Příspěvky označené rozpočet

Na polovinu, němečtí o.z.!

Už mnohokrát se zde psalo o škrtech v obranných rozpočtech po celé Evropě. Naši západní sousedé si přitom musejí pustit žilou možná výrazněji, než jiní. Mezistranická komise zabývající se restrukturalizací německých ozbrojených sil, vedená Frankem-Jürgenem Weisem, nyní doporučila ministrovi obrany, aby snížil počet civilních zaměstnanců úřadu na polovinu, uzavřel několik základen a ztenčil armádu z 250 tisíc lidí na 180 tisíc.

Závěry komise pravděpodobně pomohou ministrovi obrany Karlu-Theodorovi zu Guttenbergovi, který naráží s některými nápady – především se zrušením povinné vojenské služby – na nepochopení.  Se ztenčením civilní části ministerstva obrany dle doporučení komise vedené Frankem-Jürgenem Weisem asi nebude mít problém nikdo. Z 3300 lidí, kteří jsou v Bonnu i v Berlíně, by mělo zůstat jen 1600. Ministr obrany chce z bundeswehru vytvořit moderní, dobře vytrénovanou a profesionální armádu.  Nebude to mít jednoduché, protože má v příštích třech letech ušetřit 9,3 miliardy eur (roční výdaje jsou přibližně 30 miliard eur), tedy asi tři miliardy ročně.

To achieve savings on military equipment, Mr. Guttenberg has been looking at procurement projects like the Tiger helicopter manufactured by EADS and the NH90 transport helicopter. Germany has complained about delays and quality on both of those. Germany is also considering whether it will reduce the number of A400M military transport aircraft, a joint enterprise with other European countries.

Minulý týden měl na konferenci s názvem „Česká a německá zahraniční politika v měnícím se mezinárodním prostředí“, kterou organizovali Konrad-Adenauer-Stiftung a Ústav mezinárodních vztahů, přednášku i Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity.  V rámci výzkumu hodnotil mimo jiné reformy Bundeswehru a tvrdil, že poslední proměna v polovině první dekády se Němcům příliš nevydařila. Řady cílů, které měly z Bundeswehru udělat mobilní sílu, nebyly naplněny, ba právě naopak, některé schopnosti poklesly. Dá se říct, že problémy s transformacemi jsou jedny z mnoha, které máme se svými západními sousedy společné.

, , , , , ,

Žádné komentáře

Sousedova koza

Renomovaný německý ekonomický novinář Gabor Steingart ve své knize Globální válka o blahobyt. Nové rozdělení světových finančních trhů nastínil vizi sociálního státu v době globalizace. Jedním z důsledků deindustrializace Západu – přemísťováním výroby do Asie – bude vysychání státních příjmů, růst sociálních výdajů a růst veřejného na dluhu. Reakcí budou nejdříve úspory ve veřejných výdajích a posléze zmenšování státu.

Soudě podle vývoje u našich západních sousedů, v SRN tento proces již odstartoval před deseti lety. Obětí tohoto procesu se totiž stal jako první vojenský rozpočet, který, měřen podílem vojenských výdajů na HDP, je po 20 letech poloviční. Samotný bundeswehr se za toto období zmenšil z 500 na 250 tisíc mužů a žen ve zbrani. Tato redukce bude pokračovat, neboť 1. září byl o záměrech vládní komise, ustavené v reakci na německé fiskální problémy vyvolané světovou finanční krizí, informován branný výbor německého zákonodárného sboru.

SRN započala plánovat zásadní reformy už na počátku 21. století, kdy se strukturálním otázkám budoucího fungování německých ozbrojených sil věnovala komise Gemeinsame Sicherheit und Zukunft der Bundeswehr vedená bývalým spolkovým prezidentem Richardem von Weizsäckerem a posléze byly závěry komise vtěleny do ministerského materiálu Die Bundeswehr – sicher ins 21. Jahrhundert Eckpfeiler für eine Erneuerung von Grund auf. Oba materiály jsou spojeny se jménem tehdejšího spolkového ministra obrany Rudolfa Scharpinga. V důsledku strukturálních reforem se bundeswehr zmenšil a opustil spoustu posádek. Došlo také ke zkrácení povinné vojenské služby a její tzv. flexibilizaci. Ta umožňovalo zájemcům o krátkodobou službu v armádě sloužit až dalších 17 měsíců po odsloužení 6měsíční povinné části jejich základní vojenské služby. Silnou pozici branné povinnosti potvrdila také Bílá kniha 2006.

