Příspěvky označené Missile Defense
Laser poprvé naostro (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 17. 2. 2010
Start upraveného Boeingu 747, který má na palubě chemický laser schopný sestřelovat balistické rakety ve vzletové fází; Foto Missile Defense Agency
Byť je u nás v Česku téma protiraketové obrany vytěsněno na okraj zájmu (pokud nás někdo osloví s něčím konkrétním, opět budeme v nedbalkách), okolo žije v mnoha formách dál. Před více než rokem se říkalo, že to byli Češi, kteří v Evropě ne příliš populární projekt tlačili v NATO (samozřejmě, realita byla komplikovanější, a hlavně se tak dělo proto, abychom si kryli záda, přece jenom doma velké nadšení nepanovalo a jak jinak uplatit Zelené…).
Dnes jsou to Poláci, kteří si vymodlili Patrioty (byť budou nasazeny v mnohem ořezanější podobě, než si přáli) a Rumuni či Bulhaři, kteří jasně deklarovali svůj zájem, aby byly na jejich území rozmístěny prvky protiraketové obrany. Bulharský premiér Bojko Borisov nedávno řekl, že by jeho země měla vyjít Amerčanům vstříc a francouzský státní tajemník Pierre Lelouche poznamenal, že by Evropané měli o štítu debatovat více, než dosud. Možná by se to dalo oglosovat takto: Když všichni mlčeli, Češi diskutovali. Když všichni diskutují, Češi mlčí…
Projekt protiraketové obrany prošel a prochází škrty. Přesto nejsou tak drakonické, jak mohly být – i když to se může ještě v budoucnu stát. Pro příští fiskální rok administrativa Baracka Obamy žádá po Kongresu, aby schválil 9,9 mld. dolarů na protiraketovou obranu (pro fiskální rok 2010 to bylo 9,3 miliardy).
Jednou z „obětí“ škrtů se už loni stal druhý Airborne laser (chemický laser umístěný na palubě upraveného Boeingu 747). Jeho „starší bratr“ Airborne Laser Testbed (ALTB) však pokračuje v testování a minulý týden dokonce poprvé „naostro“ sestřelil maketu nepřátelské balistické rakety:
At 8:44 p.m. (PST), February 11, 2010, a short-range threat-representative ballistic missile was launched from an at-sea mobile launch platform. Within seconds, the ALTB used onboard sensors to detect the boosting missile and used a low-energy laser to track the target. The ALTB then fired a second low-energy laser to measure and compensate for atmospheric disturbance. Finally, the ALTB fired its megawatt-class High Energy Laser, heating the boosting ballistic missile to critical structural failure. The entire engagement occurred within two minutes of the target missile launch, while its rocket motors were still thrusting.
Byť si lidé z Missile Defense Agency i z Boeingu pochvalují, že je to velký krok kupředu, přesto asi nakonec zůstane pouze tohle jedno jediné letadlo. Odslouží si svoje a skončí ve šrotu… To je ta pesimistická a v tuto chvíli i nejpravděpodobnější varianta. Pokud by ale došlo někdy k jeho úspěšnému nasazení, možná by jej to mohlo zachránit.
Každopádně, nebude od věci dále bedlivě sledovat vývoj v oblasti protiraketové obrany. Prezident Barack Obama totiž vypadal, že se s tímto projektem chce co nejrychleji rozloučit, podobně jako už několikrát jeho předchůdci v minulosti. Zdá se ale, že buď je lobby příliš silná, nebo si Bílý dům nechává otevřená zadní vrátka a antirakety a další hi-tech vynálezy neodepisuje, i když je má možná jen jako klacek, kterým může kolem sebe mlátit při vyjednávání. A v tuto chvíli, soudě třeba podle informací o posilování protiraketových obran v oblasti Zálivu a už zmíněném aktivním vyjednávání v Evropě se zdá, že B je správně.
