výběr na základě tvrdých dat, ale uvědomil jsem si, že ani ukazatele, které mám k dispozici, nejsou stoprocentní. Nicméně alespoň něco.

Nejprve jsem sestavil pětici nezobrazovanějších příspěvků, což znamená, že na ně čtenáři klikli (tento údaj nemusí být zcela vypovídající, protože většina příspěvků na OWOP se nemusí rozklikávat):

  1. Operation Liaison and Mentoring Team (OMLT) Wardak
  2. Chrudimští výsadkáři v Afghánistánu, 2009
  3. Návrh státní rozpočtu na rok 2011 – snížení platů a výsluh
  4. Bílá kniha je ke stažení
  5. Nové hodnosti, stará klišé

Pak jsem zkusil jinou metodu. Podíval jsem se ne počet komentářů pod příspěvky za celý rok a sestavil žebříček deseti nejkomentovanějších příspěvků (opět to nemusí být přesné, protože se komentáře občas odchýlí od tématu článku, čímž jakoby vznikal zcela nový text):

  1. Operation Liaison and Mentoring Team (OMLT) Wardak
  2. Bílá kniha je ke stažení
  3. Ruská armáda by mohla vyměnit Kalašnikovy
  4. We train as we fight – Opravdu? (II-1); Organizace
  5. Zemřel Václav Havel
  6. Druhá kariéra
  7. OMeLeTa Wardak a problémy s tím související
  8. V Afghánistánu zemřel německý člen Al Kajdy
  9. Pýcha na značku?
  10. Proč se má armáda předvádět i v době škrtů, Studie: pocit viny může způsobovat PTSD, Maximální doba výkonu služby v hodnosti – spása či prokletí?

Toto jsou ovšem pouze statistické hrátky, které nemusejí příliš vypovídat o obsahu samotném. S jistotou ale mohu říct, že jsem rád, že On War | On Peace přežil další rok. Jsem rád, že počet čtenářů neklesá. Jsem rád, že nadávek je méně, než pozitivních poznámek. A jsem rád, že se rozšířil okruh přispěvatelů.

Díky všem, kteří na On War | On Peace chodí a smysluplně diskutují. Kolem těchto stránek se vytvořila zajímavá bezpečnostní komunita. Šťastný nový rok.

, ,

Žádné komentáře

Vzpomínka na střední nákladní automobil Praga V3S

"Přehlídka" české armádní techniky u letištní plochy na afghánské základně Šarana. Dnes již na této základně čeští vojáci nejsou (říjen 2011); Foto František Šulc

Jedna ze Svěrákovsko-Uhlířovských písní hovoří o tom, že staré věci se nemají opouštět pro nové. Již nějakou dobu jsou z užívání vyřazeny legendární střední automobily Praga. V armádě přežilo jen několik kusů se specifickými nadstavbami. Pragy se po svém vyřazení staly zbožím a bude možno je potkávat buď na srazech vojenské historie, například v podobě legendární „Ještěrky“, nebo jen v civilním prostředí, a to stále méně. Automobil totiž nesplňuje snad žádnou z norem Euro.

„Československý automobilový nezmar“ se vyráběl i v civilním provedení 5ST a v nespočtu nadstaveb a na internetu lze přehršel videí, kde jeden nebo druhý automobil vystupuje v hlavní roli. Zde je výběr.

Začněme historií:

Pokračujme ukázkami toho, co je Praga V3S schopna…

…a konečně pragovka se stala také součástí počítavé hry jako pojízdná autodílna.

Vzpomínáme s láskou.

,

6 komentářů

Australané se chystají rekrutovat britské námořníky

Obsazení Puerto Bella Brity, 21. listopadu 1739; George Chambers Sr., National Maritime Museum

Na britském námořnictvu stálo po staletí impérium. Nebýt schopného a technologicky vyspělého královského námořnictva, jenom těžko by nad impériem slunce nezapadalo a jenom těžko by Británie bohatla tak, jak bohatla. Svého času bylo její námořnictvo tím, se kterým se všichni srovnávali. Po první a především po 2. světové válce nastal pomalý úpadek, který ovšem nebyl v prvních desítkách let příliš vidět. Plně se projevil až nyní v souvislosti s ekonomickou krizí a obrovskými deficity, kvůli kterým se finance na ozbrojené síly po celé Evropě dostávají pod řeznický nůž.