Experti míní, ministerstvo financí mění. Rozpočtový výhled a návrh státního rozpočtu na rok 2011, kde se počítá s úsporou 80 mld. eur v následujících čtyřech letech, přinutily Spolkové ministerstvo obrany (BMVg) pozměnit původní reformní plány. Ačkoliv se pro rok 2011počítá zachováním výše vojenského rozpočtu kvůli nasazení bundeswehru v zahraničí, bylo BMVg vyzváno hledat strukturální úspory.

Hranice těchto úspor z pohledu bundeswehru shrnul ve své zprávě jeho generální inspektor – představil pět modelů ukazující bundeswehr různých velikostí odpovídajícím různým schopnostem plnit zadané úkoly. Za krajní hranicí redukce německých ozbrojených sil byly označeny ozbrojené síly složené ze 163 500 vojáků a vojákyň, z nichž 156 000 jsou vojáci z povolání a vojáci na čas (kádrový personál) a 7500 jsou vojáci vykonávající dobrovolnou vojenskou službu. Generální inspektor se zároveň vyslovil pro zastavení povinné vojenské služby.

Případná redukce bundeswehru ze současných 250 000 na 165 000 až 170 000 vojáků spojená s vyřazováním zbraní z doby studené války, jako jsou letouny Tornádo, s redukcí počtu posádek a s redukcí nových výzbrojních projektů by mohla podle odhadů uspořit až 8,3 mld eur.

, , , , ,

4 komentářů

Černé díry v transatlantickém prostoru

Někteří lidé se obávají, že urychlovač částic ve Švýcarsku může vytvořit miniaturní černé díry, které zlikvidují náš svět. Není zapotřebí se bát, černé díry už vznikly i bez bombardování částic a nahradily to, co se dříve nazývalo veřejné rozpočty. Důsledek tohoto trendu se zvláště viditelně projevuje ve výdajích na obranu.

V posledních několika měsících jsem zde psal mnohokrát o škrtech v rozpočtech na obranu v různých evropských zemích (v Německu, ve Švédsku, v Británii) a ve Spojených státech. Nyní bych se chtěl ještě vrátit k Británii, kde se, soudě podle stále konkrétnějších vyjádření představitelů ministerstva obrany, chystají poměrně radikální kroky.

Ministr obrany Liam Fox už nařídil zhodnocení, jak funguje ministerstvo a ozbrojené síly. Vytvořil reformní skupinu, které předsedá lord Peter Levene (předseda rady Lloyds). Zkušenosti má velké, v 80. letech minulého století dohlížel z pověření tehdejší premiérky Margaret Thatcherové na radikální restrukturalizaci akvizičních procesů na ministerstvu obrany.

Fox said Levene’s team will help devise a new structure for the MoD based around the pillars of policy and strategy, the armed forces, and procurement and estates. Fox promised the review would also take in a cultural shift which will see a „leaner and less centralized organization combined with devolved process, which carry greater accountability and transparency.“ Military chiefs and the defense reform unit are being asked to come up with ways of giving the services greater responsibility for running their own affairs. „We must get away from the overcentralizing tendency that has become the hallmark of the MoD in recent years,“ he said.

Liam Fox nezastírá, že proběhnou velké změny, ale snaží se, aby to bylo pokud možno koncepčně. Zároveň během jednoho vystoupení zdůrazňoval, že neplánuje slučování jednotlivých ozbrojených složek tak, jak se spekulovalo. Konzervativně-liberální vláda chce v příštích letech seškrtat výdaje na obranu až o 20 procent. Nedotčen zůstane, i přes nesouhlas liberálů, jediný podnik – modernizace jaderných ponorek, která přijde na 20 miliard liber (letošní rozpočet je přitom 36,7 miliardy liber, z čehož 12,9 miliardy jde na nákup a údržbu).

Ušetřit a to prý hodně, se má na vysokých důstojnících.

According to Financial Times analysis, the ratio of officers to “lower ranks” has fallen from 1/7 during the 1970s and 1980s to 1/5 today, as non-commissioned personnel have borne the brunt of the squeeze on force levels. The imbalance is such that the military could shed almost a quarter of all officers and still remain at the same ratio as prevailed through the cold war. In salaries alone, this would save about £400m a year.  Mr Fox is looking at a range of reforms for the services, including cutting numbers, removing entire officer ranks and overhauling the promotion process.

V této souvislosti položil zajímavou otázku bývalý ministr pro veterány Kevan Jones: Jaktože je americká námořní pěchota o 15 procent větší, než britské ozbrojené síly, přičemž v námořní pěchotě slouží pětkrát méně vysokých důstojníků? Dobrá otázka, která by se asi dala položit i v dalších zemích. A konečně, kromě důstojníků přijdou o práci i tisíce občanských zaměstnanců.