UPDATE: Podle textu, který se objevil na Defense Tech jsou evropští členové NATO připraveni budovat teritoriální protiraketovou obranu, byť jejich příspěvek stále není jasný. Zdá se, že tzv. Phased Adaptive Approach (PAA) – jeden z dalších termínů, které se objeví s každou novou administrativou (kdo se v tom vyzná?) -, se kterým přišel Obamův Bílý dům, má podporu na obou stranách Atlantiku. Vypadat by měl následovně (pokud bude uskutečněn – kondicionál je namístě – pak Obamův projekt předčí v robustnosti ten Bushův):
The PAA strategy envisions deploying sea-based SM-3 Block 1A interceptors and AN/TYP-2 X-band radars capable of meeting short– and medium-range threats starting next year, and gradually adding land-based SM-3s and incremental upgrades to improve the system’s capability as the threat evolves (AW&ST Sept. 21, 2009, p. 22). The objective is for PAA to be able to counter intermediate-range missiles by 2018 and to afford some protection against ICBMs by the end of the decade. The approach is premised on the sharp growth in the quantity and quality of short– and medium-range missiles able to threaten Europe, and the likelihood that long-range missiles capable of reaching the U.S. will not emerge as a real threat until later.
A jsme tam, kde jsme byli – plán A a 1/2
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 31. 1. 2010
Torpédoborec třídy Arleigh Burke USS Hopper (DDG 70) vybavený systémem Aegis při testu rakety SM-3; Foto U.S. Navy
Administrativa prezidenta Baracka Oabamy urychluje rozmisťování prvků protiraketové obrany v oblasti Perského zálivu. Samozřejmě kvůli Íráncům. „Námluvy“ s prezidentem Ahmanidežádem trvaly necelý rok, aby se zjistilo, že to s tím chlapíkem skutečně nejde, Bush-neBush. Podle listu The New York Times souhlasily nejméně čtyři arabské země v Perském zálivu s rozmístěním baterií Patriotů na svém území, v oblasti rovněž nepřetržitě operují lodě vybavené systémem Aegis amerického námořnictva.
Minulý rok v září jsem se v textu na OWOP ptal, jestli je nějaký plán B, pokud nevyjde sbližování s Íránem. Dodal jsem, že doufám, že to nebude zelená Izraelcům, aby spustili ohňostroj (což by věru nepomohlo vůbec ničemu). To, co se odehrává nyní je takový plán A a 1/2, protože to není plnohodnotná a dlouhodobější strategie, ale takové zadržování všech. Do jisté míry Íránu, ale hlavně Izraele („není důvod útočit, máme všechno pod kontrolou) a spřátelených arabských zemí – což ostatně jsou, pokud jde o Írán, prakticky všechny („není důvod se bát Íránu, máme všechno pod kontrolou“).
Šéf CENTCOMu, generál David Petraeus minulý týden nazval americký přístup v Zálivu moc pěkně: „bi-multi-lateralism“ (další slůvko do učebnic):
The United States works out a shared early warning agreement with a particular country, and then by integrating many bilateral arrangements, we achieve multi-lateral effects. That has actually worked quite well. You see it not only in shared early warning but also in a variety of different ballistic missile defense endeavors in counter-terror activities, a common operational picture, and on and on. You also see it in substantially increased arms sales, frankly, by countries in the region. One country alone, for example, last year I think it was $18 billion. That is a serious amount of investment in a tiny little country who has an air force that is better than the entire Iranian Air Force, I might add. Again, Iran is clearly seen as a very serious threat by those on the other side of the Gulf front, and indeed, it has been a catalyst for the implementation of the architecture that we envision and have now been trying to implement. It also includes, for example, eight Patriot missile boundaries, two in each of four countries, that weren’t there, U.S. Patriot boundaries that weren’t there say two years ago. Other countries have certainly increased their Patriot’s, a whole host of different systems, Aegis ballistic missile cruisers are in the Gulf at all times now.
…partly to take the temperature of the Israeli government and to review both economic and covert programs now under way against the Iranian program, according to officials familiar with the meeting. American officials argue that the willingness of Arab states to take the American emplacements, which usually come with a small deployment of American soldiers to operate, maintain and protect the equipment, illustrates the region’s growing unease about Iran’s ambitions and abilities.
Tance kolem íránského jaderného programu mi připoměly rubriku Think Again v posledním čísle časopisu Foreign Policy. Je tentokrát o jaderných zbraních a John Mueller trefně zpochybňuje tu myriádu obav, které v nás stále vyvolávají. Zvláště po nástupu prezidenta Baracka Obamy, který z nich udělal apokalyptickou hrozbu.