Britské námořnictvo už před několika měsíci oznámilo, že v prvním kole škrtů odejde 1020 lidí, 350 z nich nuceně. Celkem by podle některých informací mělo námořnictvo do roku 2015 opustit na pět tisíc lidí.

The plans to cut posts were announced earlier this year as part of a programme which could see 11,000 redundancies across the Royal Navy, Army and RAF by April 2015 in an effort to tackle the deficit and bring the defence budget under control.
Earlier this month about 920 soldiers and 930 RAF personnel were told they were being made redundant, 750 of them against their will.

Snižování stavů ale asi není tou největší ranou. První přišla před rokem, když se Británie „ještě úžeji“ rozhodla propojit s Francií právě v oblasti námořních sil. Kdyby člověk něco takového řekl v 18., 19. a dokonce i ve 20. století, kdy se francouzské námořnictvo snažilo alespoň přiblížit tomu britskému a žárlivě jej sledovalo, byl by považován za blázna. Nyní se to stalo realitou.

A za druhou ránu v posledním roce se dá považovat snaha australského královského námořnictva provádět rozsáhlý nábor mezi propuštěnými britskými námořníky. Austrálie vyslala do Británie delegaci, která by měla prověřit realizovatelnost nápadu, v jehož rámci by mohlo australské námořnictvo posílit až tisíc propuštěných.

Critics of the defence cuts, including prominent retired officers, said that the Australian desire to take on British sailors exposed how “foolish” the cuts are.
It follows warnings that Britain might now be unable to fend off a new invasion of the Falkland Islands, which have recently come under renewed pressure from Argentina, or mount an force to retake them without an aircraft carrier.

Austrálie je země spojenecká a je stále ještě součástí jedné, byť rozvolněné, koruny. Její představitelé navíc souhlasili s tím, že budou najímat pouze námořníky, které již Britové nepotřebují a nebudou jim při náboru nikterak konkurovat. Z tohoto hlediska se tedy neděje nic zvláštního a nezpůsobí to žádné problémy. Jde však o počin, který má poměrně vysokou symbolickou hodnotu a to přesto, že se jím sledují praktické cíle.

Australané, kteří nejsou dlouhodobě schopni zaplnit některé volné pozice v námořnictvu – především kvůli konkurenci kvetoucího důlního průmyslu – získají zkušené lidi, do jejichž výcviku nemuseli investovat ani dolar. Australské námořnictvo potřebuje okamžitě 200 námořníků a výhledově další stovky. Například plánuje zprovoznit dvě vrtulníkové výsadkové lodě, které byly vyrobeny ve Španělsku a do služby jdou v roce 2014. Potřebovalo by i posádky na ponorky, ale ty v Británii nejspíše nezíská. V tuto chvíli totiž může kvůli nedostatku personálu využívat v jednu chvíli pouze dvě ze svých šesti ponorek třídy Collins.

Foreign recruits to the Australian military are expected to apply for Australian citizenship as soon as they are eligible. This is normally two years after permanent residence is granted, but can be reduced to as little as three months for serving personnel. Foreign recruits are expected to have served within three years of applying for a job with the Australian forces.
Australia has frequently targeted overseas personnel, particularly from Britain, the United States, Canada and New Zealand to bolster numbers. But the forthcoming drive from Britain would be far larger than previous recruitments and could reportedly involve as many as 1000 sailors.

, , , , , ,

Žádné komentáře

Japonci chtějí opět vyvážet zbraně

Japonský vrtulníkový torpédoborec Hyuga během cvičení ANNUALEX 21G s americkým námořnictvem (2009); Foto Mass Communication Specialist 1st Class John M. Hageman, U.S. Navy

Před týdnem japonská vláda potvrdila, že má zájem o nákup letounu F-35 Lightning II. F-35 „zvítězil“ nad letouny Eurofighter Typhoon a F/A-18 Super Hornet. Japonci tak chtějí do roku 2016 koupit 42 strojů, které mohou vyjít na sedm miliard dolarů. Toto oznámení nebylo tím nejlepším pro japonský obranný průmysl, protože měl více nabídek na spolupráci od Evropanů než od Američanů.