Ale to není zdaleka všechno. Symbolicky nejbolestivější by bylo – pokud by se to potvrdilo – praktické zneschopnění legendárního Výsadkového regimentu (Parachute Regiment), jehož kořeny sahají do druhé světové války a který vznikl na přání premiéra Winstona Churchilla. Kvůli nedostatku financí by se měl omezit výcvik této jednotky a zároveň by se měly snížit její počty.

Under one scenario, just 120 members of this famous fighting force will be required to leap into battle, which seems to defeat the object of having airborne units at all. It is claimed that a lack of RAF Hercules transport aircraft – another target for cuts – means there is little point in having such a large paratroop force. The rest of the paras will continue to fight as ordinary infantry while a small elite group continues to prepare for possible airborne assaults. In view of the parsimony now being shown in the MoD, they can count themselves lucky to be given a parachute.

, , , , , ,

Žádné komentáře

Nejžádanější zboží? Dobré nápady

Předem se chci mluvit za odmlku, ale strávil jsem poslední dny manuální prací a mimo dosah internetu. Je to rarita, obojí. A věřte mi, že v prvním případě je to vzhledem k mé šikovnosti i dobře…

 

Před pár dny byla zveřejněna a dnes podepsána koaliční smlouva. Má 57 stránek, a když se do ní člověk začte, zjistí, že je hodně restriktivní. Škrtat se má skoro všude, i když „sociálně citlivě“, alespoň někdy. Pokud jsme někdy před dvanácti lety hovořili o utahování opasků, poznáme nyní, co to znamená. Ne, že by to nebylo smysluplné – čím je menší stát a čím menší jsou jeho zásahy, tím lépe. Na druhu stranu to neznamená, že se má škrtnout celý stát, nebo většina služeb, které poskytuje.

V současnosti je škrtání a šetření velká móda. Dělají to téměř všichni v Evropě. Struktura výdajů (rozežranost) nás totiž postupně přivádí na buben. Důležité ovšem je, kde se škrtá a co. Klíčem by mělo být, aby škrty nebyly nahodilé a byly koncepční. Ne vždy, ale když už tedy politici říkají, co se škrtne, mělo by být zároveň jasné, jaké to bude mít návazné dopady a jak se bude čelit negativním jevům vyplývajícím z toho, či onoho škrtu.

Například, ve zmiňované koaliční dohodě je na samém počátku, mezi různými škrty uvedeno toto:

Zdaníme výsluhový příspěvek ozbrojených sborů jako součást daně z příjmů fyzických osob. Příspěvek na bydlení bude redukován o 36%, nebo méně, ale tak, aby redukce příspěvku a daň z příjmu z něj dosahovala 36%.

Těžko říct, co to znamená, respektive bude přesně znamenat. Obecně z toho samozřejmě vyplývá, že se vojákům ve službě i na odpočinku do budoucna sníží příjmy. Může to mít svůj pozitivní efekt, ale musí být doprovázeno dalšími opatřeními, aby nenastal v příštích měsících, tedy především před schválením výše uvedeného, nekontrolovatelný úprk z ozbrojených sil. Ten by se v případě, pokud někdo nechce ozbrojené síly zlikvidovat, dlouhodobě jedině prodražil.

Redukce příspěvku na bydlení v této míře by měla uspíšit jeho zrušení a nahrazení novým systémem, který nebude plošný a nebude penalizovat lidi, kteří denně dojíždějí apod. Příspěvek se totiž stal až na výjimky paušálním zvýšením platu, což je špatný přístup. Stejně špatné ale je říkat A a nedoříct B, tedy jaká bude kompenzace za snížení příspěvku pro ty, kteří jsou v tomto ohledu „potřební“. Nemá smysl si namlouvat, že se nějaká nebude muset objevit. Jen je otázka, kolik bude stát a kde se na ní vezme.

Na druhou stranu, škrtat se dá řada, mimo jiné investičních, výdajů a většinou to nikomu moc ani nebude chybět. Koaliční dohoda přichází v kapitole „Obrana“ s řadou náznaků nutnosti strukturálních změn a dlouhodobého hlídání efektivity výdajů. To je správné. Naopak snížení rozpočtu na příští rok o 2,1 miliardy a přesun těchto peněz do školství je nesystémová úlitba jedné straně. Činěná takto na rychlo bude mít těžko pozitivní efekt na obranu této země a na tolik zdůrazňované mise a Integrovaný záchranný systém. Jde však o politické rozhodnutí, které je nutné respektovat a jen doufat, že tyto peníze nebudou „prožrány“.