If the Iranians do break their solemn pledge not to develop nuclear weapons (perhaps in the event of an Israeli or U.S. airstrike on their facilities), they will surely find, like all other countries in our nuclear era, that the development has been a waste of time (it took Pakistan 28 years) and effort (is Pakistan, with its enduring paranoia about India and a growing jihadi threat, any safer today?).
To, co Mueller navrhuje se může skutečně zdát kacířské. Pokud se ale člověk zamyslí dvakrát, už tak kacířské mu to přijít nemusí. Respektive dojde k tomu, že stějně moc lepších jiných řešení není:
It is fine to apply diplomacy and bribery in an effort to dissuade those countries from pursuing nuclear weapons programs: We’d be doing them a favor, in fact. But, though it may be heresy to say so, the world can live with a nuclear Iran or North Korea, as it has lived now for 45 years with a nuclear China, a country once viewed as the ultimate rogue. If push eventually comes to shove in these areas, the solution will be a familiar one: to establish orderly deterrent and containment strategies and avoid the temptation to lash out mindlessly at phantom threats.
A co tedy s tím Íránem? Je plán B? (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 29. 9. 2009
Člověk se tak trochu ztrácí – je Írán nebezpečný, nebo není? A nebo jinak, byl nebezpečný, pak nebyl a teď znovu je? Zdánlivě hloupé, ale legitimní otázky. Léta se říkalo, že Írán je tím hlavním důvodem, proč se má stavět protiraketová obrana v Evropě. Pak se (letos v květnu) objevila studie EastWest Institute, která v závěrech snížila ohrožení z Íránu dříve prezentované administrativou George W. Bushe.
Tato studie samozřejmě nebyla hlavním důvodem, proč se prezident Barack Obama a jeho tým rozhodli změnit architekturu plánované protiraketové obrany. Nicméně neakutnost íránské hrozby byla jedním ze závažných argumentů pro přehodnocení postoje USA. Jakoby v odpověď, pár dnů po telefonátech do Prahy a Varšavy, prezident Obama oznámil, že Írán buduje další továrnu na obohacování uranu. Teherán to přiznal a pak zahájil každoroční cvičení s raketkama. V televizi to vypadalo náramně.
Od počátku bylo zdůvodňování rozšiřování protiraketového deštníku soustředěním se na Írán pochybné (v tom je navrhovaný Obamův robusnější a mobilnější štít mnohem lepší variantou než ten předchozí). Současný přístup Washingtonu s důrazem na spolupráci a diplomatický tlak je zajisté správný, ale nejsem si jist, po událostech posledních dnů a neochotě Ruska cokoli přislíbit a udělat, že to někam povede.
Doufám, že mají ve Washingtonu plán B. A že to není zelená Izraeli k zahájení ostrých střeleb. To by nebylo dobré. Stejně tak nikam nevedoucí by byla hra na kočku a myš – klasické sankce by přitom byly prvním krokem. Írán vzdoruje jednáním i diplomatickému tlaku léta. Proč by se mělo nyní něco změnit? Z toho vyplývá, že napomoci může pouze Rusko. Ale proč by to dělalo? Jednu z možných cest naznačuje Saúdská Arábie: koupíme od vás zbraně, ale, co kdybyste nedodali Íránu rakety?
Podle Financial Times se přesně o to Saúdové snaží. A nejde jen tak o ledajaký obchod – hovoří se o dvou miliardách dolarů rozšířených v blízké budoucnosti na sedm. V jeho rámci by Saúdská Arábie měla obdržet mimo jiné i nejnovější protiletadlový systém S-400 (Írán má přitom dostat „jen“ S-300; možná kacířská otázka by byla, jestli si Saúdové zaslouží tento systém více než Íránci, ale o tom jindy).
Russia has been under pressure from the US and several Middle Eastern states, including Saudi Arabia and Israel, not to go through with the sale of an earlier version of the same system, the S-300, to Tehran, first publicised by Iran in 2007. When Barack Obama, US president, visited Moscow in July, he reportedly sought assurances from Russian officials not to go through with the sale. Owning the system would give Iran an advanced air defence capability, and a big deterrent against an attack designed to knock out its nuclear facilities, which western governments believe are being used to try to manufacture a bomb. Ruslan Pukhov, director of the Center for Analysis of Strategies and Technologies in Moscow, which specialises in the arms industry, said the Saudi purchase appeared to be an incentive to kill the sale. “The US pressure is the stick, and a huge Saudi arms package is the carrot” for Russia not to deliver the system, he said.