Nicméně vláda si počkala s dárkem pro průmysl až po na dobu povánoční. Po desítkách let ukončila zákaz vývozu japonských zbraní do zahraničí. Firmy se také mohou podílet na výzkumu a vývoji zbrojních systémů se zahraničními partnery. Zákaz byl v platnosti od roku 1967 a byl svým způsobem potvrzením pacifistického/pouze obranného postoje, které Tokio zaujímalo od 2. světové války (je to značně zjednodušená interpretace, ale pro tuto chvíli se s ní dá vystačit).

Hlavním důvodem tohoto kroku je snaha snížit náklady na armádu, respektive na výzkum a vývoj a následné akvizice. Problémem totiž je, že řada systémů je vyvíjena pouze pro japonské obranné síly a jelikož nemohou být prodávány nikde jinde, promítají se do malých sérií vysoké náklady na výzkum a vývoj, což vše neúnosně prodražuje.

„The new standards (on weapons exports) are a result of the government considering measures that required attention amid recent changes to the environment surrounding international defence equipment,“ Chief Cabinet Secretary Osamu Fujimura said.
The revised rules will continue to ban sales to communist nations, those subject to UN trade embargoes and those involved in international conflicts, the government said.
Mr Fujimura said Japan would still keep a close watch on exports to avoid fanning conflicts.

Japonský rozpočet na příští rok je téměř stejný, jako ten na rok 2011. Zvýšil se o 0,6 procenta na 4,69 bilionu jenů (60 miliard amerických dolarů). Japonci plánují mimo jiné stavbu torpédoborce, ponorky a chystají se investovat v mnoha dalších oblastech, jako je vzdělávání, či prosazování stability v tichomořské oblasti. Zřejmě jedním z nejdůležitějších hnacích motorů „japonské emancipace“ je Čína a její ambice v oblasti. V tuto chvíli nejde o nijak otevřené nepřátelství a jen tak nepůjde, ale snaha Čínu zadržovat je patrná třeba i z navazování úzkého partnerství se zeměmi jihovýchodní Asie a vyšší angažovanosti v humanitárních a dalších operacích.

To, co se bude chtít po japonských silách je docela dobře patrné z dokumentu Defense Programs and Budget of Japan, Overview of FY2012 Budget Request (moc pěkně zpracovaný materiál):

The following new roles of the defense force are emphasized as continuous initiatives:

  • Effective deterrence and response
  • Further stabilization of regional security environment in the Asia-Pacific region
  • Improvements in the global security environment

For that matter, response capabilities to large-scale disasters and nuclear disasters will be strengthened,and emphasis will be placed on the functions applicable to wide variety of operations and functions having asymmetric response capability, as well as non-substitutable functions. Japan will also improve its defense posture, placing the priority on such functions as intelligence, surveillance and reconnaissance (ISR), maritime patrol, air defense, response to ballistic missile attacks, transportation, and command, control and communicationsin areas including the southwestern region.

, , , , , , ,

Žádné komentáře

Principy výstavby socialistické armády

Principy výstavby socialistické armády jsou nejobecnější teoretické zásady výstavby socialistické armády. Vznikly marxisticko-leninským zobecněním zkušeností z výstavby socialistických armád, zejména armády sovětské. Při formulaci principů se vycházelo z teoretického odkazu klasiků, zvláště V. I. Lenina. K dalšímu upřesnění dochází na základě: zkušeností komunistických stran socialistických států, zejména KSSS; objektivních potřeb výstavby armády jako mocenského nástroje socialistického státu; nutnosti respektovat složitost války a ozbrojeného zápasu v organizaci a přípravě armády socialistického typu; měnících se vnitřních vztahů v armádě a potřeb jejího vnějšího i vnitřního řízeni.

Mezi principy výstavby socialistické armády patři:

1. Sociálně politické principy:
třídní princip výstavby socialistické armády; princip vedoucí úlohy komunistické strany; princip jednoty armády a lidu; princip proletářského a socialistického internacionalismu.

2. Organizační principy výstavby a práce ozbrojených sil:
princip přísného centralizmu; princip nedílné velitelské pravomoci; princip zdokonalování organizační struktury a sladěného rozvoje druhů ozbrojených sil a druhů vojsk; princip nepřetržité bojové pohotovosti.

3. Principy výchovy a výcviku:
princip komunistické cílevědomosti; princip jednoty výchovy a výcviku; princip výchovy a výcviku vojáků a přípravy velitelského sboru k všestranné přípravě na obranu socialistické vlasti; princip kolektivismu ve výchově.