Co se týče hledání úspor, ve fóru je nyní hledání nápadů, kde škrtat, aby to přineslo efekt. Je velké množství výdajů, kterých politická reprezentace na jednotlivých ministerstvech nedohlédne, a které by přitom mohly přinést relativně rychle peníze. V tomto ohledu se dá inspirovat v Británii, kde ministerstvo financí vytvořilo internetový formulář, do kterého mohou lidé přispívat návrhy na šetření. Na ostrovech probíhá tzv. Spending Review, které by mělo vést k restrukturalizaci státních výdajů a ke snížení obřího deficitu.

The first phase of the Spending Challenge was open to people who work in the public sector, to get their professional insights and views on everything from how to cut back on wasteful spending to how to radically change the way services are provided. The response has been overwhelming with over 60,000 ideas in just two weeks.

Nápady jsou rozčleněny podle jednotlivých oblastí. Pod tagem „defence“ se tak dnes skrývalo 131 položek. Některé z nich jsou zajímavější, jiné jsou k pousmání. Třeba ta vyzývající ke zrušení hudby v ozbrojených silách:

Surely we don’t need soldier „X“ to be able to play a bugle, when he/she  should be fighting? We should focus our Money on more important areas such as the Infantry and Bomb Disposal.

Úvaha správným směrem je zaměřit se na PR a marketingová oddělení ve státní správě a na jejich fungování, či návrh týkající se penzí a struktury ozbrojených sil. Jeden z navrhovatelů by chtěl, aby byly sloučeny jednotlivé složky sil, protože integrací by se ušetřilo:

There could be no bigger supporter of our armed services than myself. However, now is the time to amalgamate and streamline ALL the so called back office stuff and then move rapidly to a single Armed Force. We are no longer big enough to sustain three different components and, after all, we are all playing for the same team.

Mnoho nápadů, které vygeneruje dotazování veřejnosti, zapadne, což bude jenom dobře. Některé ale mohou být přínosné. Proč se tedy v Británii neinspirovat. Mít takový formulář na stránkách ministerstva financí s promluvou Miroslava Kalouska… Kdo by se nepodíval a třeba i nepřispěl pro dobro nás všech.

Co byste připsali pod šetřící položku „Defence“ a jak byste dané úspory chtěli docílit?

, , , , ,

48 komentářů

Návrh státní rozpočtu na rok 2011 – snížení platů a výsluh

Podle dosavadních vyjádření ministra obrany se zatím zdá, že výsluhové náležitosti nebudou v rámci návrhu zákona státního rozpočtu dotknuty. Problém úspor spojených s rizikem vlny odchodů však nebude možno vyřešit ani zásahem v podobě krácení platů. Jak lze dovodit z obrázku v příspěvku Návrh státní rozpočtu na rok 2011 – výsluhové náležitosti rostou u vojáků výsluhové příspěvky tempem 2,5 procent výpočtové základny mezi 20. a 25. rokem služby a po dosažení 25. roku služby se tempo zpomalí na 1 % ročně. Redukce platů znamená zmenšení výpočtové základny pro výsluhové příspěvky, což pro vojáky fakticky znamená, že v případě výsluhového příspěvku „pracovali pro český stát určitou dobu zadarmo“ – jejich loajalita k českému státu nebyla odměněna nárůstem výsluhového příspěvku.

Uvědomíme-li si, že výsluhový příspěvek představuje tzv. výsluhový důchod, který byl zaveden, aby kompenzoval omezení možností při zaměstnávání vojáka v tzv. jeho druhé kariéře – předpokládá se, že toto omezení poroste se vzrůstajícím věkem -, pak bude voják skutečně ze strany státu potrestán za svou loajalitu. Tedy pokud dojde k poklesu výpočtové základny pro výpočet výsluhového příspěvku.

Do jakého roku se voják vrátí při snížení platových tarifů o 10, 5 a tři procenta si lze uvědomit z přiložené tabulky, kde je na příkladu 9. platové třídy proveden příslušný výpočet (vypočtené částky jsou pro přehlednost zaokrouhleny na celé desetikoruny dolů). Není bez zajímavosti, že redukce platů o deset procent fakticky vrací armádu do roku 2004, tedy před 1. leden 2005, kdy se armáda stala plně profesionální a stala se přímo závislá na trhu práce. V rámci logiky konstrukce procentní výměry výsluhového příspěvku platí, že čím větší bude zkrácení platových tarifů, tím více vojáků bude zvažovat odchod ze služebního poměru. Pokud nebude chtít armáda přijít o střední generaci vojáků mezi 20. a 25. rokem služby, nesmí být platy redukovány o více než 3 procenta.