Třeba to tak bude. Ale co když ne. Je nějaký plán B, znovu se ptám?
UPDATE: Podle utajené zprávyMezinárodní agentury pro atomovou energii má Írán dostatek informací pro to, aby mohl vyrobit funkční jadernou bombu. Tyto informace pocházejí jak ze zpravodajských zdrojů jednotlivých zemí, tak z vlastního šetření agentury OSN. Před dvěma lety američtí zpravodajci přišli s informací, že Írán v roce 2003 zastavil práce na atomové bombě. Nyní se Británie připojila k Francii, Německu a Izraeli a začala také závěr Američanů zpochybňovat s tím, že práce na bombě byly obnoveny. Mezinárodní agentura pro atomovou energii by měla provést inspekci v nedávno odhaleném komplexu, kde Írán obohacuje uran, 25. října. O několik dnů dříve, 19. října, by měly proběhnout další rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy, Ruskem a Francií.
S radarem a bez radaru – ohlédnutí 2002-2009
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 27. 9. 2009
Foto MDA
Předem se musím omluvit, že od chvíle, kdy Barack Obama oznámil, že radar v Česku stát nebude, jsem se tomuto tématu na OWOP nevěnoval. A to i přesto, že se protiraketovou obranou zabývám už přibližně deset let. Má to dva důvody: 1) pracovní vytížení, kdy jsem se musel událostem kolem radaru věnovat zpravodajsky v Týdnu a 2) měl jsem pocit, že se k tomuto tématu vyjádřil snad úplně každý; raději jsem četl názory ostatních, přemýšlel a hledal, co bych mohl ještě dodat. A popravdě, není toho mnoho. Na druhou stranu Obamovo rozhodnutí není pro čtenáře OWOP takovým překvapením, už v minulých měsících jsem několikrát psal, že pravděpodobnost rozmístění radaru je stále nižší.
Strávil jsem také docela dost času pokusem zrekonstruovat to, co se odehrávalo při vyjednávání o radarové základně v letech 2002-2009. Výsledek vychazel tento tyden od středy do pátku na serveru tyden.cz. Texty by mohly být samozřejmě mnohem delší, ale na internetu by je těžko někdo učetl. Přesto myslim, že i na relativně malém prostoru má toto ohlédnutí svůj velký význam. Minimálně proto, že člověk v průběhu posledních let na mnohé zapoměl a tak si to může připomenout a znovu o jednotlivých událostech přemýšlet z hlediska historie, nikoli současnosti.
Seriál se jmenuje Dohadování o radaru:
- část vyšla pod názvem oťukávání 2002 až 2006 a zabývá se rozhovory, které vedl tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík, utajenými výměnami dat a konstruktivním přístupem sociálních demokratů, díky kterému se USA rozhodly o vybudování radarové stanice v Česku. (Obzvlášť doporučuji video na konci této části, ve kterém Lubomír Zaorálek vysvětluje, proč Jiří Paroubek otočil).
- část vyšla pod názvem vyjednávání 2006-2008 a popisuje moment, který negativně ovlivnil vztahy mezi ODS a ČSSD a potažmo i postoj sociálních demokratů k radaru, kdy výkonná rada ODS smetla ze stolu dohodu o velké koalici (v rámci této dohody měl být Jiří Paroubek ministrem zahraničí). Taktéž se zabývá složitými vyjednáváními o slovíčka ve smlouvě s Američany.
- část se jmenuje krach 2008-2009 a popisuje cesty poslanců za radarem, marné snahy přesvědčit veřejnost, schůzky Jiřího Paroubka s vlivnými kongresmany a politiky a oznámení prezidenta Baracka Obamy, že radar nebude.
Chystám se už několik dnů na napsání většího textu na OWOP o radaru a protiraketové obraně v angličtině, ale nějak nemůžu pořád najít čas. Tak zatím vám nabízím jeden e-mail, který dostal můj kamarád (díky Karle) ze Spojených států. Jedná se zčásti o reklamu a zčásti o vyjádření nespokojenosti konzervativců s Obamou. A rozhodnutí o radaru jim dodalo další munici.