Porušování uvedených principů deformuje výstavbu, připravenost i efektivní řízeni socialistické armády. Pro příslušné politické, státní i vojenské řídicí kádry jsou tyto principy základním teoreticko-metodologickým východiskem pro jejich působení v oblasti ozbrojených sil.

pramen: NOSEK, V. aj. Malá encyklopedie vědeckého řízení. 1.vyd. Praha: Naše vojsko, 1976

Žádné komentáře

Veselé Vánoce, Merry Christmas

Časy se mění, ale jsou věci, které zůstávají stejné. Pěkné Vánoce, zvláště těm, kteří jsou jinde než by si přáli být.

Žádné komentáře

Rozdílné názory žen a mužů v uniformách

V posledních letech se uvolňují pravidla pro službu žen v jednotlivých složkách ozbrojených sil, byť to mnozí muži kritizují. Naposledy přišla Británie s tím, že umožní ženám, aby sloužily na ponorkách. V armádách také slouží žen mnohem více, než dříve. To však neznamená, že mají stejné názory, či se chovají ze sociologického hlediska stejně.

Pew Research Center nyní zveřejnil průzkum o ženách v amerických ozbrojených silách. Mimo jiné z něj vyplývá, že od roku 1973 do roku 2010 vzrostl jejich počet ze 42 tisíc na 167 tisíc. Vzrostl i počet důstojnic z 12 750 v roce 1973 na 35 341 v roce 2010. Přitom celkové počty příslušníků ozbrojených sil se ve stejném období snížily z přibližně 1,9 milionu na 1,2 milionu.

The majority of female veterans (53%) served sometime during the quarter century between Vietnam and Sept. 11, 2001. Of these women, 27% served between the end of the Vietnam conflict and July 1990, and 26% served between August 1990 and 9/11. Some 23% of women veterans have served in the post-9/11 era.

Ve srovnání s muži slouží například více žen černé pleti. V amerických ozbrojených silách je 71 procent mužů bílé pleti. U žen je to 53 procent, což nekopíruje ani jejich podíl v civilní populaci ve věku 18-44. Oproti tomu je v ozbrojených silách 31 procent černošek, což je téměř jednou tolik, co vojáků černé pleti (16 procent).

Podobně zajímavé je srovnání z pohledu manželského svazku. Pouze 46 procent žen v uniformě je vdaných ve srovnání s 58 procenty vojáků. Ostatně procento ženatých vojáků je vyšší, než je tomu u civilní populace ve věku 18-44.

Among those active-duty women who are married, a striking difference arises between military women and men. Almost half of all married military women (48%) have wed a fellow service member, while the share of men in dual-military marriages is only 7%.
Not only are active-duty women more likely to be unmarried, but they are also more likely than active-duty men to be single parents. While 12% of military women are single mothers, only 4% of military men are single dads.

Nejvíce vojákyň slouží v administrativě (30 procent), ve zdravotnictví (15 procent) a v zabezpečení (14 procent). Naopak přímo u zbraní jich slouží tři procenta ve srovnání s devatenácti procenty mužů. Pew Research Center zkoumal i vzorek 1853 veteránů, z nichž 712 vstoupilo do armády po 11. září 2001.

Ukázalo se, že důvody pro vstup do ozbrojených sil jsou téměř stejné u žen jako u mužů. Na prvním místě chtějí sloužit své zemi, či dosáhnout na benefity, které jim umožní vystudovat. Jediným rozdílem mezi muži a ženami je to, že 42 procent vojákyň vstoupilo do ozbrojených sil kvůli těžkostem s hledáním práce (tento důvod uvedlo jen 25 procent mužů).

Many of the experiences of female veterans from the post-9/11 military differ from those of men – they are less likely to have served in combat (30% vs. 57% of men)7, more likely to have never been deployed away from their permanent duty station (30% vs. 12% of men) and less likely to have served with someone who was killed while performing their duties in the military (35% vs. 50% of men).

A konečně, veteránky jsou mnohem kritičtější k válkám, ve kterých sloužily než muži. Na dotaz jak hodnotí války v Iráku a v Afghánistánu 63 procent žen odpovědělo, že ta irácká nedávala smysl a 54 procent totéž řeklo o afghánské. U vojáků to bylo 47, respektive 39 procent.