, ,

73 komentářů

Konec jedné éry ve Švédsku

Po stodevíti letech skončila ve čtvrtek povinná vojenská služba ve Švédsku. „Soběstačnost“ v oblasti obranných schopností byla vždy imperativem pro tuto neutrální severskou zemi. Ale časy se mění a peněz mají málo všichni.

Sweden remained neutral during the two world wars, but with the Soviet Union nearby, wanted to have the capacity to call in 500,000 soldiers at short notice during the Cold War, out of a population of about 8 million at the time. At the height of the East-West tensions, nearly 85 percent of Swedish men carried out military service, with some 50,000 conscripted out of an age group counting 60,000 men.

V posledních letech to nebyla s odvedenci žádná sláva. Vypadalo to zřejmě podobně, jako u nás na konci 90. let. Na vojnu chodilo přibližně pět tisíc mužů ročně. To byl podle všeho jeden důvod. Ten druhý, závažnější, je snaha ušetřit. Už letos v březnu se objevily informace o tom, že bude uzavřena nejméně jedna letecká základna a sníženy náklady na výcvik. To, spolu s dalšími úsporami a koncem povinné vojenské služby má ušetřit 800 milionů švédských korun (cca 2,3 miliardy korun).

The government has been criticized for plans to close air force bases and regiments, which opponents say will leave the country vulnerable to an attack. A freeze on any closures was ordered until after the general election in September. However analysts speculate that the most likely candidates for closure will be the F17 air force base in Ronneby in southern Sweden as well as troop regiments in southern and western regions. Northern Sweden is expected to keep the F21 base in Luleå, which hosted Nato war games last year.

Švédsko už není tak striktně neutrální, jako bývalo v minulosti (např. účast v ISAF) a bude zajímavé sledovat jeho vyhlášenou zbrojní produkci. S tím, jak se vojenský vývoj i výroba prodražují a komplikují, již jedna země nemůže zvládat to, co před několika desítkami let. Teď narážím na Gripeny. Dovoluji si odhadnout, že půjde o poslední švédský letoun (s výraznou britskou podporou), respektive, že další generace už nebude. A nebudu překvapen, pokud se Švédsko nebude více a více přimykat v obranné oblasti k dalším zemím EU.

Četl jsem si několik komentářů k ukončení povinné vojenské služby. Některé připomínají „argumenty“, které se objevovaly u nás a dají se shrnout do věty: Nestálo to za moc, ale přesto, všichni muži by měli jít do armády. Jeden z nich vyjadřuje podobnou obavu, jako mnoho lidí tady:

I think it is short sighted of Sweden to make this move, if history has shown us anything, it is that cir[censored]st ances change rapidly and we are still very close to Russia which has a history of vast instability.

Pak mně zaujal jeden, který by mohl být reakcí na předchozí, kdyby nebyl napsán o několik měsíců dříve (a také by se dal svým způsobem aplikovat na nás):

Do you remember Sweden’s pathetic performance when Finland was invaded by the USSR and in WW II in general? Better to have a greater military capability than to be caught with your trousers down.

, , , , ,

Žádné komentáře

Návrh státní rozpočtu na rok 2011 – výsluhové náležitosti

Bezesporu „zajímavým“ požadavkem rozpočtového principála – ministra financí -, který se objevil v podkladech pro návrh státního rozpočtu je požadavek na redukci nově přiznávaných výsluhových náležitostí po roce 2010 o 20 procent u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů (policisté, hasiči, celníci atd.). Výsluhové náležitosti jsou u vojáků z povolání tvořeny: odbytným/úmrtným, odchodným a výsluhovým příspěvkem.

Zde se budeme zaobírat pouze výsluhovým příspěvkem, výsluhovým důchodem, který se stal nástrojem politiky retence vojenského profesionálního personálu. Redukční zásah do výsluhového příspěvku bezpochyby ovlivní schopnosti ozbrojených sil. Dá se předpokládat, že kdo bude moci, pokusí se odejít za výhodnějších podmínek. Fakticky tak můžeme být svědky podobného personálního odlivu s podobnými důsledky pro ozbrojené síly, které měl odliv vojáků po roce 1968 a na počátku 90. let 20. století.