E-mail dorazil od Paula Wisseho, který pracuje/vlastní/spoluvlastní (nevím a je to vcelku jedno) server s názvem PatriotWebStores, kde najdete hromady antilevicových a antiObamovských triček. Na jednom z nich je vyobrazena karikatura Obamy a pod ní je nápis Zrada. Zde je pro zajimavost zmiňovaný e-mail, kterým se patriot Wisse omlouvá za Obamu:
My name is Paul Wisse and I am a citizen of the USA. I have been to The Czech Republic and found it to be a lovely country with wonderful people.
I want to apologize for our president’s betrayal of the Czech people by abrogating the missile defense treaty. The craven cowardice and appeasement of the Russians is inexcusable. Please be assured that many Americans disagree with our president on this (and many issues) and recognize The Czech Republic as one of our staunchest allies.
We are also very aware of the Czech’s brave struggle against historic Russian and Soviet aggression. Many of us are mindful of the Munich betrayal, Prague Spring, and the roughly 50 years of Soviet occupation. As your allies we have the obligation to help The Czech Republic remain safe from external threats whether they come from Russia itself or its allies like Iran.
As you are no doubt aware, there have been many protests this summer in America against the policies of the current administration. We hope to change the makeup of our Congress in 2010 and we will be working very hard to defeat Obama in 2012. Please bear with us, in time we will have a stronger president who will work with, rather than against our allies and we promise never to forget The Czech Republic and our other true friends in Central and Eastern Europe.
Rusko: zrušení radaru zas tolik neznamená
Autor: Michael Romancov Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 20. 9. 2009
Rozhodnutí Obamovy administrativy o zrušení (či jenom odložení?) vybudování dvou prvků protiraketového štítu ve střední Evropě vyvolalo řadu, v některých případech dosti vzrušených, diskusí. Mnohá média za hlavní pohnutku amerického rozhodnutí považují Rusko, respektive ruské námitky vůči americkému plánu a Washingtonem údajně pociťovanou nutnost zlepšit vzájemné vztahy.
V souvislosti s výrokem mluvčího iniciativy Ne základnám, Jana Májíčka, jenž se ve čtvrtečním vysílání ČT nechal slyšet, že ve vztazích USA–Rusko lze Obamovo rozhodnutí považovat za naprostou změnu, jež povede k významnému zlepšení vztahů, snad bude zajímavé podívat se na první komentáře ruské strany.
Stálý velvyslanece Ruska v NATO, Dmitrij Rogozin, jehož je bez nadsázky možno považovat za jednoho z nejvýznamnějších ruských „jestřábů“ ve svém článku „Ledy se pohnuly“ pro Rossijskuju Gazetu uvedl, že žádný důvod k jásání není. Zaprvé proto, že Američané projekt nezrušili, ale pouze odložili. Zadruhé proto, že k rozmístění zmíněných prostředků může dojít někde jinde, například na Balkánu. Zatřetí proto, že Američané nikdy nic nezruší jen proto, že si to přeje veřejné mínění v cizině, zatímco vždy budou chránit své bezpečnostní zájmy.
Rogozin proto doporučuje nejásat, a vyzývá ruskou diplomacii, aby aktivně vstoupila do jednání mezi Washingtonem, Prahou a Varšavou, protože ruský zájem ještě stále nebyl plně realizován a Moskva musí zůstat ve hře:
„Но поскольку эти вопросы затрагивают интересы не только Вашингтона, Праги и Варшавы, но и наши интересы, так как речь шла о возможности разместить радары и антиракеты в Балтийском регионе, непосредственно вблизи наших границ, то нам бы хотелось, чтобы диалоги, которые велись в треугольнике Вашингтон – Прага – Варшава, стали доступны нам. И мы хотим получить официальное подтверждение, что российские абсолютно оправданные озабоченности в данном решении учтены.“
Na jiném místě téhož listu najdeme komentář Jevgenije Šestakova, v němž autor nikterak neskrývá škodolibou radost nad tím, jak Washington „vyběhl“ s Čechy a Poláky, zatímco Moskva byla předem informována. Jeho text je velmi přesvědčivou ukázkou toho, jakým způsobem Moskva umí využívat rozporů pramenící z demokratické debaty uvnitř jednotlivých států, respektive diskusí v NATO či Evropské unii. Kremlu se nelze divit, že využívá všech dostupných prostředků k posílení své pozice, ale zarážející je, kolik Evropanů to odmítá vzít na vědomí.