, , , , ,

Žádné komentáře

Finové našli rakety, na lodi směřující do Číny (UPDATED)

Je to docela zvláštní případ. Loď MS Thor Liberty plující pod vlajkou Isle-of-Man opustila Německo 13. prosince a zamířila do finského přístavu Kotka. Tam měla naložit další náklad a vyrazit do čínské Šanghaje. Nyní je ovšem zadržená ve Finsku, protože na její palubě se našlo 69 raket Patriot označených jako „ohňostroje“ zábavná pyrotechnika.

Dock workers became suspicious after finding explosives poorly stored on open pallets, and the missiles were then found in containers marked „fireworks“.
The managing director of the ship’s owner, Thorco Shipping, expressed surprise. Thomas Mikkelsen told AFP news agency from Denmark that he was unaware of the matter.
Another company official, speaking on condition of anonymity, confirmed the ship had been detained in Finland and said the missiles could have been loaded on to the vessel by mistake, AFP adds.

Kam rakety, které jsou dodávány pouze ozbrojeným silám USA a jejich spojencům směřovaly? Zajímavé je, že adresátem mohla být nějaká země v Asii, nebo i samotná Čína. Každopádně se dá tento ilegální náklad směřující do Asie brát jako potvrzení točící se spirály zbrojení na tomto kontinentě. A jestli byly Patrioty pro čínskou armádu, bylo by to podpoření dlouhodobého trendu, že jednak Čína horečně zbrojí a za druhé, že získává technologie, kde se dá, aby byla připravena na případnou válku (některé země v oblasti – Tchaj-wan a Jižní Korea Patrioty mají). Na válku ostatně čínskou armádu připravuje i prezident Chu Ťin-tchao.

Již několik týdnů brázdí moře a oceány první čínská letadlová loď, která vznikla přestavbou sovětského plavidla Varjag. Několik dnů strávila v přístavu a pak opět vyrazila na cestu. Technologický rozmach probíhá ve všech oblastech, přičemž Číňané mají velký zájem o transfer technologií jakýmkoli způsobem.

Dobrým příkladem může být i letitá kauza, v jejímž rámci měla před několika lety francouzská firma Thales nelegálně dodat americký satelitní systém do Číny. I přes pozdvižení, které tento případ vyvolával ve Spojených státech se doposud nepodařilo ve vyšetřování postoupit. Pozdvižení dodávka vyvolává proto, že dodaný systém slouží čínské armádě, která řídí vesmírný program.

Nyní vyšlo najevo, že s největší pravděpodobností šlo skutečně o nelegální zásilku a že francouzská vláda nařídila Thalesu, aby na vyšetřování nespolupracoval.

A congressional aide said administration officials are blocking the imposition of penalties against Thales because they are concerned that it will undermine the effort to loosen controls on high-technology U.S. exports.

Asi by nebylo od věci dobře zvažovat, co se do Číny vyváží a spíše vzájemně spolupracovat, než soupeřit.

UPDATE: Nestihl jsem hned včera reagovat na vývoj v tomto případu, takže až dnes. Němci oznámili, že rakety směřovaly do Jižní Koreje, že mají všechny doklady v pořádku a že byly označeny tak, jak mají být. Číňané se zároveň od nákladu distancovali, což je do jisté míry v pořádku, neboť jak správně zaznívá v komentáři pod tímto textem, Patrioty zrovna nepotřebují. Zajímavé nicméně je, že nikdo nevysvětlil, proč byl oficiální náklad označen jako zábavná pyrotechnika. A od věci by nebylo se podívat na trasu lodi.

, , , , , ,

4 komentářů

První bezpilotní zásobování

Včera jsem psal o existenciální krizi, které čelí někteří piloti robotů a o tom, že podobné výzkumy jsou důležité, protože roste význam bezpilotních prostředků, či systémů, jak se nějakou dobu nově říká. Na potvrzení těchto slov není nutné ani dlouho čekat. O víkendu totiž byla námořní pěchota v Afghánistánu poprvé zásobována bezpilotním prostředkem, helikoptérou K-MAX od firmy Kaman, která patří společnosti Lockheed Martin.

That’s important. IED and ambush risk aside, the terrain in Afghanistan isn’t always conducive to overland resupply. And putting choppers in the air introduces a whole new set of problems, including the risk of being shot down (or simply crashing). It also means you need to have a rested flight crew that hasn’t already maxed out its flight hours for a given period.