S ohledem na konstrukci výpočtu výše výsluhového příspěvku existují tři (vzájemně kombinovatelné) možnosti pro redukci výsluhového příspěvku a všechny mají potenciál vzedmout „vlnu ekonomických uprchlíků“ a uvrhnout armádu do podmínek vlády „baby managementu“. Každá z těchto změn by přitom s jinou intenzitou zasáhla jinou skupinu vojenského profesionálního personálu.

  • redukce procentní výměry výsluhového příspěvku, provedená buď změnou procentní částky, nebo posunem povinných let potřebných pro vznik nároku na výsluhový příspěvek;
  • zásah do konstrukce vyměřovacího základu (průměrného hrubého měsíčního platu);
  • návrh k limitování výše přiznaného výsluhového příspěvku.

V prvním případě lze např. očekávat srovnání procentní výměry výsluhového příspěvku s příspěvkem za službu u příslušníků bezpečnostních sborů po ukončeném 20. roce služby. Tato varianta by pravděpodobně nejvíce ovlivnila praporčický sbor, který byl stejně jako hodnostní sbor nižších a vyšších důstojníků budován na principech celoživotní služby.

V druhém případě může dojít např. k vypuštění průměru pohyblivých složek platu vyplácených v období, z kterého se tento průměr vypočítává. Fakticky by tak zmizela poslední „spekulativní“ složka ve výsluhovém příspěvku. Voják má možnost tuto složku ovlivnit např. tím, že bude častěji chodit do dozorčích služeb, případně požadavkem na výplatu platu za práci přesčas. Výplatu platu za práci přesčas lze přitom soudně vymáhat tři roky (promlčecí lhůta) po odchodu do zálohy.

Průměrná výše důchodů a výsluhového příspěvku vyplácených VÚSZ (Kč/měsíc)

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Starobní důchod 9 516 9 670 10 416 10 999 11 722 12 382 13 155
Invalidní důchod 8 674 8 876 9 413 9 904 10 546 11 179 11 945
Výsluhový příspěvek 9 313 9 925 10 362 10 682 10 954 11 150 11 478

Pramen: Návrh státního závěrečného účtu státního rozpočtu – kapitola MO ČR. 2003 – 2009.

Původní výše výsluhového příspěvku před rokem 1999 byla limitována násobkem maximální výměry jednoho z důchodů přiznávaného podle důchodového zákona. Limitování výsluhového příspěvku je přitom nejjednodušším zásahem do zákona o vojácích z povolání. Klíčovou otázkou je určení výše limitu. Na limit by pravděpodobně byl citlivější hodnostní sbor nižších a vyšších důstojníků, u kterých jsou zpravidla nejvyšší průměrné platy s ohledem na tarifikaci práce důstojníků. Dopad změn by určitě pocítily skupiny vojáků z tzv. zvýšeným zápočtem doby služby (viz můj článek ve VR 1/2008 „Riziko ztráty lidského kapitálu při transformaci architektury bezpečnostního systému na příkladu českých zpravodajských služeb“).

Ať už bude zvolena jakákoliv varianta nebo jejich kombinace, určitá část vojáků nemusí být ochotna k 31. prosinci 2010 prodloužit služební závazek, případně se mohou začít objevovat častější žádosti o zkrácení služebního závazku. Bude zajímavé, zdali a v jakém rozsahu je budou služební orgány zamítat a jestli se takto dotčení vojáci budou chtít soudit. Podle zákona o vojácích z povolání se služební orgány mají chovat ke všem vojákům ve stejné situaci stejně. Nakonec by tak mohlo dojít na prověření podobných žádostí vyřízených kladně v posledních pěti letech a pověst resortu ministerstva by tak mohla značně utrpět.

, ,

3 komentářů

Návrh státní rozpočtu na rok 2011 – platy

Pro zachování konkurenceschopnosti profesionálních ozbrojených sil na trhu práce je zásadní nastavení platové politiky. V tomto směru lze očekávat, že realizace úsporných opatření v platové politice ovlivní právě schopnost ozbrojených sil získávat a udržet dostatečný počet vojáků potřebných pro vybudování a dlouhodobé udržení schopností české armády. I v tomto kontextu je třeba vidět snižování přídavku na bydlení o 36 procent.

Platová politiku je zpravidla posuzována podle vývoje výše průměrného platu. Základní údaje z této oblasti jsou prezentovány na obrázku; jde o data publikované v návrhu státního závěrečného účtu státního rozpočtu – kapitola MO ČR doplněná daty Českého statistického úřadu o průměrné mzdě v podnikatelské sféře. Rozdíl mezi průměrnou mzdou v podnikatelské sféře a průměrným platem reprezentuje schopnost ozbrojených sil, či resortu Ministerstva obrany, konkurovat na trhu práce. Jak je patrné z porovnání vývoje této veličiny s platem typického vojáka (VZP – ostatní složky mimo státní správu), tato schopnost se od roku 2004 postupně snižuje. V souvislosti s návrhem státního rozpočtu lze očekávat prohlubování tohoto trendu.