Ze všeho nejvíce se však autorovi zamlouvá fakt, že nový nájemník v Bílém domě konečně začal Moskvu považovat za nejdůležitějšího partnera v Evropě.
Уже известно, что администрация Обамы готовит новый компромиссный план размещения американских вооруженных сил в Европе, из которого будут исключены пункты, вызывавшие раздражение России. Ранее стало известно о секретном письме, которое глава Белого дома направил президенту Дмитрию Медведеву. Если верить американским СМИ, в нем предположительно говорилось о готовности Белого дома полностью отказаться от размещения элементов противоракетной обороны в Восточной Европе, если Москва поможет в сдерживании иранских ядерных амбиций. Все эти шаги говорят о понимании Вашингтоном важности хороших отношений с Россией. В повестке дня российско-американских переговоров стоят такие вопросы, как заключение нового договора по стратегическим наступательным вооружениям, борьба с распространением ядерного оружия и сотрудничество по афганской тематике. В то же время бывшие страны соцлагеря слишком ревниво относятся к развитию диалога между Россией и США. И по старой памяти пытаются диктовать Белому дому, что тому следует делать и как себя вести в отношениях с Москвой, забывая, что у Америки уже новый, куда более прагматичный лидер.
Laser na střelnici
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 14. 9. 2009
Chemický laser umístěný na palubě letounu Boeing 747 (Airborne Laser, ABL) je jedním z těch ambicioznějších projektů – technologicky je velice náročný, výzkum a vývoj se protahuje a taktéž stojí více, než měl. Ministr obrany Robert Gates už před několika měsíci nechal v rámci škrtů zastavit výrobu druhého Boeingu vybaveného laserem. Nicméně první stroj pokračuje v testování a podle informací Missile Defense Agency úspěšně.
10. srpna ABL úspěšně simuloval zásah makety rakety a o pár dnů později, 18. srpna byl během letu vystřelen laserový paprsek do palubního „kalorimetru“, který měří charakteristiky paprsku. Při prvním testu nebyl použit vysokoenergetický laser, ale k tomu by, i díky tomuto pokusu, mohlo dojít do konce letošního roku. Danger Room přišel s odkazem na video, které ukazuje zaměření cíle, který se pohybuje zleva doprava.
A tracking laser locks on the target, followed by an atmospheric compensation laser. Then the surrogate high-energy laser — a stand-in for the ABL’s powerful chemical laser — shines on the target. The target missile is a 36-foot-long Terrier Lynx/Black Brandt missile, a.k.a. a Missile Alternative Range Target Instrument.
A zde je video z testu:
Osud protiraketové obrany je stále nejasný. Můj odhad je takový, že v blízké budoucnosti se začne viditelněji sahat do architektury a její proměna samozřejmě povede i ke změně rozpočtu, což povede k úvahám, zda je, nebo není ta či ona část protiraketové obrany smysluplná a životaschopná.
Z jednotlivých úvah, článků a prohlášení vyplývá, že námořnictvo tvrdě bojuje za to, aby byl štít především rozmístěn na moři a letectvo zase samozřejmě nabízí řešení ze vzduchu. Asi nejhůř bych procentuálně v tuto chvíli ohodnotil šance radaru v Česku a antiraket v Polsku, protože důležitým apektem protiraketové obrany má být její mobilita. A samozřejmě, politická přijatelnost. To, jak se k tomuto projektu staví vláda/parlament/politické strany/voličstvo nemá smysl znovu popisovat.
Každopádně, jasněji snad bude během pár měsíců, protože teď by měla probíhat revize dřívějších představ. Jak jinak, revize se samozřejmě může dotknout i rozpočtu. Nebyla by to nová situace, od konce 50. let minulého století to protiraketová obrana zažila už několikrát.
Problémy izraelsko-amerického šípu
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 2. 8. 2009
"Antiraketa" izraelsko-amerického protiraketového systému Arrow-2 během testu 29. července 2004. Foto U.S. Department of Defense
Byť se zdá, že nejaktivnější na poli budování protiraketových systémů byly v posledních letech Spojené státy (samozřejmě viděno z České republiky, kde zmínka o radaru vyvolává bouřlivé emoce), možná ještě více se snaží o zavedení těchto systémů do praxe z pochopitelných důvodů Izraleci. Samozřejmě s americkou pomocí. Úzká spolupráce probíhá už od 80. let.