Výhodou je, že bezpilotní zásobovací stroje jako je K-MAX mohou létat prakticky 24 hodin denně. Jejich používání uvolní ruce osádkám pilotovaných helikoptér, které mohu být využívány jinak. Každý ví, že jeden z velkých problémů, kterému spojenci od počátku mise v Afghánistánu čelí, je nedostatek přepravních kapacit.

, , , , , ,

Žádné komentáře

Existenciální krize pilotů robotů

Kapitán Sam Allen je instruktor, který cvičí nováčky v ovládání bepilotních systémů. Kurzy trvají čtyři týdny; Foto Rich McFadden, U.S. Air Force

Americké letectvo si nechalo udělat výzkum, jak jsou na tom operátoři (piloti) bezpilotních (robotických) prostředků, kterých je v současnosti 1100. Letouny, které řídí ze základen ve Spojených státech, sledují terén v zemích s válečným konfliktem a často se do války i zapojují. Podle všeho se jedná o první rozsáhlejší studii na toto téma. Jedním z výsledků je, že 29 procent operátorů/pilotů má pocit vyhoření, respektive má pocit přetížení. Toto číslo ovšem letectvo nepokládá nikterak za alarmující.

However, 17 percent of active duty drone pilots surveyed are thought to be „clinically distressed.“ The Air Force says this means the pilots’ stress level has crossed a threshold where it’s now affecting the pilots’ work and family. A large majority of the pilots said they’re not getting any counseling for their stress.

Existuje několik důvodů, proč se zvyšuje stres u lidí, kteří řídí bezpilotní prostředky:

  • během služby se pohybují ve válečných zónách, vidí tamní realitu a zapojují se do bitvy. Potom ovšem sednou do auta a jedou domů – ocitnou se ve zcela odlišném prostředí s řadou jiných stresorů. Toto „střídání prostředí“ vyvolává nápor na psychiku;
  • je jich stále málo, byť probíhá horečný výcvik. To znamená, že slouží více, než by bylo zdrávo;
  • na rozdíl od pilotů klasických letounů, operátoři/piloti robotů tráví nad bojovou zónou dlouhý čas, mohou sledovat stejnou skupinu lidí, stejnou vesnici po nějakou dobu, takže se s ní lépe seznámí (sžijí) a pak přijde rozkaz k útoku. Navíc se letectvo snaží rekrutovat lidi s rodinnými hodnotami, takže jejich práce je pro ně vyšším stresorem. Jinými slovy, čelí existenciální krizi.

Air Force officials say they are putting plans in motion to try to address some of the causes of the elevated stress levels in drone pilots. Right now, there are 57 drones flying in 57 different positions in the world at any given moment. That number surged this summer to 60, but the Air Force is going to cap the number at 57 for the next 12 months.

Podobné výzkumy jsou velice důležité, aby se zavčasu mohly podchytit stinné stránky používání bezpilotních prostředků. Jejich využití zaznamenalo ohromný rozmach v posledních deseti letech a mají před sebou velkou budoucnost. Dobrým příkladem není jenom Afghánistán, ale i Pákistán, kde neoficiální válku nevede letectvo, ale tajná služba CIA. V současnosti sice v útocích na teroristy nastala nejdelší odmlka od roku 2008, kdy se program rozjel ve velkém, ale to vcelku nic pro budoucnost nemusí znamenat. Letouny nezaútočily již 33 dnů. Důvodem jsou prý zhoršené vztahy s Pákistánem.

One US official told The Long War Journal there is concern that another US strike on Pakistani soil will „push US-Pakistan relations past the point of no return.“ Another official said, however, that the US would attack if „an extremely high value target pops up.“ The 33-day-long gap in strikes is the longest since another pause that took place in the spring of 2009 (28 days, May 16 to June 14). US officials attributed that gap to operational issues with the unmanned aircraft.

Význam bezpilotních prostředků poroste a již se plánuje jejich využití pro vesmírné lety. Do jednoho demonstračního projektu za 1,2 miliony euro se nyní pouštějí Evropská obranná agentura (EDA) a Evropská vesmírná agentura (ESA). Cílem je prokázat výhody bezpilotních strojů pro cesty do vesmíru.

, , , , , ,

3 komentářů