Jako paradoxní se může zdát pokles platu typického vojáka mezi roky 2004 a 2006, nicméně když se dá tento vývoj do kontextu s vývojem přídavku na bydlení, tak si lze velmi dobře uvědomit, roli přídavku na bydlení v zajišťování konkurenceschopnosti ozbrojených. Zastavení jeho růstu bylo později kompenzováno růstem platů. Ironií platového vývoje je pak pokles platu typického vojáka v roce 2009, když platy u ostatních sledovaných kategorií zaměstnanců rostly.

V souvislosti s diskusemi na OWOP není bez zajímavosti, že průměrný plat typického vojáka je nižší než plat typického občanského zaměstnance (o.z. – ostatní složky mimo státní správu). To je způsobeno zejména redukcí počtu občanských zaměstnanců v nižších platových třídách a vyšším průměrným věkem občanských zaměstnanců oproti vojákům z povolání mající vliv na tzv. započitatelnou praxi. Bude zajímavé sledovat, jestli a jak se v následujících čtyřech letech změní resortní platová politika. Z prezentovaného vývoje průměrných platů se totiž nezdá, že by v této oblasti existovala nějaká pevnější strategie. O to nebezpečnější mohou být škrty v platových prostředcích.

, , ,

24 komentářů

Návrh státního rozpočtu na rok 2011 – přídavek na bydlení

Toto je první text Bohuslava Pernici, který na On War | On Peace doposud přispěl mnoha komentáři. Vítám jej mezi stálými autory.

Vývoj přídavku na bydlení v AČR.

V rámci příprav státního rozpočtu na rok 2011 dostal ministr obrany od vlády ČR zadání připravit do 31. srpna 2010 novelu legislativy upravující poskytování přídavku na bydlení tak, aby bylo možné snížit jeho výplatu o 36 procent. Ačkoliv největší seriozní noviny v ČR si pletou pojmy přídavek a příplatek a dovolují se zobecňovat jeden případ „podvodu“ na všechny vojáky z povolání, jde o tak závažnou změnu, že určitě stojí zato diskutovat o připravovaných změnách.

K přídavku na bydlení jsem se vyjadřoval ve Vojenských rozhledech 1/2005 v článku „Přídavek na bydlení – požehnání nebo prokletí?“ a ve VR 2/2005 v příspěvku „Problém spravedlnosti na příkladu zajišťování bydlení v profesionálních ozbrojených silách“, na které odkazuji případné zájemce o hlubší rozbor problematiky. Oba články by však mohly být užitečné, jestliže nemá být s vaničkou vylito i dítě, jak je to obvyklé v mnoha rozhodnutí ministerstva financí dělaných o „zelených a modrých“ od zeleného stolu.

Přídavek na bydlení je vyplácen měsíčně vojákům, kteří nebydlí v tzv. vojenských bytech, odvozuje se od minimální mzdy, nepodléhá zdanění, a jak je patrné z obrázku, vyšplhal z původní nejnižší výše 5400,- Kč v roce 1999 až na současných 10100,- Kč. Mezi roky 2001 a 2003 se jeho výplata řídila kategorií obcí, ve které si má voják zabezpečit ubytování, od roku 2004 se rozlišují jen dvě obce: hl. město Praha a ostatní obce. „Pražský“ přídavek na bydlení je o 100,- Kč vyšší než nejnižší výměra přídavku. Nutno podotknout, že příjemce přídavku na bydlení nemá nárok na tzv. „odlučné“ a pokud je ubytován na posádkové ubytovně, za ubytování platí. Fakticky tak není vyloučeno, že většina přídavku padne na bydlení na ubytovně, vydržování bytu a dojíždění do něj na víkendy, protože byt, do kterého člověk investoval, nemá smysl opouštět, jestliže jeho perspektiva služby v armádě není příliš jasná a ceny bytů padají.

Přídavek na bydlení více méně pokrývá částku sráženou z příjmů vojáka v podobě daně z příjmů fyzických osob a povinných pojistných. I to je důvod, proč při plošném zavedení přídavku na bydlení v roce 2003 se tak zvedl zájem o službu v profesionální armádě, aniž bylo třeba zvyšovat vojenské platy na úroveň násobků příslušných civilních ekvivalentů. Tehdejší zkušenost prokázala, že v českém prostředí rekrutace a retence profesionálního vojenského personálu stojí a padá s přídavkem na bydlení. Plošná a radikální redukce tohoto benefitu může zejména postihnout vojenské zdravotnictví, což může mít zajímavé dopady pro naše mezinárodní závazky. – Když se ovšem kácí les, létají třísky, může někdo navrhnout.