Již v roce 2000 byla za operační vyhlášena první baterie systému Arrow. Dnes jsou k dispozici dvě baterie a přibližně stovka „antiraket“. Jedna baterie vyjde na 170 milionů dolarů. Arrow je určený k likvidaci raket krátkého doletu, konkrétně do 500 kilometrů. A dopředu je nutné říct, že proti Kaťuším odpalovaným Palestinci příliš nepomohou, protože ty už mají až příliš krátký dolet.
V současnosti je ve fázi testování vylepšená verze Arrow 2, která by mohla zasahovat rakety s doletem až 700 kilometrů. A zároveň v květnu letošního roku Američané oznámili, že budou financovat Arrow 3, což má být systém schopný ničit nepřátelské hlavice ve větších výškách a ve větší vzdálenosti od izraelského území. Co si nalhávat, veškerá tato snaha je namířena proti Íránu.
Projekt Arrow 2 má však problémy při testování, což může zkomplikovat jeho budoucnost. Zvláště s ohledem na nechuť administrativy Baracka Obamy zabývat se rozvojem protiraketových technologiích tak, jako tomu bylo v éře George W. Bushe. Naposledy došlo k selhání třikrát odloženého testu před několika dny. Jak se píše v textu Arrow 2 test failure a „serious setback“:
The failure of the California tests thus leaves the entire Arrow system unproven. Both the United States and Israel hope that the upgraded Arrow system would serve as a deterrent to any attack on Israel. At the same time, the Americans hope that having a proven defensive system would also persuade Israel not to launch any pre-emptive strikes against Iran.
Izraelci nemohou z geografických důvodů testovat systém doma, proto využívají Kalifornii. Příprava jednoho takového testu trvá šest měsíců a ani Američané, ani Izraelci neoznámili, kdy je naplánován další test. Samozřejmě problémy izraelského Arrowu jsou dobrou zprávou pro Íránce, kteří je mohou propagandisticky využívat a znervózňovat Izraelce. I když, ty asi znervózňuje mnohem více Barack Obama:
Israel’s concerns were compounded by the disclosure by U.S. Secretary of State Hillary Clinton that the United States would extend a „defense umbrella“ over its Arab allies in the Gulf to prevent Iran from dominating the strategic, oil-rich region „once they have a nuclear weapon.“ The Israelis saw that as an indication that the administration of U.S. President Barack Obama was resigned to living with a nuclear Iran, something the Israelis are not prepared to do.
A ještě jedna poznámka, možná rýpavá, ale vypadá to, že jsme se (pokolikáté už?) přehoupli do období, které nebude komplexním protiraketovým systémům příliš přát. Kdy se to promítne do politiky?
Plovoucí radar vyráží na moře (Update)
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 20. 6. 2009
Sea-based X-band radar, plovoucí obdaba radaru, který by mohl stát v Česku; Photo Missile Defense Agency
Zatímco první reakce na severokerejské provokace ze strany Spojených států byla relativně vlažná, nyní se situace mění. V současnosti se objevují informace, že by Severní Korea mohla zkusit odpálit balistickou raketu, která by mohla zaasáhnout Havaj. Součásti protireaketové obrany se připravují na případnou obranu. K Havaji je dokonce přesouvána i námořní obdoba pozemního X-band radaru (Sea-based X-band Radar, SBX). Jde o obdobný radar, o jehož výstavbě se uvažuje ve středočeských Brdech. SBX je ovšem stále experimentální verzí, takže případná obrana by byla jeho první bojová zátěž.
Protiraketová obrana je už řadu měsíců ve fázi: „úplně to zrušit nechceme, ale vlastně příliš nevíme co s ní“. Bude proto nyní zajímavé sledovat jestli a jaký budou mít na budoucnost protiraketové obrany tři věci: 1) Severní Korea (Vystřelí? Nevystřeli? Povede tato hrozba k posílení námořní části protiraketové obrany, zvláště když z pozemní části Evropané nejsou nadšení?); 2) Írán (povedou současné události když už ne k pádu teokracie, tak k větší liberalizaci nebo naopak čeká Íránce místo „sametové revoluce“ obdoba „normalizace“? A jaký dopad to bude mít na budoucí ohrožení Evropy balistickými raketami?) a 3) Obamovo nadcházející jednání v Rusku.
UPDATE: Ad bod číslo tři, ve Financial Times vyšel v sobotu 20. června zajímavý text o tom, kterak je prezident Medveděv, respektive Rusko připraveno provést „dramatické snížení počtu jaderných zbraní“ v rámci nové dohody se Spojenými státy (Russia ready for deep nuclear arms cuts). V separátním tiskovém prohlášení Kremlu se poté objevila tato slova prezidenta Medveděva:
We cannot agree to the US plans of a global Missile defence system… I would want to stress that cuts proposed by us are only possible if the United States lift Russia’s concerns (about missile defence)… In any case, the connection between offensive and defensive strategic weapons should be reflected in the new treaty.
Uvidíme, ale dohoda v bodě tři s Ruskem může učinit první dva body irelevantní.
Porcování protiraketové obrany
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 18. 6. 2009
Letoun F-15C amerického letectva během kontroly; Photo U.S. Air Force - Airman 1st Class Robert Richardson
Systém protiraketové obrany se z fáze budování znovu vrací do fáze úvah o různých alternativách. Samozřejmě, s tím, co je už rozmístěno (to znamená antirakety v silech na Aljašce a v Kalifornii) se už moc neudělá. Ale Missile Defense Agency (MDA) je postižena jak nižším zájmem politiků o tento projekt, tak škrty, které se provádějí v rozpočtu a zároveň i procesem, kdy se jednotlivé složky snaží získat z rozpočtu finance na nové projekty. Respektive, buď na nové a nebo se snaží zachránit peníze ze zrušených projektů.
Podle DefenseNews poslal na začátku června náčelník štábu letectva Norton Schwartz dopis šéfovi MDA generálovi Patrikovi O´Reillymu s tím, že by nebylo od věci vypracovat studii o vyzbrojení strojů F-15 a F-16 speciální municí, která by umožňovala sestřelovat balistické rakety ve vzletové fázi nebo ve vyšší atmosféře. Není těžké odhadnout, proč má letectvo takový zájem na protiraketové obraně – ministr obrany Robert Gates už před několika měsíci oznámil zastavení projektu laseru umístěného na Boeingu 747, který měl sestřelovat nepřátelské střely. Mimochodem, jediný existující prototyp Boeingu vybaveného laseru pokračuje v testování. Podle MDA 6. a 13. června detekoval cvičný cíl, zaměřil jej, sledoval a poté „vypálil“ slabý laserový paprsek který měl simulovat zásah.
Ale zpátky k nově navrhovanému projektu letectva. Podle informací DefenseNews, by projekt měl vypadat následovně:
For high atmospheric interception, the paper suggested the Air Force consider a modified Terminal High Altitude Area Defense missile, a 1,500-pound version of an Army ground-based missile. For use lower in the atmosphere, the paper suggested using an Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile designed to intercept shorter-range ballistic missiles. The missiles, according to the developer, Raytheon Co., would fit into any AMRAAM-capable fighter with minimum modifications.
Čechy – ať už příznivce či odpůrce protiraketové obrany – asi nejvíce zajímá, jestli zde bude stát radar či nikoli. Nikdo nechce dát jasnou odpověď, ale z různých náznaků je jasné, že Obamova administrativa se k projektu s nadšením nestaví, respektive je na žebříčku důležitosti někde hodně, hodně, hodně na chvostu. S výstižnými citáty přišla agentura AFP:
Deputy Defense Secretary William Lynn said the United States is focused on countering threats from Iran’s missile program, but indicated it may opt not to deploy missile defenses in Poland and the Czech Republic, which faces strong Russian opposition. “We think there are a number of ways to address that [Iranian] threat, one of the options is to deploy the missiles in Poland and the radar Czech Republic, and we are certainly evaluating that option as well as other possible options. “We have not made a decision to go forward with that at this point,“ he told the Senate Armed Services Committee.
Příští měsíc má jednat Barack Obama v Moskvě a jak podotýká AFP, ministr obrany Gates se nechal slyšet, že cítí novou ochotu Ruska pomoci s Íránskou hrozbou. Je tedy možné, že se Moskva a Washington dohodnou, což by znamenalo konec rozšiřování projektu tak, jak to plánovala předchozí administrativa George W. Bushe.
Tričko OWOP | OWOP T-shirt
Knihovna | Library
Komentáře | Comments