Osobně očekávám, že převáží dřevorubecký přístup a přídavek bude redukován plošně – „spravedlivě“. Možná by však stálo za zvážení, zavést do soustavy vojenských benefitů princip zásluhovosti, jak je to běžné v armádách západního typu. Pokud jde totiž standard bydlení vyjádřený částkou přídavku na bydlení, tak v českém pojetí je na tom generál stejně, jako poslední rotný. Kromě kategorie obce by tak mohla být rozlišena příslušnost k hodnostnímu sboru. I tak bude problematické dlouhodobě zajistit odpovídající nábor nových vojáků. Demografické stárnutí, si totiž začne vybírat svou daň i na českých ozbrojených silách, jak jsem se snažil naznačit v článku ve VR 2/2010.

, ,

32 komentářů

Až na kost

V pondělí vystoupil generální tajemník NATO Anders Fogh Rosmussen s tím, že zasedání ministrů obrany ve čtvrtek a v pátek bude o třech věcech – předávání kontroly v Afghánistánu, výdajích aliance (škrtat ano, ale zase se to nesmí přehánět) a proměně KFOR a Ukrajině a Gruzii. Američané v mezidobí zdůraznili a rozšířili bod číslo dvě – výdaje. Musejí se zastavit, či alespoň lépe kontrolovat škrty v rozpočtech evropských členů.

Němci už oznámili, že chtějí snížit počet vojáků o 40 tisíc (s tím, že možná bude nutné až o sto tisíc), odhaduje se, že Britové budou škrtat výdaje na obranu o 10-15 procent v příštích šesti letech a Francouzi a Italové také zvažují snižování stavů. Americký ministr obrany Robert Gates se obává, že se Evropané ještě více vzdálí Spojeným státům a hlavně, že USA ponesou ještě vyšší zátěž v případě Afghánistánu, či v případě nějakého dalšího konfliktu.

For many European governments trying to recover from the global financial crisis, their armed forces are prime candidates for the chopping block. In the United States, however, the Obama administration has declared defense and national security programs off-limits to the budget ax. Gates has warned U.S. military officials to prepare to tighten their belts, as well, after nine years of soaring defense budgets. But the Pentagon is expected to confront only a slowdown in spending, to slightly above the annual rate of inflation.

V Česku na tom nejsme o nic líp, než v Německu, či Británii. Šetřit se musí a jako první půjde pod kudlu rozpočet na obranu. Není otázkou jestli. Otázky znějí: O kolik, kde, kdy a na základě čeho (pokud něčeho). V dohodě se prý musí v nějaké formě objevit závazek snížení výdajů na obranu o deset miliard, což měly v programu Věci veřejné, ale tak, aby to nebylo příliš zavazující. Zároveň všichni chtějí zachovat mise. Škrtat by se mělo ve struktuře (nebude například velkým překvapením, pokud se na stole objeví dvoustupňové řízení), v posádkách, majetku a v bůhví čem ještě.

Zatím spíš než konkrétní údaje zatím létají různé úvahy, které se objeví nad vyjednávacími stoly, takže je nutné k tomu přistupovat s rezervou. Signály jsou však jasné. Je třeba velký tlak na to škrtnout peníze ještě v letošním rozpočtu, o tom na příští rok ani nemluvě. Jsem zvědav, co zbude z české armády a co s těch ostatních spojeneckých. Blížíme se do bodu, ze kterého nebude návratu, a když, pak za velkých finančních nákladů. Pokud se v rámci EU neprohloubí spolupráce, například vytvářením společně financovaných podpůrných jednotek (strategická přeprava je první kandidát), budeme sledovat další relativní úpadek moci Evropy a neschopnosti hájit naše zájmy v blízkém i vzdáleném zahraničí.

To je věc, která se projeví až v budoucnosti, takže se s ní teď nedá operovat – nyní se musejí shánět peníze, stůj co stůj. Plošné škrtání, které se projeví ve snížených schopnost ozbrojených sil (a nejde do nekonečna tvrdit: Seberu vám sice peníze, ale jak zvlášť se vás to nedotkne) je však stejně nebezpečný trend jako vytváření deficitů. Možná se i to stane tématem.

, ,

Žádné komentáře